Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 14 Cmo 35/2023-51 ECLI:CZ:VSPH:2023:14.Cmo.35.2023.1 Usnesení

o povinnosti vrátit zálohu na náklady likvidace, k odvolání Ing. Moniky Tůmové, narozené 6. 9. 1966, sídlem Karlštejnská 27/20, Jinonice, 158 00 Praha 5, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 12. 2022, č. j. 81 Cm 27/2009 – 46,

JUDr. Michaela Janoušková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 23. 3. 2023

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a Mgr. Kateřiny Horákové ve věci

zaniklé společnosti: [právnická osoba][Anonymizováno], IČO [IČO]

naposledy sídlem [adresa]

o povinnosti vrátit zálohu na náklady likvidace, k odvolání [tituly před jménem], narozené [Anonymizováno], sídlem [adresa], proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 12. 2022, č. j. 81 Cm 27/2009 – 46,


Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením uložil odvolané [tituly před jménem] povinnost vrátit Českému státu vyplacenou zálohu na náklady likvidace ve výši 6 000 Kč s uvedením platebních informací.

2. Soud prvního stupně své usnesení odůvodnil tím, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2006, č. j. 81 Cm 27/2009 - 17 (zde se jedná o zjevnou písařskou chybu, neboť správné datum je 21. 8. 2009, pozn. odvolacího soudu), bylo rozhodnuto o likvidaci společnosti a likvidátorkou byla ze seznamu insolvenčních správců jmenována [Anonymizováno] /dále též jen „odvolaná likvidátorka“/. Odvolané likvidátorce byla vyplacena záloha na hotové výdaje spojené s likvidací ve výši 6 000 Kč. Vzhledem k tomu, že dle konečné zprávy nebylo zálohy třeba, neboť likvidovaná společnost získala plnění dle rozvrhového usnesení (ve věci sp. zn. 45 [právnická osoba]/[Anonymizováno] úpadce [právnická osoba], IČO [IČO], naposledy sídlem [adresa]) ve [Anonymizováno] 98 461,11 Kč, rozhodl soud prvního stupně o povinnosti odvolané likvidátorky poskytnutou zálohu vrátit v plné výši do 3 dnů od první moci usnesení.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala odvolaná likvidátorka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Odvolatelka namítá, že z konečné zprávy o průběhu likvidace ze dne 31. 7. 2016, doručené soudu prvního stupně (již) dne 3. 8. 2016, vyplývá, že provedla všechny nezbytné úkony směřující k zjištění majetku likvidované společnosti (jež vyjmenovává); výdaje vzniklé v souvislosti s těmito úkony vyčíslila částkou 2 521,85 Kč. V průběhu likvidace zjistila majetek společnosti ve výši 98 461,11 Kč, jakožto plnění od úpadce [právnická osoba], tudíž ji vznikl nárok na odměnu, kterou jí hradí stát dle § 7 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují se některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob /dále jen „nařízení“/, přičemž dle § 6 odst. 1 nařízení činí odměna likvidátora ze základu do 100 000 Kč 15 %, což je v daném případě 14 769,17 Kč. Odměna ji dosud nebyla vyplacena.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně stejně jako řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Podle § 3043 odst. 2 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dopadají na danou věc s ohledem na den, kdy bylo rozhodnuto o zrušení právnické osoby (tj. dne 21. 8. 2009) příslušná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 10. 2009 /dále jen „obch. zák.“/.

7. Podle § 71 odst. 6 věty prvé obch. zák. odměnu likvidátora určuje orgán společnosti, který likvidátora jmenoval. Byl-li likvidátor jmenován soudem, určuje jeho odměnu soud. Likvidátorovi lze přiznat právo na vyplácení zálohy. Dle odst. 9 téhož paragrafu Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou pravidla pro určení výše odměny likvidátora nebo člena orgánu společnosti jmenovaného soudem, a v jakých případech náhradu hotových výdajů a odměnu likvidátora hradí stát. Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou pravidla pro určení výše odměny likvidátora nebo člena orgánu společnosti jmenovaného soudem, a v jakých případech náhradu hotových výdajů a odměnu likvidátora hradí stát.

8. Tímto prováděcím předpisem je vyhláška č. 479/2000 Sb., o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora a člena orgánu společnosti jmenovaného soudem ve znění účinném do 31. 12. 2013 /dále jen „vyhláška“/ (k tomu srov. blíže usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 1. 2016, sp. zn. 14 Cmo 348/2015, zveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, č. 8/2018 pod R 118/2018 civ., v němž Vrchní soud v Praze vyslovil a odůvodnil závěr, že: „Likvidátorovi jmenovanému soudem do funkce v období od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2013 se stanoví výše jeho odměny a náhrada hotových výdajů podle vyhlášky č. 479/2000 Sb., o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora a člena orgánu společnosti jmenovaného soudem, bez ohledu na to, kdy likvidace skončila a kdy soud o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora rozhoduje /tedy i v případě, kdy likvidace skončila a soud o těchto nárocích rozhoduje po 1. 1. 2014/“).

9. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky základem pro určení odměny náležející likvidátorovi za provedení likvidace je majetkový zůstatek, který zbude po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace před vypořádáním odměny likvidátora (dále jen „likvidační majetek“).

10. Podle § 7 vyhlášky není-li likvidační majetek k úhradě odměny a hotových výdajů likvidátora, hradí odměnu a hotové výdaje podle § 8 a 9 likvidátorovi stát. Dostačuje-li likvidační majetek k úhradě odměny a hotových výdajů pouze částečně, hradí odměnu a hotové výdaje stát pouze v rozsahu, v jakém nebyly uhrazeny z majetku společnosti.

11. Podle § 8 odst. 1 vyhlášky likvidátorovi náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním likvidace, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie.

12. Z obsahu předloženého spisu se podává, že odvolatelka byla do funkce likvidátorky společnosti jmenována usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 8. 2009, č. j. 81 Cm 27/2009 – 17, ve znění opravného usnesení ze dne 21. 9. 2009, č. j. 81 Cm 27/2009 – 20, přičemž tímto usnesením byla společnost rovněž zrušena s likvidací. Usnesením téhož soudu ze dne 19. 2. 2010, č. j. 81 Cm 27/2009 – 25, byla odvolatelce poskytnuta záloha na náklady spojené s činností likvidátora ve výši 6 000 Kč s odůvodněním, že je nesporné, že činností likvidátora hotové náklady vzniknou. Podáním ze dne 31. 7. 2016 zaslala odvolatelka soudu zprávu o průběhu likvidace s vyúčtováním s žádostí o určení odměny, z níž se podává, že příjmy likvidace činí 104 461,11 Kč a sestávají z poskytnuté zálohy ve výši 6 000 Kč a z obdrženého plnění dle rozvrhového usnesení od úpadce [právnická osoba] ve výši 98 461,11 Kč. Odvolatelce vznikly náklady v souvislosti s likvidací ve výši 2 521,85 Kč, sestávající z platby za inzerci v Obchodním věstníku ve výši 2 400 Kč a nákladů na poštovné ve výši 111,85 Kč a 10 Kč. Odměnu likvidátora odvolatelka vyúčtovala částkou 15 769,17 Kč, současně požádala soud o schválení nákladů a určení její odměny. Tvrzené odvolatelka doložila příslušnými listinami. Usnesením ze dne 12. 8. 2016 soud prvního stupně schválil „doklady“ vztahující se k likvidaci společnosti (výrok I.) a současně vyzval odvolatelku, aby po výmazu společnosti z obchodního rejstříku navrhla výši své odměny a vyúčtovala soudem poskytnutou zálohu oproti hotovým výdajům (výrok II.); toto usnesení bylo odvolatelce doručeno dne 12. 9. 2016. Ze spisu se dále podává usnesení soudu prvního stupně ze dne 26. 4. 2019, č. j. 80 Cm 182/2018 – 18, jímž soud prvního stupně odvolal odvolatelku z funkce likvidátorky společnosti a novou likvidátorkou jmenoval z řad insolvenčních správců společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa]. Z odůvodnění tohoto usnesení se mimo jiné podává, že důvodem pro odvolání likvidátorky z funkce je její pasivita - nepodání návrhu na výmaz společnosti z obchodního rejstříku a nevyúčtování odměny a nákladů likvidace.

13. Ze spisu se nikterak nepodává, že by o odměně a nákladech likvidace odvolané likvidátorky bylo soudem prvního stupně rozhodnuto.

14. Z obsahu předloženého spisu se rovněž podává konečná zpráva [právnická osoba] ze dne 4. 8. 2020, v níž je uvedeno, že společnost je nečinná, existuje pouze po formální stránce a nemá žádný majetek s výjimkou vymožených finančních prostředků (ze strany odvolané likvidátorky) v celkové výši 105 203,50 Kč. Nová likvidátorka provedla všechny standardní úkony spojené s likvidací (některé dokonce nadbytečně nehospodárně znovu, byť byly odvolanou likvidátorkou již provedeny), likvidaci ukončila za cca 1,5 roku od jmenování do funkce. Skutečnosti uvedené v konečné zprávě včetně vyúčtovaných nákladů likvidátorky nejsou ničím doloženy.

