o zápis změn do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. září 2020, č. j. C 158949/RD88/MSPH, Fj 318532/2020/MSPH,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na zápis změny do obchodního rejstříku spočívající ve výmazu společníka [Anonymizováno] a zápisu [Anonymizováno], svěřenského správce jednajícího na účet právnické osoby Svěřenský fond [Anonymizováno], svěřenský fond (dále jen „svěřenský fond“) do angažmá společníka společnosti (výrok I.)

a současně rozhodl o tom, že navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tím, že se navrhovatelka návrhem došlým soudu prvního stupně dne 21. září 2020 domáhala výmazu společníka [Anonymizováno] a zápisu

[Anonymizováno], svěřenského správce jednajícího na účet právnické osoby Svěřenský fond [Anonymizováno] do angažmá společníka společnosti [Anonymizováno]. (dále jen „společnost“). Soud prvního stupně podaný návrh zamítl, neboť na základě předložených listin

a skutkových zjištění nebyl s dostatečnou právní jistotou schopen určit stav ve společnosti. Soud prvního stupně s odkazem na § 90 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“) uvedl, že k zápisu navrhované skutečnosti nevyplývají z předložených listin, neboť pro zápis změny společníka je nejprve třeba vyřešit otázku určení práva k podílu ve společnosti. K návrhu na zápis změn navrhovatelka předložila smlouvu o svěření majetku svěřenskému správci a prohlášení správce včetně souhlasu se zápisem do obchodního rejstříku. Byť při uplatňování zásad řízení před rejstříkovým soudem převládá formální a evidenční přístup nad věcným přezkumem skutečného a právního stavu, nemůže se rejstříkový soud zcela vyhnout posouzení, zda k právnímu jednání nebo skutečnosti platně a účinně došlo. Pozornosti rejstříkového soudu totiž neunikla skutečnost, že dne 20. července 2020 došlo do rejstříkového spisu podání

[Anonymizováno], právního zástupce společnosti a společníků (zároveň též jednatelů společnosti) [Anonymizováno] a [Anonymizováno], v němž všichni účastníci žádali, aby soud neprováděl změny spočívající ve výmazu [Anonymizováno] a [Anonymizováno] z funkce jednatelů

a společníků společnosti. V předmětném podání účastníci uvádějí, že ze strany [Anonymizováno] byla dne 9. dubna 2020 vyvinuta snaha k neoprávněnému převzetí společnosti formou odvolání daru, přičemž odvolanými dary měly být právě obchodní podíly obou jmenovaných společníků. Jelikož však oba společníci vyjádřili svůj nesouhlas s odvoláním daru a s údajnými důvody, které měly být hybnou silou neoprávněné snahy [Anonymizováno] o převzetí společnosti, zůstává tak oprávněnost odvolání daru otázkou spornou a nevyjasněnou. Dne 28. července 2020 mělo na základě rozhodnutí jediného společníka [Anonymizováno] v působnosti valné hromady dojít v důsledku odvolání daru k odvolání [Anonymizováno] a [Anonymizováno] z funkcí jednatelů společnosti. Na základě zápisu notářem provedeným dnem 16. září 2020 je v současné době ve veřejném rejstříku zapsán jako jediný společník společnosti [Anonymizováno] a jednatelem společnosti se stala právnická osoba [Anonymizováno] Ač samotné odstoupení od smlouvy

o převodu podílu nebo odvolání daru v případě, kdy k převodu podílu došlo darovací smlouvou, není právním jednáním, které postačuje k zápisu příslušné změny vlastnického práva k podílu

v korporaci, přesto změnu vlastnického práva notář zapsal. Usnesením ze dne 14. září 2020,

č. j. 2 Nc 1296/2020-16, rozhodl Městský soud v Praze o nařízení předběžného opatření, které [Anonymizováno] ukládá zdržet se toho, aby rozhodoval jako jediný společník společnosti [Anonymizováno] v působnosti valné hromady, a zdržet se rovněž toho, aby přímo či prostřednictvím svého zástupce společnost zastupoval. Obchodní rejstřík sice nemá informace

o tom, zda usnesení o nařízení předběžného opatření bylo v době provedení zápisu změny notářem vykonatelné, nicméně rejstříkovému soudu je však známo, že [Anonymizováno] podal dne 15. srpna 2020 dvě žaloby proti oběma společníkům na určení vlastnického práva k podílu ve společnosti [Anonymizováno].; věci jsou vedené pod sp. zn. 75 Cm 128/2020

a 80 Cm 128/2020. Aniž by existoval jakýkoli legitimní právní titul opravňující změnit vlastnické právo ve společnosti, převzal [Anonymizováno] obchodní korporaci prostřednictvím přímého zápisu změny, které do veřejného rejstříku provedl notář. Soud prvního stupně tedy na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že navrhovatelkou předložená smlouva o svěření majetku svěřenskému správci vyvolává pochybnosti o tom, zda k předmětnému jednání došlo v souladu se zákonem a s dobrými mravy, a není tedy postaveno na jisto, kdo je vlastníkem obchodního podílu.

