o jmenování opatrovníka společnosti BETY-Co s. r. o., k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. září 2020, č. j. 73 Cm 83/2107-75,
Mgr. Kateřina Horáková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 17. 1. 2022
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci
navrhovatele: [Jméno navrhovatele A], IČO [IČO navrhovatele A]
sídlem [Adresa navrhovatele A]
insolvenční správce dlužnice [Jméno navrhovatele B], narozené [Datum narození navrhovatele B]
bytem [Adresa navrhovatele B]
zastoupený [Jméno navrhovatele C], advokátem
sídlem [adresa]
za účasti: 1) [Jméno advokáta A]., IČO [IČO advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
2) [Jméno advokáta B], narozená [Datum narození advokáta B]
bytem [Adresa advokáta B]
o jmenování opatrovníka společnosti [Jméno opatrovníka]., k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. září 2020, č. j. 73 Cm 83/2107-75,
Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc mu vrací k dalšímu řízení.
1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zamítl návrh na jmenování opatrovníka účastnici 1), společnosti [Jméno opatrovníka]. (dále jen „společnost“) a výrokem II. žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.
2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:
- společnost byla založena 13. dubna 2011, původně měla dva společníky (každý s podílem o velikosti 50 %) - účastnici 2) a [Anonymizováno], jehož podíl byl postižen exekucí a stal se uvolněným podílem ve vlastnictví společnosti. Na základě smlouvy o převodu tohoto podílu uzavřené dne 8. února 2017 se stal společníkem společnosti [Anonymizováno]. K jeho zápisu do obchodního rejstříku došlo 18. března 2017;
- od svého vzniku měla společnost dva jednatele, a to účastnici 2) a [Anonymizováno], jemuž však funkce jednatele zanikla dne 25. května 2016, kdy nabyl právní moci odsuzující rozsudek Okresního soudu v Táboře ze dne 18. září 2015, č. j. 6 T 50/2014-1101, ve znění rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka Tábor ze dne 25. května 2016, č. j. 14 To 318/2015-1245 (byl mu uložen trest zákazu činnosti spočívající zákazu výkonu funkce statutárního orgánu a funkce člena statutárního orgánu);
- usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. března 2016, č. j. KSCB 44 INS 31435/2014-A-44, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 8. září 2016, č. j. 1 VSPH 882/2016-A-67, byl zjištěn úpadek účastnice 2) a navrhovatel jmenován jejím insolvenčním správcem. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. ledna 2017, č. j. KSCB 44 INS 31435/2014-B-29, byl na majetek účastnice 2) prohlášen konkurs. Podíl účastnice 2) ve společnosti byl navrhovatelem sepsán do majetkové podstaty.
3. Komunikaci mezi navrhovatelem a [Anonymizováno] coby správcem svěřenského fondu účastnice 2/ soud prvního stupně pro jejich nadbytečnost neprováděl, neboť z provedených důkazů byl skutkový stav zjištěn v míře, která je pro meritorní rozhodnutí dostatečná.
4. Na takto ustaveném základě soud prvního stupně odkazem na ustanovení § 165 odst. 1, 2 a § 486 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), že není naplněn žádný z předpokladů pro jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti.
5. Podle společenské smlouvy má společnost mít celkem dva jednatele, přičemž každý z nich je oprávněn za společnost jednat ve všech záležitostech samostatně. Společnost měla v době podání návrhu, jakož i po celou dobu trvání daného řízení, jednatele. V situaci, kdy má tedy společnost alespoň jednoho jednatele, který je oprávněn za ni samostatně jednat ve všech záležitostech, soud prvního stupně uzavřel, že společnost má statutární orgán, který je schopen vykonávat svou funkci (§ 165 odst. 1 o. z.).
6. Soud prvního stupně rovněž nedovodil rozpor mezi zájmy společnosti a účastnicí 2) jakožto její jednatelkou (§ 165 odst. 2 o. z.), maje za to, že skutečnost, že účastnice 2) /jednatelka a zároveň společník společnosti/ je v úpadku, sama o sobě nemusí znamenat vznik střetu zájmů mezi společností a jejím statutárním orgánem.
