o neplatnost rozhodnutí valné hromady konané dne 25. listopadu 2019, k odvolání navrhovatele b) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. září 2021, č. j. 72 Cm 28/2020 – 64,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrhy navrhovatele a) a navrhovatele b) na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta C]. /dále též jen „společnost“/ konané dne 25. listopadu 2019 o jmenování [Anonymizováno], narozeného 7[Anonymizováno], bytem [adresa], do funkce předsedy představenstva společnosti [výrok I.] a současně navrhovatelům uložil povinnost nahradit společnosti společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 17 000 Kč [výrok II.].

2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování a s ohledem na nesporná tvrzení vyšel z těchto skutkových zjištění:

- dne 23. září 2019 představenstvo společnosti, jehož jménem jednal navrhovatel b) jako předseda představenstva, udělilo souhlas navrhovateli b) s převodem vlastnického práva ke všem jeho akciím, tj. 10 kusům akcií na jméno, ev. č. 1 až 10, každá o jmenovité hodnotě 100 000 Kč, které byly nahrazeny hromadnou akcií o jmenovité hodnotě 1 000 000 Kč označené jako 01/A, datum emise 24. června 2014 (dále též jen “akcie 01/A“ a „souhlas představenstva“) na navrhovatele a/;

- smlouvou o převodu akcií ze dne 24. září 2019 navrhovatel b) převedl akcii 01/A na navrhovatele a) /dále jen „smlouva o převodu akcií“/, akcie byla opatřena rubopisem;

- dle seznamu akcionářů společnosti ze dne 24. září 2019, podepsaného navrhovatelem b) jako předsedou představenstva, měla společnost dva akcionáře, tj. [Anonymizováno] a navrhovatele a);

- dle jiného seznamu akcionářů společnosti rovněž ze dne 24. září 2019, podepsaného [Anonymizováno] jako členem dozorčí rady společnosti, měla společnost dva akcionáře, [Anonymizováno] a navrhovatele b);

- podle notářského zápisu sepsaného dne 7. října 2019 pod sp. zn. N 636/2019, NZ 655/2019, [Anonymizováno], notářem v Praze, dřívější valná hromada společnosti konaná dne 24. září 2019 odvolala navrhovatele b) z funkce předsedy představenstva společnosti;

- pozvánkou ze dne 24. října 2019 byla na den 25. listopadu 2019 svolána valná hromada k volbě předsedy představenstva [Anonymizováno] s odůvodněním, že po odvolání navrhovatele b) z funkce předsedy představenstva není představenstvo společnosti schopno plnit svoji funkci dle stanov. Pozvánku podepsal [Anonymizováno] jako člen dozorčí rady společnosti;

- na stránkách společnosti byla pozvánka zveřejněna dne 24. října 2019;

- dne 25. října 2019 společnost odeslala dva doporučené dopisy, a to navrhovateli b) a [Anonymizováno];

- na předmětné valné hromadě konané dne 25. listopadu 2019 /dále jen „valná hromada“/ byl přítomen pouze akcionář Petr Kubec. Navrhovatel a) nebyl na valnou hromadu pozván;

- valná hromada zvolila do funkce předsedy představenstva [Anonymizováno];

- podle usnesení o zahájení exekuce ze dne 28. listopadu 2018, č. j. [Anonymizováno], bylo proti navrhovateli b) zahájeno exekuční řízení k vymožení nároku [Anonymizováno] /dále jen „usnesení o zahájení exekuce“/. Usnesení o zahájení exekuce bylo doručeno navrhovateli b) dne 3. prosince 2018;

- dne 3. listopadu 2020 vznesla [Anonymizováno] námitku neplatnosti smlouvy o převodu akcií z důvodu, že navrhovatel b) porušil zákaz nakládat se svým majetkem. Námitku zaslala oběma navrhovatelům;

- dopisem ze dne 5. února 2020, doručeným 12. února 2020, společnost informovala navrhovatele b), že na valné hromadě byl do funkce předsedy představenstva zvolen Jan Němějc;

- podle čl. 9 odst. 3 stanov svolavatel nejméně 30 dnů přede dnem konání valné hromady uveřejní pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a současně ji zašle akcionářům na adresu uvedenou v seznamu akcionářů. Podle čl. 11 odst. 1 stanov má představenstvo jednoho člena. Dle čl. 13 odst. 3 stanov dozorčí rada svolává valnou hromadu, jestliže to vyžadují zájmy účastnice, a na valné hromadě navrhuje potřebná opatření. Dle čl. 13 odst. 6 stanov má dozorčí rada jednoho člena.

