o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. července 2021, č. j. C 25477/RD104/KSUL, Fj 5426/2021/KSUL,

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením návrh navrhovatelky, aby „soud provedl“ změnu zápisu v obchodním rejstříku společnosti, a to tím způsobem, že navrhovatelka bude znovu zapsána do obchodního rejstříku jako jednatelka společnosti a bude odstraněn údaj o jejím výmazu coby jednatelky společnosti z obchodního rejstříku, zamítl (výrok I.) a o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok II.).

2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, že má za prokázané, že se dne 30. prosince 2020 konala za přítomnosti společnice Vlasty Klokanové [bez přítomnosti dalších společníků [Jméno navrhovatelky A] (navrhovatelky) a [Anonymizováno]] valná hromada společnosti [Anonymizováno]. (dále též jen „společnost“), jež přijala usnesení, kterým odvolala z funkce jednatelek společnosti navrhovatelku a [Anonymizováno] a do této funkce zvolila [Anonymizováno] (tyto skutečnosti má soud prvního stupně za prokázané ze zápisu z jednání valné hromady společnosti ze dne 30. prosince 2020). Na základě tohoto usnesení podala společnost dne 5. ledna 2021 návrh na zápis změny údajů v obchodním rejstříku, a to výmazu jednatelky (navrhovatelky) a dále jednatelky [Anonymizováno] a zápisu jednatelky [Anonymizováno]. Návrhu soud prvního stupně vyhověl usnesením ze dne 5. ledna 2021, č. j. C 25477/RD54/KSUL, Fj 393/2021/KSUL, které nabylo první moci téhož dne. Následně byl soudu prvního stupně dne 8. února 2021 doručen návrh, jímž se navrhovatelka domáhá zápisu změny podle § 101 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“).

3. Takto vymezený skutkový stav soud prvního stupně posuzoval z hlediska § 101 odst. 2 z. v. r. a návrh shledal včasně podaným. Dovodil, že rejstříkový soud postupoval správně, neshledal-li důvody pro odmítnutí či zamítnutí návrhu společnosti. Kolize mezi zájmy společnosti a její jednatelky Vlasty Klokanové ve smyslu § 21 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), není prokázána, a proto je návrh podaný dne 5. ledna 2021 návrhem účinným. Tvrzení navrhovatelky, že valná hromada společnosti nebyla řádně svolána, může způsobit toliko neplatnost, nikoliv však nicotnost usnesení valné hromady. Absence listiny přítomných společníků jako přílohy návrhu na zápis nemůže být důvodem pro nevyhovění návrhu, když zápis z jednání valné hromady obsahuje, kdo ze společníků byl či nebyl přítomen na valné hromadě. Listina nazvaná Čestné prohlášení a souhlas se zápisem do obchodního rejstříku je opatřena ověřovací doložkou pro legalizaci podpisu Vlasty Klokanové, a proto není důvodná námitka, že neobsahuje ověřený podpis této osoby.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání. Navrhuje, aby usnesení bylo změněno a návrhu bylo vyhověno, nebo aby bylo zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Namítá, že společnost vede proti Vlastě Klokanové řízení o vydání věci, kterou neoprávněně zadržuje, a o zaplacení částky 313 181,27 Kč s příslušenstvím. Proti její osobě jsou vedeny i další spory. Veškerá jednání [Anonymizováno] jsou činěna ve shodě s jejím manželem [Anonymizováno], a to ve prospěch jejich syna [Anonymizováno] a jeho konkurenčního subjektu [právnická osoba] s cílem společnost protiprávně zcela ovládnout, případně paralyzovat. Dále namítá, že nenastaly skutečnosti, pro které by bylo možné provést změnu zápisu do obchodního rejstříku, o které bylo rozhodnuto usnesením ze dne 5. ledna 2021. Společnosti nebylo žádné rozhodnutí soudu doručeno a podklady, kterými byl návrh odůvodněn, se nezakládají na pravdě a jsou zdánlivé. Žádná valná hromada společnosti, jež by měla na pořadu změnu ve statutárních orgánech společnosti, totiž nebyla řádně svolána a ani se platně neuskutečnila. O žádné takové valné hromadě nebyly navrhovatelka coby jednatelka a osoba ovládající 25% podíl ve společnosti a [Anonymizováno] coby jednatelka společnosti vyrozuměny a ani nebyly požádány o její svolání podle § 187 zákona č. 89/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/. Podmínky pro její svolání splněny nebyly a tudíž nebyly splněny podmínky ani pro rozhodnutí o změně zápisu. Nicotnost usnesení valné hromady svolané na den 30. prosince 2020 osvědčuje i to, že společníkovi [Anonymizováno] byla pozvánka na ní doručena až dne 4. ledna 2021. Návrh na zápis [Anonymizováno] do obchodního rejstříku společnosti měl být odmítnut i pro absenci souhlasu [Anonymizováno] s tímto zápisem, protože podpis na listině o udělení souhlasu musí být úředně ověřen.

6. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r. aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. d) o. s. ř.] a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Podle § 101 odst. 1 z. v. r. zapsaná osoba a osoby, které se podle jiného zákona zapisují do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby, se mohou do 1 měsíce od zápisu návrhem domáhat u rejstříkového soudu výmazu nebo změny zápisu provedeného podle § 98; zmeškání této lhůty nelze prominout. Ustanovení § 78 odst. 1 tím není dotčeno.

8. Podle § 101 odst. 2 z. v. r. osoby zapisované podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby se mohou v případě svého výmazu z veřejného rejstříku domáhat změny zápisu také tehdy, byl-li proveden jinak než podle § 98; ustanovení § 102 se použije přiměřeně.

9. Podle § 86 z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže a) byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna, b) nebyl podán předepsaným způsobem, c) neobsahuje všechny předepsané náležitosti, d) je nesrozumitelný nebo neurčitý, e) k němu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech, nebo f) účel zakládané právnické osoby je v rozporu s ustanovením § 145 občanského zákoníku.

10. Podle § 88 z. v. r. rejstříkový soud vydá ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu soudu usnesení, kterým vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu nebo k doplnění chybějících listin; opakovaná výzva se nepřipouští. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se použije přiměřeně. Lhůta podle § 96 počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo rejstříkovému soudu doručeno podání, jímž byly vady odstraněny nebo listiny doplněny.

11. Podle § 120 z. v. r. není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na řízení o návrhu na zápis ustanovení zákona upravujícího občanské soudní řízení.

12. V poměrech právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 24. srpna 2010, sp. zn. 29 Cdo 211/2009 (které je dostupné, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, na webových stránkách www.nsoud.cz), formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého je valná hromada nejvyšším orgánem akciové společnosti, který tvoří všichni její akcionáři; schází se na řádných nebo mimořádných jednáních. Z právní úpravy valné hromady v obchodním zákoníku přitom nepochybně vyplývá, že k výkonu působnosti valné hromady není oprávněno jakékoli shromáždění akcionářů akciové společnosti, ale jen takové shromáždění, které splňuje předpoklady stanovené zákonem. Tento závěr lze dovodit z toho, že obchodní zákoník předepisuje postup pro svolání valné hromady, volby jejích orgánů a její vedení a řízení. K tomu, aby mohla valná hromada přijímat rozhodnutí, jejichž přijetí jí zákon svěřuje, je proto - mimo jiné - nezbytné i splnění určitých formálních předpokladů stanovených zákonem. Jedním z takových předpokladů je, aby bylo konkrétní jednání valné hromady řádným způsobem ustaveno, tj. aby bylo řádně svoláno, zahájeno a vedeno. Tento závěr – byť přijatý v poměrech obchodního zákoníku pro akciovou společnost – se obdobně prosadí i ve vztahu k právní úpravě společnosti s ručením omezeným účinné od 1. ledna 2014.

13. V recentním usnesení ze dne 22. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 2453/2021, Nejvyšší soud s odkazem na tyto závěry provedl jejich rozvedení tak, že poté, kdy byla valná hromada k tomu oprávněnou osobou včas (tj. před zahájením zasedání) odvolána, nemůže se konat. Jde o obdobnou situaci, jako by valná hromada vůbec nebyla svolána. Sejdou-li se přesto v původně (pozvánkou) určeném termínu a místě společníci, zásadně nepůjde o zasedání valné hromady a na rozhodnutí přijatá v průběhu tohoto setkání nelze hledět jako na rozhodnutí valné hromady. Uvedené však nebrání tomu, aby se v původně určeném termínu a místě (i přes odvolání valné hromady) sešli všichni společníci a prohlásili, že se vzdávají práva na včasné a řádné svolání valné hromady a že zasedání valné hromady i přes její odvolání uskuteční. Neúčast či nesouhlas některého ze společníků však konání odvolané valné hromady vylučuje.

14. Z takto vysvětlených závěrů je zřejmé, že usnesení přijaté jedním ze společníků (byť dle obsahu zápisu na valné hromadě), aniž by byla valná hromada svolána, nepředstavuje rozhodnutí valné hromady a nemá tak právní účinky vyplývající z usnesení valné hromady, což znamená, že se na ně hledí, jakoby nebylo přijato [§ 45 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)].

15. Je třeba připomenout, že na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. K vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, rejstříkový soud naopak přihlédnout musí, podávají-li se tyto vady z jemu předložených listin.

16. Jinak řečeno, vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady soudem postupem podle § 191 z. o. k. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti. Naopak, bude-li se z listin předložených rejstříkovému soudu podávat, že usnesení valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato (§ 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 o. z.), či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2020, sp. zn. 27 Cdo 1470/2018, nebo ze dne 28. května 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017).

