o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, k odvolání podanému za navrhovatelku Mgr. Janem Vančurou, advokátem sídlem Salmovská 1534/11, 120 00 Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. února 2022, č. j. C 200021/RD101/MSPH, Fj 37271/2022/MSPH,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením návrh na zápis změn ze dne 28. ledna 2022 pod Fj 37271/2022/MSPH zamítl (výrok I.) a dále rozhodl, že ke zpětvzetí návrhu ze dne 31. ledna 2022 podanému pod č. j. F 40841/2022 se nepřihlíží (výrok II.).

2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, že navrhovatelka se podáním došlým dne 28. ledna 2022 domáhala zápisu změny spočívající ve výmazu stávajícího jednatele navrhovatelky Martina Balcaříka ke dni 27. ledna 2022 a zápisu nové jednatelky Renáty Balažkové, narozené 1. února 1984, k témuž dni. K návrhu bylo předloženo rozhodnutí jediného společníka ze dne 27. ledna 2022 při výkonu působnosti valné hromady navrhovatelky učiněné společností [právnická osoba]. (správně [právnická osoba], pozn. odvolacího soudu), podepsané [Anonymizováno] jako jednatelkou této společnosti. K návrhu byl dále doložen zápis z mimořádné valné hromady společnosti [právnická osoba], ze kterého vyplývá, že na této valné hromadě došlo k odvolání jejího jednatele [Anonymizováno] a jmenování nové jednatelky [Anonymizováno]. Z této listiny však není zřejmé, zda byla mimořádná valná hromada společnosti svolána v souladu s § 181 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/. Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že jednatelem společnosti [právnická osoba] je [Anonymizováno], a to k datu vyhotovení usnesení soudu prvního stupně. Daná skutečnost však není předmětem rejstříkového dokazování, neboť z rejstříkového spisu je zřejmé, že navrhovatelka má dva společníky, a to společnost [právnická osoba], která disponuje podílem ve výši 99 %, a společnost [právnická osoba], IČO [IČO] (správně [právnická osoba]., pozn. odvolacího soudu) s podílem ve výši 1 %. K rozhodnutí o odvolání jednatele navrhovatelky a jmenování jednatele nového je nutné v daném případě předložit soudu rozhodnutí valné hromady navrhovatelky, a to včetně způsobu jejího svolání, prezenční listinu a řádný zápis z jejího jednání v souladu s § 190 odst. 1 písm. c) z. o. k. Jednatel navrhovatelky [Anonymizováno] byl odvolán rozhodnutím jediného společníka navrhovatelky, tedy orgánem, který k tomu není oprávněn. Rozhodnutí o odvolání a jmenování jednatele navrhovatelky je tak neplatné. Návrh byl proto zamítnut. Ke zpětvzetí návrhu na zápis změny soud nepřihlíží, protože není patrné, jaká osoba toto podání učinila.

3. Proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně podal za navrhovatelku odvolání [Jméno navrhovatelky B], advokát. Navrhuje, aby bylo usnesení v tomto rozsahu změněno tak, že návrhu bude vyhověno.