7. Dle soudu prvního stupně není dán prostor ani pro aplikaci § 486 o. z., neboť nebyla zjištěna natolik vážná potřeba, která by odůvodňovala jmenování opatrovníka právnické osobě ke spravování jejích záležitostí nebo k hájení jejích práv. Statutární orgán není nečinný ve vztahu k výkonu své funkce, účastnice 2) plní své povinnosti jednatele společnosti, brání její práva v jednotlivých soudních řízeních, ve kterých je společnost účastníkem řízení, a její jednání činěná za společnost nejsou navzájem rozporná.
8. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně opřel o § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a žádnému z účastníků nepřiznal právo n náhradu nákladů řízení, když navrhovatel nebyl ve věci úspěšný a společnosti a účastnici 2) žádné náklady řízení nevznikly.
9. Proti usnesení soud prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a podanému návrhu vyhověl.
10. Odvolatel je přesvědčen, že ze zjištěného skutkového stavu nevyplývá, že by účastnice 2) jednala za společnost tak, že by upozaďovala své zájmy před zájmy společnosti, ani to, že by byla ve funkci jednatele činná a vykonávala funkci řádně; zájmy účastnice 2) jsou ve střetu se zájmy společnosti. Potřeba společnosti jmenovat hmotněprávního opatrovníka je tudíž v daném případě dána.
11. Dle odvolatele účastnice 2) nemá zájem na co nejvyšším možném uspokojení věřitelů, když v rozporu s právními předpisy zcizila majetek náležející do majetkové podstaty a jednala tak na újmu přihlášených věřitelů v insolvenčním řízení, mezi nimiž svou pohledávku vůči ní přihlásila i společnost. Účastnice 2) nemá ani zájem na zajišťování řádné činnosti společnosti a její prosperitě.
12. Účastnice 2) je ve výkonu funkce jednatele nečinná, když společnost opakovaně zastupují osoby, které k tomu nejsou oprávněny, a to konktrétně [Anonymizováno] na základě generální plné moci a [Anonymizováno], zcela bez jakéhokoliv pověření. Udělením generální moci třetí osobě (ani jinou formou pověření) nelze nahrazovat výkon funkce jednatele společnosti. Jakýkoliv zmocněnec může jednat pouze v omezeném rozsahu a na základě pokynu od statutárního orgánu. Dodává, že [Anonymizováno] je sestrou účastnice 2), jde o osobou blízkou a je tak evidentní, že její zájmy jsou rozporné se zájmy společnosti.
13. Svou argumentaci odvolatel blíže rozvádí.
14. Společnost ani účastnice 2) se k podanému odvolání nevyjádřily.
15. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a postup jeho vydání předcházející, a dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně z níže uvedených důvodů neobstojí.
16. Z předloženého spisu se podává, že soud prvního stupně akceptoval plnou moc udělenou dne 14. března 2014, popř. dne 3. března 2014 zmocnitelem [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako zmocněnci. Soud prvního stupně usnesením ze dne 25. června 2020, č. j. 73 Cm 83/2017-55, advokátce [Anonymizováno], která byla usnesením soudu prvního stupně ze dne 17. července 2018, č. j. 73 Cm 83/2017-24, ustanovena ve smyslu § 29 o. s. ř. procesním opatrovníkem společnosti sdělil, že její funkce zanikla a přiznal jí odměnu za výkon funkce opatrovníka.
17. Z výše uvedeného postupu soudu prvního stupně lze usoudit, že [Anonymizováno] považoval za osobu oprávněnou za společnost jednat ve všech záležitostech a s jako takovou s ní jednal. Soud prvního stupně však pominul, že plnou mocí ze dne 14. března 2014 [Anonymizováno] zmocňuje [Anonymizováno] „ke všem úkonům souvisejícím s jeho podnikatelskou činností, IČ: [IČO], místo podnikání [adresa] a s podnikatelkou činností společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa], v níž je jednatelem, zejména pak ke všem jednáním, podepisování a přebírání listin, podávání návrhů, vyjádření a žádostí, vymáhání nároků, podávání opravných prostředků“. Plná moc je podepsána fyzickou osobou [Anonymizováno] jako zmocnitelem a [Anonymizováno] jako zmocněncem. Plnou mocí ze dne 3. března 2014 pak [Anonymizováno] zmocňuje [Anonymizováno] k zastupování „ve všech záležitostech a jednáních před úřady, orgány státní správy a místní samosprávy a dále ve všech záležitostech jednáních s právnickými a fyzickými osobami, dále jednat jeho jménem, činit veškeré úkony včetně podávání písemných návrhů a žádostí, podávat a vzdávat se řádných a mimořádných opravných prostředků v rámci soudních, správních i či jiných řízení, přijímat plnění nároků a vymáhat neplnění povinností třetích osob, popřípadě se nároků vzdávat, uzavírat smlouvy a narovnání a zastupování ve všech záležitostech a jednáních ve firmě [Jméno opatrovníka]., IČO [IČO], [adresa], provozovna [adresa] a ve firmě [Anonymizováno], IČO [IČO], [adresa].“ Plná moc byla udělena na dobu neurčitou a je podepsána [Anonymizováno] jako zmocnitelem a [Anonymizováno] jako zmocněncem.
