o nařízení předběžného opatření, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. října 2021, č. j. 2 Nc 1288/2021-13,
Mgr. Kateřina Horáková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 16. 2. 2022
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci
navrhovatelky: [Jméno navrhovatelky A]., IČO [IČO navrhovatelky A]
sídlem [Adresa navrhovatelky A]
za účasti: 1) [Jméno navrhovatelky B]., IČO [IČO navrhovatelky B]
sídlem [Adresa navrhovatelky B]
2) [Jméno navrhovatelky C]., IČO [IČO navrhovatelky C]
sídlem [Adresa navrhovatelky B]
obě zastoupeny [Jméno Zástupce], advokátem
sídlem [adresa]
o nařízení předběžného opatření, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. října 2021, č. j. 2 Nc 1288/2021-13,
I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Navrhovatelka je povinna zaplatit účastnicím 1) a 2) k rukám jejich právního zástupce na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 5 566 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
1. Městský soud v Praze výrokem I. v záhlaví uvedeného usnesením zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, podle něhož by měla být účastnici 2) společnosti [právnická osoba]. (dále též jen „společnost“) uložena povinnost zdržet se jakékoliv dispozice se svým majetkem přesahujícím obvyklou míru činnosti správa nemovitostí, zejména zcizení, zatížení nebo jiného právního jednání směrujícího ke snížení hodnoty nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], obč. vyb., zapsaného na LV č. [Anonymizováno] a podílu ve výši ideální 1⁄4 na pozemku parc. č. [Anonymizováno], ostatní plocha, zapsaného na LV č. [Anonymizováno], vše v katastrálním území [adresa], zapsaných u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „předmětné nemovitosti“), jakož i povinnost zdržet se sjednání jakýchkoliv závazků nemajících věcnou souvislost s řádnou správou těchto nemovitostí do doby pravomocného skončení řízení vedeného ve věci samé. Výrokem II. soud prvního stupně rozhodl o vrácení složené jistoty ve výši 50 000 Kč navrhovatelce.
2. V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně konstatoval, že navrhovatelka se domáhala nařízení předběžného opatření ve výše specifikovaném rozsahu, neboť je jediným akcionářem společnosti, když jí „společnost byla ukradena“, navrhovatelka nikdy své akcie společnosti na nikoho nepřevedla. Je-li v obchodním rejstříku zdejšího soudu od 5. srpna 2015 zapsána jako jediný akcionář společnosti společnost [právnická osoba]., pak tento zápis neodpovídá skutečnému stavu. Dle navrhovatelky je třeba před zahájením meritorního řízení prozatímně upravit poměry účastníků, jelikož hrozí vyvedení předmětných nemovitostí z majetku společnosti (čímž by přišla o jediný svůj cenný majetek), a je zároveň dána obava z ohrožení případného výkonu rozhodnutí. Důvodnost těchto obav podtrhuje skutečnost, že [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a osoby s nimi spolupracující se obdobného jednání dopustili i v dalších případech a je proti nim z toho důvodu vedeno trestní řízení na základě obvinění z několika trestných činů.
3. Soud prvního stupně s odkazem na § 75c a § 75 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dospěl k závěru, že podmínky pro nařízení předběžného opatření nebyly splněny, a proto podaný návrh zamítl. V době rozhodování soudu prvního stupně o podaném návrhu byly dispozice s majetkem společnosti (v navrhovatelkou požadovaném rozsahu) omezeny, a to na základě pravomocného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. září 2015, č. j. 2 Nc 1101/2015-12, jímž bylo vyhověno návrhu navrhovatelky na nařízení předběžného opatření v identickém rozsahu (dále též „dříve nařízené předběžné opatření“). Řízení o určení, že navrhovatelka je jedinou akcionářkou společnosti, je vedeno Městským soudem v Praze pod sp. zn. 76 Cm 28/2015; navrhovatelka je v postavení žalobkyně, žalovanými 1) až 4) jsou společnosti [právnická osoba]., [právnická osoba]., [Jméno navrhovatelky C]. a [právnická osoba] Žaloba byla rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23. března 2017, č. j. 76 Cm 28/2015-143, ve znění opravného usnesení ze dne 12. května 2017, č. j. 76 Cm 28/2015-151, zamítnuta; uvedené rozhodnutí bylo rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 3. září 2021, č. j. 7 Cmo 25/2018-418, potvrzeno. Dle soudu prvního stupně navrhovatelka neosvědčila nárok ve věci samé, a to ani pokud by v návrhu na nařízení předběžného opatření specifikovala, jakou žalobu hodlá podat; otázka, zda je navrhovatelka jedinou akcionářkou společnosti, byla již pravomocně vyřešena.
