o splnění informační povinnosti, k odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. května 2021, č. j. 78 Cm 20/2020-85, ve znění opravného usnesení ze dne 23. července 2021, č. j. 78 Cm 20/2020-94,

1. Městský soud v Praze výrokem I. v záhlaví uvedeného rozsudku zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované sdělit žalobci informace, proč došlo ke snížení provozního výsledku hospodaření společnosti [Jméno žalované]. z 10 417 000 Kč k 31. srpnu 2019 na 1 544 000 Kč ke dni 30. listopadu 2019, když ve stejném období došlo k nárůstu tržeb z prodeje výrobků a služeb společnosti z 38 745 000 Kč na 46 549 000 Kč, a dále s jakým provozním způsobem bylo společností [Jméno žalované]. naloženo s rozdílem provozního výsledku hospodaření společnosti v období od 1. srpna 2019 do 31. listopadu 2019, tj. částkou 8 873 000 Kč. Výrokem II. uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 37 026 Kč.

2. Soud prvního stupně vyšel po provedeném dokazování a na základě nesporných tvrzení účastníků řízení z těchto skutkových zjištění:

- žalobce je společníkem žalované s podílem 40 % na základním kapitálu žalované;

- žalobce se od počátku roku 2020 opakovaně obracel na žalovanou s žádostmi o informace, mj. ve vztahu k účetnictví a smluvním závazkům žalované (konkrétně svými žádostmi ze dne 21. ledna 2020 a 14. února 2020), kterými opakovaně požadoval rozvahy a výkazy zisku a ztráty žalované v plném rozsahu za období 1-12/2019. Tyto obdržel přílohou reakce na jeho žádost ze dne 14. února 2020, datované dnem 20. února 2020;

- dne 23. března 2020 žalobce v návaznosti na poskytnuté výkazy zisku a ztráty za období 1-11/2019 vyzval žalovanou „o sdělení odůvodněné informace, proč došlo ke snížení provozního výsledku hospodaření žalované z 10,417 mil. Kč k 31. 8. 2019 na 1,544 mil. Kč ke dni 31. 11. 2019 (s ohledem na počet kalendářních dnů v měsíci listopadu správné datum má být 30. listopadu 2019; odvolací soud proto nadále bude používat správné označení – pozn. odvolacího soudu), kdy ve stejném období došlo k nárůstu tržeb z prodeje výrobků a služeb společnosti z 38,745 mil. Kč na 45,549 mil. Kč s tím že jde o velice vysokou částku a k takto významnému poklesu v krátkém časovém úseku tedy žádá detailní informace“ (dále též „požadavek č. 1“);

- žalovaná žalobci dne 31. března 2020 sdělila, že nemá lineární růst výnosů a tomu odpovídacích nákladů, což je dáno působením žalované v segmentu, který je zaměřen na dlouhodobost přípravy zakázek, materiálovou náročnost, rozpracovanou výrobu, dílčí plnění s nutností předfinancování těchto zakázek, kdy veškeré aspekty jsou promítnuty v zaslaných výkazech zisku a ztrát v plném rozsahu za období roku 2019. Výsledky je třeba hodnotit v širších souvislostech (než jen z hlediska dvou ukazatelů), důležité jsou vnější i vnitřní vlivy, a hodnocení musí být založeno na porovnání dlouhodobých výsledků (jako strategické, finanční, investiční, personální, výrobní a obchodní). Odkázala rovněž na koronavirovou krizi a nastupující stagnaci a propad výroby v rámci Evropy;

- žalobce následně výzvou ze dne 12. května 2020 požadoval další informace (obratovou předvahu analyticky za rok 2019, soupis majetku, soupis drobného majetku, knihy faktur, FAP, FAV, pokladní knihu, mzdové listy zaměstnanců za rok 2019, úvěrové smlouvy, leasingové smlouvy), jakož i zpřístupnění kompletní účetní a smluvní evidence žalované a sdělení konkrétních termínů, kdy bude možné do těchto podkladů nahlédnout. Žalovaná v reakci na tuto žádost dne 22. května 2020 žalobci požadované listiny poskytla. Rovněž bylo žalobci oznámeno datum konání valné hromady žalované dne 21. července 2021, na jejímž programu bude mj. projednání zprávy o hospodářských výsledcích žalované společnosti v roce 2019 a schválení účetní závěrky za uvedený rok. Výzvou ze dne 12. července 2020 pak žalobce navázal další žádostí o informace a o součinnost spočívající ve zpřístupnění kompletní účetní a smluvní evidence žalované a sdělení konkrétního termínu, kdy bude možné do podkladů osobně nahlédnout;

- v průběhu řízení došlo k rozšíření žaloby o požadavek na uložení povinnosti žalované sdělit žalobci, jakým způsobem bylo žalovanou naloženo s rozdílem provozního výsledku hospodaření v období od 31. srpna 2019 do 30. listopadu 2019, tj. částkou 8 873 000 Kč (dále též „požadavek č. 2“);

- další provedené důkazy soud prvního stupně nehodnotil, pro nadbytečnost neprovedl další důkazy navržené účastníky řízení, když předmětem sporu nebyl průběh komunikace mezi účastníky, nýbrž jeho právní hodnocení.

