o odměně znalce v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti ze dne 12. července 2017, k odvolání Ing. Pavla Kokiše, sídlem U Jezera 2045/6, 155 00 Praha 13 - Stodůlky, znalce z oboru znalecké činnosti písmoznalectví, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. září 2021, č. j. 80 Cm 116/2017-456,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením přiznal znalci [Jméno znalce A], sídlem [Jméno znalce B] (dále též jen „znalec“) za podaný znalecký posudek č. [Anonymizováno] odměnu ve výši 67 200 Kč, která mu bude vyplacena po právní moci usnesení.

2. Soud prvního stupně usnesení odůvodnil tím, že znalec předložil soudu vypracovaný znalecký posudek a požadoval odměnu v celkové výši 84 400 Kč, přičemž část úkonů provedených v roce 2020 jsou vyúčtovány v souladu s vyhláškou č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících (dále jen „vyhláška č. 37/1967 Sb.“) a zbývající úkony provedené v roce 2021 jsou vyúčtovány dle nové vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném (dále jen „vyhláška č. 504/2020 Sb.“). Dle soudu prvního stupně znaleckému posudku nelze nic vytknout, neboť obsahuje všechny předepsané náležitosti a znalec vyčerpal vymezený znalecký úkol. S ohledem na rozsáhlost a odbornou náročnost znaleckého posudku soud prvního stupně celkovou dobu práce znalce na znaleckém posudku vykázanou ve vyúčtování považoval za odpovídající. Stejně tak jeho požadavek na úhradu hotových výdajů, které vynaložil v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku, shledal soud oprávněným. Znalecký posudek však byl soudu prvního stupně předložen s mimořádně dlouhým zpožděním. Znalec byl ustanoven usnesením soudu prvního stupně ze dne 5. prosince 2018, č. j. 80 Cm 116/2017 – 60, v němž byla lhůta k vypracování znaleckého posudku stanovena na dva měsíce. K žádosti znalce byla lhůta prodloužena do konce roku 2019, přičemž znalecký posudek předložil znalec soudu až dne 26. května 2021. Soud prvního stupně proto s odkazem na § 31 odst. 5 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „zákon o znalcích“), odměnu znalce snížil o 17 200 Kč. K této výši soud prvního stupně dospěl s ohledem na již dříve znalci uloženou pokutu za prodlení s vypracováním znaleckého posudku ve výši 25 000 Kč, když právě tyto dvě částky ve svém součtu odpovídají částce rovnající se snížení odměny vyúčtované znalcem o polovinu (42 200 Kč), což v daném případě soud hodnotí jako zcela adekvátní.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal znalec odvolání, v němž nesouhlasí se zkrácením své odměny.

4. Odvolatel zásadně nesouhlasí s rozhodnutím soudu prvního stupně, přístup soudkyně soudu prvního stupně považuje za „nehorázný a neobjektivní“ a poukazuje při tom na řadu krajních neobvyklostí, které měly vypracování znaleckého posudku provázet a které by měly být prošetřeny. Úkolem odvolatele jakožto znalce v oboru písmoznalectví bylo posoudit na cca dvaceti sporných listinách pravost podpisů čtyř osob a rovněž stáří těchto listin. K provedení takové expertizní činnosti bylo proto třeba zajistit rozsáhlý a kvalitní materiál, který však znalci nebyl včas a v požadovaném množství poskytován. Odvolatel na podporu svého tvrzení detailně popisuje svou četnou komunikaci se soudem i účastníky řízení včetně právního zástupce navrhovatele, která byla ve velké míře neúspěšná. Odvolatel se do prodlení s vypracováním znaleckého posudku tedy dostal vinou jak navrhovatele a jeho právního zástupce, tak především vinou soudu prvního stupně, neboť ti i přes opakované žádosti ze strany znalce nedodali potřebný srovnávací materiál v dostatečném množství, bez něhož znalec nebyl objektivně schopen vypracovat plnohodnotný znalecký posudek v soudem stanovené lhůtě. Požadovaný srovnávací materiál obdržel odvolatel po četných dotazech učiněných v období od června 2020 do dubna 2021 až dne 13. května 2021. Teprve po obdržení těchto téměř rok očekávaných srovnávacích listin byl odvolatel schopen v květnu 2021 znalecký posudek dokončit a dne 25. května 2021 odevzdat. Ke snížení znalečného na polovinu z důvodu časového prodlení s odevzdáním znaleckého posudku má tedy odvolatel jak technické, tak věcné výhrady. Pokutu ve výši 25 000 Kč, která byla v souvislosti s prodlením dodání znaleckého posudku znalci dne 1. října 2020 soudem prvního stupně uložena a odvolacím soudem následně potvrzena, považuje znalec za zcela neoprávněnou, neboť byla uložena na základě prokazatelně nepravdivých klíčových informací. Znalec proto podal na předsedkyni odvolacího senátu Vrchního soudu v Praze a na ve věci rozhodující samosoudkyni soudu prvního stupně stížnosti. Rovněž poukazuje na skutečnost, že mu v průběhu jeho třicetileté znalecké činnosti nikdy nebyla žádná pokuta uložena.

