o návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 21. ledna 2022, č. j. B 1078/RD279/KSHK, Fj 17235/2021/KSHK,

1. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že se návrh na zápis změn do obchodního rejstříku ze dne 6. dubna 2021, vedený pod č. j. Fj 17235/2021/KSHK, zamítá.

2. Jde o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně o předmětném návrhu. Předchozí usnesení ze dne 22. dubna 2021, č. j. B 1078/RD254/KSHK, Fj 17235/2021/KSHK, Vrchní soud v Praze jako soud odvolací k odvolání navrhovatele usnesením ze dne 14. prosince 2021, č. j. 14 Cmo 141/2021 - 1147, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Odvolací soud ve svém rozhodnutí vyšel z argumentace navrhovatele, podle níž návrh směřuje k nápravě situace, ve které byly ze strany notáře provedeny zápisy zvýšení a snížení základního kapitálu společnosti [Anonymizováno] /dále jen „společnost“/, ačkoli být provedeny neměly, na základě čehož jsou aktuálně v obchodním rejstříku zapsány zápisy stran základního kapitálu společnosti a rozvržení akcií, které nemají podklad v příslušných usneseních valných hromad společnosti. Zápisy u všech předmětných zvýšení a snížení základního kapitálu neměly být ze strany notáře provedeny z důvodu nesplnění předpokladů pro jejich zápis do obchodního rejstříku. Tyto předpoklady spočívají v případě zvýšení základního kapitálu v neúčinnosti upsání akcií společnosti a v případě zvýšení základního kapitálu z prosince 2019 též v neuhrazení emisního kursu. Podstatná je skutečnost, že podkladová usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu ze dne 14. března 2019 (zvýšení základního kapitálu o 8 747 600 Kč), 3. prosince 2019 (zvýšení základního kapitálu o 31 000 000 Kč) a 17. června 2020 (zvýšení základního kapitálu o 12 000 000 Kč) /dále též jen souhrnně „usnesení o zvýšení základního kapitálu“/ byla v důsledku neúčinnosti upsání akcií v souladu s § 493 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, ex lege zrušena, a stav zápisů v obchodním rejstříku se v důsledku toho rozešel se skutečným stavem. Důvodem pro zrušení usnesení o zvýšení základního kapitálu je neuveřejnění příslušných smluv o upsání akcií a listin upisovatelů v registru smluv způsobem souladným s úpravou obsaženou v zákoně č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv /dále jen „zákon o registru smluv“/, kdy v registru smluv nebyla v rozporu s § 5 odst. 5 zákona o registru smluv uveřejněna metadata týkající se ceny, za kterou byly akcie upsány. V důsledku právní fikce neuveřejnění smluv o úpisu akcií nenabyla ani jedna ze smluv účinnosti, a smlouvy tak byly v souladu s § 7 odst. 1 zákona o registru smluv po uplynutí tříměsíční lhůty od jejich uzavření zrušeny s účinky ex tunc. Následkem této neúčinnosti a posléze zrušení smluv o úpisu akcií tedy nastala situace, kdy akcie společnosti nebyly účinně upsány. K neúčinnosti úpisu akcií společnosti navíc přispěla i další skutečnost, kdy nebyl uhrazen emisní kurs akcií společnosti na základě smlouvy o upsání akcií a listiny upisovatelů ze dne 11. prosince 2019 v důsledku neúčinnosti a posléze zrušení dvou smluv o započtení pohledávek ze dne 16. prosince 2019 z důvodu neuveřejnění metadat týkajících se ceny těchto smluv v registru smluv. Navrhovatel je tak přesvědčen, že akcie společnosti upisované na základě usnesení o zvýšení základního kapitálu nebyly účinně upsány z důvodu zrušení příslušných usnesení o zvýšení základního kapitálu ex lege a plnění poskytnuté na plnění emisního kursu je tak dle odvolatele třeba považovat za bezdůvodné obohacení. Na příslušná usnesení valných hromad je tedy třeba hledět tak, jako by nebyla přijata, a tedy nevyvolávají žádné právní účinky. Ačkoli je zápis výše základního kapitálu obchodní korporace v obchodním rejstříku zápisem konstitutivním, týkajícím se jejích základních statusových otázek, lze se domáhat jejího výmazu/změny mimo jiné za situace, kdy jsou příslušná usnesení valné hromady ex lege zrušena s účinky ex tunc (viz nález Ústavního soudu ze dne 4. srpna 2016, sp. zn. I. ÚS 721/16). V daném případě došlo k nicotnosti, resp. k fikci nepřijetí usnesení o zvýšení základního kapitálu a nikoli k jejich neplatnosti. V takovém případě byl soud prvního stupně povinen k této nicotnosti přihlédnout bez dalšího a uvést stav zápisů do souladu se skutečným stavem.