3. Z výše uvedených důvodů se rejstříkovému soudu jeví sporné, zda zápis v obchodním rejstříku

a skutečný stav jsou ve shodě; k objasnění sporných skutečnosti bude třeba provést dokazování, k němuž v rejstříkovém řízení není dán prostor. Soud prvního stupně proto podaný návrh zamítl, neboť na základě předložených listin a skutkových zjištění nebyl s dostatečnou právní jistotou schopen určit stav ve společnosti.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že provede zápis změn do obchodního rejstříku spočívající ve výmazu společníka [Anonymizováno] a zápisu [tituly před jménem] Daniela Teleckého, svěřenského správce jednajícího na účet svěřenského fondu do angažmá společníka společnosti.

5. Odvolatelka má za to, že závěry soudu prvního stupně v napadeném usnesení si vzájemně odporují a že soud prvního stupně posuzuje skutečnosti, které mu jednak posuzovat nepřísluší, jednak prostřednictvím vyšší soudní úřednice, jejíž vzdělání neumožňuje zásadní skutečnosti posoudit a ve věci správně rozhodnout. Současně má odvolatelka za to, že ve věci rozhodující vyšší soudní úřednice zcela nemístně a nepřípustně cituje naprosto účelová podání [Anonymizováno], která jsou navíc pro dané rejstříkové řízení naprosto bezpředmětná, a proto rovněž odvolatelka považuje ve věci rozhodující vyšší úřednici za podjatou.

6. Odvolatelka dále argumentuje tím, že rejstříkový soud zásadním způsobem překročil rámec svého oprávnění v rámci přezkumu podaného návrhu. Jak je patrné ze současně zapsaného stavu ve veřejném rejstříku, listiny, které byly rejstříkovému soudu k návrhu na zápis změny předloženy, odpovídají zcela tomuto zápisu, a tudíž zcela odůvodňují podaný návrh. Žádnou jinou další skutečnost tedy rejstříkový soud nebyl oprávněn zkoumat. Odvolatelka odkazuje na příslušné usnesení Nejvyššího soudu, z jehož závěrů se podává, že notářem zapsané skutečnosti do veřejného rejstříku nepřísluší soudům v rejstříkovém řízení přezkoumávat či polemizovat

o skutečnosti, zda byl notář oprávněn zápis učinit či nikoli.

7. Současně má odvolatelka za to, že rejstříkový soud zcela nad rámec svého oprávnění vyjádřil názor, že samotné odstoupení od smlouvy o převodu podílu nebo odvolání daru v případě, kdy k převodu podílu došlo darovací smlouvou, není právním jednáním, které postačuje k zápisu příslušné změny vlastnického práva k podílu v korporaci, navíc bez patřičného odůvodnění.

8. Dále odvolatelka uvádí, že k vykonatelnosti předběžného opatření, na které odkazuje soud prvního stupně, před zápisem [Anonymizováno] jako jediného společníka společnosti do obchodního rejstříku nedošlo, jak ostatně vyplývá z obsahu spisu 2 Nc 1296/2020.

9. Závěrem odvolání se odvolatelka zabývá zaniklým darovacím vztahem mezi bývalými společníky společnosti a [Anonymizováno], vysvětluje, že dar byl odvolán pro nevděk zcela v souladu s příslušným právním předpisem, a odkazuje k tomu na příslušnou judikaturu Nejvyššího soudu. Závěr soudu prvního stupně k oprávněnosti odvolání daru je tedy dle odvolatelky zcela lichý, stav zapsaný v obchodním rejstříku odpovídá projevenému úkonu – odvolání daru, který má za důsledek obnovení původního stavu, a je pouze na obdarovaných, zda tento stav zpochybní

a určení svého vlastnického práva se dovolají či nikoli. Tyto skutečnosti však nepřísluší rejstříkovému soudu zkoumat, rejstříkový soud tímto překročil své oprávnění a ve věci rozhodl zjevně naprosto nesprávně.

10. Po přezkoumání usnesení soudu prvního stupně odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

11. Podle § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.

12. Předně odvolací soud uvádí, že námitka podjatosti věc rozhodující vyšší soudní úřednice jako jeden z odvolacích důvodů neobstojí.

