o vyslovení neplatnosti voleb členů výboru České dermatovenerologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, z. s., konaných ve dnech 23. dubna 2015 až 1. září 2015, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. září 2020, č. j. 81 Cm 418/2015 - 97,

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na vyslovení neplatnosti voleb výboru České dermatovenerologické společnosti [Anonymizováno] /dále jen „ČDS“/ vyhlášených dne 23. dubna 2015 a veškerých navazujících rozhodnutí takto zvoleného výboru (výrok I.), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Jedná se již o čtvrté rozhodnutí soudu prvního stupně.

3. Prvním usnesením ze dne 25. května 2017, č. j. 81 Cm 418/2015 - 40, soud prvního stupně řízení zastavil z důvodu zániku ČDS, přičemž odkázal na § 107 odst. 5 o. s. ř.

4. Odvolací soud usnesením ze dne 24. dubna 2018, č. j. 14 Cmo 310/2017 - 51, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se řízení nezastavuje. Soud prvního stupně přitom zavázal právním názorem, podle něhož ze stanov [Anonymizováno] /dále též jen „ČLS JEP“ a „stanovy“/ a z údajů obsažených ve výpisu ze spolkového rejstříku, v němž jsou obsaženy údaje převzaté z evidence občanských sdružení i jejich organizačních jednotek s právní subjektivitou, je zřejmé, že ČLS JEP vznikla v roce 1990 a neměla žádné organizační jednotky s právní subjektivitou, jež by se s účinností k 1. lednu 2014 staly dle § 3045 odst. 2 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku /dále jen „o. z.“/, pobočnými spolky s právní osobností odvozenou od ČLS JEP, jako spolku hlavního. Takže závěr soudu prvního stupně o zániku ČDS pro nesplnění povinnosti podle § 3045 odst. 2 o. z. neobstojí.

5. Druhým usnesením ze dne 26. června 2018, č. j. 81 Cm 418/2015 - 54, soud prvního stupně návrh zamítl s odůvodněním, že z § 258 o. z. vyplývá oprávnění soudu rozhodovat o platnosti rozhodnutí orgánu spolku. Navrhovatelka tvrdila vnitřní členění ČLS JEP na organizační složky, z nichž jednou je podle § 4 bodu 1stanov ČDS. Podle § 243 o. z. jsou orgány spolku statutární orgán a nejvyšší orgán, případně kontrolní komise, rozhodčí komise a další orgány určené ve stanovách. Podle § 9 stanov ve znění ze dne 28. ledna 2015 jsou orgány ČLS JEP: a) sjezd delegátů, b) shromáždění představitelů organizačních složek, c) předsednictvo, d) revizní komise. Podle § 4 bodů 1 a 2 stanov jsou jejími základními organizačními složkami odborné společnosti vytvářené na základě profesního a odborného zájmu a spolky lékařů vytvářené na územním principu (organizační složky). Organizační složky jsou ve své odborné činnosti autonomní a nesou za ni plnou odpovědnost. Jsou oprávněny vypracovávat si vlastní stanovy, volební řád, jednací řád a další interní předpisy […]. Předpisy organizačních složek musí být schváleny předsednictvem ČLS JEP, musí být registrovány a archivovány předsednictvem ČLS JEP. Předpisy nabývají platnosti a účinnosti nejdříve schválením předsednictvem ČLS JEP. Podle soudu prvního stupně z výše uvedených ustanovení stanov ČLS JEP vyplývá, že při vytvoření organizační složky ČLS JEP musí být její předpisy schváleny a registrovány předsednictvem ČLS JEP. Součástí předpisů musí být i registrace názvu organizační jednotky a její stanovy. Bez splnění těchto podmínek žádná organizační složka ČLS JEP existovat nemůže. Ovšem v projednávané věci navrhovatelka neprokázala, že by ČDS řádně vznikla a existovala. Skutečnost, že ČDS jako organizační složka ČLS JEP vystupuje, není relevantní. Navíc, i kdyby ČDS existovala, šlo by o interní organizační složku, a nikoliv orgán ČLS JEP dle shora citovaného § 9 stanov. Přezkum jejího rozhodnutí dle § 258 o. z. je v takovém případě vyloučen. S argumentací, že rozhodnutí spočívá na právním posouzení věci a nebylo potřeba provádět dokazování, soud prvního stupně rozhodl o zamítnutí návrhu bez jednání, odkazuje přitom na § 89 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/.