4. Odvolací soud dovodil, že tvrdí-li navrhovatel zrušení usnesení o zvýšení základního kapitálu ze zákona v důsledku nedodržení výše uvedených ustanovení zákona o registru smluv, nebyl dán prostor pro výzvu navrhovateli dle § 88 z. v. r. k předložení „rozhodnutí, kterým byla zrušena platnost rozhodnutí o zvýšení a snížení základního kapitálu se změnou akcií a započtení pohledávek“, jak soud prvního stupně učinil usnesením ze dne 9. dubna 2021, č. j. B 1078/RD244/KSHK, Fj 17235/2021/KSHK. Soud prvního stupně měl navrhovatele vyzvat k zaplacení soudního poplatku za návrh a po jeho zaplacení měl přistoupit k přezkumu návrhu dle § 90 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů /dále jen „z. v. r.“/. Postup soudu prvního stupně nebyl správný a důvod pro odmítnutí návrhu dle § 86 písm. e) z. v. r. nebyl dán.

5. Druhé rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. března 2021, sp. zn. 27 Cdo 2099/2020, tím, že rejstříkové řízení ovládá registrační princip. Rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném) řízení. Nemůže-li rejstříkový soud uzavřít, že údaje, které mají být podle návrhu zapsány, vyplývají z připojených listin, návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne. Dotčeným osobám, chtějí-li dosáhnout zápisu do obchodního rejstříku, pak zpravidla nezbývá než vyřešit sporné skutečnosti rozhodnutím soudu v příslušném občanskoprávním řízení, jež se následně může stát podkladem pro zápis do obchodního rejstříku. Navrhovatel předkládá poměrně složitou konstrukci založenou na tvrzené neúčinnosti smluv o úpisu akcií, v důsledku které mělo podle § 493 z. o. k. dojít ke zrušení usnesení o zvýšení základního kapitálu, to vše v situaci, kdy v této záležitosti probíhá u soudu prvního stupně několik soudních sporů, jejichž účastníkem je též navrhovatel (o určení, že usnesení o zvýšení základního kapitálu neexistují, vedené pod sp. zn. 55 Cm 50/2021, řízení o určení vlastnického práva k akciím, vedené pod sp. zn. 54 Cm 52/2021). Sám navrhovatel argumentuje nejistotou ohledně základního kapitálu, počtu a jmenovité hodnotě akcií, nejistotou ohledně akcionářské struktury. Současně navrhovatel přehlíží úpravu v § 465 odst. 1 z. o. k.

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje jeho změnu tak, že odvolací soud návrhu vyhoví.

7. Odvolatel soudu prvního stupně vytýká nesprávné právní posouzení věci. Opakovaně zdůrazňuje, že podává návrh v režimu § 78 z. v. r., tedy že jde o řízení k dosažení shody mezi stavem skutečným a stavem zapsaným v obchodním rejstříku. O každé takové věci se logicky musí vést dokazování (jakkoliv omezené na listinné důkazy). Navrhovatel soudu prvního stupně předložil veškeré relevantní listiny, okolnosti potřebné k posouzení návrhu si rejstříkový soud může zjistit i sám z veřejně přístupných zdrojů (tj. z registru smluv, z obchodního rejstříku). Je to právě rejstříkové řízení, v němž by měla být posouzena statusová otázka správnosti zápisů výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Rozhodnutí o statusové otázce je pak dle § 27 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, závazné pro každého, tedy i pro soud v řízení o určení vlastnického práva k akciím. Řízení dle § 78 z. v. r. je svým obsahem a účelem odlišné od běžného rejstříkového řízení, jelikož se v něm posuzuje otázka správnosti zápisu skutečností do obchodního rejstříku, a to i stran zvýšení základního kapitálu. Skutkový stav (tj. přijetí daných usnesení valných hromad společnosti o zvýšení/snížení základního kapitálu a absence metadat ve smlouvách o úpisu atd.), který je rozhodný pro posouzení této věci, je v rámci uvedených dalších probíhajících řízení mezi stranami nesporný, sporné je výhradně právní posouzení věci. Rozhodnutí o návrhu je esenciální pro další fungování společnosti. Právě vrácení výše základního kapitálu do stavu na jaře 2019 bude podkladem pro urychlené zjednání nápravy.

