o určení neplatnosti smluv, k odvolání žalobkyň a) a b) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. prosince 2022, č. j. 34 Cm 218/2021-200,

1. Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh žalobkyň a) a b) ze dne 15. září 2022 na pokračování v řízení.

2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že se žalobkyně domáhají proti žalovaným určení, že smlouva o úvěru číslo CA [RČ] ze dne 9. února 2018 (dále jen „smlouva o úvěru“) a zástavní smlouva číslo CA [RČ] ze dne 9. února 2018 (dále jen „zástavní smlouva“), jsou neplatné. Usnesením ze dne 11. července 2022, č. j. KSHK 15 INS 7128/2022-A-16/celk. 4, Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „insolvenční soud“) prohlásil na majetek žalované 1) konkurs. Proto bylo předmětné řízení ze zákona přerušeno.

3. Žalobkyně a) a b) podáním ze dne 15. září 2022 navrhly, aby bylo v řízení pokračováno a namísto žalované 1) následně do řízení vstoupila ustanovená insolvenční správkyně [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „insolvenční správkyně“).

4. Žalovaná 2) navrhla, aby soud prvního stupně návrh žalobkyň na pokračování v řízení zamítl. Žalobkyně totiž nejsou oprávněny podat návrh na pokračování v řízení, jelikož jim, vzhledem k nároku, kterého se žalobou domáhají, nepřísluší postavení věřitelů, kteří uplatňují proti dlužníku, tj. žalované 1) pohledávky, nebo jiná práva, která se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty. Žalovaná 2) dále uvedla, že společnost [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „[právnická osoba]“), přihlásila do insolvenčního řízení žalované 1) pohledávky ze smlouvy o úvěru, a to jako zajištěné zástavním právem k nemovitým věcem: pozemek stavební parcela [Anonymizováno], včetně na něm stojící stavby bez č. p./č. e., budova - garáže, pozemek stavební parcela [Anonymizováno], včetně na něm stojící stavby v části obce [adresa], budova občanské vybavenosti, pozemek stavební parcela [Anonymizováno], včetně na něm stojící stavby bez č. p./č. e., budova občanské vybavenosti, pozemek stavební parcela [Anonymizováno], včetně na něm stojící stavby bez č. p./č. e., jiná stavba, a pozemkové [Anonymizováno], [Anonymizováno], vše zapsané na listu vlastnictví č. [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], které bylo zřízeno zástavní smlouvou. V nadepsaném řízení se žalobkyně domáhají právě určení neplatnosti smlouvy o úvěru a zástavní smlouvy. Žalovaná 2) dále poukázala na skutečnost, že v rámci insolvenčního řízení budou nemovitosti zpeněženy a z výtěžku zpeněžení budou uspokojováni přihlášení zajištění věřitelé. Žalobkyně si žádnou přihlášku do insolvenčního řízení žalované 1) nepodaly, tedy na výtěžku zpeněžení participovat nebudou, a zástavní smlouva zpeněžením nemovitostí zanikne.

5. Insolvenční správkyně podáním ze dne 27. září 2022 sdělila, že s návrhem na pokračování v řízení nesouhlasí. Podmínky pro pokračování v přerušeném řízení nejsou naplněny. Žalobkyně nejsou osobami aktivně legitimovanými ve smyslu § 265 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) /dále jen „IZ“/. Insolvenční správkyně poukázala na skutečnost, že k podání příslušného procesního návrhu jsou oprávněni toliko „dlužníkovi věřitelé". Insolvenční správkyně má za to, že rozhodnutí v nadepsaném řízení je vůči dlužnici právně bezvýznamné, jelikož nemůže mít jakýkoli dopad na vedené insolvenční řízení. Podle § 235 IZ totiž platí, že v průběhu insolvenčního řízení posoudí platnost dlužníkova jednání pouze insolvenční soud. S ohledem na tuto skutečnost má za to, že další vedení nadepsaného řízení ve vztahu k dlužnici, je nehospodárné.

6. Soud prvního stupně s odkazem na § 265 odst. 1 IZ uzavřel, že v předmětném řízení nelze pokračovat, jelikož žalobkyně nejsou věřitelkami žalované 1), které by vůči žalované 1) jakožto dlužnici uplatňovaly pohledávky nebo jiná práva, které se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty. Nesvědčí jim proto aktivní věcná legitimace k podání návrhu na pokračování v řízení. Rovněž konstatoval, že i v případě, že by v řízení bylo pokračováno a soud by vydal rozhodnutí ve věci samé, nebyl by tímto rozhodnutím insolvenční soud vázán. Pouze insolvenční soud je oprávněn posoudit platnost žalobou napadených smluv.