4. Odvolatel namítá, že jediným společníkem navrhovatelky je pouze společnost [právnická osoba], navzdory momentálnímu zápisu v obchodním rejstříku. [Anonymizováno] je vlastníkem originálních kmenových listů, které na ní byly právoplatně převedeny [Anonymizováno], a tudíž je společníkem disponujícím 80% podílem na společnosti [právnická osoba], což vyplývá i ze znaleckého posudku [tituly před jménem], soudního znalce z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo ze dne 4. února 2022. Mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba]. mělo dojít dne 14. ledna 2022 k uzavření smlouvy o převodu podílu, na jejímž základě měla společnost [právnická osoba]. nabýt podíl v navrhovatelce o velikosti 1 %. Smlouvu podepsal za [právnická osoba] [Anonymizováno] jako jednatel. Tento převod podílu představuje ze strany [Anonymizováno] účelovou snahu o zablokování rozhodování valné hromady navrhovatelky a znemožnění odvolání své osoby z funkce jejího jednatele, protože převodem by vznikla nutnost svolávat valnou hromadu s ohledem na nutnost souhlasu 100 % společníků (dle čl. VIII odst. 4, 5 společenské smlouvy navrhovatelky). [Anonymizováno] provedl tento převod, aniž by majoritního společníka [právnická osoba] o této skutečnosti informoval a získal souhlas jeho valné hromady podle § 190 odst. 2 písm. i) z. o. k. Pokud tak rejstříkový soud společnost [právnická osoba]. zapsal jako vlastníka podílu v navrhovatelce na základě smlouvy o převodu podílu, která nebyla schválena nejvyšším orgánem [právnická osoba], postupoval v rozporu se zákonem. Podíl o velikosti 1 %, kterému odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši 2 000 Kč, představuje podstatnou změnu činnosti společnosti [právnická osoba], jež spočívá v provozování [Anonymizováno] prostřednictvím navrhovatelky. Smlouva o převodu podílu je rovněž simulovaným jednáním ve smyslu § 552 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), protože byla uzavřena pouze s cílem zabránit odvolání [Anonymizováno] z funkce jednatele navrhovatelky. [Anonymizováno] Balcařík nadto jednal při uzavření smlouvy o převodu podílu za společnost [právnická osoba] v rozporu s jejím zájmem a naopak výhradně v zájmu svém, ve snaze ochránit svou pozici jednatele v navrhovatelce, což je vyloučeno § 437 o. z., protože nesplnil povinnost dle § 54 odst. 1 z. o. k. Jde tak o převod neplatný. Relativní neplatnosti smlouvy o převodu podílu se společnost [právnická osoba]. dovolala dne 31. ledna 2022. Jednání [Anonymizováno] jako jednatele [právnická osoba] při převodu podílu je rovněž v rozporu s dobrými mravy.

5. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu podle § 212 a § 212a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 120 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť z jiného než namítaného důvodu.

6. Podle § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.

7. V poměrech právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 24. srpna 2010, sp. zn. 29 Cdo 211/2009 (které je dostupné, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, na webových stránkách www.nsoud.cz), formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého je valná hromada nejvyšším orgánem akciové společnosti, který tvoří všichni její akcionáři; schází se na řádných nebo mimořádných jednáních. Z právní úpravy valné hromady v obchodním zákoníku přitom nepochybně vyplývá, že k výkonu působnosti valné hromady není oprávněno jakékoli shromáždění akcionářů akciové společnosti, ale jen takové shromáždění, které splňuje předpoklady stanovené zákonem. Tento závěr lze dovodit z toho, že obchodní zákoník předepisuje postup pro svolání valné hromady, volby jejích orgánů a její vedení a řízení. K tomu, aby mohla valná hromada přijímat rozhodnutí, jejichž přijetí jí zákon svěřuje, je proto – mimo jiné – nezbytné i splnění určitých formálních předpokladů stanovených zákonem. Jedním z takových předpokladů je, aby bylo konkrétní jednání valné hromady řádným způsobem ustaveno, tj. aby bylo řádně svoláno, zahájeno a vedeno. Tento závěr – byť přijatý v poměrech obchodního zákoníku pro akciovou společnost – se obdobně prosadí i ve vztahu k právní úpravě společnosti s ručením omezeným účinné od 1. ledna 2014, tedy v poměrech zákona o obchodních korporacích.

