o jmenování hmotněprávního opatrovníka, k odvolání účastníka 2) a účastníka 3), proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. prosince 2021, č. j. 79 Cm 21/2019 156,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. „ustanovil“ společnosti [Jméno navrhovatelky B]. (dále jen „společnost“) hmotněprávního opatrovníka [Jméno advokátky], IČO [IČO], sídlem [adresa] a výrokem II. mu uložil povinnost usilovat s odbornou péčí o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu společnosti. Výrokem III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrokem IV. přiznal procesnímu opatrovníkovi [Jméno opatrovníka] odměnu za zastupování společnosti ve výši 13 455,20 Kč. Výrokem V. uložil společnosti povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 13 455,20 Kč.

2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:

- společnost byla založena roku 2009, základní kapitál ve výši 2 000 000 Kč byl rozdělen na 20 ks kmenových akcií na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě 100 000 Kč;

- jediným akcionářem společnosti byl do roku 2018 [Anonymizováno], jenž je v obchodním rejstříku stále jako jediný akcionář zapsán. V současnosti má společnost dva akcionáře vlastnící 50 % akcií, a to společnost Investhold Ltd., jehož reprezentantkou je navrhovatelka a [právnická osoba]., jehož reprezentantem je účastník 2);

- podle čl. 19 stanov společnosti je představenstvo dvoučlenné, funkční období jednotlivých členů představenstva je 50 let; představenstvo volí a odvolává svého předsedu; předseda nebyl zvolen;

- podle čl. 28 bodu 1 stanov společnosti zastupují společnost oba členové představenstva společně;

- navrhovatelka se stala členkou představenstva společnosti v červnu 2014, účastník 2) se stal členem představenstva společnosti v prosinci 2015;

- společnost vedla a vede soudní řízení:

- u Obvodního soudu pro Prahu 1 byla vedena dvě řízení, kde v postavení žalobce byl [Anonymizováno] a společnost byla v postavení žalované. V řízení vedeném pod sp. zn. 15 C 29/2018 o zaplacení částky 639 435 115,53 Kč bylo podané žalobě pravomocně vyhověno. K vymožení této pohledávky je vedeno exekuční řízení soudním exekutorem [tituly před jménem] [tituly za jménem], již bylo vymoženo 12 359 569,74 Kč. Pod sp. zn. 12 C 131/2018 bylo vedeno řízení o zaplacení částky 24 287 670,05 Kč, v uvedeném řízení bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání. Účastník 2) o sporu navrhovatelku neinformoval, nijak na žalobu nereagoval; společnosti byla uložena povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku, jakož i náhradu nákladů řízení;

- u Městského soudu v Brně je pod sp. zn. 236 C 4/2018 vedeno řízení o zaplacení částky 30 000 000 000 Kč vyplývající ze smluvní pokuty ze smlouvy o úvěru; žalující je společnost Investhold [Anonymizováno]. a žalovaní jsou [Anonymizováno] (matka [Anonymizováno]) a společnost; usnesením ze dne 26. března 2019, č. j. 236 C 4/2018-347, Městský soud v Brně přerušil řízení do pravomocného skončení nadepsaného řízení;

- návrhu společnosti [právnická osoba]. o uložení povinnosti provést zápis do seznamu akcionářů bylo usnesením ze dne 30. dubna 2019, č. j. 77 Cm 42/201847, zcela vyhověno; současně byla společnosti uložena povinnost zaplatit náklady řízení ve výši 2 000 Kč a náklady za opatrovníka ve výši 5 560 Kč. Ve prospěch společnosti [právnická osoba]. a bylo vedeno exekuční řízení k vymáhání dlužné částky vůči České republice za náklady vynaložené na náhradu nákladů řízení procesního opatrovníka;

