o nařízení předběžného opatření v řízení o zaplacení částky 66 081 440,99 Kč, k odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. října 2020, č. j. 78 Cm 101/2020-64,

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. „zamítl návrh na nařízení předběžného opatření“. Výrokem II. rozhodl, že „návrh, aby insolvenčnímu správci společnosti [právnická osoba], společnosti [Anonymizováno], IČO: [IČO], byla uložena povinnost složit do soudní úschovy pohledávku společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO žalované] za majetkovou podstatou společnosti [právnická osoba]. ve výši 66.931.953,78 Kč, a to v rozsahu 66.081.440,99, se zastavuje.“

2. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí poukázal na to, že žalobkyně již podáním ze dne 2. října 2020 požadovala vydání totožného předběžného opatření, kdy jde o zajištění finančních prostředků, které má žalovaná obdržet v ukončeném konkurzním řízení. Tento návrh byl usnesením ze dne 8. října 2020, č. j. 78 Cm 101/2020-23, zamítnut. Následně bylo uvedené usnesení zrušeno usnesením ze dne 20. října 2020, č. j. 78 Cm 101/2020-43, a řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí návrhu na nařízení předběžného opatření.

3. Dne 23. října 2020 podala žalobkyně opětovně návrh na nařízení předběžného opatření, požadujíc, aby soud uložil: a) žalované zdržet se nakládání s peněžními prostředky na bankovním účtu vedeném u [právnická osoba] č. [č. účtu] do výše 66 081.440,99 Kč a na bankovním účtu vedeném u [právnická osoba] č. [č. účtu] do výše 2 456 102,62 EUR; b) [právnická osoba]. povinnost neprovádět výplaty a platby peněžních prostředků z označených účtů, tak aby zůstatek na těchto nepoklesl pod uvedené částky; c) insolvenčnímu správci povinnost složit peněžní prostředky ve výši 66 081440,99 Kč do úschovy soudu.

4. Soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně poukazuje na skutková tvrzení uvedená v řízení o vydání předběžného opatření, vedeném soudem prvního stupně pod sp. zn. 2 Nc 1298/2020, kde bylo návrhu na nařízení předběžného opatření usnesením ze dne 23. září 2020 částečně vyhověno. Označené rozhodnutí je napadeno odvoláním žalované, v němž tvrdí, že předmětná pohledávka byla postoupena na společnost [právnická osoba] Žalobkyně má za to, že postoupení pohledávky bylo provedeno zcela účelově ve snaze obejít nařízené předběžné opatření a současně v rozporu s § 18 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

5. Soud prvního stupě pro stručnost odkázal na svou argumentaci uvedenou v usnesení ze dne 8. října 2020, č. j. 78 Cm 101/2020-23, a důvody, pro které byl návrh na nařízení předběžného opatření (ze dne 2. října 2020) zamítnut; jakož i na odůvodnění usnesení ze dne 20. října 2020, č. j. 78 Cm 101/2020-43, kterým bylo označené usnesení zrušeno a řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí návrhu na nařízení předběžného opatření.

6. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně kromě výše označeného usnesení sp. zn. 2 Nc 1298/2020 k návrhu na vydání předběžného opatření v nadepsané věci nepředložila žádné další důkazy. V kontextu uvedeného neshledal žádný důvod k nařízení požadovaného předběžného opatření ve smyslu § 102 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. nedovodil existenci zatímní potřeby vztahů mezi účastníky či obavy z možného výkonu rozhodnutí.

7. Soud prvního stupně proto návrh na nařízení předběžné opatření v požadovaném rozsahu zamítl (výrok I.). A pokud jde o návrh žalobkyně na uložení finančních prostředků ve výši 66 931 953,78 Kč do soudní úschovy, soud prvního stupně v tomto rozsahu řízení zastavil pro překážku věci rozhodnuté s odkazem na § 159a o. s. ř., neboť o tomto návrhu rozhodnuto bylo usnesením nadepsaného soudu ze dne 12. srpna 2020, č. j. 78 Cm 23/20-75.

8. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil, podanému návrhu na vydání předběžného opatření zcela vyhověl a předběžné opatření v požadovaném rozsahu nařídil.

9. Odvolatelka podrobně rekapituluje skutková tvrzení uvedená v jejích podáních. Zdůrazňuje, že návrh na nařízení předběžného opatření je opodstatněný; obavy ze zmaření výkonu rozhodnutí jsou více než důvodné; listinné důkazy byly soudu předloženy společně s dřívějšími návrhy na nařízení předběžného opatření, resp. se žalobou. Poukazuje rovněž na to, že došlo k údajnému postoupení pohledávky na spřízněnou osobu, které považuje za účelové ve snaze obejít nařízené předběžné opatření pod sp. zn. 2 Nc 1298/2020; s touto skutečností se soud prvního stupně nevypořádal.

10. Rovněž brojí proti zastavení řízení pro překážku věci rozhodnuté v případě požadavku uložit předběžným opatřením insolvenčnímu správci povinnost složit pohledávku za majetkovou podstatou ve výši 66 081 440,99 Kč do soudní úschovy.

11. Svou argumentaci velmi podrobně rozvádí.

12. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní podmínky pro meritorní rozhodnutí o podaném odvolání a dospěl k závěru, že nikoliv, neboť je dán důvod pro zastavení odvolacího řízení.

13. Dle § 211 o. s. ř. pro řízení u odvolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného.

14. Dle § 104 odst. 1 o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány.

15. V daném případě jde o předběžné opatření podle § 102 o. s. ř. v rámci řízení o zaplacení částky 66 081 440 Kč, které se žalobkyně domáhá z titulu náhrady újmy jí způsobené žalovanou jako osoba vlivná ve smyslu § 71 odst. 1 zákona č. 190/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „ZOK“/. V žalobě podrobně rozvádí skutková tvrzení k otázce škody (újmy) a jejího vzniku, k otázce ovládání žalobkyně žalovanou a jejich personálnímu propojení. Žalobkyně se návrhem na vydání předběžného opatření domáhá obstavení veškerých známých účtů žalované, v nadepsaném řízení účtů vedených u [právnická osoba]. (dále jen „ČS“), poukazujíc na to, že soud prvního stupně usnesením ze dne 23. září 2020, č. j. 2 Nc 1298/2020-16, částečně vyhověl obdobnému návrhu na nařízení předběžného opatření (na základě identických důvodů) a žalované zakázal disponovat s finančními prostředky na specifikovaných účtech vedených u [právnická osoba]. (dále jen „ČSOB“) Obstavení veškerých účtů žalované představuje pro žalobkyni alespoň částečnou ochranu před zmařením výkonu rozhodnutí ve věci samé, když žalovaná je pouze prázdnou společností. Jiný majetek, než pohledávku za společností [právnická osoba]. z titulu úvěrového financování ve výši 66 931 953,78 Kč (dále jen „pohledávka“), nemá. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 5. října 2020, č. j. KSPH 61 INS 4252/2016-B-296, bylo rozhodnuto o uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou dlužníka [právnická osoba].; mj. bylo rozhodnuto, že pohledávka žalované bude uspokojena ve shora uvedené výši. Žalobkyně zpochybňuje postoupení pohledávky na společnost [právnická osoba], považujíc tento krok za účelový, ve snaze obejít nařízené předběžné opatření sp. zn. 2 Nc 1298/2020; údajné postoupení pohledávky nemá žádné právní účinky. Žalobkyně má za to, že je třeba z uvedených důvodů, účty žalované zajistit, neboť nelze žalované důvěřovat, že v případné soudní rozhodnutí splní dobrovolně. Žalobkyně alternativně požaduje složení prostředků na účet žalované vedený u ČSOB nebo do úschovy soudu.

