o zápis změn do obchodního rejstříku, k odvolání společnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. prosince 2022, č. j. B 15121/RD56/MSPH, Fj 469014/2022/MSPH,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem vyhověl návrhu navrhovatele a rozhodl o zápisu změn zapsaných údajů v obchodním rejstříku vedeném soudem prvního stupně v oddílu B, vložce číslo 15121, spočívajících ve výmazu člena představenstva společnosti [Jméno advokáta]. (dále jen „společnost“) [tituly před jménem] [Anonymizováno], se dnem zániku funkce 20. října 2022; se dnem zápisu změny dnem nabytí právní moci.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost v zákonné lhůtě odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Odvolatelka předně namítá, že k vydání napadeného usnesení není dán žádný právní důvod; funkce člena představenstva společnosti navrhovateli do dnešního dne nezanikla a stále trvá. Podrobně popisuje, jakým způsobem jí bylo doručováno sdělení navrhovatele o jeho odstoupení z funkce člena představenstva, kdy poukazuje na zmatečnost uváděného data, k němuž má k tvrzenému odstoupení z funkce dojít (zda k 27. listopadu 2019 či k 27. listopadu 2022). Sdělení bylo dne 2. září 2022 předáno právní zástupkyní navrhovatele člence představenstva [Anonymizováno], kdy byl na listině původně uveden jako datum odstoupení 27. listopad 2019, tento byl při předání opraven na 27. listopad 2022. Rovněž 2. září 2022 bylo sdělení navrhovatele o odstoupení z funkce člena představenstva k 27. listopadu 2022 doručeno společnosti do datové schránky. Valná hromada svolaná na 20. října 2022 se nekonala, resp. nebyla usnášení schopná, neboť majoritní akcionář (společnost [právnická osoba].) se na valnou hromadu nedostavil. Rovněž poukazuje na to, že dne 10. října 2022 byl společnosti doručen přípis společnosti [právnická osoba]., kterým tato v souladu s § 583 a § 584 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, namítla neplatnost smlouvy o převodu cenných papírů ze dne 27. listopadu 2019, uzavřenou mezi navrhovatelem jakožto převodcem a zmíněnou společností jakožto nabyvatelem, jejímž předmětem byl převod 70 % akcií společnosti. Je tak sporné, kdo byl k 20. říjnu 2022 akcionářem společnosti, jaká byla její akcionářská struktura společnosti. Tato otázka je řešena věcně a místně příslušným soudem na základě podání společnosti.

4. Dále odvolatelka zmiňuje, že „z ustálené rozhodovací praxe soudů vyplývá, že odstupuje-li z funkce člen orgánu, do jehož působnosti patří formulování programu orgánu, který má odstoupení projednat, a tento člen, ač to bylo plně v jeho moci, neučinil nic pro to, aby bylo jeho odvolání zařazeno na pořad jednání nejbližšího zasedání příslušného orgánu, nedojde ke skončení výkonu funkce k okamžiku, kdy měl příslušný orgán odstoupení projednat, ale až po té, kdy bude projednání zařazeno na pořad jednání příslušného orgánu.“ Navrhovatel mohl z titulu svého postavení a funkce program jednání orgánu, který měl jeho odstoupení projednat, a nic v tomto směru neučinil.

5. Zdůrazňuje, že se navrhovatel mj. zavázal minimálně po dobu 3 let ode dne uzavření Dohody společníků o výkonu práv a povinností ve společnosti uzavřené 27. listopadu 2019, vykonávat funkci člena představenstva společnosti. Pokud by skutečně došlo k zániku funkce člena představenstva společnosti, tento závazek by nebyl dodržen; nad to by se tak stalo pro společnost v extrémně nevhodnou dobu, což by bylo porušením povinnosti navrhovatele jednat v souladu s principem loajality plynoucího z povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře.

6. Navrhovatel má za to, že odvolací argumentace není relevantní. Odvolání považuje za nedůvodné, a proto navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

7. Navrhovatel uvádí, že odmítavý postoj společnosti je zjevně projevem šikanózního jednání společnosti a jejího majoritního akcionáře a souvisí s jejich soukromoprávními spory s navrhovatelem. Nesouhlasné stanovisko s jednotlivými odvolacími námitkami podrobně rozvádí. Zejména zdůrazňuje, že opakovaně, řádně a s dostatečným předstihem společnosti oznámil svou vůli odstoupit z funkce člena představenstva k datu 27. listopadu 2022; rovněž žádal představenstvo o zařazení projednání svého odstoupení na nejbližší zasedání valné hromady. Na valné hromadě dne 20. října 2022 nebylo jeho odstoupení projednáno pro neúčast majoritního akcionáře, představenstvo společnosti odmítá valnou hromadu k projednání jeho rezignace svolat. Namítá, že odvolatelka nijak nedoložila, že by z funkce odstupoval pro společnost v nevhodné době, avšak ani případné odstoupení v nevhodné době by nemělo vliv na platnost a účinnost jeho odstoupení z funkce člena představenstva společnosti. Rovněž poukazuje na svůj nepříznivý zdravotní stav, o čemž byla společnost taktéž informována. Jeho funkce člena představenstva společnosti tak dne 20. října 2022 zanikla.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení dle § 212 zákona č. 99/963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a neshledal odvolání důvodným.