- z účastnického výslechu navrhovatelky se podává, že se vztahy ve společnosti začaly zhoršovat od roku 2016, kdy došlo k převodu akcií [Anonymizováno] na společnosti [právnická osoba]. a [Anonymizováno]., současně nedošlo k dohodě o zápisu nových akcionářů do seznamu akcionářů; společnost měla kancelář v [Anonymizováno], kde sídlila celá holdingová skupina patřící pod [Anonymizováno]; navrhovatelka od roku 2016 nemá do kanceláře přístup; má přístup do datové schránky společnosti; navrhovatelka zjistila, že jsou do datové schránky zasílány výzvy od různých státních orgánů; ze strany účastníka 2) jí nebyla poskytnuta součinnost ohledně soudních sporů, informací o ekonomickém stavu společnosti ani o svolání valné hromady; požádala doporučeným dopisem člena dozorčí rady o svolání valné hromady, avšak bez výsledku; sama valnou hromadu nesvolávala do doby, než bylo postaveno najisto, že je [právnická osoba]. akcionářem společnosti, což nastalo až v roce 2019;

- z účastnického výslechu účastníka 2) vyplynulo, že neshody nastaly v roce 2018, kdy byla podána žaloba u Městského soudu v Brně společností [Anonymizováno]. proti paní [Anonymizováno] a proti společnosti o zaplacení 30 miliard Kč; navrhovatelka má přístup do datové schránky i do banky; o skutečnosti, že má společnost pohledávku za[Anonymizováno][tituly před jménem], neinformoval exekutora, jelikož se domníval, že to nebylo důležité.

3. Soud prvního stupně na tomto skutkovém základě uzavřel, že představenstvo společnosti (jakožto její statutární orgán) tvoří dva členové představenstva, kteří dle stanov mají jednat společně. Avšak v daném případě k takovému jednání nedochází, nejsou plněny zásadní a základní povinnosti společnosti vůči státním či správním orgánům státu a v důsledku toho hrozí zrušení společnosti a její likvidace.

4. Soud prvního stupně neshledal důvody pro aplikaci § 165 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť v řízení nebylo prokázáno, že zájmy účastníka 2) jsou v rozporu se zájmy společnosti a rovněž nebylo prokázáno porušení informační povinnosti podle § 54 odst. 1 a 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/. Ani přes poučení soudu dle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odpovídající skutková tvrzení k existenci rozporů mezi společností a účastníkem 2) nebyla navrhovatelkou doplněna, natož prokázána.

5. Dle soudu prvního stupně je v daném případě na místě jmenovat společnosti hmotněprávního opatrovníka podle § 486 odst. 1 o. z., jelikož ve společnosti existují nepřekonatelné rozpory mezi osobami vykonávajícími oprávnění statutárního orgánu, tyto pregnantně vyjádřily svou neochotu spolupracovat, a není v silách společnosti nastalou situaci překonat. Nastala komentářovou literaturou (výklad v komentáři Svoboda, K. k § 486 o. z. v právním systému ASPI, Wolters Kluwer ČR) předpokládaná „patová situace, při níž dvě rovnoprávné a reálně neodvolatelné osoby vykonávají oprávnění statutárního orgánu protichůdným způsobem.“

6. Soud prvního stupně proto podanému návrhu vyhověl. Jelikož se na osobě opatrovníka členové představenstva společnosti nebyli schopni dohodnout a [Jméno opatrovníka], jenž byl ustanoven procesním opatrovníkem společnosti, odmítl funkci hmotněprávního opatrovníka společnosti vykonávat, soud prvního stupně jmenoval hmotněprávním opatrovníkem společnosti [Jméno advokátky], advokáta, a to z řad insolvenčních správců.

7. Výrok III. o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 23 větu první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).

8. Výrok IV. o přiznané odměně opatrovníka [Jméno opatrovníka] odůvodnil s odkazem na příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Opatrovníku [Jméno opatrovníka] přiznal odměnu ve výši 13 455,20 Kč. Výrok V. soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 140 odst. 2 a § 148 odst. 1 o. s. ř.

9. Proti výrokům I. a II. usnesení soudu prvního stupně podal účastník 2) odvolání, navrhuje, aby odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že se návrh na ustanovení hmotněprávního opatrovníka zamítá.

