o zápis změny do obchodního rejstříku, k odvolání společnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. února 2021, č. j. C 22760/RD105/KSUL, Fj 4813/2021/KSUL,

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně rozhodl o zápisu změny zapsaných údajů v obchodním rejstříku vedeném soudem prvního stupně v oddílu C, vložce číslo 22760, spočívající ve výmazu jednatele společnosti [Anonymizováno] (dále jen „společnost“) [Anonymizováno] se dnem zániku funkce 21. prosince 2020.

2. Z odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně vyplývá, že vyhověl návrhu navrhovatele ze dne 29. ledna 2021 na zápis požadovaných změn do obchodního rejstříku, vycházeje z listin k návrhu připojených, a to ze zápisu z valné hromady konané dne 21. prosince 2020, na níž byla [Anonymizováno] s okamžitou účinností z funkce jednatelky odvolána. Soud prvního stupně (s odkazem na usnesení „ze dne 3. prosince 2019, sp. zn. 14 Cmo 302/2019“) dodal, že dokud není vyslovena neplatnost usnesení valné hromady, hledí se na něj jako na platné.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrh odmítl, popř. aby napadené usnesení zrušil a věc vrátil soud prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Odvolatelka usnesení soudu prvního stupně považuje za nepřezkoumatelné, když v odůvodnění napadeného usnesení je odkazováno na blíže nespecifikovanou judikaturu (usnesení ze dne 3. prosince 2019, sp. zn. 14 Cmo 302/2019, blíže neurčeného soudu), rovněž odkaz na § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) považuje za nepřiléhavý, zdůrazňujíc, že navrhovatel není osobou oprávněnou za společnost jednat.

5. Odvolatelka namítá, že podaný návrh měl být odmítnut zejména proto, že podklady, kterými byl doložen, jsou absolutně neplatné (nicotné); podmínky pro zápis požadovaných změn nebyly splněny. Vyjadřuje se ke svolání valné hromady (na níž došlo k odvolání jednatelky Barbory Kondrové z funkce), které považuje za vadné; rovněž se vyjadřuje k otázce sistace hlasovacího práva společníka ve smyslu § 173 odst. 1 písm. c) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/. Přijaté usnesení valné hromady z uvedených důvodů odvolatelka považuje za nicotné.

6. Odvolatelka dále uvádí, že návrh nebyl podán osobou oprávněnou k podání návrhu na zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku. Navrhovatel není osobou oprávněnou k podání předmětného návrhu, ani nemůže být účastníkem řízení o podaném návrhu, když okruh účastníků řízení je striktně vymezen. Navrhovatel nijak nedokládá ani neosvědčuje své oprávnění k podání předmětného návrhu. Za společnost jedná její jednatel, který však žádný takový návrh nepodal.

7. Odvolatelka svou argumentaci podrobně rozvádí.

8. Předně odvolací soud uvádí, že rozhodnutí soudu prvního stupně netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti. Z jeho odůvodnění lze seznat, jaká skutková zjištění soud prvního stupně vzal v potaz, jakými úvahami se řídil a z jaké právní úpravy vyšel (ke kritériím přezkoumatelnosti rozhodnutí srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní), byť lze odvolatelce přisvědčit, že pouhý odkaz na usnesení „ze dne 3. prosince 2019, sp. zn. 14 Cmo 302/2019“ není úplný.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a postup soudu prvního stupně jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Dle § 84 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“) je účastníkem řízení osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna dle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba (zapsanou osobou je samotná společnost – pozn. odvolacího soudu).

11. Podle § 47 odst. 1 z. v. r. návrh na změnu nebo výmaz zápisu může podat osoba uvedená v § 42.

12. Podle § 42 z. v. r. se do obchodního rejstříku zapisují a) obchodní společnosti a družstva podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev (dále jen „obchodní korporace“), b) fyzické osoby, 1. které jsou podnikateli, mají bydliště v České republice a požádají o zápis, a 2. uvedené v § 43, které podnikají na území České republiky, a požádají o zápis, a c) další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu tento nebo jiný zákon.

13. Podle § 11 z. v. r. nestanoví-li jiný zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně (odstavec první). Návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti (odstavec druhý). Nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku (odstavec třetí).

14. Podle § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé. Podle odst. 2 rejstříkový soud také zkoumá, zda provedení zápisu nebrání probíhající trestní stíhání proti právnické osobě nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob a řízení proti nim.