3. Na tomto skutkovém základě soud prvního stupně dospěl s odkazem na § 167 odst. 1, § 196, § 155 a § 156 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/ a § 6 odst. 1, § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), k tomuto právnímu závěru:

- ze zmíněné právní úpravy vyplývá právo společníka společnosti s ručením omezeným požadovat informace a nahlížet do takových dokladů společnosti, které jsou potřebné k tomu, aby získal rozumný přehled o záležitostech společnosti a mohl řádně vykonávat svá práva společníka. K tomu soud prvního stupně odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2011, sp. zn. 29 Cdo 3704/2009 či usnesení ze dne 15. dubna 2020, sp. zn. 27 Cdo 2708/2018, dostupná na www.nsoud.cz.). Přičemž jednatel společnosti je povinen společníkovi poskytnout i analytické informace, které si společník nemůže obstarat z veřejně dostupných zdrojů ani nahlížením do dokladů společnosti a nebyly mu sděleny na valné hromadě (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. června 2010, sp. zn. 7 Cmo 384/2009);

- jestliže společnost společníku požadované informace nebo doklady neposkytne, ten se může domáhat jejich poskytnutí soudní cestou dle § 156 odst. 2 z. o. k. Toto ustanovení dopadá na všechny případy, kdy požadované informace nebo doklady nejsou na žádost společníka poskytnuty. Nutným předpokladem úspěchu žaloby je vedle její včasnosti (kterou soud prvního stupně shledal v případě požadavku č. 1 specifikovaným v žádosti z 23. března 2020) okolnost, že společník nemá žalobou požadované informace k dispozici, a tyto ani nejsou veřejně dostupné;

- v poměrech projednávané věci (v kontextu výše uvedeného) žalovaná žalobci jeho žádosti o poskytnutí informací ze dne 23. března 2020 vyhověla, potřebné informace na základě této žádosti mu poskytla a odkázala na příslušné účetní dokumenty, jež měl žalobce (na základě svých dřívějších žádostí) již k dispozici a které poskytují dostatečný podklad pro analýzu ekonomické situace žalované;

- žalovaná společnost tak svou zákonnou povinnost splnila, když je třeba rovněž zohlednit výše odkazovaný princip proporcionality. Žalovaná požadované informace týkající se požadavku č. 1 žalobci sdělila; jeho právo na informace porušeno nebylo;

- žalobcem vznesený požadavek č. 2 (obsažený v rozšíření žaloby) je předčasný. Z žalobcem tvrzených skutečností ani z předložených důkazů nevyplývá, že by se s žádostí o takovouto informaci na žalovanou obrátil, a i pro případ, že by tuto informaci po žalované vyžádal, nebylo by na místě žalobě vyhovět, když předmětem i této žádosti, je rovněž poskytnutí analytických informaci, které si však žalobce na základě jemu poskytnutých dokumentů může obstarat sám, pokud prostuduje náklady vynaložené žalovanou v daném období.

4. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 37 026 Kč, spočívající v odměně advokáta za 9 úkonů právní služby po 3 100 Kč, náhradě 9 režijních paušálů po 300 Kč, navýšené o 21% DPH.

5. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce odvolání, navrhuje, aby jej odvolací soud změnil a podané žalobě vyhověl.

6. Odvolatel soudu prvního stupně vytýká nesprávné právní posouzení věci, kdy soud prvního stupně nereflektoval judikaturu Nejvyššího soudu, a to konkrétně usnesení ze dne 15. dubna 2020, sp. zn. 27 Cdo 2708/2018. Má za to, že v s ohledem na závěry v něm prezentované, které cituje, se mu ze strany žalované nedostalo relevantní odpovědi na otázku, jež je předmětem daného řízení. Žalovaná dle jeho názoru na jasně vymezený dotaz ve znění „proč došlo ke snížení provozního výsledku hospodaření společnosti [Jméno žalované]. z 10 417 000 Kč k 31. 8. 2019 na 1 544 000 Kč ke dni 30. 11. 2019, když ve stejném období došlo k nárůstu tržeb z prodeje výrobků a služeb společnosti z 38 745 000 Kč na 46 549 000 Kč, a dále, s jakým provozním způsobem bylo společnosti [Jméno žalované]. naloženo s rozdílem provozního výsledku hospodaření společnosti v období od 1. 8. 2019 do 30. 11. 2019, tj. částkou 8 873 000 Kč“ odpověděla velmi obecně. Odpověď žalované tak neposkytuje informace o „osudu“ tohoto poklesu a výsledku hospodaření.