16. Z obsahu spisu se podává, že:

- usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. září 2020, č. j. 2 Nc 1298/2020-16, bylo částečně vyhověno návrhu navrhovatelky na nařízení předběžného opatření, podaného z týchž důvodů jako v nadepsané věci, jež se týkalo postižení odlišného bankovního účtu žalované společnosti u ČSOB. Soud prvního stupně uvedeným rozhodnutím žalované společnosti uložil povinnost zdržet se nakládání s peněžními prostředky na bankovních účtech vedených u ČSOB - č. [č. účtu] do výše 66 081 440,99 Kč a č. [IBAN] do celkové výše 2.478.674 EUR (výroky i. a II.); ČSOB uložil povinnost, aby z označených bankovních účtů žalované společnosti neprováděla výplaty a platby peněžních prostředků, pokud by celkový zůstatek na tomto účtu měl klesnout pod částky 66 081 440,99 Kč a 2 478 674 EUR (výroky III. a IV.). Žalované společnosti zároveň byla uložena povinnost zdržet se veškerých dispozic s pohledávkou (výrok V.). Dále zamítl návrh, aby insolvenčnímu správci [právnická osoba]. bylo zakázáno, aby v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 61 INS 4252/2016, provádět ve prospěch žalované společnosti ani jiného subjektu, úhradu pohledávky v rozsahu úhrady do celkové výše 66 081 440,99 Kč (výrok VI.). Dále zastavil řízení o uložení povinnosti insolvenčnímu správci společnosti [právnická osoba]. složit pohledávku do soudní úschovy (výrok VII.). Zároveň navrhovatelce uložil povinnost ve stanovené lhůtě podat návrh ve věci samé (VIII.);

- shora uvedené usnesení soudu prvního stupně sp. zn. 2 Nc 1298/2020 bylo k odvolání žalované společnosti ve výrocích I. až V. a VIII. usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 16. listopadu 2020, sp. zn. 7 Cmo 347/2020, změněno; návrh na nařízení předběžného opatření byl v uvedeném rozsahu zamítnut. Odvolání proti výrokům VI. a VII. bylo odmítnuto. Odvolací soud uzavřel, že nebyly splněny předpoklady pro nařízení předběžného opatření. Navrhovatelka neosvědčila nárok ve věci samé, tj. že došlo k ovlivnění navrhovatelky ve smyslu § 71 ZOK. Pro úplnost dodal, že navrhovatelka ani neprokázala, že je zde obava, že by výkon rozhodnutí posléze vydaného byl ohrožen;

- žalobkyně dne 2. října 2020 podala žalobu na zaplacení částky 66 081 444,99 Kč; řízení je vedeno pod sp. zn. 78 Cmo 101/2020;

- žalobkyně se v nadepsaném domáhala vydání předběžného opatření v identickém rozsahu z týchž důvodů třemi podáními:

1) návrh ze dne 2. října 2020 byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 8. října 2020, č. j. 78 Cm 101/2020-23, zamítnut. Soud prvního stupně pro účely řízení o vydání předběžného opatření považoval nárok ve věci samé za osvědčený; splnění druhého předpokladu pro nařízení předběžného opatření – důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen – neshledal. Z důvodu zpětvzetí návrhu pak soud prvního stupně předmětné usnesení usnesením ze dne 20. října 2020, č. j. 78 Cm 101/2020-43, zrušil a řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření zastavil,

2) řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření, doručeného soudu dne 14. října 2020, bylo usnesením ze dne 20. října 2020, č. j. 78 Cm 101/2020-47, bylo zastaveno pro překážku litispendence (§ 83 odst. 1 a § 103 o. s. ř.),

3) návrh na nařízení předběžného opatření ze dne 22. října 2020 byl zamítnut odvoláním napadeným usnesením,

- u Krajského soudu v Praze je pod sp. zn. KSPH 61 INS 4252/2016 vedeno insolvenční řízení dlužníka [právnická osoba].;

- usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 5. října 2020, č. j. KSPH 61 INS 4252/2016-B-296, bylo rozhodnuto o uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou. Z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty dlužníka bude mj. uspokojena pohledávka věřitele – žalované společnosti částkou 66 931 953,78 Kč.