10. Účastník 2) se domnívá se, že nejsou naplněny podmínky pro jmenování hmotněprávního opatrovníka podle § 486 odst. 1 o. z. Jako člen představenstva společnosti řádně zajišťuje vnitřní správu společnosti, vede účetnictví společnosti, rovněž pomocí datové schránky společnosti podal příslušnému finančnímu úřadu daňová přiznání k dani z příjmů právnických osob za roky 2017 až 2020 a zajistil tak splnění jedné ze zákonných povinností společnosti.

11. Účastník 2) zdůraznil, že v případě rozhodování, zda právnické osobě jmenovat hmotněprávního opatrovníka či nikoliv, je vždy potřeba zkoumat, zda neexistuje mírnější prostředek, který je způsobilý odstranit nedostatek schopnosti takové právnické osoby jednat. V případě řízení před orgány veřejné moci může být dostatečné hájení práv společnosti zajištěno ustanovením procesněprávního opatrovníka. Ustanovení procesněprávního opatrovníka pro jednotlivá řízení před orgány veřejné moci je mírnějším prostředkem, který je způsobilý odstranit nedostatek schopnosti právnické osoby v těchto řízeních jednat. Účastník 2) je proto přesvědčen, že ke jmenování hmotněprávního opatrovníka není důvod, společnost ho nepotřebuje. Společnost má statutární orgán, který je tvořený dvěma členy představenstva, kterým dosud neuplynulo funkční období, nejsou neznámého pobytu, jsou plně způsobilí k právním jednáním a neexistuje ani žádná jiná překážka, která by jim objektivně bránila ve výkonu této funkce. Současně společnost nevyvíjí podnikatelskou činnost.

12. Dále namítá, že závěry soudu prvního stupně nelze aplikovat pro potřeby kapitálových společností. V případě akciové společnosti jsou osobami ovládajícími tuto společnost její akcionáři a osobami jednajícími za tuto společnost (statutárními orgány) členové představenstva, tedy dvě naprosto rozdílné skupiny osob. V případě akciové společnosti je volba a odvolání statutárního orgánu plně v rukou jejích akcionářů v rámci svolané valné hromady, a to i za předpokladu, že jsou zde dva akcionáři, kdy každého z nich reprezentuje jeden člen představenstva a jak vztahy členů představenstva, tak vztahy akcionářů jsou rozvrácené. Ani v takovém případě totiž nelze předem s naprostou jistotou říci, že takoví členové představenstva nebudou valnou hromadou odvoláni. Člen představenstva v akciové společnosti proto nemůže být reálně neodvolatelnou osobou vykonávající oprávnění statutárního orgánu.

13. Též nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že členové představenstva společnosti vykonávají oprávnění statutárního orgánu protichůdným způsobem. Domnívá se, že jediným reálným úkolem pro jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti je pak vzhledem k tomu, že tato společnost nevykonává žádnou aktivní podnikatelskou činnost a ani nezaměstnává žádné zaměstnance, svolání valné hromady. Samotné odvolání stávajících členů představenstva, jakož i volba jeho nových členů je plně v rukách akcionářů. S výjimkou akcionářů zde tedy není žádná jiná osoba, dokonce ani hmotněprávní opatrovník, která by mohla takovou volbu ovlivnit, a to i za situace, kdy jsou vztahy mezi akcionáři rozvráceny. Odvolatel zdůraznil, že účelem jmenování hmotněprávního opatrovníka pak zcela určitě není řešení sporů mezi akcionáři či členy představenstva společnosti.

14. Svou argumentaci účastník 2) podrobně rozvádí.

15. Proti výrokům I. a II. usnesení soudu prvního stupně podal odvolání rovněž účastník 3) jakožto soudem jmenovaný hmotněprávní opatrovník společnosti, navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil, nebo aby je změnil tak, že se opatrovníkem ustanovuje jiná osoba.

16. Namítá, že jej soud prvního stupně nesprávně jmenoval hmotněprávním opatrovníkem společnosti jakožto osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správců. Činnost insolvenčního správce jako fyzická osoba vykonávat nemůže, jelikož od 20. dubna 2017 má pozastaveno právo vykonávat činnost insolvenčního správce jako fyzická osoba. Rovněž nesouhlasí s ustanovením své osoby opatrovníkem společnosti z důvodu velkého pracovního vytížení. Zdůraznil, že soud může jmenovat hmotněprávním opatrovníkem právnické osoby jen osobu, která se svým jmenováním souhlasí. Souhlas se svým jmenováním do této funkce však nedal.