15. Likvidátorka [právnická osoba]. vyčíslila náklady likvidace v celkové výši 89 684 Kč následovně:

- Obchodní věstník 2 178 Kč

- Soudní poplatek 1 000 Kč

- Finanční úřad 500 Kč

- Účetnictví 40 000 Kč

- Právní zastoupení 24 200 Kč

- Cestovné 5 200 Kč

- Poštovné 606 Kč

- Kancelářské potřeby 2 000 Kč

- Telefony, datové zprávy 2 000 Kč

- Archivace 7 000 Kč

- Náklady spojené s ukončením likvidace 5 000 Kč

16. Soud prvního stupně usnesením ze dne 22. 2. 2020, č. j. 80 Cm 182/2018 - 29, i přes nedoložení tvrzených nákladů, náklady likvidátorky [právnická osoba]. v požadované výši 89 684 Kč schválil (aniž by se jakkoli blíže zabýval jejich účelností či hospodárností, přestože se výrazně nestandardně vymykají běžným hotovým výdajům spojených s likvidacemi podobného typu a běžné praxi vůbec, pozn. odvolacího soudu), s tím, že tato částka byla plně pokryta likvidačním zůstatkem, a nebude tudíž vyplacena, a současně likvidátorce [právnická osoba]. přiznal odměnu za provedenou likvidaci ve výši 15 520,35 Kč, která rovněž nebude vyplacena, neboť byla plně pokryta likvidačním zůstatkem. Celkem tedy soud prvního stupně přiznal likvidátorce [právnická osoba]. za tuto typově jednoduchou likvidaci převzatou za odvolanou likvidátorku částku 105 204,35 Kč, přičemž usnesení není s odkazem na § 169 odst. 2 větu druhou zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, odůvodněno.

17. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti se podává, že odvolatelka byla z obchodního rejstříku vymazána dne 8. 6. 2019 a tentýž den byla jakožto likvidátorka společnosti zapsána společnost [právnická osoba]. Ze sbírky listin obchodního rejstříku se podává, že v průběhu likvidace nebyla založena žádná účetní závěrka.

18. S ohledem na výše uvedené dospěl odvolací soud k závěru, že odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně nemůže věcně obstát. Je na místě přisvědčit odvolatelce ve všech bodech odvolání. Soud prvního stupně pochybil, když o odměně odvolané likvidátorky (dosud) nerozhodl, ani nezohlednil, že odvolaná likvidátorka část vyplacené zálohy na náklady likvidace použila (a řádně doložila), svou odměnu i náklady vyčíslila (již) v podání ze dne 31. 7. 2016 (doručeném soudu prvního stupně dne 3. 8. 2016).

19. Odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jímž soud ukládá povinnost odvolané likvidátorce vrátit celou vyplacenou zálohu ve výši 6 000 Kč s odůvodněním, že zálohy nebylo třeba, neboť likvidovaná společnost získala plnění dle rozvrhového usnesení ve výši 98 461,11 Kč, je nikoli správné i z toho důvodu, že (celý) nikoli nezanedbatelný likvidační zůstatek likvidované společnosti pokryl odměnu a (nestandardní, zcela se vymykající běžné – ustálené – rozhodovací praxi odvolacího soudu, jež je soudu prvního stupně známa) náklady likvidátorky [právnická osoba]. na základě rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne 22. 9. 2020, č. j. 80 Cm 182/2018 – 29, a to ve výši odpovídající právě příjmům získaným v průběhu likvidace.

20. Právě popsaným nesprávným postupem soud prvního stupně zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a která nemohla být za odvolacího řízení odstraněna. Proto odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvoláním napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

21. V dalším řízení soud prvního stupně rozhodne o odměně a nákladech odvolané likvidátorky dle výše uvedených příslušných právních předpisů, neopomene přitom zohlednit, že odvolaná likvidátorka požádala o přiznání odměny a nákladů za provedenou likvidaci podáním ze dne 31. 7. 2016, tedy v době, kdy likvidovaná společnost měla dostatečný majetkový zůstatek k úhradě jak odměny, tak nákladů likvidace (§ 2 odst. 1 vyhlášky). Své usnesení soud prvního stupně řádně odůvodní a uvede, z čeho a z jakého důvodu bude odvolané likvidátorce odměna a náhrada hotových výdajů vyplacena.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.