5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Podle § 139 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) byl-li podán znalecký posudek nebo proveden tlumočnický úkon, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné a tlumočné). Zvláštní předpisy stanoví, komu a v jaké výši se znalečné a tlumočné vyplácí. Těmito zvláštními předpisy jsou zákon o znalcích a vyhláška č. 504/2020 Sb., přičemž dle § 19 vyhlášky č. 504/2020 Sb. odměna za znaleckou činnost vykonanou přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky (tj. před 1. lednem 2021) a náhrada nákladů účelně vynaložených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky v souvislosti se znaleckou činností se určují a vyúčtují podle vyhlášky č. 37/1967 Sb.․, ve znění pozdějších předpisů.

7. Podle § 31 zákona o znalcích

(1) Znalci náleží za výkon znalecké činnosti odměna.

(2) Odměna za výkon znalecké činnosti se řídí smlouvou se zadavatelem; není-li odměna takto sjednána nebo je-li zadavatelem orgán veřejné moci, odměna se určí podle příslušných ustanovení tohoto zákona a vyhlášky podle odstavce 7.

(3) Smluvní odměna musí být písemně sjednána před započetím výkonu znalecké činnosti, a to tak, aby žádným způsobem nezávisela na výsledku této činnosti. Znalec ve znaleckém posudku povinně uvede, zda byla smluvní odměna sjednána.

(4) Odměna se určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkonu.

(5) Určenou odměnu lze zvýšit, je-li znalecký posudek mimořádně obtížný, nebo je-li nutné urychlené zpracování znaleckého posudku. Určená odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden v souladu s požadavky uvedenými v § 28 nebo ve stanovené lhůtě. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, může zadavatel určenou odměnu zcela odepřít. To platí i v případě sjednané odměny, pokud si strany neujednaly něco jiného.

(6) Odměna určená nebo sjednaná podle odstavců 1 až 5 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty.

(7) Výši a způsob určení odměny, rozsah snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsob vyúčtování odměny stanoví ministerstvo vyhláškou.

8. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb. znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 300 až 450 Kč.

9. Dle § 16 vyhlášky č. 37/1967 Sb. činí odměna za znalecký posudek podle jeho náročnosti a podle míry odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit, za jednu hodinu práce 100 až 350 Kč.

10. Pokud znalec neprovedl úkon v souladu s požadavky stanovenými v § 28 nebo ve stanovené lhůtě, lze odměnu krátit až o 50 %. Pokud jde o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, lze odměnu krátit o více než 50 % nebo ji lze zcela odepřít. Nastane-li hypotéza této právní normy, je zadavatel povinen odměnu krátit, ale má volbu v tom, o kolik procent. Jedná se o zakotvení určitého typu procesní sankce vůči znalci. Tato sankce se uplatní při opožděnosti výkonu znalecké činnosti, a to bez ohledu na jiné použité procesní prostředky; ke krácení odměny lze přistoupit i tehdy, jestliže předtím bylo podání znaleckého posudku vynucováno uložením pořádkové pokuty. Snížení odměny v rozsahu do 50 % za neprovedení úkonu v souladu s požadavky stanovenými v § 28 (což je velmi široce formulovaná podmínka) bude v praxi přicházet v úvahu například při zjištění, že znalec nevycházel ze všech relevantních podkladů, které byly součástí spisového materiálu, nebo neposkytl odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku, popřípadě nedokázal obsah posudku blíže a s náležitou přesvědčivostí vysvětlit. (VISINGER, Radek. § 31 [Odměna]. In: DÖRFL, Luboš, KRYSL, Alexandr, LEHKÁ, Markéta, VISINGER, Radek. Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 281, marg. č. 25.)