8. V recentním usnesení ze dne 22. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 2453/2021, Nejvyšší soud s odkazem na tyto závěry provedl jejich rozvedení tak, že poté, kdy byla valná hromada k tomu oprávněnou osobou včas (tj. před zahájením zasedání) odvolána, nemůže se konat. Jde o obdobnou situaci, jako by valná hromada vůbec nebyla svolána. Sejdou-li se přesto v původně (pozvánkou) určeném termínu a místě společníci, zásadně nepůjde o zasedání valné hromady a na rozhodnutí přijatá v průběhu tohoto setkání nelze hledět jako na rozhodnutí valné hromady. Uvedené však nebrání tomu, aby se v původně určeném termínu a místě (i přes odvolání valné hromady) sešli všichni společníci a prohlásili, že se vzdávají práva na včasné a řádné svolání valné hromady a že zasedání valné hromady i přes její odvolání uskuteční. Neúčast či nesouhlas některého ze společníků však konání odvolané valné hromady vylučuje.

9. Z takto vysvětlených závěrů je zřejmé, že usnesení přijaté jedním ze společníků, aniž by byla valná hromada svolána, nepředstavuje rozhodnutí valné hromady a nemá tak právní účinky vyplývající z usnesení valné hromady, což znamená, že se na ně hledí, jakoby nebylo přijato [§ 45 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 245 o. z.].

10. Současně platí, na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. prosince 2013, že rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. K vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, rejstříkový soud naopak přihlédnout musí, podávají-li se tyto vady z jemu předložených listin. Jinak řečeno, vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Naopak, bude-li se z listin předložených rejstříkovému soudu podávat, že usnesení valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato (§ 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 o. z.), či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2020, sp. zn. 27 Cdo 1470/2018, nebo ze dne 28. května 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017).

11. Odvolatel od počátku řízení tvrdí, že společnost [právnická osoba] byla v době přijetí posuzovaného rozhodnutí dne 27. ledna 2022 jediným společníkem navrhovatelky, třebaže z výpisu z obchodního rejstříku navrhovatelky vyplývá, že tomu od data 25. ledna 2022 dosud není, neboť jako společník je zapsána též společnost [právnická osoba]., s podílem 1 %. Povinností soudu tak bylo za tohoto stavu zkoumat, zda společnost [právnická osoba] byla k datu přijetí rozhodnutí o odvolání a jmenování jednatele navrhovatelky jejím jediným společníkem, což je předpokladem pro zjištění, že byla oprávněna toto rozhodnutí přijmout (jako jediný společník v působnosti valné hromady), anebo zda jediným společníkem nebyla, což vyžaduje následné zkoumání, zda za účelem přijetí tohoto rozhodnutí byla svolána a konána valná hromada s tím důsledkem, že pokud se tak nestalo, je namístě úvaha o zdánlivosti rozhodnutí.

12. Soudní praxe je ustálena v posouzení, dle něhož úprava rejstříkového řízení v zákoně o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů spočívá – stejně jako tomu bylo v občanském soudním řádu ve znění účinném od 1. července 2005 do 31. prosince 2013 – na tzv. registračním principu; rejstříkový soud je tak zásadně oprávněn přezkoumat formální předpoklady návrhu a pouze dílčím způsobem také předpoklady hmotněprávní (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017, či ze dne 24. února 2020, sp. zn. 27 Cdo 1470/2018).

13. Rejstříkový soud – až na výjimky stanovené zákonem – podaný návrh věcně nezkoumá, ale přezkoumává pouze splnění předepsaných formálních náležitostí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2011, sp. zn. 29 Cdo 4753/2009). Řečené však neznamená, že soudu přísluší toliko ověřit, zda k návrhu byly připojeny požadované listiny; jak se podává z výslovného znění § 90 odst. 1 z. v. r., rejstříkový soud ověřuje, zda údaje, které mají být podle návrhu zapsány, z těchto listin vyplývají. Jinak řečeno, nestačí pouhé zjištění, že listiny byly připojeny, ale je nutné také zkoumat jejich obsah (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. prosince 2013, sp. zn. 29 Cdo 1953/2013). V důsledku registračního principu ovládajícího procesní úpravu řízení ve věcech veřejného rejstříku však rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném) řízení. Nemůže-li rejstříkový soud uzavřít, že údaje, které mají být podle návrhu zapsány, vyplývají z připojených listin, návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne. Dotčeným osobám, chtějí-li dosáhnout zápisu do obchodního rejstříku, pak zpravidla nezbývá než vyřešit sporné skutečnosti rozhodnutím soudu v příslušném občanskoprávním řízení, jež se následně může stát podkladem pro zápis do veřejného rejstříku.