15. Dle § 84 z. v. r. je účastníkem řízení osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna dle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba. Zapsanou osobou je samotná společnost.

16. Podle § 86 písm. a) z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna.

17. Z obsahu rejstříkového spisu se podává, že:

- dne 29. ledna 2021 podal [Anonymizováno] coby společník společnosti návrh na zápis změny zapsaných údajů v obchodním rejstříku vedeném soudem prvního stupně v oddílu C, vložce číslo 22760, spočívající ve výmazu jednatele společnosti Barbory Kondrové se dnem zániku funkce 21. prosince 2020;

- v rámci daného rejstříkového řízení společnost dne 2. února 2021 podala návrh na jeho přerušení. Soud prvního stupně usnesením ze dne 8. února 2021, č. j. C 22760/RD109/KSUL, Fj 4813/2021/KSUL, návrh na zápis změn ze dne 2. února 2021 pod Fj 4813/2021/KSUL“ zamítl. K odvolání společnosti odvolací soud usnesením ze dne 8. dubna 2021, sp. zn. 14 Cmo 61/2021, usnesení soudu prvního stupně pro jeho nepřezkoumatelnost zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, že otázkou správnosti postupu soudu prvního stupně při posouzení návrhu na zápis změn zapsaných údajů v obchodním rejstříku, spočívající ve výmazu jednatele společnosti Barbory Kondrové se dnem zániku funkce 21. prosince 2020, se bude odvolací soud zabývat až po té, kdy bude vyřešena otázka přerušení řízení;

- rejstříkový soud následně usnesením ze dne 24. května 2021, č. j. C 22760/RD145/KSUL, Fj 4813/2021/KSUL, návrh na přerušení řízení pravomocně zamítl a dne 23. června 2021 spis znovu předložil odvolacímu soudu k přezkumu odvoláním napadeného rozhodnutí v nadepsaném řízení;

- spolu s návrhem na zápis požadovaných změn byly předloženy potřebné listiny dokládající údaje o zapisovaných skutečnostech, a to zápis z jednání valné hromady společnosti konané dne 21. prosince 2020. Z tohoto vyplývá, že valná hromada rozhodla o odvolání jednatelky [Anonymizováno] se dnem zániku funkce 21. prosince 2020. Oba společníci společnosti (navrhovatel a[Anonymizováno][Anonymizováno]) se valné hromady zúčastnili, společnice [Anonymizováno] napadla přijaté usnesení protestem.

18. V dané věci je zřejmé, že soud prvního stupně navrhovatele považoval za osobu aktivně legitimovanou k podání předmětného návrhu, proto návrh posuzoval věcně, maje za to, že z listin k návrhu předložených vyplynuly údaje o zapisovaných skutečnostech. Soud prvního stupně návrhu vyhověl a k zápisu navržené změny odvoláním napadeným usnesením provedl. Postup soudu prvního stupně je správný.

19. Odvolatelka zcela pomíjí, že jestliže valná hromada o odvolání jednatelky rozhodla dne 21. prosince 2020, měla společnost povinnost návrh na zápis změn podat bez zbytečného odkladu po vzniku této rozhodné skutečnosti (kterou je právě zmiňované usnesení valné hromady o odvolání [Anonymizováno] z funkce jednatelky). Jelikož tak společnost neučinila ani ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, je navrhovatel jakožto společník společnosti osobou oprávněnou k podání předmětného návrhu na zápis změn. Jinak řečeno v době zahájení nadepsaného řízení (29. ledna 2021) navrhovateli svědčila aktivní věcná legitimace, plynoucí ze shora citovaného ustanovení § 11 odst. 3 z. v. r., neboť společnost svou povinnost k podání návrhu zanedbala. Navrhovatel je tak kromě společnosti účastníkem daného řízení. Vzhledem k uvedenému tudíž pro postup podle § 86 písm. a) z. v. r. vedoucí k odmítnutí návrhu podaného neoprávněnou osobou, jak požaduje odvolatelka, není dán prostor.

20. K samotnému posouzení podaného návrhu je nutno uvést, že navrhovatel předložil listiny dokládající skutečnosti navržené změny zápisu do obchodního rejstříku, a to usnesení valné hromady společnosti konané dne 21. prosince 2021 o odvolání [Anonymizováno] z funkce jednatelky. Odvolatelka namítá neplatnost uvedeného usnesení přijatého valnou hromadou pro její vadné svolání (společnici [Anonymizováno] nebyla řádně a včas doručena pozvánka na předmětnou valnou hromadu), rovněž brojí proti sistaci hlasovacích práv této společnice při přijímaní uvedeného usnesení.