11. Z obsahu předloženého spisu se podává, že usnesením ze dne 5. prosince 2018, č. j. 80 Cm 116/2017-60, soud prvního stupně ustanovil [Jméno znalce A] znalcem a současně mu uložil ve lhůtě dvou měsíců od doručení usnesení vypracovat znalecký posudek, jímž posoudí pravost a stáří podpisů navrhovatele, [Anonymizováno] a [Anonymizováno], na šesti v usnesení specifikovaných dokumentech (výrok I.), a rovněž navrhovateli, účastnici, [Anonymizováno] a [Anonymizováno] uložil povinnost poskytnout znalci veškerou potřebnou součinnost (výrok II.). Usnesením ze dne 9. dubna 2019 soud prvního stupně doplnil zadaný úkol o posouzení dalších dvou listin. Dále se ze spisu podává, že dne 11. března 2019 znalec požádal o prodloužení termínu na vypracování posudku. Dne 25. září 2019 zaslal soud prvního stupně znalci k jeho požadavku spisový materiál včetně požadovaných listin s originálními podpisy s tím, že soud prvního stupně očekává zpracování znaleckého posudku do 1. prosince 2019. Podáním ze dne 15. listopadu 2019 požádal znalec soud prvního stupně o prodloužení termínu k vypracování znaleckého posudku s odůvodněním, že právní zástupce navrhovatele nereaguje na znalcem zaslané doporučené dopisy, které mu znalec zaslal za účelem zjištění, kdo disponuje jakými spornými listinami, a ve snaze zajistit adekvátní srovnávací materiál. V reakci na předmětnou žádost soud prvního stupně lhůtu k vypracování zadaného znaleckého posudku prodloužil o jeden měsíc. Dne 30. října 2019 zaslal znalec soudu prvního stupně dotaz, kdy mu byly doručeny spisy sp. zn. 80 Cm 116/2017 a 80 Cm 117/2017, na což soud prvního stupně reagoval přípisem ze dne 13. listopadu 2019, že znalci byly dle sdělení pošty spisy doručeny dne 30. října 2019. Podáním ze dne 28. listopadu 2019 se znalec vyjadřuje k nedostatku doručeného srovnávacího materiálu od [Anonymizováno] (6 podpisů) a navrhovatele (3 podpisy) a znovu upozorňuje na nulovou spolupráci ze strany právního zástupce navrhovatele. Podáním ze dne 19. prosince 2019 znalec opětovně upozorňuje soud prvního stupně, že má ze strany [Anonymizováno] a navrhovatele nedostatečné srovnávací materiály, a že právní zástupce navrhovatele nadále na dopisy znalce nereaguje. Podáním ze dne 31. ledna 2020 znalec informuje soud prvního stupně, že se mu nadále nedaří prostřednictvím doporučených dopisů kontaktovat právního zástupce navrhovatele a s ohledem na nedostatečný srovnávací materiál žádá soud znovu o prodloužení lhůty k vypracování znaleckých posudků. Na č. l. 132 spisu je ručně psaný záznam soudu prvního stupně o telefonickém hovoru ze dne 5. února 2020 s právním zástupcem navrhovatele, který soudu prvního stupně sdělil, že všechny požadované listiny znalci zaslal; ze záznamu se rovněž podává, že stejného dne soud prvního stupně telefonicky kontaktoval rovněž znalce, který soudu prvního stupně sdělil, že pobývá v Rakousku, přičemž dne 11. února 2020 se soud prvního stupně opětovně pokusil se znalcem telefonicky spojit, avšak znalec hovory nepřijímal. Dne 11. února 2020 zaslal soud prvního stupně znalci e-mail s urgencí dodání znaleckých posudků, na který znalec odpověděl dne 12. února 2020 s tím, že stále eviduje toliko 6 dodaných podpisů [Anonymizováno] a 3 podpisy [Anonymizováno], což je dle znalce nedostatečný srovnávací materiál, který je nezbytný rozšířit, avšak na žádný z doporučených dopisů znalce ani [Anonymizováno] ani [Jméno navrhovatele A] ani právní zástupce navrhovatele nereagovali. Dne 11. června 2020 bylo soudu prvního stupně doručeno podání znalce, v němž znalec popisuje rozsáhlou