o návrhu na nařízení předběžného opatření v řízení o určení, že žalobce je společníkem 1. žalované

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na nařízení předběžného opatření (výrok I.) a dále rozhodl, že navrhovateli se po právní moci tohoto usnesení vrací jistota složená k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným, opatřením ve výši 100 000 Kč s tím, že bude vyplacena účtárnou soudu prvního stupně po právní moci tohoto výroku (výrok II.).

2. Návrhem na nařízení předběžného opatření se žalobce domáhal, aby:

- 1. žalované byla uložena povinnost složit do úschovy Městského soudu v Praze částku 800 000 000 Kč;

- 3. žalované soud zakázal jakkoliv zatěžovat, disponovat či zcizit následující nemovitosti: a) jednotku vymezenou podle občanského zákoníku (byt) č. [Anonymizováno], nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], společně s podílem na společných částech nemovitosti ve výši 1186/11214 a na pozemku parc. č. [Anonymizováno], přičemž výše uvedená nemovitost pod písm. a) je zapsaná na LV č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], obec [adresa], katastrální území [adresa], b) spoluvlastnický podíl ve výši ½ na jednotce vymezené podle občanského zákoníku (byt) č. [Anonymizováno], nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], společně s podílem na společných částech nemovitosti ve výši 2339/24386, c) spoluvlastnický podíl ve výši ½ na jednotce vymezené podle občanského zákoníku (byt) č. [Anonymizováno], nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], společně s podílem na společných částech nemovitosti ve výši 4170/24386, přičemž všechny výše uvedené nemovitosti pod písm. b) a c) jsou zapsané na LV č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], obec [adresa], katastrální území [adresa], d) spoluvlastnický podíl ve výši 5/42 na jednotce vymezené podle občanského zákoníku (garáž) č. [Anonymizováno], nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], společně s podílem na společných částech nemovitosti ve výši 1323/24386, přičemž výše uvedená nemovitost pod písm. d) je zapsána na LV č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], obec [adresa], katastrální území [adresa];

- 4. žalovanému soud zakázal jakkoliv zatěžovat, disponovat či zcizit následující nemovitosti: a) spoluvlastnický podíl ve výši ½ na pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], b) spoluvlastnický podíl ve výši ½ na pozemku parc. č. [Anonymizováno], c) spoluvlastnický podíl ve výši ½ na pozemku parc. č. [Anonymizováno], přičemž všechny výše uvedené nemovitosti jsou zapsány na LV č. [Anonymizováno] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], obec [adresa], katastrální území [adresa], d) jednotku vymezenou podle občanského zákoníku (byt) č. [Anonymizováno], nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], společně s podílem na společných částech nemovitosti ve výši 1186/11214 a na pozemku parc. č. [Anonymizováno], přičemž výše uvedená nemovitost pod písm. d) je zapsaná na LV č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], obec [adresa], katastrální území [adresa], e) spoluvlastnický podíl ve výši ½ na jednotce vymezené podle občanského zákoníku (byt) č. [Anonymizováno], nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], společně s podílem na společných částech nemovitosti ve výši 2339/24386, f) spoluvlastnický podíl ve výši ½ na jednotce vymezené podle občanského zákoníku (byt) č. [Anonymizováno], nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], společně s podílem na společných částech nemovitosti ve výši 4170/24386, přičemž všechny výše uvedené nemovitosti pod písm. e) a f) jsou zapsané na LV č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], obec [adresa], katastrální území [adresa], g) spoluvlastnický podíl ve výši 5/42 na jednotce vymezené podle občanského zákoníku (garáž) č. [Anonymizováno], nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], společně s podílem na společných částech nemovitosti ve výši 1323/24386, přičemž výše uvedená nemovitost pod písm. g) je zapsána na LV č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], obec [adresa], katastrální území [adresa].

3. Dle soudu prvního stupně není osvědčena existence nároku ve věci samé, tj. nároku na určení, že [Jméno žalobce B] je společníkem 1. žalované s podílem o velikosti 10 %. Není naplněn ani předpoklad existence zatímní úpravy vztahů mezi účastníky nebo existence obavy o ohrožení možného výkonu rozhodnutí vydaného později v tomto řízení, protože navrhované nařízení předběžného opatření nemá přímou souvislost s předmětem řízení ve věci samé. Je tomu tak proto, že předběžné opatření má podle tvrzení žalobce jednak chránit nárok [Jméno žalobce B] na vypořádací podíl, který je však uplatněn pouze jako eventuální petit, přičemž z tvrzení navrhovatele se podává, že se považuje za společníka 1. žalované. A jednak má podle žalobce předběžné opatření chránit nároky [Jméno žalobce B] na náhradu škody způsobené 3. žalovanou a 4. žalovaným způsobené znehodnocením podílu [Jméno žalobce B] nesprávným obchodním vedením, který však žalobce teprve hodlá uplatnit rozšířením žaloby.

4. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání. Domáhá se, aby bylo usnesení soudu prvního stupně změněno a navržené předběžné opatření nařízeno.

5. V obsáhlém odvolání zejména namítá, že 1. žalovaná prostřednictvím své mluvčí konstatovala, že spor s [Jméno žalobce B] o podíl v 1. žalované definitivně skončil, původní podíl se mění na takzvaný uvolněný a 1. žalovaná s ním naloží předvídaným způsobem. Žalobci však nebyla vyplacena ani koruna. 1. žalovaná pohrdá povinnostmi plynoucími z předběžných opatření, jakož i zákonnými povinnostmi a tomuto jednání by měla být učiněna přítrž. V důsledku ukončení své činnosti přišla 1. žalovaná definitivně a nevratně o veškeré zákazníky, zničila si i veškerou reputaci a důvěryhodnost. 1. žalovaná by měla disponovat naakumulovaným ziskem v řádech několika miliard korun a s ohledem na postoj žalovaných a jejich cílenou ignoraci jakýchkoliv nároků žalobce, a to dokonce i těch přiznaných předběžnými opatřeními, je nutno zajistit, aby nerozdělený zisk za řadu let ve výši několika miliard korun „nebyl rozfofrován“ a mohl tak reálně sloužit k uspokojení několik let splatných nároků, tím spíše pak za situace, kdy 1. žalovaná již není schopna generovat jakékoliv příjmy. Pokud jde o předběžné opatření, kterým mají být uloženy povinnosti 3. žalované a 4. žalovanému, občanský soudní řád umožňuje předběžné opatření nařídit, aniž by existovalo jakékoliv soudní řízení. Dle názoru žalobce je proto možné předběžné opatření nařídit v již probíhajícím soudním řízení, v němž by měl být žalobcem formou rozšíření žaloby nový nárok na náhradu škody vůči těmto žalovaným uplatněn.

6. 1. žalovaná neshledává odvolání důvodným. Domáhá se potvrzení usnesení soudu prvního stupně jako správného, popř. jeho zrušení a odmítnutí návrhu pro nezaplacení jistoty.

7. Uvádí, že předběžné opatření nemůže být vydáno, jestliže by jeho obsah byl totožný s rozhodnutím ve věci samé. Žalobce neprokázal, že 1. žalovaná nedisponuje dostatečnými prostředky a tudíž nemohl ani prokázat její špatné majetkové poměry. Žalobce nemá ani naléhavý právní zájem na určení, že je vlastníkem 10% podílu v 1. žalované, postačí, že se ubrání vylučovací žalobě a tím mu vznikne právo tento podíl ve prospěch věřitelé zpeněžit. O návrhu žalobce ze dne 29. března 2019 na změnu žaloby nebylo dosud rozhodnuto, a proto nemá žádné účinky. Připuštěna ani být nemůže, protože nejde o eventuální petit, neboť chybí jeho pojmový znak, jímž je neslučitelnost výroků a nejistota z důvodu na straně žalovaného. Žalobce v tomto návrhu na změnu žaloby a ani v návrhu na nařízení předběžného opatření neuvedl rozhodná tvrzení ani důkazy, aby bylo možné dovodit, na základě čeho se domáhá vyhovění eventuálnímu petitu. Připuštění změny žaloby by bylo i v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Domnělý nárok žalobce na vypořádací podíl byl navíc promlčen. Soud by neměl aprobovat zneužití procesních předpisů, když důvodem podání návrhu na změnu žaloby je vyhnutí se povinnosti uhradit soudní poplatek a umělé prodlužování řízení jako forma nátlaku, kterým se žalobce snaží donutit 4. žalovaného a případně 3. žalovanou k zaplacení částky ve výši více než 1,2 miliardy Kč. Žalobce ani nesložil jistotu v dostatečné výši, když jí měl složit ve výši 150 000 Kč a nikoliv jen ve výši 100 000 Kč, protože návrh na předběžné opatření obsahuje tři odlišné návrhy směřující vůči třem žalovaným s odlišnou povahou navrhované povinnosti či navrhovaným zákazem. Tyto námitky podrobněji rozvádí.

