o jmenování hmotněprávního opatrovníka, k odvolání společnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 1. 2025, č. j. 66 Cm 118/2024-14,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením ustanovil [tituly před jménem] [jméno FO], advokátku, IČO [IČO], se sídlem [adresa], procesním opatrovníkem účastnice [Jméno advokátky B]. (dále jen „společnost“).

2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 21 odst. 1, 4 a § 29 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tím, že společnost v současné době nemá osobu oprávněnou za ni před soudem jednat, neboť má důvodné pochybnosti, zda byli jednatelé společnosti platně jmenováni do funkce (do obchodního rejstříku byli současní jednatelé zapsáni na základě rozhodnutí společnosti, jehož platnost je rozporována). Jejich jednání se soudu jeví jako v rozporu se zájmy společnosti (mimo jiné úplným zastavením činnosti fungující společnosti pouze z důvodu, aby se nově jmenovaný jednatel mohl seznámit s její vnitřní strukturou; předčasným zesplatněním úvěru, ze kterého má přímý prospěch majoritní společník společnosti). Soud prvního stupně nepovažoval bývalé jednatele [jméno FO] a [jméno FO] za vhodné osoby pro pozici procesního opatrovníka v tomto řízení, neboť jsou mezi společníky spory o vedení společnosti a nelze s jistotou tvrdit, že by takové osoby jednaly v nejlepším zájmu společnosti. Protože podle dostupných informací zde není jiná vhodná osoba, ustanovil společnosti procesního opatrovníka z řad advokátů, a to [tituly před jménem] [jméno FO] (dále jen „opatrovník“).

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení zrušil.

4. Odvolatelka namítá nepřezkoumatelnost napadeného usnesení s tím, že pro ustanovení procesního opatrovníka společnosti nejsou ani splněny zákonné předpoklady. Podle výpisu z obchodního rejstříku má společnost dva zapsané jednatele [tituly před jménem] [jméno FO] (dále jen „J. O.“) a [tituly před jménem] [jméno FO] (dále jen „J. P.“), tedy osoby oprávněné za společnost jednat. Soud prvního stupně nijak nevysvětlil, proč by tyto osoby nebyly oprávněny za společnost jednat a ve vztahu k J. P. je ustanovení procesního opatrovníka absolutně nedůvodné. Důvodem pro ustanovení procesního opatrovníka nemůže být toliko tvrzení navrhovatelky, že podala návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o ustanovení J. P. do funkce jednatele. Podle odvolatelky není najisto postaveno, že navrhovatelka takový návrh podala a současně platí, že nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady deklarována soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné. Soud v tomto řízení nemůže řešit otázku platnosti usnesení valné hromady ani jako otázku předběžnou (odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 1870/2010).

5. Proti usnesení se odvolal i opatrovník, navrhuje, aby ustanovení jeho osoby opatrovníkem společnosti bylo zrušeno, a aby soud jmenoval společnosti jiného procesního opatrovníka. V odvolání se vyjadřuje k postupu soudu prvního stupně, který jej s rozhodnutím o ustanovení procesním opatrovníkem souběžně vyzval, aby se k návrhu ve věci samé vyjádřil, rovněž pak uvádí skutečnosti, podle kterých se informace o jeho (nepravomocným) ustanovení procesním opatrovníkem dostaly k veřejnosti, což považuje za nevhodné a současně i obtěžující, neboť jej jako opatrovníka kontaktují různé osoby (novináři, makléři). Opatrovník proti rozhodnutí soudu argumentuje svým věkem a rodinnou situací, což je důvodem, pro který výkon advokacie utlumuje, v letošním roce jej hodlá ukončit a nové věci předává svým kolegům. Se svým ustanovením opatrovníkem nesouhlasí, a to předně z hlediska hospodárnosti řízení, když i vzhledem k situaci ve společnosti a věci samé, lze předpokládat, že tento spor nebude do konce tohoto roku ukončen.

6. K odvoláním se vyjádřila navrhovatelka, která uvádí obsáhlá tvrzení o střetu zájmů J. P. a i J. O. se zájmy společnosti, neboť ti podle ní nehájí zájmy společnosti, nýbrž zájmy vlastní, nejednají jako jednatelé s péčí řádného hospodáře, společnosti způsobují škodu, a nemohou tak společnost v soudních řízeních zastupovat, neboť lze důvodně přepokládat, že ani jedna z uvedených osob nebude řádně hájit její zájmy. Navrhovatelka má za to, že jí uvedené skutečnosti i jednoznačně odůvodňují jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti, jak se svým návrhem domáhá. Navrhuje usnesení soudu prvního stupně změnit (vzhledem k odvolání opatrovníka) pouze tak, že odvolací soud jmenuje procesním opatrovníkem společnosti některého z advokátů zapsaných v seznamu advokátů. Pro zjevný střet zájmů však dle jejího názoru soud nesmí ustanovit procesním opatrovníkem (ani opatrovníkem hmotněprávním) [Jméno advokátky C], advokátku a [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta, či jiného advokáta zaměstnaného těmito advokáty nebo v těchto advokátních kancelářích, protože jde o advokáty, jejichž služeb společnost a její současní jednatelé dlouhodobě užívají v různých záležitostech.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo [§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)], a dospěl k následujícím závěrům.

