o návrhu na nařízení předběžného opatření v řízení o vyslovení nicotnosti, popř. neplatnosti rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady ze dne 24. ledna 2020, k odvolání Ing. Petra Koutka, narozeného 20. června 1964, bytem Na Mrázovce 48/28, Velká Chuchle, 159 00 Praha 5, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. září 2020, č. j. 72 Cm 67/2020-20,

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením nařídil předběžné opatření, jímž [Jméno advokátky B], narozenému [Datum narození advokátky B], bytem [Adresa advokátky B], uložil povinnost zdržet se výkonu funkce prokuristy společnosti [Jméno advokátky A]., IČO [IČO], sídlem [Adresa advokátky A] (dále jen „společnost“), jakož i zdržet se jakéhokoliv jednání, ke kterému je oprávněn prokurista společnosti.

2. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, že navrhovatel inicioval předmětné řízení, v němž se domáhá vyslovení nicotnosti, popř. neplatnosti rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti ze dne 24. ledna 2020. Tímto byl navrhovatel odvolán z funkce statutárního ředitele a předsedy správní rady společnosti, a od 25. ledna 2020 byl do těchto funkcí jmenován [Anonymizováno], narozený [Anonymizováno], bytem [Anonymizováno]. Společnost se návrhem ze dne 7. září 2020 domáhala nařízení předběžného opatření, jehož petit soud prvního stupně převzal do svého rozhodnutí.

3. Soud prvního stupně vyšel z tvrzení společnosti a dospěl k závěru, že bylo osvědčeno, že:

- jediným akcionářem společnosti je společnost [Anonymizováno] „[právnická osoba]“, sídlem [Anonymizováno], registrační číslo [Anonymizováno] (rovněž označovaný v textu jako [Anonymizováno]“ či [právnická osoba]“) /dále jen „jediný akcionář“/;

- rozhodnutím jediného akcionáře v působnosti valné hromady ze dne 24. ledna 2020 byl navrhovatel odvolán z funkce statutárního ředitele a předsedy správní rady; nově byl do těchto funkcí jmenován [Anonymizováno];

- návrh na zápis změn v obchodním rejstříku spočívající ve výmazu navrhovatele jako statutárního ředitele a předsedy správní rady a zápisu nového statutárního ředitele a předsedy správní rady [Anonymizováno] byl nepravomocně zamítnut (usnesením Městského soudu v Praze ze dne 12. února 2020, č. j. B 20786/RD67/MSPH, Fj 37163/2020/MSPH; odvolací řízení je vedeno pod sp. zn. 14 Cmo 108/2020 a není dosud skončeno – pozn. odvolacího soudu);

- usnesením ze dne 5. srpna 2020, č. j. 72 Cm 67/2020-112, nařídil předběžné opatření, jímž navrhovateli uložil povinnost zdržet se výkonu funkce statutárního ředitele a předsedy správní rady společnosti, jakož i zdržet se jakéhokoliv jednání, ke kterému je oprávněn statutární ředitel a předseda správní rady této společnosti. Usnesení je vykonatelné dnem 6. srpna 2020, právní moci nabylo dne 22. srpna 2020;

- dne 26. srpna 2020 došlo předsedou správní rady společnosti [Anonymizováno] k odvolání prokury [Anonymizováno], kterou mu společnost v zastoupení navrhovatele udělila dne 30. července 2020;

- dopisem ze dne 26. srpna 2020 společnost zaslala [Anonymizováno] upozornění na neplatnost udělené prokury a její zánik; k poštovní přepravě byl předán téhož dne (viz poštovní podací lístek);

- [Anonymizováno] se dne 28. srpna 2020 za společnost vzdal odvolání proti usnesení o ustanovení procesního opatrovníka (usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. srpna 2020, č. j. 71 Cm 33/2020-14; rozhodnutí je napadeno odvoláním, odvolací řízení je vedeno pod sp. zn. 14 Cmo 300/2020 a není dosud skončeno – pozn. odvolacího soudu).