8. 3. a 4. žalovaní neshledávají odvolání důvodným. Navrhují potvrzení usnesení soudu prvního stupně jako správného, popř. jeho zrušení a odmítnutí návrhu pro nezaplacení jistoty.

9. Shodně uvádějí, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení, že [Jméno žalobce B] je vlastníkem 10% podílu v 1. žalované, neboť žalobci postačí, když se ubrání vylučovací žalobě, a tím mu vznikne právo podíl zpeněžit ve prospěch věřitelů. O návrhu na změnu žaloby ze dne 29. března 2019 nebylo dosud rozhodnuto, a proto návrh na nařízení předběžného opatření nemá souvislost s předmětem řízení. Dokud soud prvního stupně o návrhu na připuštění změny žaloby nerozhodne, nemůže jednat a rozhodovat ani o původní, ani o „změněné“ žalobě, protože není závazným způsobem vyřešeno, co je předmětem řízení. Návrh na takovouto změnu žaloby ani připuštěn být nemůže. Pokud by přesto připuštěn byl, může směřovat nanejvýše vůči 1. žalované. Dále nebyla prokázána nutnost zatímní úpravy poměrů účastníků, resp. ohrožení případného výkonu rozhodnutí. Žalobce měl složit jistotu ve výši 150 000 Kč a nikoliv ve výši 100 000 Kč, protože v návrhu jde o tři odlišné návrhy směřující vůči třem odlišným žalovaným s odlišnou navrhovanou povinností či navrhovaným zákazem. Byl proto dán důvod pro odmítnutí návrhu. Tyto námitky pak podrobněji odůvodňuje. 4. žalovaný dále namítá, že není osvědčené, z čeho žalobce dovozuje svůj nárok vůči němu, když nebyl stranou smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené dne 30. dubna 2012 mezi dlužníkem a 3. žalovanou. Nařízení předběžného opatření by bylo ve vztahu k 4. žalovanému nepřiměřené v důsledku zásahu do jeho vlastnického práva. Tyto námitky podrobněji rozvádějí.

10. Podle § 102 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

11. Podle § 102 odst. 3 o. s. ř. ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

12. Podle § 75c odst. 4 o. s. ř. pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně.

13. Podle § 75b odst. 1 o. s. ř. k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10 000 Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50 000 Kč. Dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, anebo že jde o opětovný návrh na nařízení předběžného opatření, který ve věci týchž účastníků požaduje z obdobných důvodů stejnou nebo obdobnou zatímní úpravu poměrů, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu. Podalo-li návrh na předběžné opatření více navrhovatelů, jsou povinni jistotu a doplatek jistoty složit společně a nerozdílně.

14. Je skutečností, že žalobce se domáhá žalobou určení, že [Jméno žalobce B] je společníkem 1. žalované s podílem o velikosti 10 %.

15. Návrhem, který došel soudu prvního stupně dne 29. března 2019, se žalobce domáhá téhož určení a pro případ, že by soud dospěl k závěru, že [Jméno žalobce B] již není v důsledku jeho vyloučení společníkem 1. žalované, domáhá se zaplacení částky 800 000 000 Kč, která má představovat jeho vypořádací podíl.

16. Takto došlý návrh představuje návrh na změnu žaloby podle § 95 odst. 1 o. s. ř., protože se jeho prostřednictvím žalobce domáhá, byť eventuálně, jiného plnění (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2019, sp. zn. 22 Cdo 340/2019, jež je dostupné, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, na internetových stránkách www.nsoud.cz).

17. O návrhu na změnu žaloby však dosud rozhodnuto nebylo (§ 95 odst. 1 o. s. ř.). Pokud soud prvního stupně tuto změnu nepřipustil (nevyjádřil souhlas s touto změnou), není eventuální požadavek na zaplacení vypořádacího podílu předmětem řízení, v čemž je třeba žalovaným v jejich vyjádření plně přisvědčit.

18. Soud prvního stupně správně zdůraznil, že potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků (§ 102 odst. 1 o. s. ř.) je třeba vždy posuzovat ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé, což odpovídá ustálené rozhodovací praxi odvolacího soudu (vyjádřené např. v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne ze dne 24. února 2020, sp. zn. 14 Cmo 423/2019, ze dne 1. března 2021, sp. zn. 6 Cmo 68/2021, či ze dne 23. dubna 2021, sp. zn. 7 Cmo 22/2021).

19. Ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé, jímž je (z vyložených důvodů) pouze určení, že [Jméno žalobce B] je společníkem 1. žalované s podílem o velikosti 10 %, ale nemá uložení povinnosti složit částku 800 000 000 Kč, jež má odpovídat hodnotě vypořádacího podílu [Jméno žalobce B], do soudní úschovy žádný význam, protože vypořádací podíl není v tomto řízení meritorně řešen. Návrh odvolatele na nařízení předběžného opatření je tedy v rozsahu návrhu na uložení této částky do soudní úschovy nedůvodný.

20. Pro řízení ve věci samé pak nemá žádný význam ani uložení navržené povinnosti 3. žalované a 4. žalovanému, spočívající v omezení dispozice s výše označenými nemovitostmi v podobě povinnosti nezatěžovat je, nedisponovat s nimi a nezcizovat je, protože ani toto omezení zjevně s předmětem řízení ve věci samé nesouvisí.

21. Návrh na změnu žaloby, jejímž prostřednictvím bude po těchto žalovaných požadována částka odpovídající náhradě škody, na základě žalobcem k datu vydání usnesení soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 ve spojení s § 102 odst. 3 o. s. ř.) blíže nespecifikovaných skutkových okolností, k datu vydání usnesení soudu prvního stupně podán nebyl (§ 75c odst. 4 ve spojení s § 102 odst. 3 o. s. ř.), natož aby byl připuštěn (§ 95 odst. 1 o. s. ř.).

22. Argumentace odvolatele o možnosti podat návrh na nařízení předběžné opatření v rozsahu povinností, které mají být uloženy 3. žalované a 4. žalovanému, by mohla být důvodná jen tehdy, pokud by změna žaloby ohledně náhrady škody byla připuštěna a současně by se taková žaloba jevila jako pravděpodobná. Vzhledem k tomu, že u návrhu na vydání předběžného opatření podaného na podkladě § 76 odst. 1 o. s. ř. se předpokládá podání návrhu na zahájení řízení (§ 76 odst. 3 o. s. ř.), což je postup, který se v již zahájeném řízení o věci samé neuplatní, neobstojí argumentace, že v takto zahájeném řízení je možno úspěšně podat návrh na nařízení předběžného opatření, aniž by bylo zřejmé, že má význam pro věc samu, která předmětem tohoto řízení již je.

23. V zájmu úplnosti je třeba k námitce, že návrh měl být odmítnut z důvodu, že složená jistota měla odpovídat částce 150 000 Kč, protože předběžné opatření mělo být nařízeno proti 3 žalovaným, uvést, že z § 75b odst. 1 ve spojení s § 102 odst. 3 o. s. ř. nevyplývá, že by se výše jistoty řídila počtem žalovaných (jak dovodil Vrchní soud v Praze např. v usnesení ze dne 31. srpna 2020, sp. zn. 3 Cmo 149/2020).

24. Tento závěr je v souladu se zásadou in dubio pro libertate, jež plyne přímo z ústavního pořádku (čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 4 zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, nebo čl. 2 odst. 3 a čl. 4 usnesení č. 2/1993 předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky), vyjadřuje prioritu jednotlivce a jeho svobody před státem (srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne 20. listopadu 2002, sp. zn. I. ÚS 512/02, nebo ze dne 24. července 2007, sp. zn. I. ÚS 557/05, které jsou dostupné, stejně jako další rozhodnutí Ústavního soudu, na webových stránkách www.usoud.cz). Tato zásada se uplatňuje nejen ve veřejném právu, ale i ve všech situacích, kdy orgány veřejné moci interpretují obsah právní normy a hodnotí rozsah povinností zákonem stanovených k dosažení zamýšleného cíle prostřednictvím právně relevantního jednání jednotlivce. Není-li tato zásada respektována a z právní normy je vyvozována existence povinností, jež v ní expressis verbis zakotveny nejsou, jde o protiprávní postup (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 10. ledna 2017, sp. zn. III. ÚS 3701/15). Námitka tedy důvodná není.

25. S ohledem na uvedené odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné.

26. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, kterým bude řízení před ním skončeno (§ 224 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř.).