7. Soud prvního stupně dále konstatoval, že v insolvenčním řízení žalované 1) se konalo přezkumné jednání a schůze věřitelů dne 5. října 2022. Při tomto jednání insolvenční správkyně pohledávku společnosti [právnická osoba] (přihlášenou pod číslem přihlášky P1) nepopřela. Pohledávka byla zjištěna v celkové výši 15 903 602 Kč. Dále pohledávku stejné věřitelky pod číslem přihlášky P3.1 v celkové výši 6 500 000 Kč popřela co do její pravosti, a to z důvodu, že insolvenční správkyně uznala pohledávku společnosti [právnická osoba] ze smlouvy o úvěru již uplatněnou přihláškou ze dne 22. května 2022, která je evidovaná pod číslem P1. Nemovitosti, které jsou zajištěné pohledávkou P1 tak budou zpeněženy a z výtěžku zpeněžení budou uspokojeni přihlášení zajištění věřitelé. Zpeněžením nemovitosti rovněž zaniknou i zástavní práva zřízená napadenou zástavou a popsaný procesní postup a účinky zpeněžení nemůže zvrátit ani výsledek předmětného nalézacího řízení. Z výše uvedených důvodů soud prvního stupně návrh na pokračování v řízení ze dne 15. září 2022 zamítl.

8. Proti usnesení soudu prvního stupně podaly žalobkyně a) a b) společné odvolání, navrhujíce, aby odvolací soud napadené usnesení změnil.

9. Odvolatelky argumentují tím, že jsou společníky žalované 1), a proto mají právo na uspokojení pohledávek vyplývajících z jejich účasti na žalované 1). Tyto pohledávky se v insolvenčním řízení neuplatňují přihláškou pohledávky, ale oznamují se insolvenčnímu správci. Domnívají se tudíž, že jsou věřitelkami žalované 1) a mají tak aktivní legitimaci k podání návrhu podle § 265 IZ. Jestliže je úvěrová smlouva neplatná a této neplatnosti se oprávněná osoba dovolá, tak jakékoliv plnění přijaté nad rámec úvěrové jistiny je bezdůvodným obohacením, neboť právní titul, na jehož základě by plnění mělo být přijato, odpadl. Tuto skutečnost nemůže ze zákona zhojit ani nesprávný postup insolvenční správkyně. Zatíženo vadou bude i případné zpeněžení předmětu zajištění z titulu zástavní smlouvy. Namítají, že je-li smlouva o úvěru neplatná, dostalo by se plnění i na pohledávky odvolatelek z titulu jejich účasti na žalované 1) jakožto dlužnici a rovněž by došlo k uspokojení všech věřitelů v plné výši.

10. Odvolatelky zdůraznily, že jsou věřitelkami žalované 1) ze zákona. Současně mají právní zájem na pokračování v řízení, a to i s ohledem na náklady, které za vedení řízení musely vynaložit. Odvolatelky mají naléhavý právní zájem na určení neplatnosti úvěrové smlouvy i s ohledem na probíhající trestní řízení žalovaného 3). Určení neplatnosti úvěrové smlouvy bude mít vliv na určení výše škody, která odvolatelkám v důsledku jednání žalovaného 3) vznikla. Jestliže jejich návrhu nebude vyhověno, je podle odvolatelek nezbytné, aby bylo řízení přerušeno pouze co do části řízení o neplatnosti zástavní smlouvy. V rozsahu řízení o neplatnosti úvěrové smlouvy by mělo být vyloučeno k samostatnému projednání, neboť v tomto rozsahu zde nejsou pro přerušení řízení naplněny zákonem stanovené důvody.

11. Závěrem poukázaly na skutečnost, že případná žaloba na náhradu škody vůči insolvenční správkyni podle § 159 odst. 1 písm. e) IZ bude závazná jen mezi stranami sporu. Stranou sporu ovšem nebude žalovaný 3), proto je třeba bez ohledu na výsledky insolvenčního řízení pokračovat a o neplatnosti úvěrové smlouvy rozhodnout.