6. Odvolací soud usnesením ze dne 12. února 2019, č. j. 14 Cmo 245/2018 - 63, usnesení soudu prvního stupně ze dne 26. června 2018 zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení z důvodu procesních vad, které nebylo možné odstranit v odvolacím řízení, a které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Podle odvolacího soudu jde o řízení ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) z. ř. s., a podle § 1 odst. 2 z. ř. s. ve spojení s § 122 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, bylo třeba k projednání věci nařídit jednání. To soud prvního stupně neučinil, přesto činil opakovaně skutková zjištění o obsahu stanov ČLS JEP, aniž by jimi provedl důkaz. Paradoxně pak uzavřel, že navrhovatelka neprokázala, že by ČDS řádně vznikla a existovala. Navíc soud prvního stupně pominul, že se jedná o řízení nesporné, ovládané zásadou vyšetřovací, kdy podle § 21 z. ř. s. je soud povinen provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány. Odvolací soud zavázal soud prvního stupně rovněž závazným právním názorem, podle něhož návrhem podle § 258 násl. o. z. lze napadnout za tam uvedených podmínek rozhodnutí jakéhokoliv orgánu spolku.

7. Třetím usnesením ze dne 24. dubna 2019, č. j. 81 Cm 418/2015 - 70, soud prvního stupně rozhodl o zamítnutí návrhu. Tentokrát soud prvního stupně argumentoval tím, že spolek může své „odnože“ konstituovat dle § 268 a násl. o. z. pouze ve formě pobočného spolku, který má vlastní právní subjektivitu a musí být jako pobočný spolek registrován ve spolkovém rejstříku. Pokud jde o termín orgán spolku, pak § 243 o. z. za orgány spolku považuje statutární orgán, nejvyšší orgán, kontrolní komisi, rozhodčí komisi a další orgány určené ve stanovách, které mohou být pojmenovány libovolně. I kdyby ČDS právně existovala, nebyla by dána pravomoc soudu k projednávání a rozhodování věcí týkajících se organizační složky ČLS JEP, neboť organizační složka není orgánem spolku, jde o interní složku spolku. V publikaci ČLS JEP obsahující její stanovy, jednací a volební řád a seznam organizačních složek k 28. lednu 2015 je pod položkou 4 seznamu organizačních složek uvedena ČDS. Jak navrhovatelka, tak ČLS JEP považují ČDS za orgán spolku. Ovšem podle § 4 bodu 1 a 2 stanov jsou základními organizačními složkami ČLS JEP odborné společnosti, které jsou ve své odborné činnosti autonomní a jsou oprávněny vypracovávat vlastní stanovy, volební řád a další předpisy, které musí být registrovány a archivovány sekretariátem ČLS JEP a nabývají platnosti a účinnosti nejdříve dnem schválení předsednictvem ČLS JEP. Otázka vzniku organizační složky ČLS JEP není ve stanovách výslovně řešena, avšak podle § 12 bodu 4 písm. c) a d) o ustavení nových organizačních složek na časově omezenou dobu, tj. do okamžiku schválení shromážděním představitelů organizačních složek nebo sjezdem delegátů rozhoduje předsednictvo ČLS JEP, které rozhoduje i o zrušení dosavadních organizačních složek. Tedy organizační složka ČLS JEP je ustavena až schválením shromážděním představitelů organizačních složek nebo sjezdem delegátů ČLS JEP, kterému může předcházet ustavení rozhodnutím předsednictva. Ustavení organizační složky ČDS však navrhovatelka neprokázala. Jediným důkazem její existence je shora zmíněné uvedení ČDS v seznamu organizačních složek JEP. Tento seznam ale nelze považovat za řádný důkaz o vzniku této organizační složky. Jestliže taková organizační složka existuje, pak jde o existenci neformální. Jednání neformální struktury spolku pak nemůže být posuzováno podle formálních podmínek upravených v pro rozhodování soudu ve věcech rozhodnutí orgánů spolků. Soud může zasahovat do vnitřních poměrů společností, tedy i spolků, jen v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek. Takové rozhodování podle soudu prvního stupně nemůže být bezbřehé. Z § 258 a § 259 o. z. vyplývá, že neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku se lze dovolat, je-li návrh podán v zákonné prekluzivní lhůtě, je podán členem spolku nebo osobou, která prokázala zájem hodný právní ochrany, a je navržena neplatnost rozhodnutí orgánu spolku. Návrh byl podán členkou spolku (opak nikdo nenamítal) a měla být vyslovena neplatnost volby členů výboru ČDS vyhlášená dne 23. dubna 2015 a veškerá navazující rozhodnutí takto zvoleného výboru ČDS. K jakému konkrétnímu datu bylo rozhodnutí o volbě členů výboru ČDS přijato, navrhovatelka neuvedla. Z obsahu podání pak vyplynulo, že navrhovatelka brojí proti způsobu, jakým byly volby vyhlášeny a provedeny. Rozhodnutí samo však nenapadá, respektive neuvádí, v čem by volba členů výboru ČDS měla být v rozporu se zákonem či stanovami spolku. Vedle vyslovení neplatnosti voleb členů výboru ČDS se navrhovatelka domáhá též neplatnosti veškerých navazujících rozhodnutí takto zvoleného výboru, to ovšem § 258 o. z. neumožňuje.

