o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, o nařízení předběžného opatření, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. srpna 2020, č. j. 36 Cm 55/2020 - 69,

1. Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, podle něhož se měl „odpůrce“ zdržet jakéhokoli nakládání s nemovitostmi: pozemkem par. č. [Anonymizováno], lesní pozemek, o výměře 26608 m², zapsaném na LV č. [Anonymizováno]; s bytovými jednotkami č. [Anonymizováno], které jsou vymezeny v budově č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku par. č. [Anonymizováno], kdy jsou uvedené jednotky zapsány na LV č. [Anonymizováno] a bytovými jednotkami č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], které jsou vymezeny v budově č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku par. č. [Anonymizováno], kdy jsou uvedené jednotky zapsány na LV č. [Anonymizováno], všechny v obci a k. ú. [adresa], které jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště [adresa], a to zejména je zcizit, zatížit zástavním právem, věcným břemenem, předkupním právem či jakýmkoli jiným právem ve prospěch třetí osoby, a to až do doby, kdy bude pravomocně rozhodnuto ve věci žalob navrhovatele na povinný odkup akcií navrhovatele a na zrušení společnosti [Jméno advokáta A]., IČO [IČO], sídlem [Anonymizováno] /dále též jen „společnost“/ (výrok I.), současně uložil navrhovateli povinnost ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč na účet soudu prvního stupně (výrok II.) a rovněž rozhodl o tom, že po právní moci usnesení bude navrhovateli vrácena složená jistota ve výši 50 000 Kč (výrok III.).

2. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tím, že při rozhodování o nařízení předběžného opatření vycházel ze zásady, že základním smyslem předběžného opatření je sice ochrana toho, kdo o jeho vydání žádá, nicméně zároveň musejí být respektována ústavní pravidla ochrany i toho, vůči komu předběžné opatření směřuje. Navrhovatel se jakožto akcionář společnosti podaným předběžným opatřením domáhá zákazu nakládání s nemovitostmi ve vlastnictví „odpůrce“, jejichž realizace a následný prodej jsou však základní a neodmyslitelnou náplní podnikatelské činnosti společnosti. Tyto nemovitosti jsou již ze své povahy určeny k prodeji či pronájmu třetím osobám. Byť soud prvního stupně vzal na zřetel skutečnost, že je zájmem navrhovatele, aby vyváděním majetku nedošlo k snížení hodnoty společnosti, vyhovění návrhu by v konečném důsledku vedlo k zcela nepřiměřenému zásahu jak do postavení společnosti, tak třetích osob. Navrhovaným předběžným opatřením by dle soudu prvního stupně byla významná část podnikatelské činnosti společnosti paralyzována, přičemž by i zcela logicky došlo k významnému poškození cílových zákazníků, jejichž zájmem je získání nemovitostí do nájmu či vlastnictví ihned po jejich výstavbě.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud napadené rozhodnutí „zrušil a předběžné opatření vydal“.

4. Odvolatel argumentuje tím, že jakožto akcionář společnosti v důsledku dlouhodobého porušování svých práv ze strany společnosti a jejích orgánů zahájil u soudu prvního stupně řízení o zrušení společnosti a stejně tak hodlá v brzké době podávat rovněž návrh na povinný odkup akcií, přičemž v této věci již inicioval řízení o jmenování znalce za účelem ocenění majetku společnosti. Odvolatel rovněž zjistil, že v měsíci srpnu 2020 začal „odpůrce“ rozprodávat svůj majetek, kdy část řízení vedených u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj byla zahájena za účelem zápisu změny osoby vlastníka a část za účelem zápisu věcného práva pro třetí osobu. Odvolatel současně upozornil, že bylo rovněž zahájeno vkladové řízení týkající se pozemku par. č. [Anonymizováno] a na něm postavené budovy č. p. [Anonymizováno] – bytový dům, přičemž nabyvatelem zmiňovaného pozemku má být společnost [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [Jméno advokátky], která je personálně propojena s [Anonymizováno], který je ve jmenované společnosti společníkem a ve společnosti „odpůrce“ je kvalifikovaným akcionářem, předsedou dozorčí rady a fakticky vlivnou osobou, čímž se kromě jiného dopouští rovněž zakázaného konkurenčního jednání. Odvolatel má tedy za to, že ze strany „odpůrce“ dochází k zcizování celého bytového domu a dalších 6 bytových jednotek, kdy i přes opakované urgence nebyly navrhovateli dosud poskytnuty žádné informace týkající se předmětných převodů, a ani mu nejsou známy žádné další podmínky včetně ceny, za nichž k prodeji dochází. Odvolatel má tudíž za to, že jmenované převody vlastnictví i další vkladová řízení jsou jen reakcí „odpůrce“ na navrhovatelem činěné právní kroky a že „odpůrce“ prodejem nemovitostí sleduje toliko záměr, aby v případě, že bude rozhodnuto o povinnosti odkupu „obchodního podílu“ navrhovatele, byla stanovena jeho co nejnižší cena, přičemž obdobně vidí situaci odvolatel i v případě, že soud vyhoví návrhu na zrušení společnosti a dojde k její likvidaci. Odvolatel dále upozorňuje na nefunkční vztahy mezi ním a ostatními třemi akcionáři a na nulovou informovanost týkající se předmětných katastrálních řízení, která mu je ze strany „odpůrce“ i přes opakované žádosti poskytována. Byť odvolatel uznává, že jedním z předmětů podnikatelské činnosti společnosti je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, je rovněž přesvědčen, že předběžného opatření by se nemuselo jakkoli dotknout podnikatelské činnosti společnosti, neboť ta by mohla svou realitní činnost orientovat na prodej majetku jiných osob a svůj vlastní majetek toliko pronajímat do doby, než by zanikly účinky vydaného předběžného opatření.