7. Odvolatel dále poukazuje na to, že v řízení tvrdil a prokázal, že v inkriminovaném období došlo synem jednatele žalované k založení společnosti [právnická osoba]. se základním kapitálem 50 000 Kč, a tato společnost kupuje od jednatele žalované jeho podíl ve společnosti za 12 000 000 Kč a není jasné, z jakých zdrojů a zda byla vůbec cena za převod podílu zaplacena, příp. zda k jejímu financování nebyly požity prostředky žalované (předmětný provozní výsledek žalované).

8. Rovněž opakuje, že dne 7. května 2020 vznikla společnost [Anonymizováno], kdy je zřejmé, že užívá část obchodní firmy žalované, jako adresu sídla má zapsanou adresu nemovitostí vlastněných žalovanou, taktéž předmět činnosti obou těchto subjektů je téměř totožný. Odvolatel dále poukazuje na provázání s rodinnými příslušníky jednatele žalované, změnu akcionářské struktury uvedené společnosti, jakož i její fúzi s výše uvedenou společností [právnická osoba]., když tato fúze bude mít za následek, že společnost [Anonymizováno] se stane většinovým vlastníkem žalované a dle jeho přesvědčení budou zkrácena jeho práva.

9. Odvolatel dodává, že pokud jde o informace týkající se účetnictví žalované, tento jeho požadavek je předmětem řízení vedeného u soudu prvního stupně pod sp. zn. 73 Cm 58/2020. Žaloba byla podána dne 13. března 2020, ve věci dosud nebylo nařízeno jednání.

10. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

11. Žalovaná považovala odvolání za nedůvodné. Soud prvního stupně provedl veškeré potřebné dokazování k posouzení otázky, zda došlo z její strany k nesplnění informační povinnosti. Setrvala na dosavadní argumentaci; žalobci požadované informace poskytla v dostatečném rozsahu odpovídajícím obecnosti jeho požadavku. Analytickou činnost si mohl žalobce provést sám na základě jemu poskytnutých podkladů. Právo na poskytnutí informací není však bezbřehé, je třeba mít na zřeteli i princip proporcionality. Žalovaná dodala, že žalobce je nadále jejím společníkem, má přístup k účetním závěrkám, je zván na valné hromady.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolateli se věcnou správnost rozhodnutí soudu prvního stupně zpochybnit nepodařilo, odvolání není důvodné.

13. Podle § 155 z. o. k. společník má právo na valné hromadě i mimo ni požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti, kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech a další práva na informace určená společenskou smlouvou; to platí obdobně pro společníkova zástupce, bude-li zavázán alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží.

14. Podle § 156 z. o. k.

(1) Jednatelé mohou poskytnutí informace podle § 155 zcela nebo zčásti odmítnout jen tehdy, pokud

a) jde o utajovanou informaci podle jiného právního předpisu,

b) je požadovaná informace veřejně dostupná.

(2) V případě sporu rozhodne na návrh společníka o tom, zda je společnost povinna informaci poskytnout, soud; k právu uplatněnému po uplynutí 1 měsíce ode dne oznámení o odmítnutí poskytnutí informace se nepřihlíží.

(3) Po dobu řízení podle odstavce 2 neběží promlčecí lhůta pro uplatnění práv, která jsou na požadovaných vysvětleních závislá.

15. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která mají oporu v provedeném dokazování, které je ucelené a je dostatečným podkladem pro rozhodnutí ve věci samé. S těmito zjištěními se odvolací soud ztotožňuje, rovněž sdílí i jeho právní závěry, a pro stručnost na ně odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011).

16. Soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu; s nastolenou otázkou, zda došlo ke splnění informační povinnosti žalovanou, se pečlivě vypořádal. S ohledem na námitky odvolatele týkající se nevyhovění jeho důkazním návrhům odvolací soud dodává, že soud není povinen provést všechny účastníky řízení navržené důkazy. Tento závěr plyne jednak z ustanovení § 120 odst. 1, věty druhé o. s. ř., jakož i z ustálené judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 8. ledna 1997, sp. zn. II. ÚS 127/96 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2009, sp. zn. 29 Cdo 4089/2009). Soud prvního stupně přitom dostatečně odůvodnil, proč další důkazy neprovedl. Odvolací soud má shodně se soudem prvního stupně za to, že jde o důkazy nadbytečné; pro danou věc a její posouzení irelevantní, neb se týkaly sporných vztahů mezi žalobcem a jednatelem žalované a s tím souvisejících skutečností.