12. Žalovaná 2) navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

13. Domnívá se, že odvolatelky nejsou věřitelkami žalované 1), proto nejsou legitimovány k podání návrhu na pokračování v řízení. Odvolatelky si žádnou pohledávku v insolvenčním řízení žalované 1) nepřihlásily, ani jiným způsobem neuplatnily, resp. neoznámily insolvenčnímu správci žádnou pohledávku podle § 172 odst. 4 IZ. Proto se žalovaná 2) domnívá, že odvolatelky nemají postavení věřitelek žalované 1) a nemají tak oprávnění podat návrh na pokračování v přerušeném řízení podle § 265 IZ. Pohledávky ze smlouvy o úvěru jsou na základě zástavní smlouvy zajištěny majetkem žalované 1), který je součástí majetkové podstaty žalované 1). Pohledávky z úvěrové smlouvy byly v insolvenčním řízení zjištěny co do pravosti, co do výše i co do pořadí. Pohledávky z předmětné úvěrové smlouvy budou uspokojeny z majetku sepsaného v soupisu majetkové podstaty žalované 1), a to jako pohledávky zajištěné zástavním právem zřízeným zástavní smlouvou. Má za to, že poté, co byl prohlášen konkurz na majetek žalované 1) a probíhá insolvenční řízení, musel naléhavý právní zájem odvolatelek zcela odpadnout. Po skončení konkurzu totiž žalovaná 1) nebude vlastnit nemovitý majetek, jehož zatížení zástavním právem mělo snížit hodnotu obchodního podílu odvolatelek. Pohledávky z úvěrové smlouvy budou zcela, či částečně uspokojeny.

14. Žalovaná 1) a žalovaný 3) se k podanému odvolání nevyjádřili.

15. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

16. Podle § 263 IZ není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, přerušují se soudní a rozhodčí řízení, která se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jejichž účastníkem je dlužník, prohlášením konkursu. V těchto řízeních lze pokračovat jen za podmínek stanovených tímto zákonem; možnost postupovat podle ustanovení § 141a tím není dotčena.

17. Podle § 265 odst. 1 IZ v přerušených řízeních, ve kterých v době prohlášení konkursu věřitelé uplatňovali proti dlužníku pohledávky nebo jiná práva, které se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, lze pokračovat na návrh těchto věřitelů nebo insolvenčního správce, jde-li o spory o rozsah majetkové podstaty, s výjimkou sporů o vyloučení majetku z ní, nebo jde-li o řízení o nárocích s právem na uspokojení ze zajištění anebo o řízení o pohledávkách za majetkovou podstatou nebo o pohledávkách postavených jim na roveň. Dnem, kdy soudu, rozhodci nebo stálému rozhodčímu soudu, u kterého je řízení vedeno, došel návrh na pokračování v řízení, se insolvenční správce stává účastníkem řízení místo dlužníka.

18. Podle § 172 odst. 1 IZ po úplném uhrazení všech pohledávek, kterých se týká insolvenční řízení, s výjimkou pohledávek uvedených v § 170, lze v insolvenčním řízení uhradit rovněž podřízené pohledávky a pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu.

19. Podle § 172 odst. 4 IZ pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu se v insolvenčním řízení neuplatňují, ale pouze se oznamují insolvenčnímu správci, který vede jejich evidenci.

20. Podle § 231 IZ insolvenční soud není vázán rozhodnutím jiného soudu či jiného orgánu, kterým v průběhu insolvenčního řízení došlo ke zjištění neplatnosti právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, ani jiným způsobem tohoto zjištění (odst. 1). V průběhu insolvenčního řízení posoudí neplatnost takového právního úkonu pouze insolvenční soud (odst. 2). Je-li k neplatnosti právního úkonu nutné, aby ten, kdo je takovým úkonem dotčen, se jeho neplatnosti dovolal, může tak učinit i insolvenční správce (odst. 3).

21. Z obsahu spisu se podává, že žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 3. července 2020 se žalobkyně domáhají určení neplatnosti smlouvy o úvěru a zástavní smlouvy. Obě smlouvy byly uzavřeny mezi žalovanou 1) a žalovanou 2); podepsány byly žalovaným 3) jakožto jednatelem žalované 1). Žalobkyně jsou společníky žalované 1). Insolvenční soud usnesením ze dne 11. července 2022, č. j. KSHK 15 INS 7128/2022-A-16/celk. 4, zjistil úpadek žalované 1) jakožto dlužnice a na její majetek prohlásil konkurs. Dne 14. července 2022 soud prvního stupně vyrozuměl účastníky řízení o skutečnosti, že řízení je ze zákona přerušeno, jelikož předmětné řízení je o nárocích týkajících se majetku patřící do majetkové podstaty žalované 1). Žalobkyně a) a b) podáním ze dne 15. září 2022 navrhly, aby v řízení bylo pokračováno a namísto žalované 1) vstoupila do řízení insolvenční správkyně. Následně soud prvního stupně vydal odvoláním napadené usnesení.