9. Z obsahu spisu se podává, že navrhovatel se podaným návrhem (doručeným soudu prvního stupně dne 9. prosince 2022) domáhal zápisu změn v obchodním rejstříku, a to svého výmazu jako člena představenstva společnosti se dnem zániku funkce 20. října 2022. K podanému návrhu doložil listinu, z níž vyplývá, že odstupuje z funkce jednatele společnosti ke dni 27. listopadu 2022. Tato listina byla odeslána a doručena společnosti dne 2. září 2022, což se podává z listiny „odeslaná zpráva – detail zprávy“ do datové schránky společnosti, jakož i z odvolání společnosti. Pozvánkou ze dne 14. září 2022 byla na den 20. října 2022 svolána valná hromada. Projednání odstoupení navrhovatele z funkce člena statutárního orgánu na program uvedeného zasedání zařazen nebyl, ačkoliv navrhovatel společnost o svolání valné hromady, jejímž bodem programu by bylo projednání jeho odstoupení z funkce člena statutárního orgánu, již v oznámení o svém odstoupení výslovně žádal. Valná hromada se nekonala, nebyla usnášeníschopná.

10. Z elektronické databáze obchodního rejstříku (přístupného na www.justice.cz) se mimo jiné podává, že společnost vznikla dne 9. března 2009. Společnost má zapsány tři členy představenstva – [Anonymizováno] – [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] – členové představenstva, přičemž společnost zastupují a) všichni společně nebo b) každý samostatně, pokud se nejedná o právní jednání, jejichž hodnota či plnění převyšuje 2 000 000 Kč

11. Předně je třeba uvést, že soud prvního stupně správně posoudil aktivní věcnou legitimaci navrhovatele k podání návrhu ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), jelikož společnost, která je primárně k podání takového návrhu oprávněna, takto ve lhůtě složené ze lhůty bez zbytečného odkladu podle § 11 odst. 2 z. v. r. a lhůty 15 dnů podle § 11 odst. 3 z. v. r. neučinila.

12. Na projednávanou věc dopadá úprava zakotvená v ustanovení § 58 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném od 1. ledna 2021/dále jen „z. o. k.“/, dle kterého člen voleného orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ho zvolil, nestanoví-li společenská smlouva, že postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehož je členem. Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení obchodní korporaci doručeno.

13. Odstoupení z funkce je jedním z právních důvodů skončení výkonu funkce, které je upraveno společně pro všechny druhy obchodních korporací. Ustanovení § 58 odst. 1 z. o. k. zcela nepochybně dává členu statutárního orgánu obchodní korporace možnost odstoupit ze své funkce. Účelem uvedeného ustanovení je jednak umožnit voleným členům orgánů společnosti, aby mohli odstoupit z funkce bez toho, že by jim v tom společnost mohla zabránit, jakož i ochránit společnost před tím, že statutární orgán nebo jeho člen ukončí funkci ze dne na den, aniž by dal společnosti přiměřený čas k tomu, aby si za něj mohla najít adekvátní náhradu. K tomu srov. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2003, sp. zn. 29 Odo 181/2003, jehož závěry se prosadí i v poměrech projednávané věci, neboť ustanovení § 58 z. o. k. se v podstatě vrací ke konstrukci odstoupení z funkce, jak byla zakotvena v § 66 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. prosince 2013. Jinak řečeno závěry, byť přijaté v poměrech právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 při výkladu uvedeného § 66 odst. 1, se obdobně prosadí i ve vztahu k § 58 z. o. k.

14. Odstoupení z funkce představuje jednostranné právní jednání člena voleného orgánu, v němž projevuje vůli skončit výkon funkce, kterou musí společnost respektovat. Odstoupení z funkce musí být oznámeno společnosti. Odstupující člen statutárního orgánu je povinen oznámení o odstoupení z funkce člena statutárního orgánu doručit společnosti tak, aby společnost měla prostor svolat valnou hromadu a jmenovat nového člena statutárního orgánu v reakci na odstoupení stávajícího člena z funkce. Jestliže však společnost valnou hromadu nesvolá, popř. se nekoná či odstoupení z funkce neprojedná, neznamená to, že funkce odstoupivšího člena statutárního orgánu nezanikne a nadále trvá. Projednání odstoupení z funkce člena statutárního orgánu není rozhodnutím valné hromady o zániku funkce člena statutárního orgánu. Valná hromada totiž nerozhoduje o tom, zda odstupující člen statutárního orgánu ve funkci zůstane či nikoli, ale pouze deklaruje, že bere na vědomí jeho vůli ve funkci nadále nesetrvávat, tuto již nevykonávat. Není-li valnou hromadou odstoupení z funkce projednáno (jedno z jakého důvodu), neznamená to, že funkce nezanikla. Nelze totiž na odstupujícím členu statutárního orgánu spravedlivě požadovat, aby ve funkci člena statutárního orgánu při pasivitě společnosti týkající se svolání valné hromady, setrvával i nadále proti jeho vůli. Výkon funkce tak skončí dnem, kdy odstoupení z funkce projednal nebo měl projednat příslušný orgán obchodní korporace. V takovémto případě se za den, kdy mělo být odstoupení z funkce projednáno, považuje den, kdy se měla konat řádná valná hromada podle společenské smlouvy konat.