17. Potřeba jmenování opatrovníka právnické osobě není v daném případě dle tohoto odvolatele dána, neboť společnost má statutární orgán, který je tvořený dvěma členy představenstva, což je počet vyžadovaný stanovami společnosti, přičemž oběma členům představenstva dosud neuplynulo funkční období. V případech akciových společností jsou osobami ovládajícími společnost akcionáři a osobami jednajícími za společnost členové představenstva, přičemž se nejedná o totožné osoby. Soud prvního stupně zaměňuje čistě subjektivní okolnosti bránící právnímu jednání s objektivními překážkami, k jejichž řešení má směřovat jmenování hmotněprávního opatrovníka.

18. Společnost (zastoupena [Jméno opatrovníka] jakožto jejím procesním opatrovníkem) má za to, že důvody pro jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti ve smyslu § 486 o. z. jsou dány. Důvodem pro jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti je nemožnost společnosti spravovat a chránit své zájmy způsobená tím, že není řádně vykonávána činnost statutárního orgánu. Domnívá se, že není podstatné, zda před ochromením statutárního orgánu společnost vykonávala či nevykonávala podnikatelskou činnost. Společnost je ve své činnosti ochromena po dobu několika let a počet řízení, ve kterých by společnosti měl být ustanoven procesní opatrovník, narůstá právě z důvodu nečinnosti statutárního orgánu, neboť v důsledku jeho nečinnosti dochází k zahájení různých řízení ze strany správních orgánů. Společnost nenaplňuje účel, pro nějž byla zřízena a akcionáři společnosti nemají možnost rozhodnout o dalším osudu společnosti, jelikož představenstvo již několik let neplní svou povinnost řádně svolávat valnou hromadu společnosti.

19. Dále uvedla, že hmotněprávního opatrovníka lze jmenovat i společnostem kapitálovým. K tomu odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. července 2017, sp. zn. 29 Cdo 396/2016, uveřejněné pod číslem 123/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, a rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 28. srpna 2017, sp. zn. 14 Cmo 457/2016. Zdůraznila, že statutární orgán společnosti je nečinný a společnost není schopna obnovit svou činnost.

20. K odvolání účastníka 3) uvedla, že pokud soud prvního stupně jmenoval hmotněprávního opatrovníka bez jeho souhlasu, jsou naplněny důvody pro to, aby odvolací soud napadené usnesení v této části zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Argument týkající se pozastavení jeho činnosti jako insolvenčního správce nepovažuje za relevantní, neboť soud prvního stupně jmenoval hmotněprávního opatrovníka z titulu jeho pozice advokáta. Rovněž považuje argument týkající se pracovního vytížení advokáta za neopodstatněný.

21. Navrhovatelka se domnívá, že odvolání účastníka 2) není důvodné, zatímco odvolání účastníka 3) důvodné je. Proto navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení ve výroku I. potvrdil a ve výroku II. změnil a jmenoval hmotněprávním opatrovníkem jinou osobu ze seznamu insolvenčních správců.

22. Navrhovatelka namítá, že správa záležitostí společnosti nesestává pouze z vedení účetnictví a podávání daňových přiznání. V této souvislosti navrhovatelka odkazuje zejména na skutečnost, že od roku 2017 nebyly podepsány (a zveřejněny) účetní závěrky společnosti, nejsou plněny povinnosti vůči České národní bance, Českému statistickému úřadu či Specializovanému finančnímu úřadu. Účastník 2) odmítá výkon správy záležitostí společnosti v souladu se stanovami, tj. společně s navrhovatelkou, a není schopen potřebnou správu zajistit. Správa záležitostí společnosti je tak výrazně ochromena. Navrhovatelka se opakovaně pokoušela obnovit činnost statutárního orgánu společnosti, žádala účastníka 2) o poskytnutí součinnosti za účelem svolání valné hromady, nicméně na její žádosti nereagoval. Poměry mezi členy představenstva společnosti jsou nadále zcela neuspokojivé, když tito spolu nekomunikují. Nadále trvá stav, který vyžaduje jmenování opatrovníka společnosti. Navrhovatelka je přesvědčena o tom, že opatrovník je schopen působit tak, aby byly řádně spravovány nutné záležitosti společnosti a plněny všechny její zákonné povinnosti vůči třetím osobám a orgánům veřejné moci a v tomto smyslu i reálně dosáhnout obnovení činnosti statutárního orgánu společnosti.

