o jmenování opatrovníka, k odvolání navrhovatelky a) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. prosince 2021, č. j. 81 Cm 17/2021 - 193,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na jmenování opatrovníka společnosti [Jméno advokáta C]. /dále též jen „společnost“/ [výrok I.] a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení [výrok II.].

2. V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně nejprve zrekapituloval návrh navrhovatelky a), jímž se navrhovatelka a) jakožto akcionář společnosti domáhá ustanovení opatrovníka společnosti, neboť společnost má v rozporu se stanovami toliko jednoho člena představenstva a dva členy dozorčí rady, namísto třech členů pro oba případy. Tímto nedostatkem jsou oba jmenované orgány nezpůsobilé k právnímu jednání. Jediným členem představenstva společnosti je [tituly před jménem], druhý člen představenstva [Anonymizováno] z funkce člena a předsedy představenstva v srpnu 2020 odstoupil. Jediným členem dozorčí rady je [tituly před jménem], který navíc vykonává svou funkci bez souhlasu ČNB. V obchodním rejstříku dosud zapsaný [Anonymizováno] již není členem dozorčí rady. U [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] navrhovatelka a) uvedla, že opakovaně a závažně porušují povinnost péče řádného hospodáře, přičemž u prvních dvou jmenovaných rovněž namítla střet zájmů. Dále soud prvního stupně zrekapituloval, že po navrhovatelce a) podali tentýž návrh i [Jméno advokáta A], [Anonymizováno] a společnost [Anonymizováno], jakožto akcionáři společnosti s tvrzením, že společnost má toliko jednoho člena představenstva a dva členy dozorčí rady, což je v rozporu se stanovami. Všichni navrhovatelé shodně navrhli, aby soud jmenoval opatrovníkem advokáta [Anonymizováno] Soud prvního stupně s odkazem na § 88 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/, všechna řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti bez dalšího spojil s prvním řízením vedeným pod sp. zn. 81 Cm 17/2021. Cílem navrhovatelů je podle soudu prvního stupně zajištění řádného obsazení dozorčí rady za tím účelem opatrovníkem svolanou valnou hromadou tak, aby ze strany [tituly před jménem] a [Anonymizováno] nemohlo dojít v tomto směru k obstrukčnímu a protiprávnímu jednání při svolání a průběhu valné hromady či při hlasování per rollam, případně k machinacím s hlasy akcionářů. Společnost podle soudu prvního stupně s návrhy nesouhlasila, představenstvo má podle jejího názoru dostatečný počet členů pro rozhodování, neboť [Anonymizováno] je i nadále členem představenstva a [Anonymizováno] odstoupil pouze z funkce předsedy představenstva, nikoli člena představenstva. O odvolání a volbě členů dozorčí rady a rovněž o likvidaci společnosti bude rozhodováno na plánované valné hromadě.