15. V poměrech projednávané věci je zřejmé, že společnosti byla rezignace člena statutárního orgánu společnosti doručena; do její dispoziční sféry se dostala dne 2. září 2022. Pakliže valná hromada za účelem projednání dané záležitosti nebyla svolána (ve lhůtě bez zbytečného odkladu), je třeba mít za to, že odstoupení navrhovatele z funkce jednatele mělo být projednáno na nejbližším možném zasedání, v daném případě dne 20. října 2022. Valná hromada společnosti byla na uvedený den svolána pozvánkou ze dne 14. září 2022. Tedy již v době svolání valné hromady společnosti (a kdy byl sestavován její program) bylo společnosti známo, že navrhovatel z funkce člena statutárního orgánu odstupuje; v tento den tak mohla valná hromada projednat i odstoupení navrhovatele z funkce. Skutečnost, že se valná hromada nekonala, neboť většinový akcionář se na ni nedostavil a tato tudíž nebyla usnášení schopná, pak nemá na zánik funkce odstupujícího člena představenstva vliv. Jinak řečeno, i když se řádná valná hromada nekonala, odstoupení z funkce neprojednala, skončil výkon funkce navrhovatele tímto dnem, tj. ke dni 20. října 2022 navrhovateli funkce člena představenstva společnosti zanikla.

16. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

17. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 23 věty druhé zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 120 z. v. r. Odvolací soud v poměrech projednávané věci spatřuje důvod ospravedlňující výjimku ze základního pravidla nepřiznání náhrady nákladů řízení (§ 23 věta první z. ř. s.) v tom, že společnost svou povinnost podat předmětný návrh řádně nesplnila, a proto byl návrh podán osobou k tomu oprávněnou (§ 11 odst. 3 z. v. r.). Odvolací soud proto navrhovateli přiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 4 114 Kč, sestávající se z odměny právního zástupce navrhovatele za jeden úkon právní služby (vyjádření k podanému odvolání) podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. c), § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátního tarifu) ve výši 3 100 Kč, jednoho režijního paušálu 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, navýšené dle § 137 o. s. ř. o 21% DPH, jehož je právní zástupce navrhovatele plátcem.

18. Bez vlivu na výsledek odvolacího řízení, odvolací soud k otázce odstoupení navrhovatele z funkce člena statutárního orgánu společnosti v nevhodnou dobu pro úplnost uvádí, že dle platné právní úpravy již není oprávnění člena statutárního orgánu odstoupit z funkce omezeno, tak jako tomu bylo ve smyslu § 59 odst. 5 z. o. k. ve znění do 31. prosince 2020. K tomu se sluší dodat, že právě onu spornou otázku o důsledcích odstoupení z funkce v nevhodné době podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2020 vyřešil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 20. listopadu 2019, sp. zn. 27 Cdo 3367/2018 (na které navrhovatel odkazuje). Jinak řečeno, platná právní úprava však již výslovně nezakazuje odstoupit z funkce v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Nadále platí, že člen voleného orgánu obchodní korporace je při výkonu své funkce povinen jednat s péčí řádného hospodáře, což platí i v případě odstoupení z funkce. Odvolatelka pomíjí, že má další členy představenstva, kteří jsou schopni zajistit její zastupování, popř. i plnění jiných úkolů a povinností společnosti, vyplývajících z platné právní úpravy. Následně bude na společnosti, aby v tomto směru zjednala nápravu a zvolila si dalšího člena představenstva, popř. aby změnila společenskou smlouvu v údaji o počtu jejích členů statutárního orgánu. Rovněž je třeba uvést, že případné spory mezi společností a navrhovatelem, jakož i případné spory týkající se akcionářské struktury společnosti, nejsou samy o sobě s to zvrátit odstoupení navrhovatele z výkonu funkce člena představenstva společnosti. Odvolatelka pomíjí, že rejstříkové řízení je ovládáno tzv. registračním principem; pro případné řešení odvolatelkou naznačených sporů není v rejstříkovém řízení dán prostor.