5. Společnost se k odvolání vyjádřila tak, že se plně ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně a navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.

6. Společnost vysvětluje účel prodeje nemovitostí, které mají být předběžným opatřením dotčeny, když se jedná o vybudované apartmánové byty ve fázi dokončení první etapy projektu [Anonymizováno] a právě za účelem realizace tohoto projektu byla společnost založena. Projekt [Anonymizováno] spočívá v podnikatelském záměru připravit a vybudovat v dotčené oblasti [adresa] apartmánové byty, tyto nabídnout na trhu a z prodeje těchto bytů splatit poskytnutý úvěr a pochopitelně generovat zisk a právě první etapa projektu zahrnuje výstavbu apartmánových domů a jejich následný prodej, přičemž na výstavbu čerpá společnost účelově určený úvěr u Oberbank AG ve výši 135 mil. Kč. Další účastník pokládá tedy za naprosto iracionální a v rozporu s esenciálními zájmy společnosti, aby jí byl znemožněn prodej těchto bytů, které právě za účelem jejich nabízení na trhu a za účelem jejich prodeje budovala. V důsledku případného nařízení předběžného opatření a s ním souvisejícího zákazu prodeje dotčených bytů by jednak společnost neměla žádný příjem na úhradu svých závazků vůči bance, a jednak by tímto krokem byl naprosto popřen předmět jejího podnikání. Dle dalšího účastníka si všech těchto skutečností musí být navrhovatel jakožto bývalý předseda představenstva vědom, přičemž vyhovění podaného návrhu by vedlo k naprostému kolapsu fungování společnosti, k jejímu úpadku se všemi důsledky z toho plynoucími a v neposlední řadě též k aktivaci ručení akcionářů, kteří za úvěr u Oberbank AG poskytli ručitelský závazek stvrzený bianco směnkami. Současně další účastník upozorňuje na skutečnost, že zmiňované ručení a biankosměnku neposkytl jako jediný navrhovatel, jakožto 25 % akcionář společnosti, který však v době, kdy byl úvěr sjednán, své akcie po krátkou dobu nevlastnil, neboť je na začátku roku 2018 daroval své dceři, aby si je následně na konci roku 2018 odstoupením od darovací smlouvy vzal zpět. Další účastník má za to, že navrhovatel stupňuje své nepřátelské kroky vůči společnosti, porušuje svou povinnost akcionáře jednat čestně a v rozporu s dobrými mravy nerespektuje a nešetří zájmy společnosti. Dle společnosti jsou navrhovatelem v odvolání i v samotném návrhu na nařízení předběžného opatření uváděné skutečnosti nepravdivé a především ničím nepodložené, neboť navrhovatelem tvrzená neinformovanost týkající se předmětných převodů spočívá především ve skutečnosti, že se navrhovatel neúčastnil již dvakrát po sobě valné hromady společnosti. Ostatně ani o navrhovatelem tvrzeném soudním řízení o jmenování znalce za účelem ocenění hodnoty majetku „odpůrce“ nebyla společnost dosud vyrozuměna, nemá povědomí o obsahu a stavu tohoto řízení a nebyla ani žádným znalcem dosud kontaktován. Navrhovatel podle společnosti neosvědčil potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků, když svůj návrh založil na ničím nepodložených domněnkách, že se společnost svévolně zbavuje svého majetku, a tato tvrzení nepodložil žádnými důkazy, ani neprokázal, že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, když nepředložil žádné rozhodnutí či listinu, která by byla titulem pro výkon rozhodnutí.