komunikaci s právním zástupcem navrhovatele, [Anonymizováno] i [Anonymizováno] s výsledkem, že znalec bez vlastního zavinění stále nedisponuje potřebným srovnávacím materiálem, a žádá tedy soud o další prodloužení termínu k vypracování znaleckých posudků. Podáním ze dne 15. června 2020 požádal navrhovatel soud prvního stupně o zajištění listin pro znalce, které navrhovatel nemá k dispozici, avšak na nichž je podpis navrhovatele, a tyto listiny tak mohou sloužit jako srovnávací materiál pro vypracování znaleckého posudku. Ze záznamu soudu na č. l. 148 se podává, že soud prvního stupně dne 17. června 2020 opětovně telefonicky kontaktoval právního zástupce navrhovatele i znalce, přičemž právní zástupce navrhovatele popsal svou dosavadní součinnost poskytnutou znalci, a znalec hovor opět nepřijal. Dne 19. června 2020 bylo soudu prvního stupně doručeno podání znalce, v němž se znalec vyjadřuje k nedostatečné spolupráci ze strany navrhovatele, k nedostatku srovnávacího materiálu a rovněž upozorňuje soud, že celý následující týden stráví na kolech, a v této době stejně jako na lyžích nebude brát telefony. Podáním ze dne 30. června 2020 se právní zástupce navrhovatele vyjádřil k znalcem tvrzeným skutečnostem s tím, že úvodní průtahy v řízení byly skutečně zapříčiněny jak ze strany právního zástupce jeho stěhováním, tak nečinností navrhovatele, ovšem od února 2020 byla ze strany navrhovatele zjednána náprava a jak navrhovatel tak jeho právní zástupce se znalcem komunikují a všechny znalcem požadované listiny, které měl navrhovatel k dispozici, znalci zaslali, což dokládají přílohami k podání, v nichž je zachycena komunikace se znalcem a vyjmenován poskytnutý srovnávací materiál. I přes opakovanou snahu však právní zástupce označuje komunikaci se znalcem za značně problematickou a chaotickou, neboť se znalec opakovaně dotazuje, které listiny mu byly zaslány, zaslané listiny považuje vždy za nedostatečné a opětovně požaduje již dříve zaslané listiny. Byť se právní zástupce za počáteční průtahy v řízení omluvil, má současně za to, že podíl viny na průtazích v řízení nese rovněž znalec, kterému nic nebránilo opatřit si potřebné informace od společnosti, zvlášť když je z povahy sporných listin zřejmé, že listiny, které má znalec zkoumat, budou nejspíše v držení společností nebo jejich statutárních orgánů. Přípisem ze dne 26. srpna 2020 byl znalec soudem prvního stupně vyzván k dodání znaleckého posudku do 15. září 2020 s odůvodněním, že znalci byla ze strany soudu i protistrany poskytnuta maximální součinnosti, a současně byl znalec poučen o uložení pořádkové pokuty v případě dalšího prodlení se zpracováním posudku. Podáním ze dne 25. srpna 2020 se znalec obsáhle vyjadřuje ke komunikaci s právním zástupcem navrhovatele s tím, že komunikace je zdlouhavá a zmatečná s výsledkem, že znalci byly předloženy toliko listiny sporné namísto srovnávacích. Podáním ze dne 22. září 2020 se znalec vyjadřuje k urgenci soudu s tím, že opakuje svou dřívější argumentaci, že soud prvního stupně neodpovídá na jeho četné dotazy, že nemá k dispozici potřebný srovnávací materiál a nemůže tedy objektivně pracovat na provedení expertizy, a v neposlední řadě upozorňuje soud na své zdravotní potíže, které zapříčinily výrazný útlum jeho znalecké činnosti. Soud prvního stupně na poslední vyjádření znalce reagoval uložením pořádkové pokuty ve výši 25 000 Kč usnesením ze dne 30. září 2020, č. j. 80 Cm 116/2017-299, která byla Vrchním soudem v Praze jako soudem odvolacím v usnesení ze dne 12. února 2021, č. j. 14 Cmo 350/2020-377, potvrzena.