4. O vrácení složené jistoty navrhovatelce soud prvního stupně rozhodl s odkazem na § 74b odst. 4 věta první o. s. ř.
5. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud napadené rozhodnutí ve výroku I. změnil tak, že navržené předběžné opatření nařídí, a výrok II. zrušil.
6. Odvolatelka má za to, že soudem prvního stupně zjištěný skutkový stav neobstojí, soudu prvního stupně vytýká nesprávné právní posouzení věci, zejména pokud jde o existenci překážky res iudicata. Dle odvolatelky je proto namístě, aby se odvolací soud návrhem zabýval po věcné stránce, z důvodů v odvolání podrobně rozebraných. Odvolatelka zejména poukazuje na to, že soud prvního stupně se nevypořádal s její argumentací v návrhu uvedenou. Rozhodnutí soudu prvního stupně nesplňuje požadavky kladené na odůvodnění rozhodnutí ve smyslu § 169 odst. 2 o. s. ř.; považuje proto napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné. Dodává, že důvody, na nichž soud prvního stupně založil své rozhodnutí, považuje za nesprávné. Snáší obsáhlé námitky proti závěru soudu prvního stupně k existenci dříve nařízeného předběžného opatření s tím, že žádné pravidlo nebrání soudu vydat v různých řízeních více předběžných opatření, která se vzájemně zcela nebo zčásti překrývají. Jakékoliv předběžné opatření následně vydané bude bez významu, pakliže bude společnosti a účastnici 1) dán prostor.
7. Odvolatelka dodává, že v době podání odvolání dříve nařízené předběžné opatření již ve smyslu § 77 odst. 1 písm. b) o. s. ř. zaniklo, tudíž pokud by se jednalo o podmínku bránící nařízení požadovaného předběžného opatření v daném řízení, jejím odpadnutím je za aktuálního stavu možné požadované předběžné opatření vydat.
8. Odvolatelka se rovněž podrobně vyjadřuje k pravomocně skončenému řízení o určení akcionáře společnosti vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 76 Cm 28/2015. Poukazuje na to, že v označeném řízení účastnice 1) nebyla jeho účastníkem, není zde dána totožnost účastníků řízení, což vylučuje možnost existence překážky res iudicata. Rovněž zdůrazňuje, že skutkový stav se oproti označenému řízení výrazně změnil, když žaloba byla zamítnuta pro nedostatek aktivní legitimace navrhovatelky na požadovaném určení z důvodu uzavření smlouvy o koupi závodu ze dne 30. srpna 2017, kterou mělo dojít mj. i k prodeji akcí navrhovatelky společnosti [právnická osoba]. Odvolatelka poukazuje na odlišnost aktuálního skutkového stavu, majíc za to, že aktivní legitimace navrhovatelky byla nově založena odstoupením od uvedené smlouvy o koupi závodu, které bylo [právnická osoba]. doručeno dne 6. září 2021, jakož i uplatněním námitky relativní neplatnosti přípisem ze dne 9. listopadu 2021.
9. Odvolatelka dále uvádí, že v návrhu na nařízení předběžného opatření dostatečně specifikovala žalobu ve věci samé, a to v jejím prvním odstavci.
10. Odvolací soud s ohledem na skutečnosti uváděné v návrhu na nařízení předběžného opatření vyžádal stanovisko společnosti a účastnice 1) k podanému návrhu a odvolání.
11. Účastnice s návrhem na nařízení předběžného opatření ani odvoláním nesouhlasí; navrhly, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.