8. Odvolací soud usnesením ze dne 4. února 2020, č. j. 14 Cmo 184/2019 - 89, usnesení soudu prvního stupně ze dne 24. dubna 2020 zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Podle závazného právního názoru odvolacího soudu ČLS JEP existovala již jako občanské sdružení podle zákona č. 83/1990, o sdružování občanů, ve znění účinném do 31. prosince 2013. Pokud by ČLS JEP měla organizační jednotky s právní subjektivitou, staly by se s účinností k 1. lednu 2014 dle § 3045 odst. 2 o. z. jejími pobočnými spolky. K tomu ovšem nedošlo, neboť podle stanov v rámci ČLS JEP existující spolky lékařů a lékařské společnosti ČLS JEP - včetně ČDS - jsou plně autonomní jen ve své odborné činnosti, právní osobností nadány nejsou. Existence ČDS v poměrech projednávané věci vyplývá jednak z předloženého seznamu organizačních složek ČLS JEP k 28. lednu 2015 a jednak z nesporných tvrzení účastníků řízení. Mezi účastníky řízení o existenci ČDS nebyl spor. Odvolatelka sama v podání ze dne 21. března 2017 (č. l. 38 spisu) uvádí, že ČDS existuje, je faktickou nástupkyní Československé dermatovenerologické společnosti založené r. 1924. V daném případě bylo na místě aplikovat § 120 odst. 3 o. s. ř. a vyjít stran této skutečnosti z nesporných tvrzení účastníků řízení. Spolek může mít bezpochyby v rámci své organizační struktury stanovami upravené organizační složky bez právní osobnosti a jejich orgány jsou orgány samotného spolku. Je třeba mít na paměti, že výčet orgánů spolku v § 234 o. z. není konečný, vedle obligatorních orgánů může mít spolek řadu orgánů fakultativních, v tomto směru se plně uplatní princip spolkové autonomie (k tomu v podrobnostech viz např. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část /§ 1−654/. Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, 1179 - 1181 s.). Rozhodnutí orgánu začleněného v rámci organizační struktury spolku do jeho organizační složky je nepochybně rozhodnutím orgánu samotného spolku a vztahuje se na něj úprava neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku v § 258 a násl. o. z. Nelze tedy přisvědčit soudu prvního stupně ani v tom, že by ČDS nebyla orgánem spolku, že je pouze jakousi „interní složkou“ spolku a pravomoc soudu k řešení záležitostí takovýchto složek spolku není dána.

9. Čtvrtým - nyní řešeným - usnesením soud prvního stupně opět rozhodl o zamítnutí návrhu. Soud prvního stupně obsáhle obhajuje již dříve prezentovaný závěr, že ČDS je samostatnou organizační jednotkou způsobilou samostatně jednat, proto bylo třeba ji považovat podle § 3045 odst. 2 o. z. za pobočný spolek. ČDS není orgánem ČLS JEP a § 258 o. z. neumožňuje o usnesení takového uskupení rozhodovat, byť je stranami nazýváno „orgán spolku“. Tím je dán důvod pro zamítnutí návrhu.

10. S odkazem na opačný názor odvolacího soudu k aplikaci § 3045 o. z. se soud prvního stupně „z opatrnosti“ zabýval dalším obsahem návrhu.

11. Po provedeném dokazování soud prvního stupně vyšel z těchto skutkových zjištění:

- nedatovaným dopisem informoval [Anonymizováno], předseda ČDS členy ČDS o volbách 11 členů výboru a 3 členů revizní komise ČDS s ohledem na uplynutí čtyř let od minulých voleb. O konání voleb rozhodl výbor ČDS dne 23. dubna 2015. Dopis obsahuje základní informace o volbách, ty měly proběhnout korespondenčně, jednokolově. Výbor zvolil volební komisi. Členům byl současně v příloze dopisu zaslán seznam členů ČDS, z nichž měli být vybráni členové výboru i revizní komise. Jejich jména s pořadovým číslem člena měli voliči napsat do přiloženého volebního lístku, ten vložit do přiložené obálky, ofrankovat ji a obratem, nejpozději do 1. září 2015 (rozhoduje datum poštovního razítka) odeslat sekretariátu ČLS JEP;

- podle zápisu ze schůze výboru ČDS ze dne 17. září 2015 předseda volební komise prim. Hoffman podal zprávu o výsledcích voleb [komise dne 4. září 2015 převzala na ČLS JEP 505 obálek s volebními lístky, rozesláno bylo 826 volebních kompletů, účast ve volbách byla 61 %, 11 lístků bylo z důvodů uvedených ve zprávě vyřazeno pro neplatnost, do výboru byli zvoleni [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] (náhradníci [Anonymizováno], [Anonymizováno]). Do revizní komise byli zvoleni [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] (náhradníci [Anonymizováno], [Anonymizováno])];

- dopisem ze dne 6. srpna 2015 adresovaným volební komisi navrhovatelka vznesla stížnost na průběh voleb, vytýká, že výbor dne 23. dubna 2015 vyhlásil (pouze) jednokolové, korespondenční volby do výboru a revizní komise ČDS, neuvedl však, kdy se volby budou konat a kdo byl zvolen předsedou volební komise. Dne 28. července 2015 byl rozeslán členům ČDS dopis předsedy ČDS s informacemi o volbách a termínem do 1. září 2015, s volebním lístkem s razítkem výboru ČDS a obálkou bez razítka. Obálka ani hlasovací lístek neměly razítko ČLS JEP. Na hlasování bylo pouze 25 pracovních dnů v době dovolených. Navrhovatelka namítá, že pokud se volby takto nedemokraticky uskuteční, budou neplatné. Navrhla, aby se volby uskutečnily na sjezdu ČDS tajnou nebo veřejnou volbou;

- volební komise ČDS (ve složení předsedy [adresa], členové [Anonymizováno] a [Anonymizováno]) se dopisem ze dne 26. srpna 2015 vyjádřila ke stížnosti navrhovatelky tak, že termín voleb byl stanoven dopisem rozeslaným všem členům dne 28. července 2015. Volby do výboru ČDS schválil výbor společnosti na svém zasedání 23. dubna 2015 s tím, že volby budou korespondenční, jednokolové a volební komisi nepřísluší se k tomuto rozhodnutí vyjadřovat, není-li to v rozporu se stanovami. K dalšímu upřesnění výbor přistoupil na zasedání dne 18. června 2015, rozhodl, že součástí volebních materiálů bude průvodní dopis, holograficky značené hlasovací lístky a očíslovaný seznam členů ČDS. Předsedou volební komise byl zvolen [Anonymizováno]. Volební komise odmítla výtky navrhovatelky týkající se neoznačení dokumentů razítkem ČLS JEP, jakož i námitku krátké lhůty pro hlasování s tím, že 25 pracovních dnů je lhůtou standardní. Podle volební komise navržený způsob volby neodporuje stanovám a připomínky a skutečnosti uvedené ve stížnosti nemohou mít zásadní vliv na výsledek voleb. Volební komise obdržela toliko stížnost navrhovatelky, nikoho jiného;

- volby do orgánů organizačních složek jsou v ČLS JEP upraveny jak ve stanovách (§ 6), tak v jednacím řádu a zejména ve volebním řádu, které jsou spolu se Seznamem organizačních složek k 28. lednu 2015 součástí brožury vydané ČLS JEP;

- hlasování je podle § 5 odst. 1 volebního řádu tajné;

- podle § 10 volebního řádu mohou volby do výboru a revizní komice organizační složky probíhat i korespondenčním nebo elektronickým způsobem a o způsobu voleb rozhoduje výbor organizační složky, který zvolí volební komisi, která pak volby řídí a organizuje a plní i funkci skrutátorů (§ 7);

- volby do stálých orgánů se podle § 8 volebního řádu konají zpravidla jednokolovým způsobem, orgán, který vyhlásil volby, může rozhodnout i o dvoukolovém způsobu voleb;

- podle § 8 odst. 6 volebního řádu stížnosti na průběh voleb lze podávat písemně do jednoho měsíce o vyhlášení výsledků voleb na adresu volební komise. K později podané stížnosti nebude přihlíženo. O stížnosti rozhodne volební komise;

12. Soud prvního stupně dodává, že navrhovatelka v průběhu řízení k dotazu soudu, která ustanovení stanov ČLS JEP byla porušena, uvedla, že stanovy ČLS JEP byly porušeny v důsledku nedodržení základních ustanovení volebního řádu, ten je podle § 1 odst. 1 volebního řádu nutné považovat za součást stanov. Konkrétně byl porušen § 4 odst. 1, 3, § 5 odst. 2 a konečně § 10 odst. 3 volebního řádu, a tím i § 7 odst. 4 písm. i) stanov ČLS JEP, podle něhož je použití volebního řádu pro volby do orgánů společností obligatorní. Ve volbách byly uplatněny i hlasy nehlasujících členů ČDS, tj. že hlasovaly i nečlenové, případně členové s využitím více hlasů, než jim náleží, tj. jeden člen má jeden hlas. Nedošlo k řádnému obeslání všech oprávněných voličů a v důsledku toho mohlo dojít ke zvolení osob, které ve skutečnosti neobdržely prostou většinu hlasů oprávněných voličů.

13. Následně soud prvního stupně dospěl k tomuto právnímu posouzení věci:

- volební řád ČLS JEP je sice jejím vnitřním předpisem, nejde však o stanovy. Podle § 258 o. z. je pro přezkum soudu relevantní jen rozpor se zákonem nebo stanovami. K posuzování rozporu s jinými předpisy soud není oprávněn;

- navíc podle § 8 odst. 6 volebního řádu se stížnosti na průběh voleb podávají do jednoho měsíce od vyhlášení výsledků voleb na adresu volební komise. Navrhovatelka tuto možnost využila, volební komise její stížnost dne 4. září 2015 projednala a dospěla k závěru, že podané námitky jsou neoprávněné. Neplatnosti voleb se tedy bylo možné dovolat u orgánů spolku, jak uvádí § 258 o. z., proto je přezkum ze strany soudu vyloučen;

- i kdyby se soud prvního stupně v tomto mýlil a přezkum soudem byl možný, volby proběhly v souladu s volebním řádem;

- návrh není důvodný, a to ani v části týkající se veškerých navazujících rozhodnutí takto zvoleného výboru ČDS, proto soud návrh v plném rozsahu zamítl.

14. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 150 o. s. ř. tím, že v řízení úspěšné ČLS JEP nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť nepostupovala v souladu s § 3045 odst. 2 o. z.

15. Proti usnesení soudu prvního stupně, konkrétně proti části týkající se samotné volby výboru ČDS, podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v této části změnil tak, že návrhu vyhoví, případně aby je v této části usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

16. Odvolatelka argumentuje tím, že závěry soudu prvního stupně nemají oporu v průběhu řízení, navíc jsou v rozporu se závazným právním názorem odvolacího soudu.

17. Podle odvolatelky je předložení stížnosti příslušnému orgánu spolku dle § 258 o. z. podmínkou následné podání návrhu u soudu. Nelze však uzavřít, že předložením věci příslušnému orgánu spolku, který stížnosti nevyhověl, je věc vyřízena, a nelze se již dovolávat soudní ochrany.

18. Jestliže odvolatelka tvrdí, že voliči nebyli řádně obesláni, že počet přijatých hlasů nekoresponduje s počtem skutečně hlasujících a navrhla k tomu důkazy, nelze bez jejich provedení uzavřít, že k porušení předpisů nedošlo. ČLS JEP sice tvrdila, že oprávněné voliče obeslala, nijak to však nedoložila. Volební řád představuje podrobnou úpravu stanov (§ 7 odst. 4 písm. i/ stanov). V zbytku navrhovatelka odkázala na odvolání proti předchozímu rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne 12. května 2019. Zdůrazňuje, že „výbor ČDS“ lze považovat za situace, kdy ČDS nemá právní subjektivitu, za orgán ČLS JEP ad-hoc s pravomocí v určitém „úseku“ své činnosti.

19. ČLS JEP ve vyjádření k odvolání navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené části potvrdil a výrok o nákladech řízení změnil tak, že jí v plném rozsahu přizná právo na náhradu nákladů řízení.

20. Podle ČLS JEP je ve vztahu k § 258 o. z. třeba vyjít z toho, že volební řád není součástí stanov, že stížnost byla volební komisí shledána nepatřičnou a důvody, které uplatnila navrhovatelka u volební komise, nelze nyní rozšiřovat, protože interní přezkum by pozbyl smyslu. Navrhovatelka uvedla v rámci interního přezkumu dva důvody, a to krátkost lhůty 25 pracovních dnů pro volbu a absenci razítka ČLS JEP, přičemž tyto podmínky nejsou upraveny ani ve volebním řádu. Navrhovatelka podle jejího mínění rovněž neunesla důkazní břemeno k tvrzenému neobeslání členů ČDS.

21. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu (§ 212 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

22. Odvolací soud nejprve pro stručnost v plném rozsahu odkazuje na závazný právní závěr obsažený ve shora zmíněném usnesení ze dne 4. února 2020, č. j. 14 Cmo 184/2019 - 89. Opět zdůrazňuje, že výčet orgánů spolku v § 234 o. z. není konečný, vedle obligatorních orgánů může mít spolek řadu orgánů fakultativních, v tomto směru se plně uplatní princip spolkové autonomie. Spolek může mít v rámci své organizační struktury stanovami upravené organizační složky bez právní osobnosti a jejich orgány jsou orgány samotného spolku. Rozhodnutí orgánu začleněného v rámci organizační struktury spolku do jeho organizační složky je nepochybně rozhodnutím orgánu samotného spolku a vztahuje se na něj úprava neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku v § 258 a násl. o. z.

23. V poměrech projednávané věci je ČDS existující organizační složkou ČLS JEP bez právní osobnosti a řešené rozhodnutí o volbě členů výboru ČDS představené předsedou volební komise prim. Hoffmanem je rozhodnutím shromáždění členů ČDS - tj. orgánu ČDS a potažmo ČLS JEP, předvídaného § 5 odst. 1 písm. a/ stanov - realizovaným za použití korespondenčního hlasování.

24. Podle § 258 o. z. každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.

25. Podle § 259 o. z. právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

26. Výkladem citovaného § 258 o. z. se zabýval Nejvyšší soud (mimo jiné) v usnesení ze dne 19. září 2018, sp. zn. 29 Cdo 5859/2016, dostupném na www.nsoud.cz. V něm zformuloval a odůvodnil závěr, podle něhož „Postupem podle § 258 o. z. lze napadat (zásadně) pouze ta rozhodnutí orgánu spolku, která již nemohou být (podle stanov) přezkoumána (některým) orgánem spolku (tedy, jejichž nezákonnost či rozpornost se stanovami nemůže napravit sám spolek prostřednictvím rozhodnutí k tomu příslušného orgánu). Subjektivní prekluzivní lhůta k podání návrhu na vyslovení neplatnosti takového rozhodnutí podle § 259 o. z. může začít běžet až od okamžiku, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět právě o tom rozhodnutí, které lze napadnout u soudu (tj. o rozhodnutí, které již nelze napadat u orgánu spolku).“

27. Odvolatelka podle shora uvedených skutkových zjištění podala stížnost na průběh voleb volební komisi dle § 8 odst. 6 volebního řádu, volební komise její stížnost projednala dne 4. září 2015 a dospěla k závěru, že námitky odvolatelky nejsou oprávněné. Navrhovatelka následně podala dne 10. listopadu 2015, tedy v tříměsíční subjektivní lhůtě plynoucí ze shora citovaného § 259 o. z., předmětný návrh. Soudem prvního stupně dovozený důvod zamítnutí návrhu s ohledem na interní přezkum napadeného rozhodnutí orgánu ČLS JEP, a tedy nemožnost soudního přezkumu, s ohledem na výše uvedený soudní výklad dán není.

28. Ovšem soudní přezkum v rámci § 258 o. z. je přípustný jen z důvodů dříve uplatněných při interním přezkumu rozhodnutí orgánu spolku. To vyplývá z logiky věci. Pokud by toto neplatilo, ad absurdum by bylo možné v podstatě obejít povinnost primární revize uplatněním jen bagatelního důvodu s ponecháním si podstatných důvodů pro soudní řízení. Současně by opačný závěr vedl k zatěžování soudů návrhy odůvodněnými skutečnostmi, které měly být a nebyly řešeny v rámci stanovami předepsaného interního postupu.