8. Řízení v dané věci je řízením ve věcech opatrovnictví právnických osob podle § 85 písm. e) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

9. Předně je třeba uvést, že odvolací soud se v rámci posouzení, zda jsou splněny podmínky řízení, nezabýval otázkou, zda je za společnost oprávněn jednat J. P., který za společnost udělil plnou moc pro toto řízení advokátce [Jméno advokátky C] Je tomu tak proto, že (i) tato otázka představuje podstatu projednávané věci a důvod podaného odvolání (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 7. 2016, spi. zn. II. ÚS 2502/15, ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. III. ÚS 1472/18, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2099/2020, či ze dne 3. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 3152/2021).

10. Podle § 165 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat (odstavec druhý).

11. Podle § 6 odst. 1 z. ř. s. v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení (dále jen „účastník“) navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno.

12. Podle § 6 odst. 2 z. ř. s. účastníkem je také navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje.

13. Podle § 7 odst. 2 z. ř. s. jestliže se řízení účastní ten, o jehož právech nebo povinnostech se v řízení nejedná, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí.

14. Podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna.

15. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř. za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.

16. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.

17. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že:

1) Účastníkem řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. je vždy přímo obchodní korporace (o jejích právech a povinnostech se jedná) a také případný navrhovatel (§ 6 z. ř. s.).

2) Účastníkem řízení o jmenování (kolizního) opatrovníka je i člen statutárního orgánu právnické osoby, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby (§ 165 odst. 2 o. z.). Je tomu tak proto, že jde o osobu, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno (§ 6 odst. 1 z. ř. s.). Je-li totiž právnické osobě (kolizní) opatrovník pravomocně jmenován, přebírá (kolizní) opatrovník danou část působnosti statutárního orgánu právnické osoby.

3) Účastníci řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka právnické osoby sice nevystupují v kontradiktorním postavení (jde o tzv. nesporné řízení); i v nesporném řízení však platí, že za právnickou osobu nemůže (v řízení) jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby (§ 21 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.). Otázku, zda mezi účastníky v řízeních, která nemají spornou povahu, dochází ke střetu zájmů (§ 21 odst. 4, resp. § 32 odst. 2 o. s. ř.), je přitom nutné řešit s odkazem na povahu (hmotně)právního vztahu, který má být v řízení vypořádán.

4) V poměrech řízení o jmenování (kolizního) opatrovníka je klíčové, jak je vymezen důvod, pro který má být právnické osobě opatrovník jmenován.

5) má-li tak být právnické osobě hmotněprávní opatrovník jmenován proto, že jsou zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby, aniž by právnická osoba měla jiného člena orgánu schopného ji zastupovat (§ 165 odst. 2 o. z.), potom je namístě vycházet z toho, že dochází k imanentnímu střetu zájmů mezi právnickou osobou a tím členem statutárního orgánu, jehož střet zájmů má být důvodem pro jmenování hmotněprávního opatrovníka. Proto za právnickou osobu v řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. nemůže (nesmí) jednat ten, jehož střet zájmů je důvodem pro jmenování opatrovníka.

18. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1875/2018, uveřejněné pod číslem 94/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, uveřejněné pod číslem 1/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a ze dne 24. 5. 2023, sp. zn. 27 Cdo 1190/2022.

19. Z obsahu předloženého spisu se podává, že:

- navrhovatelka se návrhem domáhá jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti podle § 165 odst. 2 o. z., neboť zájmy jednatelů [tituly před jménem] [jméno FO] (dále jen „J. O.“) a [tituly před jménem] [jméno FO] (dále jen J. P.“) jsou v rozporu se zájmy společnosti; v návrhu za účastníky označila 1) společnost, 2) [jméno FO], 3) [jméno FO], 4) J. O. a 5) J. P., a to s náležitostmi podle § 79 odst. 1 o. s. ř.,

- v záhlaví usnesení soudu prvního stupně jsou jako účastníci řízení označeni navrhovatelka a společnost,

- návrh ve věci samé byl doručen pouze opatrovníkovi, usnesení soudu prvního stupně bylo doručeno navrhovatelce a ustanovenému opatrovníkovi (viz č. l. 14 spisu – pokyn asistenta soudce kanceláři ze dne 28. 1. 2025 a potvrzení o doručení do datových schránek opatrovníka a navrhovatelky).