12. Účastnice považují podaný návrh za další článek mnohaleté šikany navrhovatelky vůči nim; k tomu uvádějí soupis sporů a řízení, které musely podstoupit a postupují, když jejich iniciátorem je navrhovatelka a jí blízké osoby. Namítají, že navrhovatelka není osobou aktivně legitimovanou k podání návrhu na vydání předběžného opatření a ani žaloby na určení, kdo je společníkem společnosti, když dobrovolně převedla své akcie do majetkové podstaty společnosti [právnická osoba]. Tyto akcie nebyly z majetkové podstaty vyloučeny ani vyškrtnuty. Pokud navrhovatelka odstoupila od smlouvy o koupi závodu, pak zřejmě přehlédla, že právo od smlouvy odstoupit bylo promlčeno, insolvenční správce ve sporu o vyloučení předmětných akcií ze soupisu majetkové podstaty dlužnice [právnická osoba]. námitku promlčení uplatnil. Poukazují rovněž na to, že v minulosti se navrhovatelka na základě shodných skutkových tvrzení domáhala určení, že je akcionářkou společnosti. Žaloba byla pravomocně zamítnuta a nastala tak překážka věci rozhodnuté.
13. Rovněž mají účastnice za to, že není dána existence potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků. Navrhovatelka odkazuje pouze na vágní sdělení pana [Anonymizováno], přičemž z reálného stavu vyplývá, že toto není pravdou, k žádnému pokusu o prodej předmětných nemovitostí nedošlo.
14. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.
15. Rozhodnutí soudu prvního stupně totiž netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti. Z jeho odůvodnění lze seznat, jaká skutková zjištění soud prvního stupně vzal v potaz, jakými úvahami se řídil a z jaké právní úpravy vyšel, a proti tomu odvolatelka brojí. Ke kritériím přezkoumatelnosti rozhodnutí srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní. Usnesení soudu prvního stupně je tedy přezkoumatelné.
16. Předně je třeba uvést, že nelze přisvědčit odvolatelce, že soud prvního stupně zamítl návrh na nařízení předběžné opatření pro existenci překážky věci pravomocně rozsouzené; z odůvodnění rozhodnutí se takovýto postup nepodává. Nad to je třeba zdůraznit, že případné aplikaci § 159a odst. 4 o. s. ř. by odpovídalo odlišné znění výroku (zastavení řízení o nařízení předmětného předběžného opatření dle § 104 odst. 1 věta první ve spojení s § 159a odst. 4 o. s. ř.). Soud prvního stupně podaný návrh zamítl s tím, že navrhovatelka neosvědčila nárok ve věci samé.
17. Podle § 74 odst. 1 o. s. ř. před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Podle odst. 2 jsou účastníky řízení navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu. Podle odst. 3 příslušným k nařízení předběžného opatření je soud, který je příslušný k řízení o věci, nestanoví-li zákon jinak.
18. Podle § 76 odst. 1 písm. d) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy.
19. Podle § 76 odst. 1 písm. d) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo, aby s určitými věcmi nebo právy nenakládal.
20. Podle § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.
21. Návrhem na nařízení předběžného opatření podaným u soudu prvního stupně dne 25. října 2021 se navrhovatelka domáhá zamezení dispozic s majetkem společnosti – jejími nemovitostmi ve shora uvedeném rozsahu. Z návrhu je zřejmé, že navrhovatelka hodlá podat „návrh na zahájení řízení o určení, kdo je akcionářem odpůrce č. 2 (společnosti – pozn. odvolacího soudu)“, jehož účastníky budou navrhovatelka a účastnice 1) a 2). Návrh na nařízení předběžného opatření navrhovatelka odůvodnila tím, že je jediným akcionářem společnosti a ač své akcie nepřevedla na jiného, je v obchodním rejstříku od 9. července 2015 zapsán jako jediný akcionář společnosti společnost [právnická osoba]., od 5. srpna 2015 pak společnost [právnická osoba].; nyní je jako jediný akcionář společnosti zapsána účastnice 