14. Vyjádřeno konkrétně, odvolatel předkládá podrobnou argumentaci, z níž dovozuje, že k datu přijetí posuzovaného rozhodnutí o odvolání a jmenování jednatele byla jediným společníkem navrhovatelky společnost [právnická osoba], protože převod 1% podílu v navrhovatelce na společnost [právnická osoba]. byl neplatný. Důvody, které podle odvolatele zakládají neplatnost tohoto převodu, tedy to, že podíl převáděný v navrhovatelce představoval část jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání navrhovatelky [§ 190 odst. 2 písm. i) z. o. k.], aniž by takový převod valná hromada společnosti [právnická osoba] schválila, že [Anonymizováno] porušil povinnost dle § 54 odst. 1,2 z. o. k. s důsledky dle § 437 odst. 2 o. z., že smlouva o převodu podílu je v rozporu s dobrými mravy, event. že smlouva o převodu podílu představuje simulované právní jednání, však z obsahu spisu (připojených listin) ve vyloženém smyslu nevyplývají a jejich objasnění není v rámci rejstříkového řízení, ovládaného registračním principem, možné.

15. Pokud by společnost [právnická osoba]. byla společníkem navrhovatelky, bylo by na místě uzavřít, že za účelem přijetí rozhodnutí bylo třeba o odvolání jednatele navrhovatelky [Anonymizováno] a jmenování [Anonymizováno] do této funkce svolat a konat valnou hromadu. Jestliže by však společnost [právnická osoba] přesto takto rozhodla (v postavení jediného společníka navrhovatelky), aniž by byla valná hromada svolána a konána, bylo by posuzované rozhodnutí zdánlivé (nicotné) a nemělo by žádné právní účinky, resp. by se k němu nepřihlíželo (§ 554 o. z.). Pokud by společnost [právnická osoba]. naproti tomu nebyla společníkem navrhovatelky, byla by společnost [právnická osoba] jako jediný společník oprávněna posuzované rozhodnutí přijmout. Odvolací soud však opakuje a uzavírá, že tyto závěry v poměrech rejstříkového řízení učinit nelze, neboť předpokladem dovození některého z nich je zjišťování sporných skutečností způsobem, který v rejstříkovém řízení možný není (§ 90 odst. 1 z. v. r.). Pokud jsou tak údaje o zapisovaných skutečnostech sporné a současně je zřejmé, že k jejich zjištění je třeba provést dokazování, bylo namístě návrh zamítnout.

16. Tento závěr znamená též to, že nelze spolehlivě (bez zjišťování sporných skutečností) dovodit, zda se [Anonymizováno] stala jednatelkou navrhovatelky či nikoliv. Návrh ve věci samé byl jménem navrhovatelky podán [Anonymizováno] v postavení její (tvrzené) jednatelky, odvolání pak bylo podáno za navrhovatelku [Jméno navrhovatelky B], advokátem, zmocněným k tomu plnou mocí ze dne 5. února 2022, za níž jednala v postavení (tvrzené) jednatelky rovněž [Anonymizováno]. Z tohoto důvodu není [Jméno navrhovatelky B] označen jako zástupce navrhovatelky.

17. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle § 219 o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r.

18. Jelikož je odvolací řízení vedeno toliko za účasti navrhovatelky, nepřichází pojmově v úvahu rozhodnutí o náhradě nákladů odvolacího řízení mezi účastníky.