3. Soud prvního stupně náhledem do obchodního rejstříku zjistil, že společnost má zapsané dva členy představenstva – [tituly před jménem] a [Anonymizováno] a předsedu dozorčí rady [Anonymizováno]. Za společnost jednají vždy dva členové představenstva společně. Podle stanov společnosti jsou členové představenstva voleni dozorčí radou a dozorčí rada je volena valnou hromadou. Soud s odkazem na § 8 a 11 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů /dále jen „z. v. r.“/, zkonstatoval, že sice platí princip materiální publicity zápisu v obchodním rejstříku, nicméně ve věci zápisu do obchodního rejstříku byly podány tři návrhy, které soud blíže specifikuje, přičemž o dvou z nich (vedeny pod sp. zn. Fj [RČ] a Fj [č. účtu]) dosud nebylo odvolacím soudem rozhodnuto. Soud prvního stupně tak uzavřel, že nelze přezkoumávat správnost zápisu v obchodním rejstříku, ani vztahy mezi členy dozorčí rady a představenstva společnosti, okolnosti svolání a konání valných hromad, jakož ani to, zda členové představenstva či dozorčí rady svým jednáním poškozují zájmy akcionářů. Tyto záležitosti mohou být předmětem jiných, speciálních řízení, přičemž soudu je známo, že navrhovatelka a) podala u Městského soudu v Praze návrh na určení, že usnesení valné hromady společnosti ze dne 21. prosince 2020 bylo přijato. Společnost má v obchodním rejstříku zapsán statutární orgán a nelze předjímat, jak odvolací soud o návrzích na zápisy změn rozhodne. Důvod k jmenování opatrovníka společnosti tudíž není dán. Stejně tak soud prvního stupně zohlednil skutečnost, že kvalifikovaní akcionáři společnosti mohou dosáhnout svolání valné hromady postupem dle § 366 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, což navrhovatelé opomíjejí, byť jediným úkolem opatrovníka má být právě svolání valné hromady, která by zvolila orgány společnosti. Návrhům nelze v neposlední řadě vyhovět i z důvodu, že zápisem opatrovníka do obchodního rejstříku by za současně existujícího zápisu statutárního orgánu došlo ke kolizi v právu jednat za společnost. Skutečnost, že soud prvního stupně neprováděl dokazování a nenařídil jednání, odůvodnil odkazem na § 89 z. ř. s. Nákladový výrok soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 23 z. ř. s.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka a) odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že opatrovníka jmenuje, in eventum aby napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Odvolatelka v první řadě vytýká soudu prvního stupně, že v nadepsané věci nenařídil jednání. Odvolatelka je přesvědčena, že § 89 z. ř. s. nelze aplikovat, neboť soud prvního stupně ve skutečnosti dokazování prováděl, a to například usneseními Městského soudu v Praze o výmazu [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jakožto členů představenstva společnosti z obchodního rejstříku. Odvolatelka odkazuje na § 165 a § 486 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku /dále jen „o. z.“/, s tím, že v situaci, kdy je nepravomocně rozhodnuto o výmazu obou zbývajících členů představenstva společnosti, jsou důvody pro jmenování opatrovníka dány. Společnost potřebuje, aby byly spravovány její záležitosti a hájena její práva, stejně jako práva akcionářů, a to obzvláště v situaci, kdy [Anonymizováno] v čestném prohlášení, které bylo navrženo jako důkaz, deklaroval, že od září 2020 fakticky nevykonává pro společnost žádnou činnost. Stejně tak soud prvního stupně nesprávně odkazuje na princip materiální publicity s tvrzením, že zapsaný údaj v obchodním rejstříku je po právu platným, když paradoxně sám provedl důkaz nepravomocnými rozhodnutími Městského soudu v Praze, jejichž předmětem je právě výmaz dotčených osob z rejstříku. Soud prvního stupně se rovněž mýlí v závěru, že navrhovatelé nevyužili možnost svolání valné hromady, snaha ze strany akcionářů byla, avšak bezúspěšná. Stejně tak soud prvního stupně de facto dovozuje, že navzdory prokazatelně nefunkčnímu představenstvu se akcionáři mají snažit svolávat valné hromady, které však vždy paralyzuje [Anonymizováno], proti čemuž se následně ve speciálních řízeních mají akcionáři bránit. Akceptací takového postupu by se však akcionáři domohli nápravy stavu (nefunkční představenstvo i nefunkční dozorčí rada) ve společnosti až za několik let. Nadto již Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 3. srpna 2021, č. j. 14 Cmo 111/2021, upozornil, že dozorčí rada společnosti je neusnášeníschopná a nefunkční. Postup dle § 366 z. o. k., na který soud prvního stupně navrhovatele odkazuje, akcionáři opakovaně využívali, avšak zcela bezvýsledně. Protože pokusy o svolání valné hromady ze strany akcionářů vždy končí tzv. patovou situací pod taktovkou [Anonymizováno], není jiné možnosti, než jmenování opatrovníka. K tomu odvolatelka dokládá rozhodnutí ČNB ze dne 27. srpna 2021, jímž ČNB shledala [Anonymizováno] vinným, že úmyslně po zvolení do funkce člena představenstva dne 30. listopadu 2020 započal dne 1. prosince 2020 bez předchozího souhlasu ČNB tuto funkci vykonávat a činil tak až do 18. ledna 2021. Stejně tak ČNB v daném rozhodnutí potvrdila, že [Anonymizováno] již v srpnu 2020 učinil projev vůle směřující k ukončení jeho fungování ve společnosti. Od září 2020 tak měla společnost pouze jednoho člena představenstva v rozporu se zákonem a stanovami. Je proto nepřípustné, aby se soud prvního stupně zaměřil toliko na to, jaký je aktuální zápis v obchodním rejstříku, který z důvodu účelového a protiprávního postupu společnosti, resp. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], není v souladu se skutečným stavem. K tomu odvolatelka poukazuje na skutečnost, že v rámci správního řízení vedeného ČNB byl společnosti ustanoven procesní opatrovník, který následně v rámci insolvenčního řízení na majetek společnosti vznesl dotaz, zda již ve věci společnosti bylo zahájeno řízení o jmenování opatrovníka dle § 486 o. z., neboť je taková osoba nezbytná k zodpovězení hmotněprávních dotazů souvisejících s fungováním společnosti.