1). Navrhovatelka zdůraznila, že nikdy akcie na třetí osobu nepřevedla; údajní akcionáři předmětné akcie nemají, a ani nemohou mít v držení, neboť tyto v současné době drží insolvenční správce dlužníka [právnická osoba]., jež je nabyla na základě smlouvy o koupi závodu (který byl tvořen mj. i 100 % akcií společnosti) ze dne 30. srpna 2017. Jelikož nebyla uhrazena sjednaná cena za převod závodu, ani nebyl akceptován zápočet, kterým měla být cena uhrazena, navrhovatelka dne 6. září 2021 od uvedené smlouvy odstoupila. Navrhovatelka se obsáhle věnuje zejména otázce údajného převodu jejích akcií, zdůrazňujíc, že byl zneužit podpis bývalého člena představenstva [Anonymizováno] při převodu akcionářských práv, v jehož důsledku došlo ke změně akcionářské struktury společnosti a jejích orgánů; smlouva je neplatná. K převodu akcií došlo podvodem, nikoli na základě svobodné a vážné vůle navrhovatelky, což je zřejmé z popisovaných skutečností. Navrhovatelka zároveň poukázala na to, že obdobného jednání se jí zmiňované osoby, zejména [Anonymizováno] a [Anonymizováno] dopustili opakovaně i v jiných případech (např. společnost [právnická osoba].), kdy jsou tito v této souvislosti osobami trestně stíhanými. Navrhovatelka zdůraznila, že společnost jí byla „ukradena“, k převodu akcií na třetí osobu tedy nikdy platně nedošlo; je nadále jediným akcionářem společnosti. Má za to, že je nutné, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, aby bylo zabráněno nevratnému „vyvedení“ předmětných nemovitostí ze společnosti, neboť jde o podstatný majetek společnosti a jeho případným zcizením či jiným jednáním by došlo ke znehodnocení akcií. Navrhované předběžné opatření reflektuje nutnost vykonávání obvyklé správy nemovitostí, což je jediná činnost společnosti, a je vyloučeno, že by jí nařízením předběžného opatření požadovaném rozsahu vznikla škoda. Navrhovatelka tvrdí a dokládá, že společnost vyvíjí snahu předmětné nemovitosti prodat; předmětné nemovitosti byly realitní kanceláří opakovaně nabízeny k prodeji (v květnu 2021 a posléze v září 2021). Navrhovatelka rovněž poukázala na to, že jejímu obdobnému návrhu na nařízení předběžného opatření soud prvního stupně již i vyhověl a předběžné opatření usnesením ze dne 9. září 2015, č. j. 2 Nc 1101/2015-12, v požadovaném rozsahu nařídil. Platnost tohoto usnesení je však omezena do doby pravomocného skončení sporu vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 76 Cm 28/2015; dne 3. září 2021 bylo vydáno rozhodnutí odvolacího soudu, zbývá jen doručení jeho rozsudku účastníkům řízení, kdy účinnost a platnost uvedeného předběžného opatření skončí. Spolu s návrhem navrhovatelka předložila listiny, z nichž lze dle jejího mínění v dané fázi řízení dovodit, že je sporným, kdo je skutečným jediným akcionářem společnosti; rovněž příslušné výpisy z katastru nemovitostí, prokazující stav evidovaný k datu 7. září 2021 a 25. října 2021, jakož i čestné prohlášení osloveného kupce předmětných nemovitostí (čestné prohlášení jednatele společnosti [právnická osoba], pana [Anonymizováno], ze dne 14. května 2021 a potvrzení opakované nabídky ze dne 6. září 2021).
22. V průběhu odvolacího řízení bylo ověřeno, že vlastníkem předmětných výše specifikovaných nemovitostí je nadále společnost.
23. Odvolací soud z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti zjistil, že navrhovatelka byla zapsána jako jediný akcionář společnosti od 29. října 2013 do 9. července 2015; následně byly jako jediný akcionář zapsány společnosti [právnická osoba]. (v období od 9. července 2015 do 5. srpna 2015), [právnická osoba]. (od 5. srpna 2015 do 26. října 2015), [právnická osoba] (od 26. října 2015 do 3. 11. 2020), a v současné době je od 3. listopadu 2020 jako jediný akcionář společnosti zapsána účastnice 2).