4. Vycházeje z výše uvedeného soud prvního stupně s odkazem na § 102 odst. 1 a § 75c, § 76 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) uzavřel, že předpoklady pro nařízení předběžného opatření ve společností požadovaném rozsahu jsou dány.

5. Bylo osvědčeno, že navrhovatel byl rozhodnutím jediného akcionáře v působnosti valné hromady ze dne 24. ledna 2020 odvolán z funkce statutárního ředitele a předsedy správní rady; nově byl do těchto funkcí jmenován [Anonymizováno]. Zdůraznil, že ačkoliv tato skutečnost není dosud zapsána v obchodním rejstříku společnosti, rozhodnutí o jmenování (nebo odvolání) statutárního orgánu společnosti má konstitutivní účinky a rozhodnutí nabývá účinků dnem jeho přijetí. Zápis (výmaz) statutárního orgánu má pouze deklaratorní povahu. Platí obecný princip, podle něhož až do doby, než bude rozhodnuto o návrhu na vyslovení neplatnosti tohoto rozhodnutí v nadepsaném řízení, je třeba na napadené rozhodnutí pohlížet jako na platné. Dle soudu prvního stupně navrhovatel nebyl oprávněn udělit dne 30. července 2020 [Anonymizováno] prokuru, poukazuje zároveň na shora uvedené usnesení, jímž byla navrhovateli uložena povinnost zdržet se výkonu funkce statutárního ředitele a předsedy správní rady společnosti a rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady. Soud prvního stupně dovodil, že bylo-li navrhovateli předběžným opatřením zakázáno jednat za společnost, je důvodné vyhovět navrhovanému předběžnému opatření a rovněž [Anonymizováno] uložit povinnost zdržet se jednání za společnost, když prokura v podstatě opravňuje ke shodným jednatelským oprávněním.

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podal [Anonymizováno], jakožto fyzická osoba, které byla uložena předběžným opatřením povinnost, včasné odvolání, v němž navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně změnil a návrh na nařízení předběžného opatření zamítl, popř. ho zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Odvolatel předně uvádí, že k udělení prokury došlo dne 30. července 2020, tj. v době, kdy se blížil konec funkčního období statutárního ředitele a předsedy správní rady společnosti [Anonymizováno], zapsaného v obchodním rejstříku. V situaci, kdy jsou na úrovni jediného akcionáře společnosti řešeny spory, kdo je společnost oprávněn zastupovat, byl tento krok namístě, tak aby společnost nadále fungovala a plnila své povinnosti, aby zde tedy byla osoba oprávněná společnost zastupovat a částečně spravovat její záležitosti. Poukazuje na to, že [Anonymizováno] dosud není zapsán v obchodním rejstříku jako člen orgánů společnosti, tudíž navrhovatel jako zaspaný statutární ředitel společnosti byl oprávněn prokuru udělit.

8. Soudu prvního stupně vytýká, že v předběžném opatření předjímal výsledek řízení ve věci samé, aniž by jakkoliv zohlednil navrhovatelem namítanou nicotnost rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady o odvolání [Anonymizováno] a zvolení [Anonymizováno], přičemž je to právě soud prvního stupně, který má detailně posoudit, zda toto rozhodnutí přijaté jediným akcionářem v působnosti valné hromady vyvolává právní účinky. V případě, že je rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady nicotné, není možné vycházet z předpokladu jeho platnosti.

9. Odvolatel závěrem uvádí, že napadené rozhodnutí soudu prvního stupně je zcela nepřezkoumatelné, je rozporné s jinými rozhodnutími téhož soudu ve stejné otázce. Soud prvního stupně zcela nekriticky vycházel z tvrzení zástupců [Anonymizováno], aniž by se zabýval eventualitou, že ke zvolení [Anonymizováno] do funkcí ve společnosti nedošlo. Má rovněž za to, že nebyly splněny zákonné předpoklady pro nařízení předběžného opatření. V důsledku nařízeného předběžného opatření společnost opět nemá zástupce, který by ji mohl zastupovat.

10. Výše uvedenou argumentaci odvolatel podrobně rozvádí.

11. Společnost s podaným odvoláním nesouhlasí, navrhujíc, aby odvolací soud napadené usnesení jako věcně správně potvrdil.