22. Úprava uvedená v § 265 IZ vychází ze zásady, že v přerušených řízeních může být pokračováno, jestliže výsledek tohoto řízení může být ve prospěch a účelu sledovaného insolvenčním řízením. V poměrech projednávané věci lze v řízení pokračovat pouze za podmínek uvedených v § 265 odst. 1 IZ. Podle § 265 odst. 1 IZ jsou oprávněni podat návrh na pokračování v řízení, jež bylo přerušeno podle § 263 IZ pouze insolvenční správce a osoba uplatňující proti dlužníkovi pohledávky nebo jiná práva, která se týkají majetkové podstaty nebo která mají být uspokojena z majetkové podstaty. Smyslem přerušení řízení ve smyslu § 263 IZ je úzká vazba těchto řízení na majetek zahrnutý do majetkové podstaty. K tomu je nutné konstatovat, že principem insolvenčního řízení je dosáhnout maximálně možného výtěžku zpeněžením majetkové podstaty, a proto

i vhodnost či nevhodnost pokračování v přerušeném řízení se odvíjí především od jeho přínosu pro majetkovou podstatu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 2. listopadu 2021, sp. zn. I. ÚS 2612/21).

23. V poměrech projednávané věci je třeba dát soudu prvního stupně za pravdu v jeho závěru, že žalobkyně nejsou aktivně legitimovány k podání návrhu na pokračování v řízení. Podle § 172 odst. 4 IZ pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu se v insolvenčním řízení neuplatňují, ale pouze se oznamují insolvenčnímu správci, který vede jejich evidenci. Mezi tyto pohledávky patří zejména právo na podíl na zisku a na vypořádací podíl. Podřízené pohledávky společníků dlužníka nemusí jejich držitelé přihlašovat podle § 173 IZ - a v tom je třeba žalobkyním přisvědčit - stačí je oznámit insolvenčnímu správci. Tyto pohledávky se mohou v insolvenčním řízení dlužníka uspokojovat, ovšem až po úplném uhrazení všech pohledávek, kterých se týká insolvenční řízení (tj. pohledávek insolvenčních věřitelů, pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou). Odvolací soud z obsahu insolvenčního rejstříku zjistil, že žalobkyně své pohledávky z titulu majetkové účasti na společnosti insolvenční správkyni dosud neoznámily. Toto oznámení v odvolání ani netvrdily. V poměrech projednávané věci, byť se předmětné řízení týká jiných práv z majetkové podstaty, a proto bylo ze zákona podle § 263 IZ přerušeno, nutno zdůraznit, že žalobkyně v daném řízení o neplatnosti úvěrové a zástavní smlouvy nemají postavení věřitelek. Nejsou totiž v postavení osob, jež by proti žalované 1) uplatňovaly pohledávky, které se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty.

24. Nutno dále konstatovat, že podle § 235 IZ platí, že v průběhu insolvenčního řízení posoudí platnost dlužníkova jednání pouze insolvenční soud. Rozhodnutí jiného soudu, který neplatnost téhož úkonu začal posuzovat před zahájením insolvenčního řízení jako hlavní předmět řízení nebo jako předběžnou otázku, není pro insolvenční soud a účastníky insolvenčního řízení závazné. Jde o výjimku z obecného pravidla o závaznosti soudních rozhodnutí pro jiné osoby než účastníky řízení a pro jiné státní orgány podle § 159a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka zjištěná rozhodnutím soudu je podle § 232 IZ pro insolvenční soud závazná, jestliže tato neplatnost byla zjištěna rozhodnutím soudu, které nabylo právní moci před zahájením insolvenčního řízení. Neplatnost právního úkonu lze hodnotit v samostatném soudním řízení, jež bude incidenčním sporem podle § 159 odst. 1 písm. g) IZ. V poměrech projednávané věci by pokračování v řízení mohlo mít význam v případě, že zajištěná řádně přihlášená pohledávka společnosti [právnická osoba] z titulu smlouvy o úvěru by byla insolvenční správkyní na přezkumném řízení řádně popřena co do pravosti, výše, či pořadí. Potom by přerušené řízení mohlo, pokud by bylo těsně před ukončením, mít význam pro insolvenční řízení a napomoci objasnění pravosti přihlášené pohledávky. Odvolací soud z obsahu insolvenčního rejstříku ovšem zjistil, že dne 5. října 2022 se konalo přezkumné jednání a schůze věřitelů. Insolvenční správkyně pohledávku P1 společnosti [právnická osoba] nepopřela. Pohledávka tudíž byla v celé své výši zjištěna. Zajištěné nemovitosti, které jsou sepsány v soupisu majetkové podstaty žalované 1), tak budou zpeněženy a z výtěžku zpeněžení budou přednostně uspokojeni zajištění věřitelé. Výsledek předmětného nalézacího řízení o určení neplatnosti úvěrové a zástavní smlouvy by na výše uvedený postup neměl vliv a pokračování v daném řízení by bylo nehospodárné a neúčelné. Soud prvního stupně tudíž nepochybil, pakliže návrh žalobkyň na pokračování v řízení zamítl.

25. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.