23. V replice účastník 2) uvedl, že hmotněprávní opatrovník byl společnosti jmenován též z důvodu probíhajícího řízení u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 236 C 4/2018 a řízení u Specializovaného finančního úřadu zahájeného dne 3. června 2021 doručením oznámení č. j. [Anonymizováno]. Usnesením ze dne [Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno], Specializovaný finanční úřad ustanovil procesním opatrovníkem společnosti účastníka 2). Následně účastník 2) založil účetní závěrky a výroční zprávy za roky 2017 až 2020 do sbírky listin obchodního rejstříku a podrobně popsal způsob vedení účetnictví společnosti a současně zdůvodnil, proč nebylo možné vypracované účetní závěrky a další dokumenty již dříve založit do sbírky listin obchodního rejstříku. Zdůraznil, že jako procesní opatrovník hájil zájmy společnosti. Výše uvedené řízení bylo následně zastaveno, aniž by byla společnosti udělena jakákoliv sankce. Domnívá se, že ochrana práv a oprávněných zájmů společnosti by byla rychlejší, účinnější a hospodárnější v případě jmenování procesním opatrovníkem účastníka 2). Účastník 2) rovněž navrhoval odročení jednání za účelem pokusu svolat valnou hromadu společnosti, čemuž v důsledku jednání navrhovatelky nebylo vyhověno. Účastník 2) též poukázal na propojení navrhovatelky se společností Investhold Ltd., jež uplatňuje vůči společnosti neexistující pohledávku ve výši 30 000 000 000 Kč. Účastník 2) má za to, že navrhovatelka jedná v rozporu se zájmy společnosti.

24. Veškerou svou argumentaci obsáhle rozvádí.

25. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

26. Podle § 165 odst. 2 o. z. soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat.

27. Podle § 486 odst. 1 o. z. soud jmenuje opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva.

28. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, který provedl veškeré potřebné dokazování k posouzení sporné otázky, zda jsou naplněny zákonné předpoklady pro postup dle § 486 odst. 1 o. z. či dle § 165 odst. 2 o. z. Dle odvolacího soudu je dokazování provedené soudem prvního stupně dostačeným podkladem pro rozhodnutí ve věci samé. Závěr soudu prvního stupně o tom, že nejsou splněny podmínky pro ustanovení opatrovníka společnosti dle § 165 odst. 2 o. z., je správný. Odvolací soud však závěr soudu prvního stupně o potřebě jmenování opatrovníka podle § 486 o. z. nesdílí. Pro takovýto závěr podklad ve skutkových zjištěních soudu prvního stupně není.

29. Odvolací soud zdůrazňuje, že jmenování opatrovníka dle § 486 odst. 1 i § 165 o. z. je zásahem do jejích vnitřních poměrů, kdy jde o ultima ratio při řešení těchto poměrů. Nutno dodat, že institut hmotněprávního opatrovníka zásadně neslouží k řešení sporů mezi společníky či akcionáři, jakož ani členy jejich statutárních orgánů, nýbrž je nástrojem ochrany zájmů dotčené obchodní společnosti, resp. veřejného zájmu (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 2015, sp. zn. 29 Cdo 4384/2015, uveřejněné pod číslem 102/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní) či usnesení ze dne 20. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněné pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Přičemž hmotněprávního opatrovníka lze jmenovat i akciové společnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. července 2016, sp. zn. 29 Cdo 396/2016, uveřejněné pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