13. Z obsahu předloženého rejstříkového spisu se jednak podává, že vyšší soudní úřednice rozhodovala v zákonem daných lhůtách pro vyřizování návrhů v rejstříkovém řízení, jednak vycházela z obsahu spisu a listin v něm založených. Na jejich podkladě pak rejstříkový soud vydal odvoláním napadené rozhodnutí, které bylo dostatečně a srozumitelně odůvodněno, je zřejmé na základě jakých úvah soud prvního stupně k vyslovenému právnímu závěru dospěl, byť odvolací soud z níže uvedených důvodů tento závěr nesdílí.

14. Odvolatelka tak polemizuje se závěry soudu prvního stupně, považuje je za zcela nesprávné. Brojí proti postupu rejstříkového soudu a jeho hodnocení listin; žádné konkrétní skutečnosti zakládající podjatost věc rozhodující vyšší soudní úřednice neuvádí. Odvolatelka žádné okolnosti, které by nasvědčovaly vztahu věc rozhodující vyšší soudní úřednice k účastníkům řízení či věci, neuvedla, ze spisu žádné takové skutečnosti nevyplývají a pouze z nespokojenosti odvolatelky s postupem soudu a vydaným rozhodnutím v dané věci namítanou podjatost dovodit nelze. Odvolací soud proto námitku podjatosti neshledal opodstatněnou.

15. Z obsahu rejstříkového spisu se podává, že:

- navrhovatelka se návrhem ze dne 18. září 2020, rejstříkovému soudu doručeného 21. září 2020, domáhala výmazu společníka [Anonymizováno] a zápisu [Anonymizováno], svěřenského správce jednajícího na účet svěřenského fondu do angažmá společníka společnosti. K návrhu byla připojena smlouva o svěření majetku svěřenskému správci, jakož i prohlášení a souhlas správce se zápisem do obchodního rejstříku souhlas vyvolává pochybnosti o tom, zda k předmětnému jednání došlo v souladu se zákonem a s dobrými mravy, a není tedy postaveno na jisto, kdo je vlastníkem obchodního podílu,

- dne 9. dubna 2020 ze strany [Anonymizováno] došlo k odvolání daru - obchodních podílů [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kdy každý z nich vlastnil 50 % podíl na společnosti. Tito oprávněnost

o opodstatněnost tohoto jednání svého otce zpochybnili a vyslovili nesouhlas s odvoláním daru;

- dne 16. září 2020 byl proveden notářem přímý zápis změny společníků a jednatelů

(Fj 313805/20). [Anonymizováno] jako jediný společník vydal rozhodnutí v působnosti valné hromady společnosti, kterým z funkce jednatelů odvolal [Anonymizováno] a jmenoval jednatele nového. Jako jediný společník je v obchodním rejstříku zapsán [Anonymizováno], jednatelem společnosti je [právnická osoba].;

- uvedený zápis notáře byl napaden ve smyslu § 117 ve spojení s § 101 z. v. r.; návrh byl usnesením rejstříkového soudu ze dne 13. října 2020, sp. zn. C 158949/RD98/MSPH,

Fj 339700/2020/MSPH, zamítnut. Rozhodnutí nebylo napadeno odvoláním, je pravomocné;

- Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. září 2020, č. j. 2 Nc 1296/2020-16, nařídil předběžné opatření, kterým [Anonymizováno] uložil povinnost zdržet se toho, aby rozhodoval jako jediný společník společnosti v působnosti valné hromady, jakož i aby přímo či prostřednictvím svého zástupce společnost zastupoval (výrok II.); usnesení je ve výroku II. vykonatelné dne 23. září 2020.

16. Odvolací soud ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 2 Nc 1296/2020, ověřil, že k odvolání [Anonymizováno] odvolací soud usnesením ze dne 27. listopadu 2020, č. j. 6 Cmo 329/2020-88, usnesení o nařízení předběžného opatření potvrdil. Pro úplnost odvolací soud dodává, že z uvedeného spisu (č. l. 69 -71) se rovněž podává, že [Anonymizováno] a [Anonymizováno] akceptovali odvolání daru (podílů ve společnosti), což vyplývá z jejich dopisů ze dne 30. října 2020, doručených [Anonymizováno] dne 9. listopadu 2020.

17. Odvolací soud z databáze info soud zjistil, že soudem prvního stupně zmiňovaná řízení vedená

u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 75 Cm 128/2020 a 80 Cm 128/2020 (o určení společníka ve společnosti) byla již pravomocně skončena; obě řízení byla zastavena (usnesení ve věci

sp. zn. 75 Cm 128/2020 nabylo právní moci dne 5. prosince 2020, ve věci

sp. zn. 80 Cm 128/2020 dne 23. března 2021).

