o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. září 2020, č. j. 49 Cm 41/2020,
JUDr. Michaela Janoušková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 11. 12. 2020
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a Mgr. Kateřiny Horákové ve věci
navrhovatelky: [Jméno navrhovatelky], narozená [Datum narození navrhovatelky]
bytem [Adresa navrhovatelky]
zastoupená advokátkou [Jméno advokátky A]
sídlem [Adresa advokátky A]
za účasti: 1/ [Jméno advokátky B]., IČ [IČO advokátky B]
sídlem [Adresa advokátky B]
2/ [Jméno advokátky C]., IČ [IČO advokátky C]
sídlem [Adresa advokátky C]
obě zastoupeny advokátem [Jméno advokáta]
sídlem [Adresa advokáta]
o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. září 2020, č. j. 49 Cm 41/2020,
I. Odvolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně rozhodl o zastavení řízení (výrok I.), navrhovatelce uložil povinnost zaplatit účastnici 1/ k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení částku 13 455,20 Kč a účastnici 2/ rovněž k rukám jejího zástupce totožnou částku, vždy s tří denní pariční lhůtou (výroky II. a III.) a rozhodl, že se navrhovatelce vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (výrok IV.).
2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na 96 odst. 1, odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tím, že navrhovatelka vzala svůj návrh zpět, čímž zavinila zastavení řízení a je tedy povinna hradit účastnicím 1/ a 2/náklady řízení (§ 146 odst. 2 o. s. ř.), jež blíže specifikoval.
3. Proti výrokům II. a III. usnesení podala navrhovatelka blanketní odvolání.
4. Z předloženého rejstříkového spisu se podává, že soud prvního stupně usnesením ze dne 3. listopadu 2020, č. j. 49 Cm 41/2020-9, vyzval odvolatelku, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení doplnila odvolání o uvedení toho, v čem spatřuje nesprávnost napadeného usnesení a jak má odvolací soud o odvolání rozhodnout. Výzva obsahuje i poučení o možném odmítnutí odvolání, nebudou-li ve stanovené lhůtě odstraněny jeho vady. Výzva byla právní zástupkyni odvolatelky doručena dne 5. listopadu 2020 a do dnešního dne odvolatelka odvolání nedoplnila.
5. Soud prvního stupně postupoval dle § 209 o. s. ř., a po té, kdy se mu nezdařilo vady odvolání odstranit, předložil věc se zprávou o tom odvolacímu soudu.
6. Podle § 205 odst. 1 o. s. ř. v odvolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se nepadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá.
7. Tento zákonný požadavek odvolání navrhovatelky nesplňuje. Není vůbec zřejmé, proč odvolatelka v odvoláním napadeném rozsahu proti usnesení soud prvního stupně brojí. Za situace, kdy odvolatelka nereagovala na výzvu soudu prvního stupně k odstranění vad odvolání, nelze pro tento nedostatek v odvolacím řízení pokračovat.
8. Odvolací soud proto v souladu s § 43 odst. 2 ve spojení s § 211 o. s. ř. odvolání odmítl.
9. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy účastnicím 1/ a 2/ podle obsahu spisu žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.