18. Z obsahu uvedených plných mocí a podpisů k nim připojených však dle odvolacího soudu nebylo možno dovodit, že jde o platnou a řádnou plnou moc učiněnou rovněž za společnost jejím jednatelem [Anonymizováno] (který jím v roce 2014 ještě byl). Je zřejmé, že plné moci byly činěny zmocnitelem jako fyzickou osobou, absentuje při jejich podpisu označení společnosti. K tomu je ovšem zároveň nutno dodat, že svým obsahem jde v podstatě o generální plnou moc, přičemž v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu je závazek k výkonu funkce jednatele společnosti s ručením omezeným závazkem osobní povahy, který není přenosný na jiné osoby (za mnohá rozhodnutí Nejvyššího soudu srov. např. mutatis mutandis rozsudek ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 1183/2013, rozsudek ze dne 27. listopadu 2007, sp. zn. 32 Cdo 118/2007 či usnesení ze dne 29. října 2015, sp. zn. 29 Cdo 3471/2013, veřejnosti dostupné, jako i další jeho citovaná rozhodnutí, na www.nsoud.cz). Jinak řečeno, výše uvedené plné moci dle svého obsahu jsou plnými mocemi udělenými [Anonymizováno] jakožto fyzickou osobou. V případě, že by tyto (tehdejší) jednatel společnosti [Anonymizováno] udělil [Anonymizováno], jedná se v obou případech o neplatnou plnou moc, pro její rozpor s kogentním § 159 odst. 2 o. z.; o procesní plnou moc se s ohledem na její obsah nejedná.
19. Dle společenské smlouvy (článek 11 bod 5) má mít společnost dva jednatele. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti však odvolací soud ověřil, že společnost má nadále zapsaného pouze jednoho jednatele, a to účastnici 2) [Anonymizováno] (která je zároveň společníkem společnosti a na jejíž majetek byl prohlášen konkurs), když druhý jednatel [Anonymizováno] byl z obchodního rejstříku vymazán dne 3. listopadu 2017 se zánikem funkce 25. května 2016. Soud prvního stupně však pominul, že právě prohlášením konkursu na majetek účastnice 2) nastala skutečnost, která jí brání ve výkonu funkce člena statutárního orgánu ve smyslu § 46 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /„z. o. k.“/. Prohlášením konkursu na její majetek nastala překážka provozování živnosti dle § 8 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) a tudíž účastnice 2) nemůže funkci jednatelky vykonávat a její oprávnění společnost zastupovat tak dle § 155 odst. 1 o. z. zaniklo. Nad to se ze Sbírky listin podává, že společnost neplní ani svou zakládací povinnost zakotvenou v § 66 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů.
20. Za dané situace je proto dle odvolacího soudu závěr soudu prvního stupně přinejmenším předčasný. Soud prvního stupně zejména nesprávně posoudil platnost předložených plných mocí, na jejichž základě pak jednal s [Anonymizováno] jako obecným zmocněncem společnosti. Z výše uvedeného je však zřejmé, že [Anonymizováno] nebyla platně a řádně zmocněna k zastupování společnosti v daném řízení, nebyla oprávněna jejím jménem jednat a činit za ni úkony. Soud prvního stupně tak se společností jako účastníkem řízení řádně nejednal. Již sama tato skutečnost je důvodem pro zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně a vrácení věci k dalšímu řízení, neboť tímto nesprávným postupem soud prvního stupně odňal společnosti možnost jednat před soudem a vyjádřit se k projednávané věci, a tím zatížil řízení zmatečnostní vadou dle § 229 odst. 3 věty první o. s. ř. K této vadě řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a která nemohla být za odvolacího řízení odstraněna, byl odvolací soud povinen přihlédnout dle § 212a odst. 5 věty první o. s. ř.
21. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
22. Byť bylo usnesení soudu prvního stupně zrušeno z výše uvedeného procesního důvodu, odvolací soud bez vlivu na výsledek odvolacího řízení pro úplnost dodává, že soud prvního stupně věc nedostatečně posoudil i z věcného hlediska, když se důsledně nezabýval všemi aspekty, které mohou vést ke jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti; jeho skutková zjištění jsou nedostatečná, a na nich vystavěné právní závěry jsou tudíž předčasné.
23. Soud prvního stupně se nezabýval otázkou, zda z důvodu prohlášení konkursu na majetek účastnice 2) tato nadále splňuje podmínky pro výkon funkce jednatelky ve smyslu § 46 odst. 1 z. o. k., zda její funkce nezanikla. Přičemž vyřešení této otázky bylo podstatné nejen pro případný okruh účastníků řízení, nýbrž pak i pro posouzení důvodnosti samotného návrhu. Účastnice 2), jak bylo výše odvolacím soudem rozebráno, přestala splňovat podmínky pro výkon funkce ve smyslu § 46 odst. 1 z. o. k. a její oprávnění společnost zastupovat tak dle § 155 odst. 1 o. z. zaniklo. Společnost tudíž nemá statutární orgán obsazen. Rovněž je však třeba ověřit, zda valná hromada společnosti zvolila podle § 198 odst. 1 z. o. k. jednatele nového, popř. zda je vedeno řízení dle § 198 odst. 3 z. o. k. o jmenování chybějícího člena statutárního orgánu, neboť vedení takového řízení může mít vliv na další postup soudu v nadepsaném řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 2015, sp. zn. 29 Cdo 4384/2015, uveřejněné pod číslem 102/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, usnesení ze dne 13. července 2016, sp. zn. 29 Cdo 396/2016, uveřejněné pod číslem 123/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní či usnesení ze dne 20. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněné pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).
24. V dalším řízení soud prvního stupně znovu posoudí, zda má společnost osobu oprávněnou za ni v řízení jednat ve smyslu § 21 o. s. ř.; zváží, zda není dán prostor pro postup dle § 29 odst. 2, 4 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), tj. ustanovení procesního opatrovníka společnosti pro nadepsané řízení, když plná moc udělená Tereze Berkové není řádná a platná. Společnosti zašle podaný návrh a poskytne jí prostor pro vyjádření se k podanému návrhu. Rovněž ve světle výše uvedeného posoudí okruh účastníků daného řízení a případným postupem dle § 7 z. ř. s. jej zúží. Je nutno dodat, že v řízení o jmenování opatrovníka právnické osobě podle § 165 odst. 2 o. z. se jedná o právech a povinnostech člena statutárního orgánu, jenž je ve střetu se zájmy společnosti, a proto je dle § 6 z. ř. s. účastníkem takového řízení, přičemž společník (není-li navrhovatelem) účastníkem řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka není (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. prosince 2019, sp. zn. 14 Cmo 378/2019 či usnesení ze dne 31. října 2019 sp. zn. 7 Cmo 242/2019). Následně soud prvního stupně nařídí jednání, k němuž předvolá všechny účastníky, a po provedeném dokazování znovu ve věci rozhodne.
25. Odvolací soud připomíná, že řízení o jmenování opatrovníka společnosti představuje zásah soudu do vnitřních poměrů právnické osoby, jenž je krajním řešením. Při posuzování a rozhodování dané otázky je třeba vyjít též z již ustálené judikatury Nejvyššího soudu k nastolené problematice – např. viz výše citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, popř. usnesení ze dne 17. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 1382/2019, uveřejněné pod číslem 51/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní (týkající se vymezení rozsahu působnosti jmenovaného kolizního opatrovníka ve výroku usnesení soudu a okamžiku zániku jeho funkce).
26. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.
27. Soud prvního stupně nepomine rozhodnout o náhradě nákladů řízení, včetně náhrady nákladů odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné