o návrhu na nařízení předběžného opatření v řízení o určení, že žalobce je vlastníkem podílu o velikosti 60 % ve společnosti AZ pohledávky, spol. s r. o., k odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. prosince 2022, č. j. 73 Cm 171/2022 15,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zamítl návrh žalobce na nařízení předběžného opatření, jímž by „soud a) uložil povinnost [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa], se zdržet jednání za společnost [Jméno žalobce B]., IČO [IČO], se sídlem [adresa], a to do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o návrhu na ustanovení hmotněprávního opatrovníka společnosti [Jméno žalobce B]., IČ [IČO], se sídlem [adresa], b) společnosti [Jméno žalované B]., IČ: [IČO žalované B], se sídlem [adresa], PSČ: [adresa], zakázal vykonávat hlasovací práva spojená s obchodním podílem na společnosti [Jméno žalobce B]., IČ: [IČO žalované C], se sídlem [adresa], ve formě rozhodování o ustanovení statutárního orgánu této společnosti, a to do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o návrhu na ustanovení hmotněprávního opatrovníka společnosti [Jméno žalobce B]., IČ [IČO], se sídlem [adresa], c) společnosti [Jméno žalobce B]., IČ [IČO], se sídlem [adresa], zakázal, aby jednala prostřednictvím zmocněnců na základě plné moci, včetně prokury, udělené za společnost společnosti [Jméno žalobce B]., IČ [IČO], se sídlem [adresa], statutárním orgánem ustanoveným do funkce společností [Jméno žalované B]., IČ: [IČO žalované B], se sídlem [adresa], PSČ: [adresa], a to do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o návrhu na ustanovení hmotněprávního opatrovníka společnosti [Jméno žalobce B]., IČ [IČO], se sídlem [adresa].“ Výrokem II. rozhodl o vrácení složené jistoty ve výši 50 000 Kč žalobci a výrokem III. uložil žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.

2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že se žalobce návrhem ze dne 6. prosince 2022 domáhá nařízení předběžného opatření ve výše uvedeném rozsahu. Žalobce v návrhu na nařízení předběžného opatření uvedl, že se žalobou ve věci samé ze dne 14. prosince 2022 domáhá určení, že je vlastníkem podílu v žalované 3) o velikosti 60 %, jemuž odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši 120 000 Kč. Dne 9. listopadu 2022 bylo u Městského soudu v Praze zahájeno insolvenční řízení žalované 3) pod sp. zn. MSPH 57 INS 17733/2022. Návrh podal [Anonymizováno], který jednal za navrhovatele, ačkoliv nebyl do své funkce platně ustanoven a jedná v rozporu s oprávněnými zájmy žalované 3). Došlo k účelové změně statutárního orgánu žalované 3). [Anonymizováno] v uplynulých měsících žalovanou 3) zbavil majetku, kdy přestal plnit její závazky a následně podal dlužnický insolvenční návrh. Takové protiprávní jednání bylo koordinováno se skupinou věřitelů společnosti [Anonymizováno], která byla v minulosti subjektem ovládajícím žalovanou 3). Na základě těchto nastíněných důvodů panuje naléhavá potřeba zatímně upravit poměry účastníků předběžným opatřením, a to zamezit, aby žalovaná 2) a skrze jí dosazované statutární orgány žalovanou 3) ovládala. Žalobce má tudíž závažnou obavu, že osoby dosazované do pozice statutárního orgánu společnosti žalovanou 2) jakožto jediným společníkem žalované 3) mohou svým tendenčním jednáním této způsobit nenapravitelnou škodu, která povede až k úplné likvidaci žalované 3), neboť cílem takového jednání je dovození úpadkové situace této společnosti. Statutární orgány ustanovené do funkce hájí zájmy žalované 2) a s ní spřízněných osob, nikoliv žalované 3), kterou mají zastupovat. S poukazem na dosavadní netransparentní a účelové postupy je zde důvodná obava, že pokud se žalobci podaří získat soudní ochranu ve formě zákazu jednání [Anonymizováno], žalovaná 3) prostřednictvím žalované 2) ustanoví jiného sobě loajálního jednatele, příp. zmocněnce.

3. Soud prvního stupně s odkazem na § 102 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), shledal, že podmínky pro nařízení předběžného opatření v požadovaném rozsahu nejsou dány. Žalobce se v nadepsaném řízení domáhá nařízení předběžného opatření do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o návrhu na jmenování hmotněprávního opatrovníka žalované 3), avšak takovéto řízení je samostatným řízením, které dosud zahájeno nebylo. Není-li takové řízení zahájeno, pak žalobcem požadované nařízení předběžného opatření trvajícího do doby, „než bude pravomocně rozhodnuto o návrhu na ustanovení hmotněprávního opatrovníka“, nemůže být vykonatelným, neboť je vázáno na neurčitou podmínku. Proto návrh na nařízení předběžného opatření jako nedůvodný zamítl.

4. Výrok II. týkající se vrácení složené jistoty soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 75b odst. 4 o. s. ř. Výrok III. týkající se uložení povinnosti žalobce zaplatit soudní poplatek má oporu v § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a položce 5 Sazebníku soudních poplatků.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce odvolání, navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Odvolatel je přesvědčen, že v projednávané věci nerozhodoval zákonný soudce, neboť návrh byl nesprávně přiřazen ke spisové značce návrhu na určení vlastnictví podílu, přestože se jednalo o návrh, který měl být projednán samostatně. Soud posuzoval návrh podle § 102 o. s. ř., tedy jako návrh na předběžné opatření pro zatímní úpravu poměrů účastníků po zahájení řízení ve věci samé. Návrh však směřoval k posouzení podle § 74 a násl. o. s. ř., a tedy k zahájení samostatného řízení o předběžném opatření.

7. Nesouhlasí s tvrzením soudu prvního stupně, že se nemůže domáhat nařízení předběžného opatření „do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o návrhu na ustanovení hmotněprávního opatrovníka společnosti“, když takové řízení nebylo zahájeno. K tomu zdůraznil, že soudy mají pravomoc v souladu s § 76 odst. 3 o. s. ř. při nařízení předběžného opatření stanovit navrhovateli předběžného opatření povinnost zahájit řízení ve věci samé.

8. Namítá, že soud mohl nařídit předběžné opatření a spolu s ním zahájit řízení ve věci samé o jmenování hmotněprávního opatrovníka žalované 3) i bez návrhu, a to s ohledem na skutečnost, že řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka právnické osobě podle § 486 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, patří podle § 85 písm. d) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, mezi nesporná řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob, přičemž tento typ řízení lze zahájit i bez návrhu.

9. Dále uvedl, že návrh na ustanovení hmotněprávního opatrovníka společnosti již podal. Rovněž namítá nepřezkoumatelnost napadeného usnesení.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

11. Usnesení soudu prvního stupně totiž stran odůvodnění netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti (ke kritériím posouzení přezkoumatelnosti rozhodnutí srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupný též na www.nsoud.cz). Soud prvního stupně své rozhodnutí dostatečně a srozumitelně odůvodnil; je zřejmé, že soud prvního stupně vyšel z tvrzení žalobce uvedených v návrhu na nařízení předběžného opatření.

12. Předně je třeba uvést, že námitky odvolatele týkající se nesprávného přiřazení jím podaného návrhu na nařízení předběžného opatření v požadovaném rozsahu do nadepsaného řízení, neobstojí. V poměrech projednávané věci je souvislost návrhu na nařízení předběžného opatření s konkrétním (nadepsaným) řízením zřejmá. Žalobce v návrhu na nařízení předběžného opatření zcela určitě specifikoval nadepsané řízení, přičemž v návrhu na nařízení předběžného opatření netvrdil skutečnosti týkající se následného podání návrhu na jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti.

13. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

14. Podle § 102 odst. 3 o. s. ř. ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

15. Podle § 75c odst. 1 o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

16. Pro nařízení předběžného opatření musí být v souladu s citovaným § 102 odst. 1 o. s. ř. současně splněny dva základní předpoklady - jeho navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen) a zároveň osvědčit základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok. V podrobnostech k účelu předběžného opatření a předpokladům pro jeho nařízení odvolací soud odkazuje např. na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01, dostupného veřejnosti na stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz. Procesní odpovědnost v tomto směru má navrhovatel předběžného opatření (§ 102 odst. 3 o. s. ř. ve vazbě na § 75 odst. 3 o. s. ř. a § 75c odst. 3 a 4 o. s. ř.). Zbývá dodat, že pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vydání rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 o. s. ř.), což znamená, že odvolací soud pouze posuzuje, zda na základě tvrzení žalobce a předložených listin byly v době rozhodování soudu prvního stupně důvody pro nařízení předběžného opatření dány či nikoliv.