24. Odvolací soud dotazem na Městský soud v Praze zjistil, že avizovaná nová žaloba na určení, že navrhovatelka je akcionářem společnosti, nebyla u soudu prvního stupně doposud podána. Předchozí žaloba na určení, že navrhovatelka (v označeném řízení v postavení žalobkyně) je jedinou akcionářkou společnosti, byla rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23. března 2017, č. j. 76 Cm 28/2015-143, ve znění opravného usnesení ze dne 12. května 2017, č. j. 76 Cm 28/2015-151, zamítnuta; uvedené rozhodnutí bylo rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 3. září 2021, č. j. 7 Cmo 25/2018-418, potvrzeno (dále též jen „předchozí řízení o určení jediného akcionáře“). Soudy bylo shledáno, že navrhovatelka uzavřením smlouvy o koupi závodu ze dne 30. srpna 2017 pozbyla vlastnické právo ke všem akciím společnosti, v důsledku čehož v daném řízení pozbyla aktivní věcnou legitimaci.
25. Odvolací soud z elektronické podoby insolvenčního spisu dlužnice - společnosti [právnická osoba]. vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 25 INS 2531/2012 ověřil, že akcie společnosti jsou zapsány v soupisu majetkové podstaty dlužnice [právnická osoba]. (položky 24 až 35), vyhotovené dne 19. července 2020 insolvenčním správcem. Navrhovatelka podala dne 29. září 2021 vylučovací žalobu, jíž se domáhala vyloučení akcií společnosti z majetkové podstaty dlužnice [právnická osoba].; řízení je vedeno pod sp. zn. 42 ICm 2665/2021. Zároveň podala v uvedeném incidenčním řízení návrh na vydání předběžného opatření totožného rozsahu jako v nadepsaném řízení; tento byl usnesením ze dne 11. října 2021, č. j. 42 ICm 2665/2021-46, zamítnut. K odvolání žalobkyně bylo rozhodnutí usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 25. ledna 2022, č. j. 102 VSPH 881/2021-82, potvrzeno. Žalobu na vyloučení akcií z majetkové podstaty insolvenční správce považuje za další obstrukční počin žalobkyně. Vznesl námitku promlčení práva žalobkyně na odstoupení od smlouvy o prodeji závodu ze dne 30. srpna 2017, neboť právo odstoupit od smlouvy je právo věcné, a tudíž se promlčuje v tříleté promlčecí lhůtě.
26. Předně odvolací soud zdůrazňuje, že institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy účastníků, ale aby zatímně do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy účastníků vyřešeny pravomocným rozhodnutím soudu, poměry upravil. Pro nařízení předběžného opatření je tak třeba, aby byly splněny současně dva základní předpoklady – osvědčení nároku ve věci samé a existence potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků nebo důvodné obavy z ohrožení výkonu rozhodnutí. Procesní odpovědnost v tomto směru má navrhovatel předběžného opatření (§ 75 odst. 3 a 5 o. s. ř. a § 75c odst. 3 a 4 o. s. ř.). V podrobnostech k účelu a předpokladům pro nařízení předběžného opatření odvolací soud odkazuje např. na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01, dostupného na www.usoud.cz. Zbývá dodat, že pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vydání rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 o. s. ř.), což znamená, že odvolací soud pouze posuzuje, zda na základě tvrzení navrhovatelky a předložených listin byly v době rozhodování soudu prvního stupně důvody pro nařízení předběžného opatření dány či nikoliv.
27. Je třeba mít na zřeteli, že pro účely předběžného opatření nemusí být nárok ve věci prokázán nepochybně, postačuje, aby byl osvědčen natolik, že se s ohledem na okolnosti případu jeví alespoň pravděpodobným. Zákon nepředpokládá, že soud bude při rozhodování o předběžném opatření provádět dokazování, převládá zde totiž požadavek rychlosti řízení nad úplným prokázáním uplatněného nároku (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2001, sp. zn. 20 Cdo 134/99, uveřejněného pod číslem 58/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupného na www.nsoud.cz).
28. Odvolací soud má v poměrech projednávané věci za to, že tvrzení navrhovatelky v tomto okamžiku ke splnění výše uvedené podmínky pro nařízení předběžného opatření (osvědčení nároku ve věci samé) nepostačují. Navrhovatelka avizovanou žalobu na určení, že je jedinou akcionářkou společnosti dosud nepodala. Její předchozí žaloba s týmž požadavkem, tj. určení, že je jedinou akcionářkou společnosti, byla pravomocně zamítnuta (pro ztrátu aktivní legitimace navrhovatelky, která v průběhu řízení uzavřením smlouvy o koupi závodu ze dne 30. srpna 2017 pozbyla vlastnické právo k akciím). Tento rozsudek je závazný i pro právní nástupce účastníků, což odvolatelka pomíjí. Neobstojí tudíž její tvrzení, že v avizovaném dalším řízení o určení akcionářské struktury je podstatné, že na straně žalované bude stát jiný subjekt než v předchozím řízení o určení jediného akcionáře. Byť navrhovatelka od smlouvy o koupi závodu dne 6. září 2021 odstoupila a insolvenčnímu správci se tento úkon dostal do jeho dispoziční sféry, nelze přehlédnout, že navrhovatelka zcela rezignovala na odůvodnění svého jednání učiněného s takovou časovou prodlevou, proč uvedené odstoupení od smlouvy o koupi závodu bez dalšího znamená, že je jediným akcionářem společnosti a vlastníkem akcií. Odvolací soud pro úplnost dodává, že právo odstoupit od smlouvy je právem majetkové povahy, které se promlčuje v obecné tříleté promlčecí době a počátek běhu této doby je dán okamžikem, kdy věřitel mohl právo na odstoupení od smlouvy uplatnit poprvé (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2004, sp. zn. 33 Odo 633/2003, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. ledna 2017, sp. zn. 26 Cdo 2898/2016). Rovněž je nutno dodat, že akcie jsou nadále v držení insolvenčního správce dlužnice [právnická osoba]., který je jedinou osobou oprávněnou s tímto majetkem nakládat, včetně předmětných nemovitostí. Tudíž případný prodej předmětných nemovitostí bez souhlasu insolvenčního správce společnosti [právnická osoba]. by byl neplatný pro rozpor s insolvenčním zákonem (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. ledna 2022, č. j. 102 VSPH 881/2021-82).
29. Dle odvolacího soudu jsou tvrzení navrhovatelky uvedená v návrhu na nařízení předběžného opatření pro posouzení jí avizovaného požadavku pro účely řízení o nařízení předběžného opatření nedostatečná, zejména pokud jde o tvrzení týkající se odstoupení od smlouvy o koupi závodu a s tím související aktivní věcnou aktivní legitimací navrhovatelky k podání avizované žaloby na určení (která však podána nebyla). S ohledem na výjimečnou povahu předběžného opatření není dán prostor provádět k této otázce dokazování a blíže se jí zabývat. Navrhovatelka tak dle odvolacího soudu nárok ve věci samé neosvědčila, z jejích tvrzení není možné dovodit, že by žaloba mohla být úspěšná.
30. Druhým předpokladem pro nařízení předběžného opatření (prokázání existence potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků) se odvolací soud vzhledem k výše učiněnému závěru nezabýval, neboť pro nařízení předběžného opatření je třeba, aby byly splněny současně oba výše uvedené základní předpoklady.
31. Odvolací soud ze shora vyložených důvodů usnesení soudu prvního stupně jako věcně správně podle § 219 o. s. ř. potvrdil.
32. Vzhledem k tomu, že dosud nebyl podán návrh ve věci samé, odvolací soud rozhodl ve smyslu § 224 odst. 1 ve spojení s § 145 o. s. ř. o nákladech odvolacího řízení. Navrhovatelka nebyla v odvolacím řízení úspěšná, a proto odvolací soud účastnicím 1) a 2) přiznal vůči navrhovatelce právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Těmto náleží na náhradě nákladů řízení celková částka 5 566 Kč, sestávající se z odměny za dva úkony právní služby ve výši jedné poloviny (převzetí zastoupení a vyjádření k podanému odvolání, týkající se řízení o předběžném opatření) dle § 11 odst. 2 písm. a), odst. 3, § 9 odst. 3 písm. a), § 7 bodu 5 advokátního tarifu, snížená podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu o 20 % za každou zastupovanou osobu, tj. za každou účastnici ve výši 1 000 Kč (2 500 : 2, snížené o 20 %), včetně dvou režijních paušálů podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč, navýšené dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o DPH, jehož je právní zástupce plátcem.
Proti tomu usnesení není dovolání přípustné /§ 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř./.