3. Na základě těchto skutkových zjištění dospěl soud prvního stupně k těmto právním závěrům:

- navrhovatel a) podal návrh dne 25. listopadu 2019, tedy v tříměsíční subjektivní lhůtě dle § 259 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník /dále jen „o. z.“/;

- převod akcie 01/A vyplývá ze smlouvy o převodu akcií a z rubopisu dle § 269 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech /dále jen „z. o. k.“/;

- od doručení usnesení o zahájení exekuce nesměl navrhovatel b) nakládat se svým majetkem v důsledku tzv. generálního inhibitoria dle § 44a odst. 1 věty první zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). S ohledem na námitku vznesenou dne 3. listopadu 2020 [Anonymizováno] je smlouva o převodu akcií dle § 44a odst. 1 věty první exekučního řádu neplatná. V důsledku této neplatnosti navrhovatel a) ztratil v průběhu řízení postavení akcionáře společnosti;

- valná hromada byla svolána v souladu s čl. 11 odst. 1 a čl. 13 odst. 3. stanov. Společnost pozvánku zaslala navrhovateli b), argumentujíc v řízení tím, že jí převod akcií na navrhovatele a) nebyl oznámen;

- pokud navrhovatel a) není akcionářem společnosti a není ani bývalým akcionářem, protože v důsledku neplatnosti smlouvy o převodu akcií se nikdy vlastníkem akcií nestal, nemůže mít žádný zájem na vyslovení neplatnosti napadeného usnesení. Návrh navrhovatele a) tak není důvodný;

- navrhovatel b) je v důsledku neplatnosti smlouvy o převodu akcií akcionářem společnosti;

- navrhovatel b) podal návrh na vyslovení neplatnosti napadeného usnesení dne 23. listopadu 2020. Lhůta k podání návrhu počala navrhovateli b) běžet dne 12. února 2020, kdy mu byl doručen dopis s informací, že na valné hromadě byl do funkce předsedy představenstva zvolen Jan Němejc. Navrhovatel b) podal návrh po uplynutí tříměsíční prekluzivní lhůty vyplývající z § 259 o. z.

4. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, a na příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), úspěchem společnosti v řízení. Společnosti tak náleží náhrada odměny advokáta za 5 úkonů právní služby po 3 100 Kč a náhrada 5 režijních paušálů po 300 Kč, celkem 17 000 Kč.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel b) v plném rozsahu odvolání, navrhuje, aby je odvolací soud změnil tak, že vysloví neplatnost napadeného usnesení valné hromady společnosti, případně aby usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Podle odvolatele jsou dány odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e), f) a g) o. s. ř.

7. Odvolatel argumentuje tím, že do doby doručení námitky relativní neplatnosti [Anonymizováno] nebyl vlastníkem akcie 01/A, tudíž svůj návrh nemohl podat dříve, jak chybně uzavřel soud prvního stupně, a neměl do té doby na nadepsaném řízení ani žádný právní zájem. Navíc námitka relativní neplatnosti byla s ohledem na okolnosti a časové hledisko jednoznačným zneužitím práva ve smyslu § 8 o. z., neboť [Anonymizováno] jedná dlouhodobě ve shodě s [Anonymizováno], jakožto osobou ovládající společnost. K tomu snáší argumenty potvrzující jejich úzkou spolupráci. Námitku relativní neplatnosti [Anonymizováno] uplatnila zcela účelově až po té, kdy navrhovateli b) zdánlivě uplynula lhůta k napadení usnesení předmětné valné hromady, a je tudíž absolutně neplatným jednostranným právním jednáním ve smyslu § 588 o. z., neboť se zjevně příčí dobrým mravům. K tomu odvolatel odkazuje (mimo jiné) na nálezy Ústavního soudu ze dne 18. prosince 2018, sp. zn. II. ÚS 2303/15 a 11. května 2021, sp. zn. IV. ÚS 3542/20. Odvolatel dále argumentuje tím, že na valnou hromadu, která napadené usnesení vydala, nebyl řádně pozván, neboť pozvánka byla společností doručována na adresu Úřadu městské části [Anonymizováno], přičemž písemnost se společnosti vrátila jako nedoručená. Odvolatel pozvánku na valnou hromadu nikdy neobdržel a o jejím konání nebyl vyrozuměn ani neformálně. Není ani pravdou, že by pozvánka na valnou hromadu byla řádně zveřejněna na internetových stránkách společnosti.