30. Pro postup soudu podle § 486 o. z. je třeba, aby splněny tam uvedené zákonné předpoklady, tj. aby byla zjištěna natolik vážná potřeba, která by odůvodňovala jmenování opatrovníka právnické osobě ke spravování jejích záležitostí nebo k hájení jejích práv. Podmínkou pro jmenování opatrovníka právnické osobě je, že by bez jeho ustanovení došlo k ochromení její činnosti a není ve vlastních silách právnické osoby tuto situaci překlenout. Opatrovníka lze právnické osobě ustanovit až na základě reálně existující situace, kdy v době rozhodování soudu musí být postaveno na jisto, že by jinak ke škodlivému následku došlo. Nutno dodat, že hmotněprávním opatrovníkem právnické osoby může soud jmenovat jen osobu, která splňuje základní zákonné podmínky stanovené pro způsobilost být členem statutárního orgánu a která zároveň se svým jmenováním souhlasí.

31. V poměrech dané věci je zřejmé, že společnost má dva akcionáře, představenstvo je složeno ze dvou členů, když každý z nich reprezentuje jednoho akcionáře. Je jednoznačné, že mezi členy představenstva dlouhodobě nepanují dobré vztahy, jejich spolupráce je minimální až nulová, navzájem se osočují z jednání v neprospěch společnosti, což vyústilo v předmětné řízení. V této souvislosti je namístě dodat, že člen statutárního orgánu společnosti je povinen jednat v souladu se zájmy společnosti a plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře (§ 159 odst. 1 o. z.). Důsledkem porušení této povinností může být hmotněprávní odpovědnost (např. podle § 53, § 66 odst. 2, § 68, § 324 odst. 3, § 368 odst. 3, § 545 odst. 2 z. o. k., § 159 odst. 3 o. z.), jakož i vznik trestněprávní odpovědnosti podle § 220 a § 221 trestního zákona, upravujících porušení povinností při správě cizího majetku.

32. Odvolací soud nemá pochyb o tom, že valné hromady společnosti se nekonají, ve sbírce listin obchodního rejstříku žádný zápis z valné hromady od roku 2017 založen není, tyto skutečnosti se podávají i z obsahu spisu. V této souvislosti je však nutno poukázat na to, že navrhovatelka i účastník 2) zcela pomíjejí, že valnou hromadu společnosti kromě představenstva může svolat i jeho člen a za splnění zákonných podmínek ji může svolat dozorčí rada či její člen. Zda navrhovatelka či účastník 2) využili možnosti svolat sami valnou hromadu, však ze spisu nevyplývá. Ze spisu ani není zřejmé, zda dozorčí rada využila svého oprávnění, ani skutečnost, zda akcionáři využili svého práva a požadovali svolání valné hromady, která mohla rozhodnout nejen o schválení účetních závěrek společnosti, ale i o případné změně v obsazení statutárního orgánu. Avšak ani objasnění těchto skutečnosti by v poměrech projednávané věci nevedlo a ani nemohlo vést ke jmenování hmotněprávního opatrovníka z důvodů výše uvedených.

33. Je třeba mít na paměti, že jmenování hmotněprávního opatrovníka je krajním a dočasným řešením, které zásadně neslouží k řešení konfliktů mezi členy obchodní korporace a je vyloučeno, aby byl hmotněprávní opatrovník jmenován k řešení patové situace, při které dvě rovnoprávné a pravděpodobně reálně neodvolatelné osoby vykonávají oprávnění statutárního orgánu protichůdným způsobem. Jmenování hmotněprávního opatrovníka by nastalou situaci nevyřešilo. Je proto na akcionářích, aby zvážili, zda takovéto osoby ve funkci členů představenstva ponechají či přistoupí k jinému řešení tak, aby se vyhnuly případnému zrušení společnosti s likvidací, které může být reálným důsledkem takovéto situace (za splnění zákonem stanovených podmínek). Jinak řečeno, jmenování hmotněprávního opatrovníka má význam pouze tehdy, jde-li o krátkodobé řešení dočasné indispozice společnosti obstarat si své záležitosti. V opačném případě by postup soudu dle § 486 odst. 1 o. z. postrádal jakýkoliv smysl a k nápravě situace, do níž se společnost dostala, by nepřispěl. Zbývá dodat, že povinnost „usilovat s odbornou péčí o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu společnosti“ svědčí pouze opatrovníku jmenovanému podle § 165 odst. 1 o. z. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 1382/2019, uveřejněné pod číslem 51/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

34. Odvolací soud proto na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení opatrovníka společnosti dle § 486 odst. 1 o. z. K řešení otázek, jež navrhovatelka předestřela v poměrech projednávané věci, pak slouží odlišná řízení.

