o zrušení zápisu o výmazu z obchodního rejstříku a obnovení likvidace společnosti Jablonecká, a. s. – v likvidaci, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. prosince 2021, č. j. 79 Cm 53/2016 – 164,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl, tak že „Návrh na osvobození navrhovatele od soudního poplatku za podané odvolání ze dne 13. 7. 2021 se zamítá.“

2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že se navrhovatel domáhal zrušení zápisu o výmazu společnosti [Jméno advokáta B] (dále jen „společnost“) z obchodního rejstříku a obnovení její likvidace. Podáním ze dne 19. srpna 2016 navrhovatel požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a tlumočníka. Usnesením ze dne 25. října 2016, č. j. 79 Cm 53/2016-32, jež potvrdil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. května 2017, č. j. 7 Cmo 518/2016-39, soud prvního stupně navrhovateli osvobození od soudního poplatku nepřiznal. Podáním ze dne 19. června 2019 navrhovatel opět požádal o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce z řad advokátů z důvodu zhoršení jeho sociální a finanční situace. Soud prvního stupně usnesením ze dne 27. srpna 2019, č. j. 79 Cm 53/2016-105, jež potvrdil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 6. října 2020, č. j. 7 Cmo 57/2020-116, návrh navrhovatele zamítl.

3. Usnesením ze dne 16. června 2021, č. j. 79 Cm 53/2016-130, soud prvního stupně návrh navrhovatele na zrušení zápisu o výmazu společnosti z obchodního rejstříku a obnovení její likvidace zamítl. Proti tomuto usnesení navrhovatel podal odvolání. Usnesením ze dne 21. července 2021, č. j. 79 Cm 53/2016-144, soud prvního stupně vyzval navrhovatele k úhradě soudního poplatku za jím podané odvolání. V reakci na tuto výzvu navrhovatel podáním ze dne 11. srpna 2021 požádal o osvobození od soudního poplatku za podané odvolání.

4. Soud prvního stupně proto navrhovatele vyzval k doložení jeho majetkových poměrů a dalších rozhodných skutečností podstatných pro posouzení důvodnosti jeho žádosti o osvobození od soudního poplatku. Z předloženého formuláře „Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“ (dále jen „prohlášení“) vyplývá, že navrhovatel je jednatelem obchodní společnosti [právnická osoba]., za třetí kalendářní čtvrtletí roku 2021 měl průměrný čistý výdělek ve výši 0 Kč, což doložil potvrzením zaměstnavatele ze dne 9. října 2021; pobírá příspěvek na živobytí ve výši 7 880 Kč, žije ve společné domácnosti s družkou [Anonymizováno], narozenou dne 12[Anonymizováno], jež je vedená v evidenci uchazečů o zaměstnání a nemá žádný výdělek ani žádný majetek. Navrhovatel má několik dluhů, k nimž není schopen dohledat podklady z důvodu špatného zdravotního stavu. Jelikož je dlouhodobě v pracovní neschopnosti, společnosti, v nichž je jednatelem, nevykonávají ekonomickou činnost a jejich hodnota je nulová.

5. Soud prvního stupně dále zjistil, že navrhovatel je stále zapsán jako jednatel a společník v několika obchodních společnostech, a to jako jediný jednatel a jediný společník společnosti [právnická osoba]., jakož i společnosti [právnická osoba], zkr.: [Anonymizováno]-[právnická osoba]., dále je zapsán jako společník s 12 % podílem, jednatel a likvidátor společnosti [Anonymizováno]. Soud prvního stupně dále konstatoval, že podíly navrhovatele ve společnostech, s výjimkou posledně jmenované společnosti, jsou postiženy exekucí.

6. Soud prvního stupně uzavřel, že navrhovatel nesdělil soudu zcela a úplně rozsah svého majetku, ač byl k tomu povinen, přitom úplné a pravdivé vylíčení majetkových poměrů je základní podmínkou pro postup soudu podle § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Soud prvního stupně konstatoval, že již z důvodu zamlčení majetku by mohl návrh na osvobození od soudního poplatku zamítnout. Dále zdůraznil, že se též nesmí jednat o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. K tomu uvedl, že mu je z úřední činnosti známo, že se navrhovatel prostřednictvím bud’ své osoby nebo prostřednictvím [Anonymizováno] (řízení vedené pod sp. zn. 76 Cm 72/2009, odvolací řízení, v němž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, pod sp. zn. 14 Cmo 664/2009), či společnosti [právnická osoba], jejíž jednatelkou je [Anonymizováno] (řízení u soudu prvního stupně pod sp. zn. 76 Cm 8/2013, odvolací řízení, ve kterém bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, pod sp. zn. 7 Cmo 316/2017) opakovaně domáhá obnovení likvidace společnosti. Soudy opakovaně konstatovaly, že zde buď není dána aktivní legitimace navrhovatele, případně jde o majetek známý a nikoli neznámý ve smyslu § 75b odst. zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. prosince 2013. V návrhu ve věci samé navrhovatel uvedl, že je zástavním věřitelem k 33 akciím společnosti. Dále tvrdil, že kupní smlouva ze dne 28. ledna 1999 na prodej nemovitosti domu č. p. [Anonymizováno], domu č. p. [Anonymizováno] na st. p. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] (LV [Anonymizováno]) a domu č. p. [Anonymizováno] na st. p. [Anonymizováno] v k. ú. [Anonymizováno] (LV [Anonymizováno]) je absolutně neplatná. Stejná tvrzení uplatnila i [Anonymizováno] ve výše uvedeném řízení vedeném pod sp. zn. 76 Cm 72/2009. Usnesením ze dne 7. července 2009, č. j. 76 Cm 72/20009-11, jež potvrdil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22. září 2010, č. j. 14 Cmo 664/2009-64, soud návrh navrhovatelky [Anonymizováno] zamítl. Z pohledu soudu prvního stupně se tudíž jedná i o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Jelikož nebyla naplněna ani jedna z podmínek pro osvobození od soudních poplatků, soud prvního stupně návrh navrhovatele zamítl.

7. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a přiznal mu osvobození od soudního poplatku za podané odvolání.

8. Odvolatel namítá, že v prohlášení vyplnil všechny body. Skutečnost, že je zapsán jako jednatel a společník v několika obchodních společnostech neznamená, že má nějaký majetek. Společnosti jsou neaktivní, bez ekonomické činnosti, jejich hodnota je nulová a obchodní podíl nezpeněžitelný. Dluhy blíže nespecifikoval a jejich výši neuvedl, maje za to, že obecné konstatování o existenci dluhů je dostačující. Soudu prvního stupně sdělil, že nemá úspory, pobírá jen příspěvek na živobytí. Dále odvolatel namítal, že nelze odkazovat na řízení jiných účastníků.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

11. Smyslem citovaného ustanovení je, aby účastníku, který se nachází ve výjimečné a pro něj tíživé majetkové situaci, povinnost zaplatit příslušný soudní poplatek, nebránila v uplatnění nebo bránění jeho práva. Soud zkoumá při rozhodování o návrhu účastníka o osvobození od soudních poplatků dvě kritéria. Zda je účastník objektivně schopen soudní poplatek zaplatit a zda se z jeho strany nejedná o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Přihlíží přitom k celkovým majetkovým, finančním a sociálním poměrům navrhovatele, k výši soudního poplatku, k povaze uplatňovaného nároku a k dalším relevantním skutečnostem. Osvobodit účastníka od placení soudních poplatků zcela lze jen tehdy, pokud tento nemá žádnou možnost, jak splnit svou poplatkovou povinnost. Úlevu z povinnosti zaplatit soudní poplatek lze zpravidla přiznat osobám zcela nemajetným či osobám s výrazně nízkými příjmy, pokud se tyto ocitly v situaci, která jim neumožňuje prostředky na splnění jejich poplatkové povinnosti si opatřit. Důkazní břemeno, že žadatel o osvobození od soudních poplatků je nemajetnou osobou, tíží vždy žadatele.

12. Odvolací soud zdůrazňuje, že účastník řízení nesplní svou povinnost prokázat, že jeho majetkové a sociální poměry odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků, pokud uvede vzájemně si odporující údaje, či zatají některé skutečnosti soudu, tedy pokud nevyjeví skutečný rozsah svých příjmů a majetku (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 18. listopadu 2013, sp. zn. I. ÚS 3769/12). Účastník občanského soudního řízení, který řádně a věrohodně nedoloží své majetkové poměry, nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. června 2015, sp. zn. 25 Cdo 1191/2015). Podkladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků účastníka je zpravidla především jeho prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, které musí obsahovat úplné a pravdivé údaje o jeho majetku. Pokud žadatel v prohlášení neuvede úplný přehled svého majetku, je to bez dalšího důvodem pro zamítnutí žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků (srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 3. března 2011, sp. zn. III. ÚS 118/11). Pokud chce být účastník ohledně své žádosti o osvobození od soudních poplatků úspěšný, musí nejen uvést, v čem spatřuje svoji nepříznivou majetkovou situaci, která ho vede k tomu, že nemůže soudní poplatek uhradit, ale musí také toto tvrzení řádně doložit. Právní úprava institutu individuálního osvobození od soudního poplatku totiž neukládá soudu povinnost, aby sám za účastníka vyhledával skutečnosti, které mají charakterizovat jeho nedostatek prostředků k uhrazení soudního poplatku.

13. Z obsahu spisu se podávají skutečnosti rekapitulované soudem prvního stupně. V této souvislosti odvolací soud dodává, že lze přisvědčit soudu prvního stupně, že předložené vyplněné prohlášení není úplné. Zcela absentují skutečnosti týkající se účasti odvolatele ve společnostech výše uvedených, odvolatel nikterak nedoložil poměry své partnerky, se kterou žije ve společné domácnosti, pouze uvedl, že nemá žádné příjmy ani majetek a je vedena na úřadu práce. Doložil pouze, že mu byla přiznána dávka hmotné nouze (příspěvek na živobytí), od 1. května 2021 zvýšená na částku 7 880 Kč právě s ohledem na změnu okruhu společně posuzovaných osob. Byť v prohlášení uvedl existenci dluhů, toto je tvrzení je pouze obecné, neuvedl ani jejich výši, ani je blíže nespecifikoval. Významnou okolností je též zdravotní stav odvolatele, který je podle prohlášení velmi vážný, avšak odvolatel přesně nespecifikoval, nevyčíslil ani nijak nedoložil své výdaje a zdravotní náklady. Údaje odvolatelem uvedené v prohlášení tak nejsou komplexní. Odvolatel neposkytl (a ani nedoložil) veškeré potřebné informace o jeho majetkových a sociálních poměrech, tak aby bylo možno relevantně posoudit, zda jeho poměry vedou k postupu dle § 138 odst. 1 o. s. ř.

14. Dle konstantní judikatury je žadatel o osvobození od soudního poplatku povinen soudu věrohodným způsobem prokázat své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. června 2016, sp. zn. 28 Cdo 2561/2015, ze dne 8. července 2014, sp. zn. 32 Cdo 663/2014, ze dne 29. července 2015, sp. zn. 25 Cdo 1240/2015, ze dne 3. listopadu 2015, sp. zn. 28 Cdo 2127/2015, či usnesení ze dne 11. dubna 2017, sp. zn. 28 Cdo 573/2016). Není proto povinností soudu účastníka vyzývat k doplnění nebo upřesnění údajů mimo zaslání prohlášení. Lze tedy uzavřít, že odvolatel neposkytl soudu údaje, jež by dávaly věrný (ucelený) obraz o jeho majetkových poměrech tak, aby soud mohl kvalifikovaně posoudit, zda splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Přitom právě poměry účastníka jsou odůvodňujícím předpokladem pro splnění jedné ze dvou podmínek pro přiznání osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř. Tento stav nebyl napraven ani během odvolacího řízení, byť tak mohl odvolatel učinit poté, co se dozvěděl, že soud prvního stupně jeho žádosti o osvobození od soudního poplatku za podané odvolání nevyhověl. V daném případě nelze učinit závěr, že není v možnostech odvolatele zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč za podané odvolání. Soud prvního stupně tudíž nepochybil, jestliže odvolateli osvobození od soudního poplatku za podané odvolání nepřiznal, byť v dané fázi řízení nelze předjímat, zda bude odvolatel s podaným odvoláním úspěšný s odkazem na soudem prvního stupně uvedená řízení týkající se jiných účastníků řízení.

15. Pouze na doplnění odvolací soud dodává, že v případě, kdy účastník po výzvě k zaplacení soudního poplatku učiněné poté, co mu nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, pouze opětovně požádá o osvobození od této povinnosti, aniž by doložil, že došlo ke změně jeho poměrů, není třeba se takovými opakujícími se žádostmi vůbec zabývat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 24. srpna 2016, sp. zn. II. ÚS 1138/15, bod 33.).

16. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil, ovšem ve správném znění, odpovídajícím dikci § 138 o. s. ř.