17. Odvolací soud nahlédnutím do elektronické databáze insolvenčního rejstříku úpadce [právnická osoba]. zjistil, že:

- žalovaná společnost insolvenčnímu správci sdělila číslo účtu k provedení výplaty pohledávky, které je identické s bankovním účtem, označeným v usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 2 Nc 1298/2020. Následně sdělením ze dne 6. ledna 2021 došlo ze strany žalované ke změně čísla bankovního účtu, v jehož prospěch má dojít k vyplacení pohledávky - č. [č. účtu], vedený u společnosti [právnická osoba].;

- insolvenční soud v rámci dohlédací činnosti podle § 11 odst. 2 insolvenčního zákona usnesením ze dne 12. ledna 2021, č. j. KSPH 61 INS 4252/2016-B-305, udělil insolvenčnímu správci pokyn, aby žalované společnosti vyplatil finanční plnění (uvedené v usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. října 2020, č. j. KSPH 61 INS 4252/2016-B-296, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. prosince 2020, č. j. KSPH 61 INS 4252/2016-B-298), na účet uvedený ve sdělení žalované společnosti ze dne 6. ledna 2021, tj. shora specifikovaný účet u [právnická osoba].;

- insolvenční správce pak přípisem ze dne 14. ledna 2021 insolvenčnímu soudu sdělil, že k uvedenému dni došlo ke splnění dohledového pokynu. Insolvenční správce provedl výplatu finančního plnění (pohledávky žalované z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty dlužníka) ve prospěch věřitele - žalované společnosti na shora označený bankovní účet vedený u společnosti [právnická osoba].

18. Předmětem řízení o nařízení předběžného opatření v nadepsané věci je stručně řečeno postižení účtů žalované vedených u ČS. Soud prvního stupně rozhodoval v situaci, kdy žalobkyni byly známy účty žalované vedené u ČSOB a ČS. Finanční plnění ve prospěch žalované společnosti z titulu uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou dlužníka [právnická osoba]. byly v uvedené době na účtu insolvenčního správce dlužníka.

19. V době rozhodování odvolacího soudu však panuje odlišná situace. Pohledávka žalované společnosti byla již insolvenčním správcem vyplacena na výše specifikovaný účet žalované vedený u [právnická osoba]. v souladu s pokynem insolvenčního soudu. Pohledávka se tak v plné výši dostala do dispoziční sféry žalované společnosti. Tudíž požadavek žalobkyně na nařízení předběžného opatření se stal za daných okolností bezpředmětným. Odvolání je obsolentní.

20. Odvolací soud se proto blíže nezabýval věcnými námitkami odvolatelky a otázkou, zda byly splněny dva základní předpoklady pro nařízení předběžného opatření - prokázání důvodné obavy, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen a zároveň osvědčení základních skutečností, které odůvodňují samotný nárok. Ani případný jiný názor odvolacího soudu na důvody pro nařízení předběžného opatření by nemohl nastalý stav nijak zvrátit.

21. Odvolací soud má za to, že odpovídajícím řešením popsané procesní situace je zastavení odvolacího řízení dle citovaného § 104 odst. 1 ve spojení s § 211 o. s. ř., neboť v průběhu odvolacího řízení nastala neodstranitelná překážka pro meritorní rozhodnutí o odvolání. Tento závěr odvolacího soudu je v souladu s komentářovou literaturou (viz např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1743).

22. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací tedy podle § 104 odst. 1 věty první ve spojení s § 211 o. s. ř. odvolací řízení zastavil, aniž by posuzoval věcnou správnost napadeného rozhodnutí.

23. O náhradě nákladů řízení o nařízení předběžného opatření včetně nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně s rozhodnutím ve věci samé (§ 145, § 224 odst. 1 o. s. ř.).