8. Dále odvolatel stejně jako v řízení před soudem prvního stupně shrnuje skutkový stav, rekapituluje jednotlivá rozhodnutí valných hromad o zvýšení/snížení základního kapitálu, změny v rozvržení a nominálních hodnotách akcií, upisování akcií, uveřejňování smluv o úpisu akcií v registru smluv, odpovídající zápisy v obchodním rejstříku, rozvíjí svoji výše uvedenou právní argumentaci.

9. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Zápisy zvýšení i snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku mají pravidelně konstitutivní povahu, jak správně poukazuje soud prvního stupně (§ 464 a § 467 z. o. k.). Je tedy minimálně diskutabilní, zda v těchto případech není principiálně vyloučen rozpor mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem ve smyslu § 78 odst. 1 věty druhé z. v. r. K tomu lze pro stručnost odkázat na polemiku vedenou např. v komentářové literatuře (viz Havel, M., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol.: Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 313 - 318 s.). Nicméně výsledek této polemiky není pro projednávanou věc podstatný, protože řízení bylo zahájeno na návrh odvolatele zmíněný ve výroku přezkoumávaného usnesení, tedy přinejmenším v souladu s § 78 odst. 1 větou první z. v. r.

11. V soudem prvního stupně příhodně zmíněném usnesení Nejvyšší soud připomenul již dříve zformulovaný a odůvodněný závěr, podle něhož „V důsledku registračního principu ovládajícího procesní úpravu řízení ve věcech veřejného rejstříku rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném) řízení. Nemůže-li rejstříkový soud uzavřít, že údaje, které mají být podle návrhu zapsány, vyplývají z připojených listin, návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne. Dotčeným osobám, chtějí-li dosáhnout zápisu do obchodního rejstříku, pak zpravidla nezbývá než vyřešit sporné skutečnosti rozhodnutím soudu v příslušném občanskoprávním řízení, jež se následně může stát podkladem pro zápis do veřejného rejstříku (např. je-li sporný okruh společníků v řízení o určení, kdo je společníkem společnosti s ručením omezeným). Srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016, ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 27 Cdo 2066/2017, ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4718/2017, ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017, ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4439/2018, ze dne 24. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 1470/2018, ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. 27 Cdo 1917/2020, ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2409/2019, nebo ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3045/2020.“

12. V poměrech projednávané věci notář na základě usnesení o zvýšení základního kapitálu již zapsal daná zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, současně do obchodního rejstříku zapsal dne 1. června 2020 snížení základního kapitálu o 43 743 480 Kč na 10 935 870 Kč na základě usnesení valné hromady ze dne 1. června 2020. Evidentně tehdy dovodil ve smyslu § 108 a násl. z. v. r. splnění předpokladů pro zápis navrhovatelem požadovaných skutečností. Nyní navrhovatel splnění těchto předpokladů sám sporuje, zpochybňuje proces upsání akcií, dovozuje zrušení týchž smluv o úpisu akcií ex lege. Někteří akcionáři se těmto vývodům navrhovatele brání, jak je soudu prvního stupně i odvolacímu známo ze shora zmíněných řízení. Přitom otázka existence důvodu zrušení smluv o úpisu akcií pro výše popsané nedostatky je otázkou spornou, další významnou a odvolatelem v jím zastávané právní konstrukci neřešenou otázkou je otázka právního osudu usnesení o snížení základního kapitálu ze dne 1. června 2020. Ve výsledku je sporná otázka aktuální výše základního kapitálu společnosti, nominální hodnoty akcií a akcionářské struktury. Zásadní otázkou pak je možnost aplikace soudem prvního stupně zmíněného § 465 odst. 1 z. o. k. Odpovídajícím procesním prostorem pro nalezení odpovědi na tyto a případné další otázky je skutečně nalézací řízení, upravené pro řízení v prvním stupni v § 79 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/. V něm nalézací soud (mimo jiné) pravidelně analyzuje, která tvrzení o rozhodných skutečnostech jsou sporná a nesporná, v potřebném rozsahu provádí dokazování, poskytuje sporným stranám dostatečný prostor pro vyjádření ke skutkovému i právnímu stavu věci. Na rozdíl od lhůty 5 pracovních dnů k rozhodnutí o rejstříkovém návrhu (§ 96 odst. 1 z. v. r.) přitom nalézací soud není limitován zákonem stanovenou lhůtou pro vydání rozhodnutí o žalobě. Odvolací soud má za to, že v poměrech projednávané věci lze soudem prvního stupně dovozenému důvodu zamítnutí návrhu přisvědčit. A je jisté, že otevřenou zůstává možnost budoucí změny odpovídající části zápisu v obchodním rejstříku na základě výroku pravomocného rozhodnutí nalézacího soudu.

13. S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).