12. Dále se ze spisu podává, že dne 13. října 2020 byl soudu prvního stupně doručen e-mail znalce s dotazem, kdy může očekávat předložení srovnávacích listin, a které listiny mu byly soudem zaslány. Dne 16. listopadu 2020 bylo soudu prvního stupně doručeno upozornění znalce, že navrhovatel ani jeho právní zástupce dosud znalci nedodali požadované srovnávací listiny s podpisy Jana Pánka, přičemž znalec vyvrací jejich tvrzení, že by již požadované listiny měl obdržet, a současně se znalec dotazuje soudu prvního stupně, kdy mu budou dodány srovnávací materiály, které si u soudu vyžádal právní zástupce navrhovatele. Z podání právního zástupce navrhovatele ze dne 27. listopadu 2020, které bylo adresováno znalci a rovněž poskytnuto soudu prvního stupně, se podává vyjádření právního zástupce k veškeré komunikaci se znalcem od doby jeho ustanovení, v němž právní zástupce detailně popisuje součinnost navrhovatele se znalcem (včetně počáteční nečinnosti navrhovatele do počátku roku 2020) s tím, že poslední komunikace proběhla ze strany znalce dne 18. června 2020, na jejímž základě považoval navrhovatel i jeho právní zástupce své povinnosti k součinnosti znalci za splněné, otázku dodání požadovaných listin za uzavřenou a vyčkávali toliko dodání vyžádaných listin znalci ze strany soudu na základě podání učiněném navrhovatelem dne 15. června 2020. Dále se ze spisu podává, že dne 26. listopadu 2020, 2. prosince 2020 a 11. prosince 2020 zaslal znalec soudu prvního stupně e-mailové dotazy, kdy může očekávat předložení srovnávacích listin, o které požádal soud prvního stupně právní zástupce navrhovatele v květnu či červnu 2020. Na ně soud prvního stupně reagoval dne 14. prosince 2020 tak, že stanovisko soudu k součinnosti znalce je zřejmé z odůvodnění usnesení, kterým mu byla uložena pořádková pokuta, a víc k tomu soud nebude uvádět. Dne 23. prosince 2020 bylo soudu prvního stupně doručeno podání znalce, v němž popisuje svou dosavadní činnost a vyrozumívá soud o tom, že bez dodání požadovaného srovnávacího materiálu není schopen znalecký posudek vypracovat. Dne 14. ledna 2021, 4. února 2021 a 25. února 2021 byly soudu prvního stupně doručeny dotazy znalce, kdy může očekávat dodání srovnávacích listin, o které požádal soud prvního stupně právní zástupce navrhovatele v květnu či červnu 2020. Dne 15. března 2021 byla soud prvního stupně doručena informace znalce k jeho dosavadní činnosti při vypracování znaleckého posudku s tím, že s ohledem na nedostatečnou součinnost ze strany soudu není znalec schopen provést expertizu u části sporných listin obsahujících podpisy [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Dne 29. března 2021 byla soudu doručena znalcem další urgence součinnosti, na kterou soud prvního stupně reagoval dne 29. března 2021 tak, že znalci byly všechny materiály řádně poskytnuty a že je dodání znaleckého posudku očekáváno do 12. dubna 2021, jinak bude uložena další pořádková pokuta. Dne 29. března 2021 sdělil navrhovatel soudu prvního stupně, že byl kontaktován znalcem ve věci poskytnutí požadovaných srovnávacích listin a dotazuje se tedy, kdy budou požadované listiny znalci dodány. Dne 7. dubna 2021 požádal soud prvního stupně Krajský soud v Hradci Králové, Krajský soud v Brně, [Anonymizováno] a [Anonymizováno] o zapůjčení příslušných listin k vypracování znaleckého posudku. Dne 9. dubna 2021 vznesl znalec soudu opětovný dotaz, kdy může očekávat doručení požadovaných listin. Dne 12. dubna 2021 se znalec vyjádřil k odpovědi soudu ze dne 29. března 2021 tak, že na ve věci rozhodující soudkyni soudu prvního stupně i odvolacího soudu podal stížnosti pro neobjektivní a nestandardní chování a opětovně poukazuje na skutečnost, že bez dodání srovnávacího materiálu v požadovaném množství není schopen znalecký posudek objektivně vypracovat.