18. Odvolací soud dále z úplného výpisu z evidence svěřenských fondů ověřil, že svěřenský fond vznikl dne 18. září 2020, je veden u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod SF 2596, jako svěřenský správce je zapsán [Anonymizováno], narozený [Anonymizováno], bytem [adresa], [adresa].

19. Soudu prvního stupně lze přisvědčit v tom, že obsah spisu, resp. listiny předkládané v průběhu řízení, nasvědčují tomu, že vztahy mezi [Anonymizováno] a jeho syny [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nejsou dobré. Jejich spory vyústily v odvolání daru, jehož platnost byla obdarovanými zpochybňována, avšak nássledně došlo (jak bylo výše uvedeno) k jeho akceptaci. Zbývá jen dodat, že v rejstříkovém řízení nebyl a není prostor pro případné řešení takovéto sporné otázky. Obecně tuto otázku již řešil odvolací soud ve shora citovaném usnesení sp. zn. 6 Cmo 329/2020 (které je odvolatelce známo); v podrobnostech odvolací soud na tyto závěry, s nimiž se ztotožňuje, odkazuje.

20. Byť odvolací soud ve shora uvedeném směru soudu prvního stupně přitakal, nelze ale přisvědčit soudu prvního stupně v tom, že právě tyto spory jsou v poměrech dané věci důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis požadovaných změn, když není najisto postavena společnická struktura společnosti. V poměrech projednávané věci je evidentní, že změna společnické sktruktury byla provedena přímým notářským zápisem, tato se již promítla do obchodního rejstříku. Odvolací soud připomíná, že zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů umožňuje v ustanoveních § 108 až 118, aby zápis do veřejného rejstříku provedl přímo notář (a nikoliv rejstříkový soud). Soudu pak nepřísluší zasahovat do takto učiněného zápisu provedeného notářem; přezkum rejstříkovým soudem již nepřichází v úvahu. Možným zásahem do tohoto zápisu je postup dle § 117 z. v. r. (přezkum zápisu notářem). Řízení o návrhu podle § 117 z. v. r. bylo vedeno, návrh byl pravomocně zamítnut (navrhovatelé rozhodnutí, jež mohlo případně zápis provedený notářem zvrátit, nenapadli odvoláním).

21. Jinak řečeno, notář, sepisující příslušný notářský zápis, musí – jako jediná autorita, jíž zákon svěřuje vedle soudu oprávnění činit zápisy do veřejného rejstříku – posoudit, zda dotčené právní jednání (rozhodnutí orgánu právnické osoby) splňuje požadavky na něj kladené právními předpisy a případně i příslušným zakladatelským právním jednáním, a zda skutečnosti, jež osoba oprávněná k podání návrhu na zápis požaduje zapsat do veřejného rejstříku, odpovídají skutečnému stavu. Zapíše-li notář postupem podle § 108 a násl. z. v. r. určité skutečnosti do veřejného rejstříku, nejsou soudy oprávněny v rejstříkovém řízení přezkoumávat, zda byly splněny zákonné předpoklady pro takový zápis určené ustanoveními § 108 a násl. z. v. r. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2020, sp. zn. 27 Cdo 3315/2018, dostupné na www. nsoud.cz, na které patřičně odkázala navrhovatelka). Je tak třeba ze zápisu v obchodním rejstříku vycházet.

22. Zbývá jen dodat, že nedošlo ani k porušení povinnosti uložené [Anonymizováno], dle shora uvedeného předběžného opatření. [Anonymizováno] učinil rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady dne 16. září 2020, předběžné opatření mu bylo doručeno až dne 23. září 2020. Stejná argumentace se pak vztahuje i na založení svěřenského fondu, vložení obchodního podílu do něj a podání předmětného návrhu na zápis změn, vše se uskutečnilo před datem vykonatelnosti nařízeného předběžného opatření. Nad to je třeba uvést, že povinnost uložená [Anonymizováno] předběžným opatřením se týká zdržení se rozhodování jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti a zastupování společnosti (přímo či prostřednictvím zástupce). O žádnou z těchto situací se zde nejedná.

23. Vzhledem k výše uvedenému má odvolací soud za to, že bylo namístě podanému návrhu na zápis požadovaných změn společnosti do obchodního rejstříku vyhovět. Z listin předložených k návrhu je zřejmé, že [Anonymizováno] založil svěřenský fond, do něhož jako počáteční vklad vložil svůj celý svůj podíl ve společnosti. Správcem svěřenského fondu je [Anonymizováno], jenž se svým zápisem do obchodního rejstříku souhlasil.

24. Odvolací soud proto (po posouzení předložených listin) usnesení soudu prvního stupně podle

§ 220 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) změnil.

25. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka je jediným účastníkem řízení, nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení.