o určení neplatnosti údajů zapsaných do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. září 2021, č. j. 80 Cm 33/2021 – 40,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že návrh na určení, „že se v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 278549, ze dne 5. března 2021 vymazává zápis:

- obchodní firma: [Anonymizováno]

- jednatel: [Jméno advokáta B], dat. nar. [Datum narození advokáta B], [adresa], den vzniku funkce 4. března 2021

- likvidátor: [Anonymizováno], dat. nar. [adresa]

a bude v něm nadále tento zápis:

- obchodní firma: [Jméno advokáta C].

- jednatel: [Jméno navrhovatele], dat. nar. [Anonymizováno], [adresa]“

se zamítá [výrok I.], navrhovateli uložil povinnost nahradit účastnici 1) na účet jejího právního zástupce náklady řízení ve výši 8 228 Kč do tří dnů od právní moci usnesení [výrok II.] a rovněž navrhovateli uložil povinnost nahradit též účastnici 2) náklady řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci usnesení [výrok III.].

2. Soud prvního stupně usnesení odůvodnil s odkazem na § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /déle jen „o. s. ř.“/ a § 191 odst. 1 a 192 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/ tím, že návrh není důvodný a navrhovatel nemá na jím požadovaném určení naléhavý právní zájem. Navrhovatel jakožto bývalý jednatel společnosti [Anonymizováno] /dále jen „společnost“/ se domáhá určení, jehož prostřednictvím by došlo ke změně údajů zapsaných v obchodním rejstříku. Návrh je odůvodněn tím, že ke změně údajů zapisovaných do obchodního rejstříku došlo na základě rozhodnutí přijatého dne 4. března 2021 účastnicí 1) jako jedinou společnicí v působnosti valné hromady společnosti. Toto rozhodnutí je však dle navrhovatele neplatné, což by si měl soud posoudit jako předběžnou otázku. S ohledem na skutečnost, že se navrhovatel v daném případě domáhá určení, jehož prostřednictvím by došlo ke změně údajů zapsaných v obchodním rejstříku, které byly do rejstříku zapsány na základě rozhodnutí jediné společnice v působnosti valné hromady, přičemž v jiném řízení, než v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nelze platnost rozhodnutí valné hromady přezkoumávat, soud prvního stupně návrh zamítl. Nákladový výrok II. soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. úspěchem ve věci obou účastnic. Účastnici 1) náleží náhrada nákladů za dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /dále jen „advokátní tarif“/, tj. převzetí věci a 1x písemné podání ve věci samé, po 3 100 Kč za 1 úkon podle § 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, tj. 6 200 Kč, paušální náhrada po 300 Kč á 1 úkon právní služby dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a 21 % DPH. Účastnici 2), která nebyla zastoupena advokátem, náleží dle § 151 odst. 3 o. s. ř. paušální náhrada za podané vyjádření ve věci samé ve výši 300 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Odvolatel vytýká soudu prvního stupně chybné právní hodnocení, které je zcela mimo rámec podané žaloby, tedy nekoresponduje jak s jejím odůvodněním, tak s žalobním petitem. Odvolatel poukazuje na skutečnost, že návrh ve věci samé není podán podle § 191 z. o. k., ale jedná se o řízení sporné povahy. Uzavřel-li soud prvního stupně, že se jedná o návrh ve smyslu § 191 z. o. k., měl k tomu navrhovatele příslušně poučit a vyzvat jej k úpravě návrhu v příslušné lhůtě, a nikoli návrh bez dalšího zamítnout. K tomu odvolatel rozsáhle popisuje jednání účastnice 1), jehož neplatnosti se návrhem ve věci samé dovolává, a které označuje za nedovolené, neplatné a v rozporu s právními předpisy jak v rovině civilního práva, tak v té trestněprávní. Účastnice 1) je bývalou partnerkou navrhovatele, ve společnosti figurovala toliko formálně, přičemž vedení společnosti zajišťoval vždy jen navrhovatel. Po ochladnutí vztahu mezi navrhovatelem a účastnicí 1) rozhodla účastnice 1) o vstupu společnosti do likvidace toliko z důvodu nenávisti vůči navrhovateli a s cílem vyhnout se vrácení peněžních prostředků získaných ze společnosti, které byly použity na koupi nemovitosti pro účastnici 1).

5. Účastnice 1) se k odvolání vyjádřila tak, že se ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, setrvává na svém vyjádření k návrhu ve věci samé a navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil a přiznal účastnici 1) náhradu nákladů odvolacího řízení. Účastnice 1) poukazuje na výslovný návrh vydání rozhodnutí, kterým se navrhovatel zcela jasně domáhal výmazu v obchodím rejstříku zapsaných údajů a zápisu nových. Navrhovatel zastoupený v řízení advokátem tudíž nemůže tvrdit, že by soud prvního stupně jeho návrh posoudil procesně nesprávně, když je z návrhu naprosto zřejmé, čeho se jím navrhovatel domáhal.