29. Je pravdou, že stanovy vedle obligatorních náležitostí uvedených v § 218 o. z. (název a sídlo spolku, účel spolku, práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat, určení statutárního orgánu) pravidelně upravují i další materii, např. právě bližší pravidla pro konstituování orgánů spolku. V daném případě jsou tato pravidla souhrnně vyňata do volebního řádu ČLS JEP. Stanovy ČLS JEP nikde výslovně nehovoří o volebním řádu jako o jejich nedílné součásti a terminologicky důsledně rozlišují stanovy a volební řád /např. § 4 odst. 2, § 10 odst. 3/ a např. § 14 odst. 3 písm. b) stanov výslovně odděluje stanovy a ostatní předpisy ČLS JEP. Na stanovy odkazuje § 1 odst. 1 samotného volebního řádu, a to jen tak, že volební řád ČLS JEP vychází z příslušných ustanovení stanov ČLS JEP. Ovšem závěru o tom, že volební řád má rovněž povahu stanov, brání už jen rozdílný režim pro jeho případné změny či zrušení. Zatímco u stanov je schvalování, změna a rušení svěřeno výlučně nejvyššímu orgánu ČLS JEP, tj. sjezdu delegátů ČLS JEP (§ 10 odst. 3 písm. a/ stanov), u volebního řádu stanovy v důsledku připouští změnu či rušení volebního řádu též shromážděním představitelů organizačních složek, které se schází mezi sjezdy delegátů ČLS JEP (§ 11 odst. 1 a 4 písm. a/ stanov). Volební řád ČLS JEP nemá povahu stanov.

30. Citovaný § 258 o. z. omezuje soudní přezkum platnosti rozhodnutí orgánu spolku na nezávažnější případy spočívající v rozporu se zákonem nebo se stanovami. Tedy a contrario případný rozpor (jen) s jinými spolkovými předpisy důvodem pro vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku být nemůže.

31. Navrhovatelka namítá nedodržení § 4 odst. 1, § 3, § 5 odst. 2 a § 10 odst. 3 volebního řádu, a tím i § 7 odst. 4 písm. i) stanov ČLS JEP, podle něhož je použití volebního řádu pro volby do orgánů společností obligatorní. Navrhovatelkou namítaný § 7 odst. 4 písm. i) stanov připouští, aby výbor organizační složky rozhodoval o způsobu voleb do orgánů organizační složky a zabezpečoval jejich realizaci v souladu s případně schváleným volebním řádem organizační jednotky. Takže organizační jednotka může prakticky vyloučit aplikaci volebního řádu ČLS JEP tím, že shromáždění jejích členů přijme vlastní volební řád (§ 6 odst. 5 písm. a/ stanov) schvalovaný na centrální úrovni toliko předsednictvem ČLS JEP (§ 12 odst. 3 písm. h/ stanov). I z této skutečnosti vyplývá nyní již kategorický závěr, že volební řád ČLS JEP nemá povahu stanov.

32. Pak ale soudu nepřísluší posuzovat souladnost řešeného rozhodnutí shromáždění členů ČDS o volbě členů výboru ČDS s namítanými ustanoveními volebního řádu ČLS JEP. Zde přichází do úvahy pouze shora zmíněná interní revize dle § 8 odst. 6 volebního řádu, a tu odvolatelka využila s negativním výsledkem.

33. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve věci samé v odvoláním napadeném rozsahu jako ve výsledku věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

34. Odvolací soud změnil závislý výrok o nákladech řízení, neboť bylo na místě o náhradě nákladů řízení rozhodnout v souladu se zásadou úspěchu ve věci zakotvenou v § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s. Soud prvního stupně měl ve věci úspěšné ČLS JEP podle obsahu spisu správně přiznat na náhradě nákladů řízení částku 17 000 Kč, stávající se z odměny advokáta za 5 úkonů právní služby po 3 100 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), k), § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu) a 5 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu.

35. O nákladech tohoto odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 o. s. ř. V odvolacím řízení úspěšné ČLS JEP přiznal vůči navrhovatelce právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v rozsahu odměny advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 3 100 Kč dle § 11 odst. 1 písm. g), § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bodu 5 advokátního tarifu a jednoho režijního paušálu ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; celkem 3 400 Kč.