20. Podle odvolacího soudu je z výše uvedeného zřejmé, že ačkoliv je povinností soudu zkoumat okruh účastníků řízení, soud prvního stupně se touto otázkou nezabýval. A jestliže měl soud prvního za to, že se řízení od jeho zahájení účastní osoby, které jeho účastníky nejsou, bylo na místě jim usnesením jejich účast v řízení ukončit (§ 6 a § 7 odst. 2 z. v. r.). To však soud prvního stupně neučinil, v důsledku čehož nejednal v řízení se všemi jeho účastníky, když účastníkům 2) až 5) nedoručoval návrh na zahájení řízení (§ 79 odst. 3 o. s. ř.), a ani své rozhodnutí o ustanovení procesního opatrovníka, které nadto ani nevyvěsil na úřední desce soudu [§ 50b odst. 4 písm. c) o. s. ř. ve spojení s § 50l o. s. ř.].

21. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že soud prvního stupně svým nesprávným postupem (shora popsaným) zatížil řízení vadou zmatečnosti (§ 229 odst. 3 o. s. ř.), tedy jinou vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přičemž za odvolacího řízení nelze zjednat nápravu. K uvedené vadě je odvolací soud povinen přihlížet vždy (§ 212a odst. 5 věta první o. s. ř.).

22. A přestože již výše uvedené je důvodem pro zrušení usnesení soudu prvního stupně a vrácení mu věci k dalšímu řízení [§ 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.], má odvolací soud za to, že usnesení soudu prvního stupně postrádá i dostatek odůvodnění jeho závěru, že společnost nemůže před soudem vystupovat, neboť tu není osoba oprávněná za ni jednat (§ 29 odst. 2 o. s. ř.).

23. Smyslem a účelem ustanovení (procesního) opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř. je řádné hájení zájmů právnické osoby, k ochraně jejíchž práv byl opatrovník ustanoven, v občanském soudním řízení. Opatrovník může být účastníku řízení (právnické osobě) ustanoven jedině tehdy, když zájmy (práva) právnické osoby nemůže hájit osoba oprávněná za ni jednat. Přitom Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 23. 8. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2850/99, uveřejněném pod číslem 10/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, uzavřel, že byl-li účastníku řízení ustanoven (procesní) opatrovník, ačkoli k tomu nebyly splněny podmínky formulované v § 29 odst. 2 o. s. ř., a uvedené mělo za následek, že soud nejednal s účastníkem, nebo s jiným jeho zástupcem (např. s jeho zákonným zástupcem nebo s kolizním opatrovníkem), jde o případ, kdy účastníku byla nesprávným postupem soudu v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem. Jinak řečeno, takové řízení je zatíženo zmatečnostní vadou (§ 229 odst. 3 o. s. ř.).

24. Podle odvolacího soudu závěr, že společnost nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat, pro který soud prvního stupně ustanovil společnosti opatrovníka (§ 29 odst. 2 o. s. ř.), nejsou sto odůvodnit „pochybnosti soudu o platnosti volby jednatelů společnosti“. Dokud totiž nebude vyslovena neplatnost usnesení valné hromady o volbě J. O. a J. P. jednateli společnosti pravomocným rozhodnutím soudu, je třeba je považovat za platná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2289/2015, ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3347/2017, či ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 1407/2019).

25. A ve smyslu shora uvedené judikatury Nejvyššího soudu pak ani domněnka soudu prvního stupně, že se mu „jednání stávajících jednatelů jeví jako v rozporu se zájmy společnosti“, neodůvodňuje jejich vyloučení ze zastupování společnosti ve smyslu § 21 odst. 4 o. s. ř. Je tomu tak proto, že soud prvního stupně vzhledem k jeho nesprávnému procesnímu postupu v řízení, kdy neměl za účastníky řízení J. O. a J. P., neřešil otázku, zda mezi účastníky řízení, a to ve vztahu mezi společností a každým z jejích jednatelů zvlášť, dochází ke střetu zájmů, a to s odkazem na povahu (hmotně)právního vztahu, který má být v řízení vypořádán, a jež by tak mohl být důvodem pro jejich vyloučení z jednání za společnost (§ 21 odst. 4 o. s. ř.). A jestliže soud prvního stupně tuto otázku neřešil, je jeho rozhodnutí o ustanovení opatrovníka společnosti podle § 29 odst. 2 o. s. ř. zjevně předčasné.

26. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení [§ 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.].

27. V dalším řízení si soud prvního stupně postaví najisto okruh účastníků řízení, k čemuž zvolí i odpovídající procesní postup (§ 6 z. v. r. ve spojení s 7 z. v. r.). A přistoupí-li k rozhodnutí o ustanovení procesního opatrovníka společnosti podle § 29 odst. 2 o. s. ř., tak neopomene své rozhodnutí řádně odůvodnit podle § 157 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř., a znovu i zváží vhodnost osoby, jíž opatrovníkem ustanoví.

28. Soud prvního stupně je vázán právním názorem odvolacího soudu (§ 226 o. s. ř.).

29. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, kterým se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).