12. Společnost zdůrazňuje, že dne 24. ledna 2020 rozhodl jediný akcionář společnosti o odvolání navrhovatele [Anonymizováno] z funkce statutárního ředitele a předsedy správní rady a jmenování [Anonymizováno] do těchto funkcí. [Anonymizováno] je tudíž jedinou oprávněnou osobou jednat za společnost.

13. Vnitřní pohnutky, které odvolatele vedly k přijetí prokury, nejsou podstatné, naopak potvrzují potřebu trvání nařízeného předběžného opatření, když je zřejmé, že si byl vědom skutečnosti o odvolání navrhovatele z funkcí ve společnosti, a přesto udělil souhlas se svým zápis do obchodního rejstříku jako prokuristy společnosti. Je zřejmá odvolatelova nevůle respektovat nařízené předběžné opatření.

14. Poukazuje na to, že na napadené rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady je třeba hledět jako na platné až do doby, než bude soudem pravomocně rozhodnuto o opaku. Pouze soud rozhodující meritorně v nadepsaném řízení může označit rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti za neplatné. Odvolatel tyto skutečnosti odmítá respektovat a považuje se zástupce společnosti, nerespektuje tak vůli jediného akcionáře společnosti a jedná přímo v rozporu s ní.

15. Pokud jde o spory řešené před ruskými soudy, odvolatel zcela opomenul uvést, že v řízení před ruským soudem v rámci řízení vedeným pod sp. zn. A60 3773/2020 došlo k meritornímu zamítnutí žaloby. Přičemž v odůvodnění ruský soud uvedl, že generální ředitel jediného akcionáře společnosti (Denis A. Repin) je oprávněn jednat navenek za jediného akcionáře společnosti zcela bez omezení. V průběhu odvolacího řízení pak sděluje a dokládá, že i odvolací řízení před ruským soudem bylo skončeno, odvolání nebylo vyhověno. Byla tak potvrzena platnost odvolání navrhovatel ze všech funkcí ve společnosti, jakož i platnost jmenování [Anonymizováno] do těchto.

16. Společnost se dále vyjadřuje k řízení vedeném soudem prvního stupně pod sp. zn. 71 Cm 31/2020, jehož předmětem je jmenování chybějících členů orgánů společnosti ve smyslu § 443 a § 453 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/ ve spojení s § 456 z. o. k., in eventum jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti ve smyslu § 165 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, majíc za to, že je vedeno osobami, které nejsou k jeho zahájení legitimovány.

17. Rovněž poukazuje na exekuční řízení vedené Okresním sudem [adresa], který usnesením ze dne 18. listopadu 2020, č. j. [Anonymizováno], nařídil výkon rozhodnutí podle § 351 o. s. ř. uložením pokuty ve výši 20 000 Kč povinnému [Anonymizováno]. Pro úplnost dodává, že proti navrhovateli, od kterého odvolatel odvozuje právo jednat za společnost, je Policejním orgánem Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbore hospodářské kriminality, 1. oddělení vedeno trestní řízení pod č. j. KRPS-55038/TČ-2020-010081-ODKL, pro podezření ze spáchání zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku.

18. Vyjadřuje se k otázce předjímání výsledku řízení ve věci, námitky odvolatele považuje za liché.

19. Dle společnosti tak vzhledem ke všem relevantním skutečnostem potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků nadále trvá, udělaná prokura odvolaným statutárním ředitelem nebyla učiněna platně, na odvolatele nelze za současného právního stavu hledět jako na platně ustanoveného prokuristu.

