o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, k odvolání Arca Capital CEE, uzavřený investiční fond, a. s., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. dubna 2021, č. j. B 14729/RD150/MSPH, Fj 375311/2020/MSPH,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že „V obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu B, vložce číslo 14729

se vymazává

Statutární orgán – představenstvo

předseda představenstva

[Jméno navrhovatele], dat. nar. [Datum narození navrhovatele], r. č. [RČ]

[Anonymizováno]

Den vzniku funkce: 30. října 2018

Den vzniku členství: 30. října 2018

se zapisuje

Statutární orgán – představenstvo

U vymazávané osoby: [Jméno navrhovatele], dat. nar. [Datum narození navrhovatele], r. č. [RČ]

Den zániku členství: 18. září 2020

Den zániku funkce: 18. září 2020

Den zápisu změny: 5. listopadu 2020, nabyde-li rozhodnutí právní moci později, pak dnem nabytí právní moci rozhodnutí.“

2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, že návrh navrhovatele v plném rozsahu schválil s ohledem na doložené listiny, ze kterých je zřejmé, že navrhovatel zaslal dozorčí radě a představenstvu [Jméno advokáta B]. (dále též jen „společnost“) své rozhodnutí – odstoupení z funkce a člena představenstva. Těmito listinami je email odeslaný dne 17. srpna 2020 (adresovaný členům dozorčí rady a členům představenstva společnosti) a dopis ze dne 17. srpna 2020 (adresovaný k rukám dozorčí rady a představenstvu společnosti). Dále soud prvního stupně přihlédl k podanému návrhu jedním z akcionářů [právnická osoba]. (orgánu, který navrhovatele do členství v představenstvu zvolil) ze dne 9. března 2021, kde mimo jiné oprávněná osoba navrhuje vymazat i navrhovatele – provést výmaz z funkce a z členství dne 18. září 2020. Takto podaný návrh akcionáře je doložen odstoupením navrhovatele a dále je uváděno, že navrhovatel své odstoupení potvrdil i ve svém podání ze dne 5. října 2020.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání. Navrhuje, aby usnesení bylo změněno tak, že se návrh zamítá.

4. Společnost namítá, že soud prvního stupně nezajistil rovné postavení účastníků, pokud společnosti nedoručil obsáhlé doplnění tvrzení navrhovatele učiněné dne 29. prosince 2020. Aniž by zkoumal pravost a správnost listin, soud prvního stupně ve věci bez dalšího rozhodl a odůvodnění svého rozhodnutí založil pouze na skutečnosti, že email ze dne 17. srpna 2020 obsahuje určitý projev vůle navrhovatele k odstoupení jak z funkce předsedy představenstva, tak z členství v představenstvu společnosti. Tyto závěry soudu prvního stupně ale nemají v elektronické formě úkonu navrhovatele žádnou oporu. Navrhovatel byl i ve funkci výkonného ředitele a emailová komunikace neobsahuje ani náznakem, že by hodlal své působení ve společnosti ukončit. Dozorčí rada jako orgán, jemuž je dle stanov společnosti svěřena volba členů představenstva z projevu vůle a následného chování navrhovatele vyvodila, že navrhovatel hodlá ukončit pouze výkon funkce předsedy představenstva, nikoliv jejího člena, a již vůbec ne výkonného ředitele.

5. Navrhovatel se k podanému odvolání vyjádřil tak, že navrhuje jeho odmítnutí, eventuálně zamítnutí.

6. Uvádí, že společnost postupuje účelově a zcela v rozporu s důkazy nacházejícími se v rejstříkovém spise, které jednoznačně prokazují, že odstoupil z funkce předsedy i člena představenstva společnosti, i jako výkonný ředitel. Např. v emailu ze dne 17. srpna 2020 navrhovatel uvádí, že z důvodu konfliktu zájmu podává mimo jiné vzdání se členství v představenstvu a „teda aj ukončenie činnosti mojej osoby v [právnická osoba].“ Dále odkazuje na email dalšího člena představenstva [Anonymizováno] ze dne 4. září 2020 a zdůrazňuje, že svůj jednoznačný projev vůle o odstoupení z funkce předsedy i člena představenstva potvrdil i v podání ze dne 5. října 2020. Od září 2020 mu nebyla uhrazena odměna za výkon funkce člena (předsedy) představenstva, což opětovně potvrzuje, že i společnost si je vědoma ukončení jeho členství. Společnost nemá od 22. dubna 2021 žádného člena představenstva, který by za ní mohl činit právní jednání. Odvolání tudíž nebylo podáno oprávněnou osobou.

7. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 120 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. d) o. s. ř.], a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

8. Podle § 19 z. v. r. návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem.

9. Podle § 88 z. v. r. rejstříkový soud vydá ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu soudu usnesení, kterým vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu nebo k doplnění chybějících listin; opakovaná výzva se nepřipouští. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se použije přiměřeně. Lhůta podle § 96 počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo rejstříkovému soudu doručeno podání, jímž byly vady odstraněny nebo listiny doplněny.

10. Podle § 120 z. v. r. není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na řízení o návrhu na zápis ustanovení zákona upravujícího občanské soudní řízení.

11. Podle § 59 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb. ve znění účinném do 31. prosince 2020, o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, člen orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Neurčuje-li společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce jinak, oznámí odstupující člen své odstoupení orgánu, který jej zvolil, a jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li příslušný orgán obchodní korporace na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce. Je-li tímto orgánem jediný společník, skončí funkce uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému společníkovi, neujednají-li jiný okamžik zániku funkce.

12. Podle § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

13. Soud prvního stupně svůj závěr o účinném odstoupení založil na posouzení obsahu emailu navrhovatele ze dne 17. srpna 2020, dopisu navrhovatele ze dne 17. srpna 2020 a ze dne 5. října 2020 a dopisu akcionáře společnosti ze dne 9. března 2021.

14. S ohledem na tvrzené datum odstoupení navrhovatele z funkce v období 8/2020 je zřejmé, že předpoklady pro zánik funkce a členství v představenstvu jsou upraveny ve výše citovaném § 59 odst. 5 z. o. k. Předpokladem pro závěr, že došlo k tvrzenému odstoupení a pro určení dne, kdy funkce (členství) v představenstvu zanikly, je tedy zjištění, že:

a) stanovy společnosti (§ 3 odst. 3 z. o. k., § 156 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech) nebo smlouva o výkonu funkce navrhovatele neurčovala, že navrhovatel své oznámení o odstoupení nemusí oznámit orgánu, který jej zvolil, nebo že jeho funkce končí v jiný den, než je uplynutí jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení. Pokud stanovy určovaly v tomto smyslu jinak, je předpokladem zjištění, že šlo o úpravu přípustnou a že podmínky této odchylné úpravy byly naplněny

b) pokud stanovy nebo smlouva o výkonu funkce navrhovatele neurčovaly jinak [dle možnosti a)], že došlo k oznámení o odstoupení z funkce orgánu, který navrhovatele zvolil, což vyžaduje zjištění právního jednání, jehož prostřednictvím bylo z funkce odstupováno (§ 555 an. o. z.) a toho, zda a kdy toto právní jednání došlo takovému orgánu (§ 570 odst. 1 o. z.)

c) v případě možnosti b), v jaký konkrétní den uplynula doba jednoho měsíce od takového dojití (ledaže by příslušný orgán schválil na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce).

15. V § 59 odst. 5 z. o. k. není upravena forma právního jednání, jímž je činěno odstoupení, což znamená, že je lze učinit i neformálně (srov. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, Komentář k § 59, marg. č. 59 16).

16. Soud prvního stupně si však neujasnil, že je třeba postupovat podle § 59 odst. 5 z. o. k., což nachází výraz i v jeho dílčím závěru, že navrhovatel měl být do funkce předsedy představenstva zvolen akcionáři, zatímco za orgán, kterému mělo být doručeno, považuje dozorčí radu nebo představenstvo. Naplnění rozvedených předpokladů § 59 odst. 5 z. o. k. tak soud prvního stupně nezkoumal, byť to bylo jeho povinností.

17. Závěr o odstoupení navrhovatele pak založil na hodnocení listin, aniž by zjišťoval, zda tyto listiny také členovi (členům) příslušného orgánu spolehlivě došly, neboť je zjevné, že žádná z jím označených listin nepůsobila vůči přítomným osobám (§ 570 odst. 1 o. z.).

18. Z obsahu emailu ze dne 17. srpna 2020 nevyplývá, že by šlo o originál listiny nebo dokument, který vznikl provedením konverze a že by došel do dispozice adresáta (příslušného orgánu). Dopis z téhož dne je pak předložen v prosté kopii. Prostá kopie listiny ale není dostačujícím podkladem pro provedení požadovaného zápisu v obchodním rejstříku (§ 19 z. v. r., srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. dubna 2019, sp. zn. 14 Cmo 420/2018, jež je dostupné např. v v aplikaci www.beck-online.cz). Listinu, jež má být podkladem pro takový zápis, je třeba předložit ve formě originálu, popř. úředně ověřené kopie či v případě přílohy v elektronické podobě s konverzí (provedené dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů; srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. prosince 2018, sp. zn. 14 Cmo 339/2018, v: tamtéž). Pokud jde o přihlédnutí k podanému návrhu jednoho z akcionářů společnosti ze dne 9. března 2021, jde o posouzení nepřípadné, neboť akcionář není osobou, oprávněnou společnost zastupovat (§ 436 o. z.) a tedy s účinky pro ní potvrzovat či doznávat jakékoliv skutečnosti rozhodné pro řízení. Obsah dopisu navrhovatele ze dne 5. října 2020 pak obsahuje polemiku, že dne 17. srpna 2020 navrhovatel z funkce předsedy i člena představenstva společnosti odstoupil, stejně jako ukončil činnost výkonného ředitele, nikoliv však právní jednání, jehož obsahem je toto odstoupení (§ 59 odst. 5 z. o. k.), a tudíž jeho učinění nepředstavuje.

19. Odvolací soud tedy shrnuje, že z listin předložených navrhovatelem ve vyloženém smyslu věrohodně nevyplývá, že by ze své funkce odstoupil, a že by právní jednání, jehož prostřednictvím měl ze své funkce odstoupit, došlo do dispozice příslušného orgánu. Pokud tyto skutečnosti z předložených listin nevyplývají, bylo povinností soudu prvního stupně vydat řádnou výzvu podle § 88 z. v. r., kterou by navrhovatele k doplnění příslušných chybějících listin vyzval, což soud prvního stupně neučinil.

20. K námitce navrhovatele o vadě týkající se osoby podávající odvolání třeba uvést, že není důvodná. Podstatné je pouze to, že odvolání bylo podáno z datové schránky společnosti pověřeným členem představenstva [Anonymizováno] (v době podání odvolání takto v obchodním rejstříku zapsaného, aniž by bylo zjištěno, že tento zápis neodpovídá skutečnosti), protože procesní úkon, učiněný prostřednictvím datové schránky za podmínek uvedených v § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech, osobou tam označenou má stejné účinky jako procesní úkon učiněný písemně a podepsaný osobou, pro kterou byla zřízena datová schránka. Je-li osobou, pro kterou byla zřízena datová schránka, právnická osoba, má takový procesní úkon učiněný prostřednictvím datové schránky stejné účinky jako procesní úkon, který za právnickou osobu učiní písemně a podepíše osoba oprávněná jednat za právnickou osobu podle příslušného procesního předpisu (srov. stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Plsn 1/2015, uveřejněné pod číslem 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Skutečnost, že za společnost podal odvolání člen jeho představenstva [Anonymizováno], bylo společností sděleno soudu prvního stupně v návaznosti na výzvu tohoto soudu ze dne 29. dubna 2021, č. j. B 14729/RD154/MSPH, Fj 375311/2020/MSPH.

21. Odvolací soud proto usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

22. V dalším řízení soud prvního stupně, jak vyloženo výše, posoudí, jaké předpoklady musí být splněny pro navrhovatelem tvrzené odstoupení z funkce a zda byly v poměrech dané věci naplněny a doloženy (§ 59 odst. 5 z. o. k.). V návaznosti na výsledek tohoto posouzení učiní výzvu podle § 88 z. v. r., kterou navrhovatele vyzve (přinejmenším) k doložení chybějících listin v požadované formě, z nichž bude vyplývat, že navrhovatel ze své funkce odstoupil a toto právní jednání řádně došlo příslušnému orgánu (dozorčí radě nebo jinému orgánu tak, jak bylo upravena v platných stanovách společnosti v posuzovaném období). Následně ve věci samé opětovně rozhodne. Jelikož účastníky řízení je více osob, neopomene soud prvního stupně rozhodnout o nákladech řízení. Tímto právním názorem je soud prvního stupně vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r.).