6. Po přezkoumání odvoláním napadeného usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/), odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Institut opatrovnictví právnické osoby je upraven především v § 165 a § 486 o. z.

8. Podle § 165 o. z.

(1) Nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání; jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví.

(2) Soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat.

9. Podle § 486 odst. 1 o. z. soud jmenuje opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva.

10. Odvolací soud ve své rozhodovací činnosti vychází z toho, že řízení o ustanovení opatrovníka právnické osobě je řízením ve věci opatrovnictví právnických osob dle § 85 písm. e) z. ř. s., které je svojí povahou řízením nesporným. Občanský soudní řád se dle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. použije subsidiárně. Podle § 19 z. ř. s. k projednání věci samé soud nařídí jednání, ledaže tento zákon stanoví, že jednání není třeba nařizovat. Podle § 89 z. ř. s. neprovádí-li soud dokazování, není ve věcech uvedených v § 85 z. ř. s. třeba jednání nařizovat. Situace, kdy soud neprovádí dokazování, nastane typicky v případě, kdy veškeré pro rozhodnutí podstatné skutečnosti jsou předmětem shodných tvrzení účastníků, případně jsou obecně známé nebo soudu známé z úřední činnosti. Avšak v poměrech projednávané věci jsou už ze soudem prvního stupně rekapitulované argumentace účastníků řízení patrná rozdílná tvrzení ohledně stavu společnosti, obsazení a funkčnosti jejích orgánů, aplikace § 366 a násl. z. o. k., správnosti stavu zapsaného v obchodním rejstříku - přičemž je třeba zdůraznit, že jde v tomto směru o deklaratorní zápisy členů orgánů společnosti a z pohledu shora citované právní úpravy je relevantní primárně skutečný stav. Soud prvního stupně dále zcela zásadním způsobem pochybil tím, že neřešil otázku aktivní legitimace navrhovatelů, kteří ji dovozují z postavení akcionářů společnosti. K této skutečnosti by bylo rovněž potřeba provést dokazování, pokud by ji účastníci řízení neučinili nespornou, což se dosud nestalo.

11. K tomu je třeba dodat, že podle § 122 odst. 1 o. s. ř. lze dokazování provádět pouze při jednání, k němuž soud podle § 115 odst. 1 o. s. ř. předvolá účastníky řízení a podle § 123 o. s. ř. mají tito účastníci právo vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem důkazům, které byly provedeny. Takto provedené dokazování a hodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. je zdrojem skutkových zjištění soudu.

12. Právě popsaným nesprávným postupem soud prvního stupně zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a která nemohla být za odvolacího řízení odstraněna. Proto odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvoláním napadené usnesení zrušil, včetně závislého výroku o nákladech řízení, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení za současné aplikace § 214 odst. 2 písm. d) o. s. ř.

13. V dalším řízení soud prvního stupně věc znovu projedná, k tomu nařídí ústní jednání, při němž (mimo jiné) provede s ohledem na shora citovanou právní úpravu opatrovnictví právnické osoby v potřebném rozsahu dokazování a umožní účastníkům se k provedeným důkazům vyjádřit. O uplatněném nároku pak znovu rozhodne.

14. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.

15. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí ve věci (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).