17. Převedením těchto závěrů do poměrů posuzované věci je zřejmé, že posouzení toho, zda usnesení, na jehož podkladě byl proveden zápis změny do obchodního rejstříku a vůči němuž směřuje návrh navrhovatelky podaný podle § 101 odst. 2 z. v. r., představuje usnesení přijaté na valné hromadě společnosti konané dne 30. prosince 2021 anebo o takové usnesení nejde, se neobejde bez posouzení, zda a kým byla valná hromada svolána a zda byla svolána řádně (tj. postupem podle § 181 an. z. o. k.). Tuto skutečnost přitom nelze objasnit pouze na základě samotného obsahu zápisu z jednání valné hromady společnosti ze dne 30. prosince 2020, jak učinil soud prvního stupně. Rejstříkový soud měl proto vyzvat navrhovatele (společnost), která podala návrh dle § 78 odst. 1 z. v. r., k doložení chybějících listin (§ 88 z. v. r.), z nichž by uvedené skutečnosti plynuly; pokud by společnost tyto listiny nedoložila, měl návrh odmítnout [§ 86 písm. e) z. v. r.], případně, pokud by z listin takto doložených neplynulo, že usnesení bylo přijato na valné hromadě, měl návrh zamítnout (§ 90 odst. 1 z. v. r.) /srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. března 2020, sp. zn. 27 Cdo 4639/2018/.

18. Jestliže se tak nestalo a navržené údaje byly do veřejného rejstříku zapsány, může být návrh navrhovatelky podle § 101 odst. 2 z. v. r. opodstatněný, protože jeho podstatou je námitka, že se valná hromada nekonala, což se v návaznosti na tuto námitku podává z doloženého zápisu z jednání valné hromady společnosti ze dne 30. prosince 2020 (nebude-li doložen dalšími listinami, z nichž vyplyne, že valná hromada byla svolána). Tím je založen důvod pro odmítnutí návrhu [§ 86 písm. e) z. v. r.] /srov. např. usnesení např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. března 2020, sp. zn. 27 Cdo 4639/2018/.

19. Soud prvního stupně však přehlédl, že účastníkem řízení podle § 101 odst. 2 z. v. r je vedle navrhovatelky i společnost jako zapsaná osoba (§ 84 z. v. r.), což se projevilo v tom, že návrh navrhovatelky ze dne 5. února 2021 (v němž jsou uplatněny pro posouzení věci zásadní námitky, tj. vedoucí k závěru, že usnesení valné hromady je nicotné), společnosti nedoručil a neposkytl jí možnost se k němu jakkoliv vyjádřit. Právo umožnit společnosti vyjádřit se k tomuto návrhu na zahájení řízení je základním právem účastníka řízení (§ 18 odst. 1 o. s. ř., § 120 z. v. ř.) a bez jeho realizace soudní rozhodnutí, jehož podstatou je změna zápisu dle § 101 odst. 2 z. v. r., neobstojí, protože jej společnost nemůže na základě zjištěného skutkového stavu věci, postupu soudu a dosud uplatněných tvrzení předvídat a nemůže tak nabídnout tvrzení a doložit listiny, které tvrzení navrhovatelky vyvracejí, resp. která dokládají, že došlo ke svolání valné hromady (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. ledna 2011, sp. zn. 22 Cdo 4735/2008, nebo nález Ústavního soudu ze dne 12. června 2001, sp. zn. III. ÚS 729/2000, nebo ze dne 11. června 2007, sp. zn. IV. ÚS 321/2007, jež jsou dostupné na webových stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz).

20. Stručně vyjádřeno, teprve poté, co bude společnosti tento návrh účinně doručen a společnost nedoloží, že valná hromada byla na den 30. prosince 2021 svolána (k čemuž dosud nebyla vyzvána), anebo takový závěr z doložených listin nebude plynout, bude možno přijmout závěr o tom, že návrh navrhovatelky je důvodný. Úkolem odvolacího soudu však není tuto činnost soudu prvního stupně, která je podstatou před ním vedeného řízení, nahrazovat.

21. V zájmu úplnosti odvolací soud dodává, že námitky ohledně řízení vedených proti [Anonymizováno] nejsou pro posuzované řízení významné. Důvodná není ani námitka o absenci úředně ověřeného podpisu [Anonymizováno] na listině nazvané Česné prohlášení a souhlas se zápisem do obchodního rejstříku s datem 2. ledna 2021, neboť listina požadovanou ověřovací doložku pro legalizaci obsahuje (vyhotovenou téhož dne [právnická osoba].).

22. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

23. V dalším řízení soud prvního stupně, jak vyloženo výše, zašle návrh navrhovatelky ve věci samé, jakož i její odvolání, společnosti a v návaznosti na její vyjádření a případně doložené listiny posoudí, zda jsou dány důvody pro vyhovění návrhu, tj. zda na valné hromadě bylo (byť neplatně) či nebylo přijato příslušné usnesení. Tímto právním názorem je soud prvního stupně vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r.).