13. Z vyjádření ve věci rozhodující soudkyně soudu prvního stupně ze dne 14. dubna 2021 ke stížnosti znalce na postup soudu se podává, že soud poskytoval znalci maximální možnou součinnost, komunikoval s ním rovněž telefonicky i prostřednictvím e-mailu a opakovaně znalci prodlužoval lhůty ke zpracování znaleckého posudku. Byť měl znalec srovnávací materiál k dispozici (částečně zajištěný soudem prvního stupně, částečně ve spolupráci s právním zástupcem navrhovatele), znalecký posudek ani v opakovaně prodlužované lhůtě nedodal, proto mu byla uložena pořádková pokuta, kterou však dosud neuhradil. Znalec postupuje účelově, hrubě ztěžuje postup v řízení domáháním se dalšího srovnávacího materiálu, a proto soud prvního stupně na jeho četné a velmi obsáhlé e-mailové zprávy přestal reagovat. Ve snaze pokročit ve věci i přes znalcův neseriózní přístup si soud vyžádal listiny označené navrhovatelem v podání z 15. června 2020.

14. Ze spisu se rovněž podává, že dne 5. května 2021 byly soudem prvního stupně znalci zaslány čtyři soudem vyžádané listiny s tím, že dodání znaleckého posudku je očekáváno ve lhůtě 14 dnů od doručení listin.

15. Dne 25. května 2021 byl soudu prvního stupně doručen velmi rozsáhlý znalecký posudek společně s vyúčtováním znalečného, v němž znalec podrobně uvedl jednotlivé úkony znalecké činnosti včetně hodinové spotřeby práce a nákladů, přičemž úkony provedené v roce 2020 znalec vyúčtoval dle vyhlášky č. 37/1967 Sb. a úkony provedené v roce 2021 účtoval v souladu s vyhláškou č. 504/2020 Sb. Znalcem vyúčtovaná celková částka za vypracování znaleckého posudku činí 84 400 Kč a sestává z 18 hodin ve vyúčtování specifikované práce po 250 Kč, 86 hodin ve vyúčtování specifikované práce po 350 Kč a 100 hodin ve vyúčtování specifikované práce po 450 Kč s náklady ve výši 3 800 Kč za tisk posudku a 1 000 Kč za poštovné.

16. Odvolací soud se nejprve zabýval otázkou, zda byl znalecký posudek vypracován v příslušné kvalitě a zda znalec splnil soudem prvního stupně zadaný úkol.

17. Znalecký posudek ze dne 17. května 2021 obsahuje 102 stran textu. Znalci bylo uloženo, aby ve lhůtě 2 měsíců od doručení usnesení posoudil pravost podpisů navrhovatele, Jana Buchala a Jany Pánkové na soudem zaslaných osmi dokumentech, jakož i stáří jejich vyhotovení. Znalec v rámci znaleckého posudku přezkoumal pravost všech podpisů stejně jako stáří všech sporných listin. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že znalec zadanému znaleckému úkolu dostál.

18. Klíčovou otázkou v poměrech projednávané věci však je, zda byl znalecký úkon proveden až po soudem stanovené lhůtě a vinou znalce a zda v daném případě je dán důvod pro krácení odměny znalce ve smyslu § 31 odst. 5 zákona o znalcích.