8. Společnost navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

9. Společnost vyvrací tvrzení odvolatele, která považuje z větší části za nepravdivá či zcela jednoznačně účelová. Námitka relativní neplatnosti byla účelová, neboť ani společnost ani [Anonymizováno] ani akcionář [Anonymizováno] nevěděli, že k převodu akcií došlo. Naopak, byla vznesena zcela v návaznosti na postup navrhovatele a), který teprve při ústním jednání před soudem prvního stupně konaném dne 3. listopadu 2020 doplnil své tvrzení, že k převodu hromadné akcie mělo dojít dne 24. září 2019, a založil do spisu seznam akcionářů k 24. září 2019. V době konání valné hromady dne 24. září 2019, které se navrhovatel b) účastnil a na které hlasoval, byl navrhovatel b) akcionářem společnosti, a to aniž by v jejím průběhu jakkoli namítal, že akcionářem společnosti není, či že seznam akcionářů není v souladu se skutečným stavem. Společnost je přesvědčena, že k převodu hromadné akcie nebyl i přes tvrzení navrhovatelů souhlas představenstva společnosti dán, když k převodu došlo údajně dne 24. září 2019, ovšem téhož dne byl navrhovatel b) z funkce předsedy představenstva společnosti odvolán. Stejně tak se navrhovatel a) dopustil trestného činu maření spravedlnosti, pokud předložil seznam akcionářů datovaný k 24. září 2019 a podepsaný navrhovatelem b) jako předsedou představenstva společnosti, neboť ten byl ze své funkce téhož dne odvolán. K tomu společnost opakuje dřívější argumentaci, že změna akcionáře nebyla společnosti oznámena. [Anonymizováno] není s účastnicí v žádném právním vztahu, naopak je ve vztahu s navrhovatelem b), jenž jí dluží částku v řádu statisíců. Dle § 406 z. o. k. je svolavatel povinen zaslat pozvánku na valnou hromadu akcionářům na adresu uvedenou v seznamu akcionářů, což se stalo. Stejnou adresu jako na seznamu akcionářů měl navrhovatel b) uvedenou i v obchodním rejstříku jako statutární orgán společnosti, stejně jako na smlouvě o převodu hromadné akcie a je uváděna i v insolvenčním řízení. Není tedy vinou společnosti, pokud si odvolatel na této adrese poštu nepřebíral. Ke zveřejnění pozvánky na svých internetových stránkách společnost předložila důkaz.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací se nejprve zabýval otázkou, zda je navrhovatel b) subjektivně legitimován k podání odvolání proti té části usnesení soudu prvního stupně, jíž byl zamítnut návrh navrhovatele a) a jíž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení ve vztahu k navrhovateli a). Dospěl přitom k závěru, že tomu tak není.

11. Jde o řízení ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/. Občanský soudní řád se podle § 1 odst. 3 z. ř. s. použije subsidiárně.

12. Podle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

13. Oprávnění k podání odvolání má účastník řízení. Podle ustálené soudní praxe však toto oprávnění svědčí pouze tomu účastníkovi, jemuž byla rozhodnutím soudu způsobena určitá újma. Jinak řečeno, odvolání mohou podat jen osoby, které jsou nositeli tzv. subjektivní legitimace; těmi se rozumí osoby, kterým nebylo - objektivně nahlíženo - rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno nebo jimž byla tímto rozhodnutím způsobena újma na právech, kterou lze odstranit zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2000, sp. zn. 2 Cdon 1648/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 12, ročník 2000 pod č. 138 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. května 2011, sp. zn. 20 Cdo 922/2011, dostupná, stejně jako další uvedená rozhodnutí, na www.nsoud.cz). Při posuzování subjektivní legitimace je třeba vycházet z výroku napadeného rozhodnutí a případnou újmu posuzovat pouze z procesního hlediska (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. června 2000, sp. zn. 21 Cdo 2323/1999).

14. Už jen s ohledem zákonné spojení řízení o návrzích na vyslovení neplatnosti téhož usnesení valné hromady dle § 88 odst. 3 z. ř. s. bylo nutné vést o návrzích navrhovatelů a) a b) společné řízení. Tak se, zcela správně, stalo. To ale nic nemění na tom, že navrhovatelé a) a b) mají v řízení samostatné postavení, jeden může s návrhem uspět, druhý nikoliv. Nejde o nerozlučné společenství účastníků ve smyslu § 91 odst. 2 o. s. ř. Navrhovatel a) s návrhem neuspěl z důvodu soudem prvního stupně dovozeného nedostatku aktivní legitimace, a proti odpovídající části zamítavého výroku usnesení soudu prvního stupně se neodvolal. Na výsledku řízení ve vztahu k navrhovateli a) nezávisí rozhodnutí soudu o návrhu navrhovatele b).

15. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud dle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl odvolání navrhovatele b) proti té části výroku I. usnesení soudu prvního stupně, jíž bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu navrhovatele a), a proti té části výroku II., jíž bylo rozhodnuto o povinnosti navrhovatele a) k náhradě nákladů řízení vůči společnosti.

16. Dále odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v části, jíž byl zamítnut návrh navrhovatele b), a též řízení, které vydání usnesení předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele b) je důvodné.

17. V první řadě je třeba soudu prvního stupně vytknout, že zcela pominul již v té době sdělnou argumentaci navrhovatele b) o neplatnosti výše uvedeného prohlášení [Anonymizováno] Soud prvního stupně bez relevantní argumentace, v níž by se vypořádal s námitkami navrhovatele b), vychází z jeho platnosti. Tím soud prvního stupně zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávnost rozhodnutí ve věci, a za odvolacího nemohla být zjednána náprava. Už jen proto bylo na místě v rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto usnesení napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 písm. a/ a § 221 odst. odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).

18. Soud prvního stupně rozhodl o nákladech řízení tak, že k náhradě nákladů vzniklých společnosti ve výši 17 000 Kč zavázal solidárně oba navrhovatele. S ohledem tuto skutečnost a zrušení části tohoto výroku ve vztahu k navrhovateli b) byla třeba změna tohoto výroku v části týkající se navrhovatele a) a společnosti, aby byl s ohledem na výsledek řízení navrhovatel a) zavázán k náhradě nákladů společnosti toliko v rozsahu odpovídajícím jedné polovině těchto nákladů. Případná náhrada druhé poloviny těchto nákladů bude řešena ve vztahu mezi odvolatelem a společností v další části řízení. S ohledem na tyto skutečnosti odvolací soud rozhodl o změně výroku II. usnesení soudu prvního stupně v odpovídající části tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto usnesení.

19. V dalším řízení - jehož účastníky jsou toliko navrhovatel b) a společnost - se soud prvního stupně řádně vypořádá se shora uvedenou argumentací odvolatele k námitce [Anonymizováno], doplněnou v průběhu odvolacího řízení. Soud prvního stupně věc znovu projedná a o návrhu navrhovatele b) znovu rozhodne. Rozhodne též o nákladech celého řízení ve vztahu mezi navrhovatelem b) a společností.

20. Odvolací soud předesílá, že pro případ, kdyby zmíněná námitka relativní neplatnosti obstála a smlouva o převodu akcií by byla neplatná s účinky ex tunc, má odvolací soud za to, že soud prvního stupně neposoudil správně otázku zachování lhůty k podání návrhu navrhovatelem b) dle § 259 o. z. Odvolatel se dozvěděl o usnesení valné hromady dne 12. února 2020, ovšem v té době vycházel ze smlouvy o převodu akcií, z toho že akcionářem je navrhovatel a). Subjektivní tříměsíční prekluzivní lhůta k podání návrhu v konkrétních poměrech projednávané věci počala navrhovateli b) běžet až dne 3. listopadu 2020, kdy se vůči němu a navrhovateli a) [Anonymizováno] dovolala neplatnosti smlouvy o převodu akcií. Teprve v tento okamžik mohl informaci o usnesení valné hromady vyhodnotit z pohledu zmíněné právní úpravy a z ní (nově) pro jeho osobu vyplývající omezené časové možnosti podání daného návrhu. Opačný závěr by ad absurdum v obdobných případech vedl k podávání návrhů na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady jen pro případ vznesení námitky neplatnosti převodní smlouvy, aby se předešlo prekluzi tohoto práva. Navrhovatel b) podal návrh 23. listopadu 2020, takže v rámci zmíněné subjektivní lhůty. Objektivní jednoroční lhůta byla rovněž zachována. Pak by tedy bylo na místě, aby se soud prvního stupně zabýval důvody neplatnosti usnesení valné hromady uvedenými navrhovatelem b) a i v tomto směru se s jeho návrhem a navazující argumentací řádně vypořádal.

21. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.