21. Je třeba zdůraznit, že posuzuje-li soud platnost rozhodnutí orgánu právnické osoby, ale též jeho případnou „nicotnost“ (tj. zda se na něj hledí, jako by nebylo), zasahuje tím autoritativně do jejích vnitřních poměrů. K takovému zásahu je soud oprávněn jedině v případech, kdy mu to zákon výslovně umožňuje a za zákonem stanovených podmínek. To platí bezpochyby i v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014. K tomu z ustálené judikatury viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2005, sp. zn. 29 Odo 442/2004, ze dne 26. března 2014, sp. zn. 29 Cdo 3282/2011, uveřejněné pod číslem 79/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. února 2015, sp. zn. 29 Cdo 3024/2012 (rozhodnutí jsou dostupná, stejně jako další citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na www.nsoud.cz).

22. Podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 byl rejstříkový soud vždy povinen zkoumat, zda usnesení valné hromady, kterým byly dokládány navržené změny zápisu do obchodního rejstříku, bylo přijato řádně, a zda je v souladu se zákonem a stanovami; to platilo bez zřetele na to, zda již uplynula lhůta, ve které mohly oprávněné osoby podat u soudu návrh na vyslovení neplatnosti tohoto usnesení dle § 131 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen „obch. zák.“), jakož i na to, že příslušný soud o takovém návrhu dosud pravomocně nerozhodl (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. ledna 1998, sp. zn. 1 Odon 60/97, uveřejněné pod číslem 64/98 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 64/98“). Oprávnění rejstříkového soudu k takovému přezkumu výslovně vyplývalo z § 131 odst. 8 obch. zák., podle něhož jestliže nebyl podán návrh na neplatnost usnesení valné hromady podle odstavce 1 nebo 2 anebo jestliže nebyl úspěšný, lze jeho platnost přezkoumávat jen v rejstříkovém řízení, ve kterém soud rozhoduje o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. To neplatí, jestliže se přijetím usnesení valné hromady o změně společenské smlouvy nebo stanov dostal do rozporu obsah stanov nebo společenské smlouvy s donucujícím ustanovením zákona, a v případech podle odstavce 9.

23. Právní úprava účinná od 1. ledna 2014 však neobsahuje žádné ustanovení, které by obsahově odpovídalo § 131 odst. 8 obch. zák. a § 192 odst. 1 z. o. k. dokonce výslovně stanoví, že nebylo-li právo podle § 191 z. o. k. (tj. právo domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady) uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. Lze dodat, že žádný jiný předpis tuto zásadu neprolamuje, nečiní tak ani již zmíněný občanský zákoník, ani zákon o veřejných rejstřících. Takže shora uvedený přezkum platnosti usnesení valné hromady je s účinností od 1. ledna 2014 rejstříkovému soudu zapovězen (viz shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rejstříkový soud (potažmo soud odvolací) je oprávněn přezkoumávat usnesení valné hromady, popř. rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady jen v mezích daných § 45 z. o. k. ve spojení s § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

24. Skutečnosti tvrzené v odvolání - tj. vady pozvánky na valnou hromadu a neoprávněná sistace hlasovacího práva Renaty Kondrové dle § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k., tedy ve výsledku nepřijetí usnesení potřebnou většinou hlasů - by podle okolností případu mohly být toliko důvodem pro vyslovení neplatnosti daného usnesení valné hromady, nikoliv jeho zdánlivosti (nicotnosti). V této souvislosti odvolací soud odkazuje např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 4439/2018. V něm Nejvyšší soud s odkazem na další svoji judikaturu a rovněž v souvislosti se sistací hlasovacího práva dle § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. zformuloval a odůvodnil závěr, podle něhož „Vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, a to ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu.“ Přitom platí, že „nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné“. Se závěry Nejvyššího soudu se odvolací soud ztotožňuje a nemá důvod se od nich v poměrech projednávané věci odchýlit. Zbývá dodat, že z rejstříkového spisu neplyne žádná skutečnost, pro kterou by nastala fikce neexistence rozhodnutí dle § 245 o. z.

25. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

26. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a 120 z. v. r.