20. Svou argumentaci společnost blíže rozvádí.

21. Předně je třeba uvést, že usnesení soudu prvního stupně netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti. Z jeho odůvodnění je zřejmé, jakými úvahami se při svém rozhodování řídil; je patrné na základě jakých důvodů dospěl k závěru o splnění podmínek pro nařízení předběžného opatření v rozsahu požadovaném společností. Odvolatel sám velmi podrobně proti napadenému usnesení brojil, snášel námitky proti usnesení soudu prvního stupně a jeho závěrům, vyjadřoval se k otázce naplnění podmínek pro vydání požadovaného předběžného opatření. Je zřejmé, že odůvodnění napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně umožnilo odvolateli formulovat odvolací důvody; a proto nelze toto rozhodnutí považovat za nepřezkoumatelné (za mnohá rozhodnutí Nejvyššího soudu srov. např. závěry formulované v rozsudku ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněném pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 31. března 2015, sp. zn. 21 Cdo 1467/2014, uveřejněné pod číslem 91/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, či v usnesení ze dne 17. října 2014, sp. zn. 21 Cdo 3466/2013).

22. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a neshledal odvolání důvodným. Usnesení soudu prvního stupně je přezkumu odvolacím soudem otevřeno toliko však z pohledu splnění předpokladů pro nařízení předběžného opatření.

23. V dané věci jde o nařízení předběžného opatření podle § 102 o. s. ř., v již zahájeném řízení o vyslovení nicotnosti, popř. neplatnosti rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti ze dne 24. ledna 2020, kterým byl odvolán dosavadní statutární ředitel a předsedy správní rady společnosti (navrhovatel) a zvolen nový ([Anonymizováno]). Účastníky řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady jsou osoby vyjmenované v § 428 odst. 1 z. o. k. a společnost, o jejíž rozhodnutí jde. Určení „nicotnosti“ se lze domáhat i samostatným návrhem, má-li navrhovatel na takovém určení naléhavý právní zájem (§ 80 o. s. ř.). Okruh potenciálních navrhovatelů není (s výjimkou požadavku naléhavého právního zájmu) výslovně limitován; právo podat návrh není omezeno žádnou lhůtou. V řízení o nařízení předběžného opatření je pak účastníkem řízení i ten, komu je předběžným opatřením uložena povinnost, zde [Anonymizováno].

24. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Podle § 102 odst. 3 věty druhé o. s. ř. ustanovení § 75, § 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

25. Odvolací soud zdůrazňuje, že institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy účastníků, ale aby zatímně do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy účastníků vyřešeny pravomocným rozhodnutím soudu, poměry upravil. Předběžným opatřením není prejudikován výsledek sporu. Teprve v rámci řízení ve věci samé pak je prováděno komplexní dokazování, kterým důvodnost či nedůvodnost uplatněného nároku navrhovatele bude prokázána. Předběžné opatření může být nařízeno jen tehdy, bylo-li prokázáno, že existuje potřeba zatímně upravit poměry účastníků nebo že je dána obava z ohrožení výkonu rozhodnutí (§ 102 odst. 3 o. s. ř. ve vazbě na § 75c odst. 1 o. s. ř.). Procesní odpovědnost v tomto směru má navrhovatel předběžného opatření (§ 102 odst. 3 o. s. ř. ve vazbě na § 75 odst. 3 a 5 o. s. ř. a § 75c odst. 3 a 4 o. s. ř.). Pro nařízení předběžného opatření musí být v souladu s citovanými ustanoveními zákona současně. V podrobnostech k účelu a předpokladům pro nařízení předběžného opatření odvolací soud odkazuje např. na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01, dostupného na www.naluz.cz.

26. Pro účely předběžného opatření nemusí být nárok ve věci samé prokázán nepochybně; postačuje, aby byl osvědčen natolik, že se s ohledem na okolnosti případu jeví alespoň pravděpodobným. Zákon nepředpokládá, že soud bude při rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření provádět dokazování; převládá totiž požadavek rychlosti řízení nad úplným prokázáním uplatněného nároku (srov. např. důvody uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2001, sp. zn. 20 Cdo 134/99, uveřejněného pod č. 58/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupné shodně jako další níže uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz.).

27. V posuzované věci s ohledem na požadovaný určující výrok ve věci samé nepřichází obava z ohrožení výkonu rozhodnutí v úvahu. Potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků je třeba posuzovat ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé. Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vydání rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4/ o. s. ř.), což znamená, že odvolací soud pouze posuzuje, zda na základě tvrzení společnosti a jí předložených listin byly v době rozhodování soudu prvního stupně důvody pro nařízení předběžného opatření dány, či nikoli.