7. Po přezkoumání odvoláním napadeného usnesení soudu prvního stupně odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Již na tomto místě odvolací soud pro srozumitelnost a další průběh řízení předznamenává, že řízení o zrušení společnosti a jmenování likvidátora je nesporným řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/. Účastníky řízení je třeba správně označovat jako navrhovatel a „další účastník“ (viz § 6 z. ř. s.), jak je uvedeno v záhlaví tohoto rozhodnutí, případně odvozeně od jejich hmotněprávního postavení (např. „společnost“) a nikoliv „odpůrce“, jak mylně uvádí ve svých podáních navrhovatel a ve výrokové části včetně odůvodnění přezkoumávaného usnesení též soud prvního stupně.

9. Podle § 102 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění /dále jen „o. s. ř.“/ je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

10. Podle § 76 odst. 1 písm. d) a e) o. s. ř. může být předběžným opatřením účastníku uloženo, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy, něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

11. Pro nařízení předběžného opatření musí být v souladu s citovanými ustanoveními zákona současně splněny dva základní předpoklady - jeho navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen) a zároveň osvědčit základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok. V podrobnostech k účelu předběžného opatření a předpokladům pro jeho nařízení odvolací soud odkazuje např. na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01, dostupného na www.usoud.cz.

12. Odvolací soud v této souvislosti zdůrazňuje, že institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy mezi účastníky, ale aby zatímně – do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy mezi účastníky vyřešeny pravomocným meritorním rozhodnutím – poměry upravil. Předběžným opatřením není prejudikován konečný výsledek sporu ve věci samé, zajišťuje však, aby konečné rozhodnutí mohlo mít pro účastníka vůbec nějaký reálný význam. Smyslem předběžného opatření je zabránit nevratným či těžko odčinitelným krokům.

13. Pro účely předběžného opatření nemusí být nárok ve věci prokázán nepochybně, postačuje, aby byl osvědčen natolik, že se s ohledem na okolnosti případu jeví alespoň pravděpodobným. Zákon nepředpokládá, že soud bude při rozhodování o předběžném opatření provádět dokazování, převládá zde totiž požadavek rychlosti řízení nad úplným prokázáním uplatněného nároku (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2001, sp. zn. 20 Cdo 134/99, uveřejněného pod číslem 58/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupného na www.nsoud.cz).

14. S ohledem na shora uvedené skutečnosti má odvolací soud za to, že v daném případě není splněn žádný ze shora uvedených zákonných předpokladů pro nařízení navrženého předběžného opatření.

15. Návrhem ve věci samé se odvolatel domáhá zrušení společnosti a nařízení její likvidace pro nepřekonatelné rozpory mezi akcionáři dle § 93 odst. 1 písm. c) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech /dále jen „z. o. k.“/, dle něhož soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci, jestliže nemůže vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky. Pod pojmem „společník“ obchodní korporace je třeba rozumět též akcionáře akciové společnosti. Skutková podstata vyjádřená v § 93 odst. 1 písm. c) z. o. k. vlastně rozvíjí důvod pro zrušení obchodní korporace s likvidací podle § 93 písm. b) z. o. k., který spočívá v tom, že společnost není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel. Oba důvody pro zrušení obchodní korporace se váží na objektivní stav (viz v podrobnostech např. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, 284 s., či z rozhodovací praxe usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2019, sp. zn. 27 Cdo 4030/2017).

16. Odvolatel netvrdí ani ničím neosvědčuje nemožnost společnosti vykonávat svou činnost. Naopak už z jeho tvrzení vyplývá opak (… společnost má další 3 akcionáře, kteří jednají ve shodě, společnost pořádá valné hromady a realizuje v souladu s předmětem svého podnikání projekt [adresa] s podnikatelským záměrem vybudovat v oblasti [adresa] apartmánové byty a tyto nabídnout na trhu za účelem dosažení zisku…). Schopnost společnosti vykonávat činnost potvrzuje i fakt, že se v nadepsaném řízení aktivně brání. Subjektivní představy odvolatele o tom, jak jinak by společnost měla svoji činnost (též ve vztahu k němu) vykonávat, jsou z pohledu materie řešené v tomto řízení irelevantní.

17. Navrhovatel se v řízení nedomáhá splnění povinnosti, takže ohrožení výkonu meritorního rozhodnutí ve smyslu citovaného § 102 odst. 1 in fine o. s. ř. je pojmově vyloučeno.

18. Zbývá posoudit, zda je dána existence potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků navrženým předběžným opatřením. Touto otázkou se podrobně zabýval soud prvního stupně a s jeho argumentací se odvolací soud plně ztotožňuje, proto na ni v plném rozsahu pro stručnost odkazuje. K požadavku proporcionality u předběžných opatření odvolací soud pro úplnost odkazuje např. na nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2013, sp. zn. I. ÚS 2485/2013.

19. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

20. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci samé podle § 145 o. s. ř.