35. Sluší se pro úplnost uvést, že nejde ani o situaci, na níž dopadá ustanovení § 165 o. z. Ustanovení § 165 odst. 1 o. z. míří na situace, kdy společnost nemá potřebný počet členů statutárního orgánu; tato situace v poměrech projednávané věci nenastala. Odstavec 2 uvedeného ustanovení dopadá především na situace, kdy nastane konflikt zájmů určitého člena statutárního orgánu vůči společnosti vztahující se ke konkrétnímu právnímu jednání, byť není vyloučeno, že tento může být trvalejšího rázu. Ani o tento případ (kolize zájmu člena představenstva se zájmy společnosti) nejde, jak správně uzavřel soud prvního stupně, když navrhovatelka v tomto směru ani neuvedla potřebná a dostatečná tvrzení.

36. Ze shora vyložených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že se společnosti opatrovník nejmenuje.

37. Jelikož došlo ke změně usnesení soudu prvního, bylo nutno rozhodnout o závislých výrocích týkajících se náhrady nákladů řízení vzniklých jak účastníkům, tak státu.

38. O náhradě nákladů řízení mezi navrhovatelkou, společností a účastníkem 2) před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. a § 23 věta první z. ř. s., když důvod pro aplikaci věty druhé § 23 z. ř. s. či § 4 z. ř. s. odvolací soud neshledal.

39. Navrhovatelce odvolací soud uložil povinnost zaplatit účastníku 3) náklady odvolacího řízení, neboť na něm nelze spravedlivě požadovat, aby náklady řízení nesl ze svého, předmětné řízení nevyvolal. Hmotněprávní opatrovník se stává účastníkem předmětného řízení až svým jmenováním, proto ve vztahu k němu bylo rozhodnuto pouze o náhradě nákladů řízení odvolacího (§ 224 o. s. ř. a § 23 věta druhá z. ř. s.). Účastníku 3) náleží náhrada nákladů odvolacího řízení v celkové výši 2 900 Kč a sestává se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč za jím podané odvolání a z částky 900 Kč odpovídající paušální náhradě podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za dvě podání, včetně odvolání /§ 1 odst. 3 písm. a) uvedené vyhlášky/ a 1x za účast na jednání odvolacího soudu /§ 1 odst. 3 písm. c) výše citované vyhlášky/.

40. Pokud jde o náklady řízení vzniklé státu, odvolací soud vychází z § 148 odst. 1 o. s. ř., v němž je zakotveno obecné pravidlo, že stát má vůči účastníkům řízení právo na náhradu nákladů, jež v průběhu řízení platil. O povinnosti nahradit náklady řízení státu rozhoduje soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 o. s. ř.). Jelikož dosud nebyla odměna opatrovníkovi společnosti ze státních prostředků zaplacena, je namístě o nákladech řízení vzniklých státu rozhodnout toliko co základu (§ 155 odst. 1 o. s. ř.) a určit v jakém poměru jsou účastníci povinni státu vzniklé náklady řízení nahradit. Odvolací soud tuto povinnost uložil pouze navrhovatelce, která dané řízení neúspěšně iniciovala a nelze dle odvolacího soudu na společnosti a účastníku 2) spravedlivě požadovat, aby se na nákladech řízení vzniklých státu podíleli, když předmětné řízení nevyvolali. Po té, co bude odměna opatrovníkovi zaplacena, soud prvního stupně samostatným usnesením (v souladu s tímto rozhodnutím o základu náhrady nákladů řízení) stanoví konkrétní výši nákladů řízení s určením příslušných platebních dispozic. Přičemž soud prvního stupně neopomene před vydáním uvedeného usnesení rozhodnout o odměně procesního opatrovníka společnosti za odvolací řízení.