19. Počáteční lhůta k vypracování znaleckého posudku byla stanovena v usnesení ze dne 5. prosince 2018, č. j. 80 Cm 116/2017-60, a to na dva měsíce od doručení usnesení. Následně byla soudem prvního stupně s ohledem na znalci zasílaný spisový materiál lhůta k vypracování posudku stanovena na 1. prosince 2019. K žádostem znalce byla lhůta k vypracování posudku soudem prvního stupně opakovaně prodlužována, jak výše uvedeno, a vyústila v uložení pořádkové pokuty usnesením ze dne 30. září 2020, neboť znalec i přes poskytnutý přezkoumávaný materiál znalecký posudek neodevzdal. K tomuto datu odvolací soud shodně se soudem prvního stupně spatřuje průtahy v odevzdání znaleckého posudku způsobené znalcem a v tomto směru odvolací soud pro stručnost odkazuje na své již dříve vyslovené a odůvodněné závěry v usnesení ze dne 12. února 2021, č. j. 14 Cmo 350/2020-377, jímž potvrdil soudem prvního stupně uloženou pořádkovou pokutu. V tomto rozhodnutí odvolací soud dospěl k závěru, že s ohledem na znalci zadaný znalecký úkol usnesením ze dne 5. prosince 2018 bylo prokázáno, že se znalec minimálně od února 2020 dostal do prodlení s vypracováním znaleckého posudku rovněž vlastní vinou, a že přístup znalce vůči účastníkům řízení i vůči soudu prvního stupně vzbuzuje dojem, že k vypracování znaleckého posudku nepřistupuje svědomitě a svým jednáním narušuje hladký a důstojný průběh řízení. Od tohoto názoru se nemá odvolací soud důvod odchýlit ani v nadepsané věci. K obdobným závěrům dospívá odvolací soud i při hodnocení událostí nastalých po 30. září 2020. Byť znalec opakovaně urgoval soud prvního stupně k poskytnutí součinnosti, bez níž dle tvrzení znalce nebylo možno znalecký posudek objektivně vypracovat, shledává odvolací soud v jeho jednání účelové a hrubé ztěžování postupu v řízení. Znalci byl k vypracování znaleckého posudku zaslán příslušný spisový materiál dne 25. září 2019 s určeným termínem odevzdání posudku do 1. prosince 2019, který byl následně (a ne naposled) prodloužen, a to v konečném důsledku do 1. ledna 2020. V této době měl znalec dostatečně dlouhou dobu v řádu několika měsíců k vypracování znaleckého posudku a především k počáteční kontrole dodaného potřebného srovnávacího materiálu. V případě zjištění absence potřebných listin se znalec mohl a měl v odpovídající době a odpovídajícím způsobem obrátit na soud prvního stupně, případně rovněž na navrhovatele či jeho právního zástupce s žádostí o dodání dalších potřebných listin k přezkumu. Komunikace znalce se soudem prvního stupně zjištěná z předloženého spisu však vykazuje zmatečné jednání ze strany znalce a neochotu efektivně a včas jednat se soudem, byť jím byl v rozhodné době (a to i prostřednictvím telefonního hovoru) znalec oslovován za účelem vyjasnění situace a případné zajištění potřebného srovnávacího materiálu. Následná komunikace ze strany znalce se soudem prvního stupně, která spočívala v žádostech o prodloužení termínu dodání posudku, v opakovaných a zmatečných dotazech k listinám, které mu byly zaslány, ve vyžadování dalších dle znalce potřebných listin k vypracování posudku a k nim navazujících urgencích adresovaných soudu, svědčí o jisté liknavosti a snížené míře profesionality znalce při zpracování posudku. Skutečnost, že soud prvního stupně nad rámec své dosavadní součinnosti se znalcem z důvodu hospodárnosti řízení a urychlení vyřízení věci dodatečně vyžádal pro znalce další srovnávací materiál, který mu dne 13. května 2021 doručil, a znalec teprve po té znalecký posudek odevzdal, nikterak neovlivňuje shora uvedený závěr o liknavém přístupu znalce.

20. Odvolací soud tedy dospěl k závěru, že soudem prvního stupně přiznaná odměna za znalecký úkon zkrácená o polovinu je s ohledem na výše uvedené adekvátní, neboť znalec odevzdal znalecký posudek se značným zpožděním vlastním zaviněním spočívajícím ve zmatečné komunikaci se soudem prvního stupně i s účastníky řízení. Sankce krácení odměny je uplatněna bez ohledu na již dříve uloženou pořádkovou pokutu a je navíc umocněna skutečností, že znalec pořádkovou pokutu v soudem stanovené lhůtě neuhradil.

21. Z uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

22. O nákladech odvolacího řízení soud prvního stupně rozhodne v konečném rozhodnutí ve věci samé (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).

23. Pouze pro úplnost odvolací soud dodává, že stížnost odvolatele na hodnocení skutkového stavu a výsledné rozhodnutí v odvolacím řízení vedeném pod sp. zn. 14 Cmo 350/2020, směřující vůči předsedkyni senátu Mgr. Kateřině Horákové, nebyla předsedou Vrchního soudu v Praze shledána důvodnou; odpověď na podanou stížnost sp. zn. S 95/2021 je datována dnem 9. dubna 2021.