17. V odvolatelem zmíněném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. dubna 2020, sp. zn. 27 Cdo 2708/2018, Nejvyšší soud podává obsáhlý výklad § 155 a 156 z. o. k. z pohledu smyslu a účelu této právní úpravy a limitů výkonu tohoto práva společníka společnosti s ručením omezeným. Soud prvního stupně se od těchto závěrů neodchýlil. Odvolatel však pomíjí, že právo na poskytnutí informací není bezbřehé. Zahrnuje pouze ty doklady a informace, které jsou potřebné k tomu, aby společník získal rozumný přehled o záležitostech společnosti. Toto své právo nesmí ale společník vykonávat šikanujícím způsobem, tj. takovým způsobem, který by společnost omezoval v činnosti, případně jí způsoboval nepřiměřené náklady. Jinak řečeno, společnost by měla společníkovi poskytnout požadované informace a umožnit mu nahlédnout do dokladů způsobem, který umožní společníkovi co nejsnazší realizaci jeho práva a který současně co nejméně zatíží samu společnost (princip proporcionality).

18. Předmětem řízení je posouzení, zda na žádost žalobce ze dne 23. března 2020, v níž se žalobce domáhal poskytnutí informací ohledně požadavku č. 1, bylo žalovanou reagováno dostatečně či nikoliv; zda pro uplatnění požadavku č. 2 byly splněny zákonné podmínky.

19. Soud prvního stupně správně posoudil, že na žádost žalobce ze dne 23. března 2020 (požadavek č. 1) žalovaná reagovala dostatečně, žalobci poskytla požadované informace v zákonné míře, odpovídající obecnosti tohoto požadavku žalobcem vznesenému. Žalobce měl v době, kdy formuloval svůj další požadavek na poskytnutí informací ze strany jednatele žalované, k dispozici účetní podklady za rok 2019, jakož i další jím v předchozí době vyžádané (a žalovanou poskytnuté) listiny, na jejichž podkladě mohl svůj dotaz vznést konkrétněji, což však v žádosti ze dne 23. března 2020 neučinil. Ke konkretizaci a dalšímu jeho požadavku (požadavek č. 2) na vysvětlení došlo až v průběhu daného řízení. Tento další požadavek, o který žalobce rozšířil žalobu, byl tudíž uplatněn předčasně, neboť povinná žádost o poskytnutí informací ohledně těchto skutečností před podáním žaloby nepředcházela. Tudíž nelze posuzovat, zda společnost svou informační povinnost ohledně této otázky splnila, neboť o poskytnutí těchto informací před zahájením daného řízení požádána nebyla. V tomto rozsahu tak nebyly naplněny podmínky k podání žaloby ve smyslu § 156 z. o. k. Dlužno dodat, že dne 21. července 2020 se konala valná hromada žalované společnosti (které se žalobce zúčastnil), na jejímž programu bylo mj. projednání zprávy o hospodářských výsledcích žalované společnosti za rok 2019 a schválení účetní závěrky za uvedené období, kde žalobce mohl své právo na podání vysvětlení ohledně uvedených požadavků rovněž uplatnit.

20. Skutečnosti uváděné v odvolání, týkající se okolností založení a vzniku společností [právnická osoba], jakož i vlastnické struktury těchto společností a případných osobních vazeb s jednatelem žalované společnosti, či otázka jejich fúze a v této souvislosti požadované informace se netýkají požadavků žalobou vznesených. V daném řízení nelze případnou oprávněnost těchto požadavků na vysvětlení zkoumat. Nad to uvedené skutečnosti se žalovanou společností nesouvisejí, týkají se odlišných subjektů a tímto způsobem nelze získat informace týkající se dalších subjektů. Pokud jde o odvolatelem namítané nedostatečné zpřístupnění účetnictví, tato otázka, resp. posouzení, zda žalobci byly poskytnuty požadované informace týkající se účetnictví společnosti, v dostatečné míře, je předmětem jiného soudního řízení (řízení vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. 73 Cm 58/2020).

21. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil dle § 219 o. s. ř., považuje v poměrech projednávané věci jednání žalobce již na hraně šikanózního výkonu práva; včetně závislého výroku II. o nákladech řízení, který má oporu ve spise.

22. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 o. s. ř. V odvolacím řízení úspěšné žalované přiznal vůči žalobci právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v rozsahu mimosmluvní odměny advokáta za jeden úkon právní služby spočívající v účasti na jednání odvolacího soudu ve výši 3 100 Kč dle § 11 odst. 1 písm. g), § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bodu 5) advokátního tarifu, 1 režijního paušálu 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrady za zmeškaný čas 14 půlhodin po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu a cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 764 Kč (dle doložených cestovních dokladů – jízdenek a místenek na trase [adresa] a zpět), navýšené dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o DPH. Náklady odvolacího řízení činí celkem 6 572 Kč.