6. Účastnice 2) se k odvolání vyjádřila obdobně jako účastnice 1) a navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil a přiznal účastnici 2) náhradu nákladů odvolacího řízení.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a neshledal odvolání důvodným.

8. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Odvolatel se v řízení dovolává neplatnosti rozhodnutí účastnice 1) jako jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti a navrhuje, aby soud rozhodl o určení práva tak, jak je uvedeno ve výroku I. usnesení soudu prvního stupně. Navrhovatel vychází z toho, že by soud měl otázku neplatnosti rozhodnutí účastnice 1) o odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti, jmenování účastnice 1) do této funkce, vstupu společnosti do likvidace a jmenování likvidátorky [Anonymizováno], posoudit jako otázku předběžnou, a poté rozhodnout o změně zápisu navrhovaných skutečností do obchodního rejstříku.

10. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku dostupného na www.justice.cz se podává, že účastnice 1) je v obchodním rejstříku zapsána jako jednatelka společnosti se dnem vzniku funkce 4. března 2021 a současně jako jediný společník společnosti, a že společnost byla jejím rozhodnutím ze dne 4. března 2021 zrušena s likvidací a téhož dne vstoupila do likvidace. Navrhovatel je bývalým jednatelem společnosti se dnem zániku funkce dne 4. března 2021. K zápisu zániku funkce jednatele došlo 5. března 2021.

11. Odvolací soud přitakává soudu prvního stupně co do posouzení povahy návrhu ve věci samé. Především s ohledem na petit návrhu je evidentní, že jde o návrh na určení práva dle § 80 o. s. ř. Ostatně tohoto ustanovení se v návrhu dovolává sám navrhovatel.

12. Podle četné, konstantní soudní judikatury má určovací žaloba podle § 80 o. s. ř. preventivní význam a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, a jednak v případech, kdy určovací žaloba vystihuje účinněji než jiné právní prostředky obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 1999, sp. zn. 2 Cdon 1364/97, či např. rozsudek ze dne 29. dubna 2003, sp. zn. 21 Cdo 58/2003, uveřejněný pod číslem 2/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, popř. rozsudky ze dne 5. prosince 2000, sp. zn. 22 Cdo 2902/99, ze dne 4. října 2001, sp. zn. 22 Cdo 1772/2000, ze dne 31. ledna 2006, sp. zn. 30 Cdo 822/2005).

13. V poměrech projednávané věci návrh preventivní význam ve shora uvedeném smyslu nemá, a není dán naléhavý právní zájem odvolatele na požadovaném určení. Obsáhlá tvrzení odvolatele, že rozhodnutí účastnice 1) učiněná dne 4. března 2021 jako jedinou společnicí v působnosti valné hromady společnosti jsou neplatná, jeho naléhavý právní zájem na požadovaném určení založit nemůže.

14. Soud prvního stupně správně uzavřel, že otázku platnosti usnesení valné hromady může soud řešit výlučně v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Nebyl-li podán návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, popřípadě nebylo-li mu vyhověno, brání stávající právní úprava obchodních korporací (§ 192 odst. 1 z. o. k. pro společnosti s ručením omezeným) v jiném soudním řízení (včetně rejstříkového řízení) přezkoumávat platnost usnesení valné hromady byť jako prejudiciální otázku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. listopadu 2007, sp. zn. 29 Odo 255/2006, dostupný na www.nsoud.cz). Stejně tak soud prvního stupně správně odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, dle níž je třeba považovat rozhodnutí valné hromady za platné, nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím.

15. Navíc odvolatel svým návrhem zcela zjevně sleduje změnu zápisu v obchodním rejstříku, jak se jasně podává z žalobního petitu, nicméně odpovídajícím procesním prostorem pro rozhodování o zápisech do obchodního rejstříku je rejstříkové řízení upravené v zákoně č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, nikoliv řízení nalézací. I v tomto směru se odvolací soud ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně, které jsou zcela přiléhavé.

16. S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.), včetně závislých výroků o nákladech řízení.

17. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 o. s. ř. V odvolacím řízení úspěšné účastnici 1) přiznal vůči navrhovateli právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v rozsahu mimosmluvní odměny advokáta za jeden úkon právní služby spočívající ve vyjádření k odvolání ve výši 3 100 Kč dle § 11 odst. 1 písm. k), § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bodu 5) advokátního tarifu, režijního paušálu ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21% DPH ve výši 714 Kč, vše celkem 4 114 Kč. V odvolacím řízení úspěšné účastnici 2) přiznal odvolací soud vůči navrhovateli právo na náhradu nákladů odvolacího řízení za podané vyjádření k odvolání ve výši 300 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení.