o přezkoumání přiměřenosti protiplnění a přiznání práva na dorovnání, k odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. listopadu 2022, č. j. 49 Cm 6/2021-231,

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením přiznal znaleckému ústavu [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „znalec“ či „znalecký ústav“) za podaný znalecký posudek č. 1835/2022 znalečné v celkové výši 249 760,50 Kč, a to a) odměnu za 455 hodin práce po 450 Kč ve výši 204 750 Kč, b) náhradu hotových výdajů ve výši 2 013 Kč, c) DPH z částky 204 750 Kč ve výši 42 997,50 Kč.

2. V daném řízení se jedná již o druhé rozhodnutí, jímž soud prvního stupně rozhodl o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů znalce. První usnesení soudu prvního stupně ze dne 7. června 2022, č. j. 49 Cm 6/2021-199, odvolací soud k odvolání žalobce usnesením ze dne 15. září 2022, č. j. 14 Cmo 187/2022-212, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, neboť rozhodnutí soudu prvního stupně nebylo řádně odůvodněno, což způsobilo jeho nepřezkoumatelnost. Soud prvního stupně znovu o znalečném (tj. odměně a náhradě hotových výdajů) rozhodl napadeným usnesením.

3. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 31. srpna 2021, č. j. 49 Cm 6/2021-181, ustanovil v dané věci znalce z oboru ekonomika. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 1. června 2022 vyúčtoval znalec za podaný znalecký posudek částku 249 755 Kč. V souladu s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném (dále jen „vyhláška“), soud prvního stupně přiznal znalci odměnu za 455 hodin po 450 Kč. Vyúčtovaná částka odpovídá náročnosti znaleckého posudku a míře odborných znalostí, které bylo třeba na vypracování zadaného znaleckého posudku, jenž je složen z celkem 205 stran, vynaložit. Čas strávený při vypracování znaleckého posudku soud prvního stupně považoval za přiměřený.

4. Náhradu hotových výdajů soud prvního stupně přiznal ve výši 2 013 Kč s odkazem na § 11 odst. 1 vyhlášky. Znalec dodal znalecký posudek ve 3 vyhotoveních.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Odvolatel předně soudu prvního stupně vytýká nepřezkoumatelnost napadeného usnesení, neboť postrádá řádné odůvodnění. Odkazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 15. září 2022, č. j. 14 Cmo 187/2022-212, jímž odvolací soud k odvolání žalobce usnesení soudu prvního stupně ze dne 7. června 2022, č. j. 49 Cm 6/2021-199, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, neboť rozhodnutí soudu prvního stupně nebylo řádně odůvodněno. Napadené usnesení rovněž neobsahuje řádné odůvodnění. Soud prvního stupně opět nevzal v úvahu námitky účastníků.

7. Odvolatel považuje přiznanou odměnu za nepřiměřenou s ohledem na znalcem vykázanou práci; doba strávená na posudku v rozsahu 455 hodin je neadekvátní obsahu posudku a tomu, že vykázaná doba při přepočtu na pracovní dny vychází na cca 59 pracovních dnů. Ani tisk celkem 3 vyhotovení posudku po 205 stranách v délce 6 hodin není adekvátní.

8. Dále namítá, že znalec oceňoval veškerý movitý i nemovitý majetek společnosti [právnická osoba]., ačkoliv sám v jiném řízení přiznal, že k takovému ocenění není zřejmě oprávněn. Vypracovaný posudek je podepsán znalcem [tituly před jménem], jenž však nemá podle zápisu v seznamu znalců znalecké oprávnění na oceňování nemovitého či movitého majetku. Znalec tudíž nemá k takovému oceňování znalecké oprávnění.

9. Dle odvolatele lze ve znaleckém posudku spatřit zásadní vady, budící pochybnosti o jeho kvalitě, a tedy i nároku znalce na odměnu v požadované výši. Vady znaleckého posudku mohou mít zásadní dopad na výši odměny. Namítá, že znalec chybně přepočítává nezadluženou část pomocí tzv. Blumova vzorce. Požaduje, aby soud ve věci ustanovil jiného znalce s odpovídajícím znaleckým oprávněním.

10. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

11. Má za to, že vynaložené náklady nevybočují z nákladů účtovaných znalci za obdobné posudky u obdobně posuzovaných společností, jež mají složitou strukturu jmění. Zdůrazňuje, že soud ustanovil znalce z osob zapsaných v seznamu znalců, jenž vede Ministerstvo spravedlnosti. Soud nemůže posuzovat kompetentnost znalce k posouzení dané otázky v případě, že je znalec veden v seznamu znalců pro příslušný obor. Domnívá se, že obor ekonomika zahrnuje mimo jiné i oceňování nemovitostí.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

13. Předně je třeba uvést, že rozhodnutí soudu prvního stupně netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, z jakých zjištění soud prvního stupně vycházel, jakými úvahami se při posuzování výše odměny a vymezeného rozsahu hodin práce znaleckého ústavu řídil a z jaké právní úpravy vyšel. Ke kritériím přezkoumatelnosti rozhodnutí odvolací soud odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní. Odůvodnění napadeného rozhodnutí vyhovuje požadavkům kladeným na rozhodnutí soudu. Soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí popsal, čeho se znalecký ústav domáhal a jak soud o uplatněném nároku rozhodl. Usnesení soudu prvního stupně je tedy přezkoumatelné.

14. Podle § 139 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), byl-li podán znalecký posudek, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné) a zvláštní předpisy stanoví, komu se znalečné vyplácí.

15. Podle § 30 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, má znalec za podání posudku právo na znalečné, sestávající z odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě. Podle § 31 téhož zákona se odměna za výkon znalecké činnosti určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkolu. Podrobnosti ohledně výše a způsobu snížení odměny, rozsahu jejího snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsobu jejího vyúčtování stanovuje vyhláška č. 504/2020 Sb., o znalečném. Dle § 2 uvedené vyhlášky znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 300 až 450 Kč.

16. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 300 až 450 Kč.

17. Podle § 4 odst. 1 vyhlášky při určování výše časové odměny v rámci rozmezí sazby se posuzuje odborná náročnost vyžadovaná k vykonání znalecké činnosti. Podle odst. 2 při posuzování odborné náročnosti vyžadované k vykonání znalecké činnosti se hodnotí zejména

a) povaha a rozsah znalecké činnosti,

b) stupeň odborné kvalifikace potřebné k vykonání znalecké činnosti a

c) zda znalecká činnost spočívala v přezkoumání znaleckého posudku jiného znalce.

18. Podle § 10 odst. 1 vyhlášky znalci náleží vedle odměny též náhrada

a) hotových výdajů, které účelně vynaložil k provedení úkonu,

b) za ztrátu času včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem,

c) hotových výdajů konzultanta spojených s přibráním konzultanta znalcem a

d) za ztrátu času konzultanta včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem.

19. Odvolací soud se zabýval otázkou stěžejní pro stanovení výše odměny znalečného, a to zda byl znalecký posudek vypracován kvalitně, zda tedy znaleckému ústavu přísluší odměna v nárokované výši.

20. Znalci nárok na odměnu vzniká, pakliže podá včas soudem vyžádaný posudek, splní zadaný úkol a odpoví na všechny soudem položené otázky. A je na soudu, aby zhodnotil a posoudil, zda znalcem požadovaná odměna za podání znaleckého posudku je opodstatněná. Jinak řečeno, je povinností soudu, aby posoudil oprávněnost výše znalcem požadovaného znalečného (všech položek, ze kterých se skládá) a aby výši znalečného stanovil.

21. Z obsahu spisu se podává, že usnesením ze dne 31. srpna 2021, č. j. 49 Cm 6/2021-181, soud prvního stupně ustanovil znalcem z oboru ekonomika znalecký ústav, a uložil mu, aby pro účely stanovení výše přiměřeného protiplnění poskytnutého hlavním akcionářem menšinovým akcionářům podle § 376 a § 390 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) určit hodnotu podniku (závodu) společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], a určit hodnotu jejích akcií, to vše ke dni 30. listopadu 2018 a dále ke dni 12. dubna 2019 a vysvětlit případný rozdíl mezi hodnotami k uvedeným datům s tím, že znalec ocenění provede více metodami, mezi nimi i metodou výnosovou DCF a metodou majetkovou substanční hodnoty a metodou majetkovou likvidační hodnoty; pokud znalec dospěje k závěru o nutnosti použít tzv. specifické rizikové přirážky, tak jejich použití řádně odůvodní, a zároveň uvede rovněž i výsledky ocenění bez použití specifických rizikových přirážek; znalec objasní ekonomickou podstatu vztahů mezi [právnická osoba]. a propojenými osobami [právnická osoba]. a [právnická osoba]. (ev. i dalšími propojenými osobami, zjištěnými znalcem), a vliv těchto vztahů na výsledky hospodaření [právnická osoba]., a to ve lhůtě 60 dnů. Dále uložil znalci povinnost vyjádřit se ke znaleckým posudkům již v řízení předloženým, a to k: znaleckému posudku č. 688-113/2018 a č. 842-124/2019, vypracovaným znaleckým ústavem [právnická osoba] s tím, že znalec zejména objasní, v čem se jeho postup v posudku shoduje a v čem odlišuje od uvedených posudků, a jaký toto mělo vliv na výsledky ocenění v posudku znalce.