17. Nutno připomenout, že institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy účastníků, nýbrž aby pouze zatímně do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy účastníků vyřešeny pravomocným rozhodnutím soudu, poměry upravil. Předběžným opatřením není prejudikován výsledek sporu. Teprve v rámci řízení ve věci samé pak je prováděno dokazování, kterým důvodnost či nedůvodnost uplatněného nároku navrhovatele bude prokázána.

18. Potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, je totiž třeba posuzovat ve vztahu k nároku, který má být uplatněn ve věci samé. Z návrhu na nařízení předběžného opatření proto musí být zřejmé, zda bude následovat žaloba (návrh) na určení, zda tu právo či právní vztah je či není (je třeba toto řádně specifikovat, jakož i uvést, z čeho navrhovatel dovozuje existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, nevyplývá-li tento přímo z právních předpisů), či zda bude následovat žaloba na plnění (i zde musí být nárok konkretizován a odůvodněn). Řečené znamená, že již v okamžiku podání návrhu na nařízení předběžného opatření musí být jeho navrhovateli jasné, zda bude následovat žaloba na určení (návrh) či na plnění, a tyto své úvahy musí dostatečně srozumitelně promítnout i do návrhu na nařízení předběžného opatření, aby bylo soudu zřejmé, jaký nárok bude předmětem řízení ve věci samé, aby mohl posoudit předpoklady pro nařízení předběžného opatření právě ve vztahu ke konkrétnímu nároku ve věci samé, jakož i případnou věcnou spojitost předběžného opatření s případným řízením.

19. Z předloženého spisu se podávají skutečnosti rekapitulované soudem prvního stupně, odvolací soud z těchto vychází a pro stručnost na ně odkazuje; rovněž sdílí závěr soudu prvního stupně, že nejsou dány podmínky pro nařízení předběžného opatření. V dané věci se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem podílu o velikosti 60 % v žalované 3). Jak bylo výše uvedeno, ze samotného návrhu na nařízení předběžného opatření, jenž byl žalobcem podán dne 6. prosince 2022, je evidentní, že předmětný návrh byl vztažen právě k nadepsanému řízení. Odvolací soud ověřil, že u Městského soudu v Praze je pod sp. zn. 65 Cm 4/2023 vedeno řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka žalované 3); návrh byl podán dne 9. ledna 2023 žalobcem (v den, kdy podal předmětné odvolání, přičemž rozhodnutí soudu prvního stupně mu bylo doručeno dne 23. prosince 2022). Předmětem řízení o návrhu na ustanovení hmotněprávního opatrovníka žalované 3) je zcela odlišný nárok, rozdílný je i charakter samotného řízení (nadepsané řízení je řízením sporným, kdežto řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti je řízením nesporným; obě řízení jsou ovládána jinými principy). Zbývá dodat, že lze v obecné rovině přisvědčit odvolateli, že soud může řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka zahájit z úřední povinnosti. Avšak v tomto směru pomíjí, že tak soud učiní, má-li dostatek informací k takovémuto postupu, tj. že má k dispozici rozhodné skutečnosti pro vedení takového řízení, na což v daném případě usuzovat nelze.

20. Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vydání rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 o. s. ř.). Což znamená, že bylo-li řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka zahájeno až po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, je závěr o nedůvodnosti návrhu na nařízení předběžného opatření správný; v době rozhodování soudu prvního stupně důvody pro nařízení předběžného opatření v požadovaném rozsahu dány nebyly. Jinak řečeno, pokud by případně měla být povinnost dle návrhu uložena do doby, než bude jmenován hmotněprávní opatrovník, muselo by být takové řízení zahájeno nejpozději v době vydání rozhodnutí soudu prvního stupně. Vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření v požadovaném rozsahu v situaci, kdy takové řízení zahájeno v době rozhodování soudu prvního stupně o předběžném opatření nebylo, by bylo zcela neproporcionální, protože by mohlo trvat neomezeně dlouhou dobu (tj. pokud by žádné takové řízení nebylo zahájeno). Předpoklady pro nařízení předběžného opatření tak splněny nebyly.

21. Odvolací osud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil, včetně závislých výroků.

22. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v souvislosti s rozhodnutím ve věci samé (§ 211, § 145 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.).