28. V poměrech projednávané věci odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně o tom, že oba předpoklady pro nařízení předběžného opatření dle návrhu navrhovatelky jsou splněny.

29. Je nesporné, že dne 24. ledna 2020 rozhodl jediný akcionář v působnosti valné hromady o odvolání navrhovatele z funkce statutárního ředitele a předsedy správní rady společnosti a nově do těchto funkcí jmenoval [Anonymizováno]. Mezi účastníky je spor o platnost tohoto rozhodnutí, resp. navrhovatel má za to, že na předmětné rozhodnutí se hledí jako nebylo přijato (že je „nicotné“). Posouzení namítané „nicotnosti“ rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady si vyžádá však podrobnější dokazování, pro které v řízení o nařízení předběžného opatření není prostor. V době rozhodování soudu prvního stupně, vycházeje z obsahu spisu a skutečností soudu známých z úřední činnosti, bylo možno v obecné rovině dovodit aktivní legitimaci navrhovatele k podání návrhu na vyslovení „nicotnosti“ rozhodnutí jediného akcionáře, tj. existenci jeho naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, když zřejmé, že nejméně do sporného data 24. ledna 2020 byl členem orgánů společnosti. Odvolací soud tak shodně se soudem prvního stupně shledává naplněnou první podmínku pro nařízení předběžného opatření.

30. V poměrech posuzované věci lze rovněž přisvědčit soudu prvního stupně, že je splněna i druhá podmínka pro nařízení požadovaného předběžného opatření, tj. existence potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků. Potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků je třeba posuzovat ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé. V dané věci je zcela zřejmé, že spor vychází ze sporu mezi společníky jediného akcionáře společnosti; elementární sporná otázka spočívá v posouzení platnosti/účinnosti rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady. V situaci, kdy bylo pravomocně předběžným opatřením soudu prvního stupně zakázáno navrhovateli jednat za společnost, je více než důvodné i jím zvolenému prokuristovi uložit povinnost zdržet se výkonu této funkce, při pochybnostech, zda navrhovatel je osobou oprávněnou za společnost jednat. Základním smyslem předběžného opatření je totiž ochrana toho, kdo o jeho vydání žádá, zde společnosti. Zároveň musí být respektována i ústavní pravidla ochrany toho, vůči němuž předběžné opatření směřuje, avšak tato jeho ochrana nemůže dosáhnout takové míry, aby prakticky znemožnila ochranu oprávněných zájmů druhé strany (za mnohá rozhodnutí viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. března 2020, sp. zn. III. ÚS 394/01). V poměrech projednávané věci proto nařízení požadovaného předběžného opatření, s ohledem na charakter daného řízení a dosud známé skutečnosti, je zcela v souladu se zájmy společnosti; ochrana společnosti je primární a zcela převyšuje nad mírou ochrany odvolatele.

31. Ani námitka odvolatele, že soud prvního stupně svým rozhodnutím prejudikoval výsledek daného řízení, neobstojí. Soud prvního stupně žádný závěr o namítané nicotnosti či neplatnosti napadeného rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady nevyslovil. Přičemž je nutno zdůraznit, že v řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření je vyslovený úsudek na základě dosud shromážděných listin svou podstatou úsudkem předběžným a pravděpodobným. Až komplexní dokazování umožní soudu odpovědět na sporné otázky a rozhodnout ve věci samé. Nad to je třeba dodat, že nařízené předběžné opatření má pouze dočasný dosah; nedeklaruje právní stav, který má být předmětem určení ve věci samé.

32. Oba předpoklady pro nařízení předběžného opatření, jímž byla odvolateli uložena povinnost zdržet se výkonu funkce prokuristy společnosti, jakož i jakýchkoli jednání, ke kterým je jako prokurista oprávněn, byly splněny, a proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

33. O náhradě nákladů předběžného opatření včetně nákladů odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v souvislosti s rozhodnutím ve věci samé (§ 145 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.).