22. Spis byl znaleckému ústavu ke zpracování znaleckého posudku doručen dne 1. listopadu 2021. Dne 28. března 2022 znalecký ústav požádal o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku, a to o 2 měsíce, z důvodu neočekávané ztráty téměř všech dat. Dne 26. dubna 2022 soud prvního stupně prodloužil lhůtu k vypracování znaleckého posudku do 30. června 2022. Dne 1. června 2022 byl soudu prvního stupně doručen znalecký posudek ve 4 výtiscích obsahující 205 listů (64 stran textu a 13 příloh). Znalecký ústav se vyjádřil ke všem skutečnostem, jak byly soudem prvního stupně specifikovány. Současně se vyjádřil ke znaleckým posudkům v řízení již předloženým, a to ke znaleckým posudkům ze dne 6. února 2019, č. 688-113/2018, a ze dne 19. prosince 2019, č. 842-124/2019, vypracovaným znaleckým ústavem [právnická osoba]

23. Za vypracování zadaného úkolu znalecký ústav vyúčtoval částku 206 757 Kč spolu s 21% DPH ve výši 42 997,50 Kč, celkem 249 754,50 Kč, jež je tvořena položkami ve vyúčtování uvedenými. Soud prvního stupně usnesením ze dne 7. června 2022, č. j. 49 Cm 6/2021-199, přiznal znaleckému ústavu odměnu ve výši 249 754,50 Kč. Jak bylo výše uvedeno, bylo citované rozhodnutí k odvolání žalobce usnesením odvolacího soudu ze dne 15. září 2022, č. j. 14 Cmo 187/2022-213, zrušeno a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení. Soud prvního stupně se tak znovu zabýval znalečným a následně vydal odvoláním napadené usnesení.

24. Je nepochybné, že v daném případě předmětná znalecká činnost vyžadovala vysoce odbornou znalost dané problematiky, jíž předcházela dlouhá příprava. Odvolací soud je toho mínění, že se zřetelem na náročnost a míru odborných znalostí vynaložených znaleckým ústavem při zpracování znaleckého posudku, v jehož rámci musel znalecký ústav také přezkoumávat další znalecké posudky, je základní hodinová sazba ve specifikované výši podle druhu vynaložené práce odpovídající. Rovněž doba věnovaná přípravě znaleckého posudku a jeho zpracování se odvolacímu soudu jeví adekvátní s ohledem na charakter zadání a náročnosti znaleckého úkolu, která odpovídá právě složitosti, charakteru a specifičnosti předmětného řízení. Délka hodinové spotřeby práce u znaleckých úkonů, které znalecký ústav pro vypracování znaleckého posudku učinil a ve vyúčtování znalečného uvedl, je proto přiměřená. Důvod pro snížení hodinové sazby odvolací soud neshledal. Nutno konstatovat, že znalecký posudek byl vypracován řádně zapsaným a k podání předmětného posudku řádně jmenovaným znaleckým ústavem, jež je od 8. dubna 1999 evidován v seznamu znalců kvalifikovaných pro znaleckou činnost v oboru ekonomika.

25. Na základě výše uvedeného odvolací soud shrnuje, že znalecký ústav splnil soudem prvního stupně zadaný úkol a odpověděl na všechny položené otázky. Vyúčtování znalečného je přehledné, přezkoumatelné, specifikuje dostatečně znaleckým ústavem provedené úkony. Usnesení soudu prvního stupně má oporu ve shora citovaných ustanoveních vyhlášky. Přiznané znalečné (tj. odměna a náhrada hotových výdajů) odpovídá uloženému znaleckému úkolu, množství práce i odbornosti potřebné k vypracování znaleckého posudku, a nikterak nevybočuje z rozhodovací praxe soudů v obdobných případech. Řešení námitek zpochybňujících věcnou správnost znaleckého posudku překračuje rámec přezkumu odvoláním napadeného usnesení o přiznání znalečného. Důkaz znaleckým posudkem, jeho přesvědčivost co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání a logické odůvodnění jeho závěru bude soud prvního stupně hodnotit jako každý jiný důkaz až po provedeném dokazování podle § 132 o. s. ř. v rozhodnutí ve věci samé v kontextu s výsledky ostatních důkazů; nemůže však přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001, ze dne 2. července 2009, sp. zn. 30 Cdo 3450/2007, či ze dne 9. února 2011, sp. zn. 22 Cdo 1561/2010).

26. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

27. O nákladech odvolacího řízení soud prvního stupně rozhodne v konečném rozhodnutí ve věci samé (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).