o vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatých mimo zasedání valné hromady společnosti BPS Pacov s. r. o. dne 25. listopadu 2020, k odvolání obou navrhovatelek proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. května 2021, č. j. 30 Cm 286/2020-192,

1. Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatých mimo valnou hromadu společnosti dne 25. listopadu 2020 ve znění: „Společenská smlouva společnosti [právnická osoba] se sídlem [Adresa advokáta A], IČ [IČO advokáta A] zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. C 14434, se mění tím způsobem, že čl. XII. Valná hromada věta třetí: „Valná hromada je usnášeníschopná, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň 80 % všech hlasů,“ se nahrazuje zněním: „Valná hromada je usnášeníschopná, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň 75 % všech hlasů“ a „Pan [Anonymizováno], narozený dne [Anonymizováno], bytem [adresa]) se s účinností ke dni přijetí tohoto rozhodnutí jmenuje do funkce jednatele společnosti [právnická osoba] se sídlem [adresa], IČ [IČO advokáta A] zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. C 14434“ (výrok I.) a navrhovatelkám uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit společnosti [Jméno advokáta C]. náhradu nákladů řízení ve výši 20 570 Kč (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel po provedeném dokazování z těchto zjištění:

- Lidmina Studenovská [navrhovatelka a)] je společníkem společnosti [Jméno advokáta C]. (dále též jen „společnost“) s podílem ve výši 15 % na jejím základním kapitálu, [Jméno navrhovatelky B] [navrhovatelka b)] s podílem 10 % na jejím základním kapitálu, [Anonymizováno] s podílem 25 % na jejím základním kapitálu a [tituly před jménem] s podílem 50 % na jejím základním kapitálu;

- [tituly před jménem] byl společníkem společnosti z důvodu, že dne 7. července 2020 doručil společnosti smlouvu o převodu podílu od jejího dosavadního společníka [tituly před jménem];

- [tituly před jménem] žádal společnost o svolání valné hromady žádostí ze dne 21. září 2020, která byla společnosti i navrhovatelce a), jež byla jednatelkou společnosti, doručena dne 22. září 2020, s tím, že na program valné hromady byla navržena též změna společenské smlouvy společnosti a jmenování [Anonymizováno] do funkce jejího jednatele;

- k žádosti přiložená plná moc opravňovala právního zástupce k zastupování společníka [Anonymizováno] na všech valných hromadách společnosti počínaje dnem 23. června 2020 a k výkonu všech práv, která zmocniteli jako společníku náleží;

- navrhovatelka a) dne 22. října 2020 vystavila pozvánku na valnou hromadu společnosti na den 13. listopadu 2020 konanou v sídle společnosti, která byla do datové schránky [právnická osoba]. dodána dne 23. října 2020;

- [tituly před jménem] předložil společníkům návrh rozhodnutí mimo valnou hromadu společnosti, datovaný dnem 6. listopadu 2020, přičemž své oprávnění takto učinit odůvodnil tím, že jednatelka společnosti nesvolala řádně a včas její valnou hromadu, a to ani k jeho žádosti;

- navrhovatelkám byly poštovní zásilky obsahující návrhy per rollam doručeny dne 10. listopadu 2020 na adresy uvedené v seznamu společníků;

- [tituly před jménem] s oběma takto navrhovanými rozhodnutími (specifikovanými ve výroku I. tohoto usnesení) vyslovil souhlas dne 13. listopadu 2020, stejně jako další společnice [Anonymizováno];

- dne 3. prosince 2020 bylo navrhovatelkám a [Anonymizováno] zasláno oznámení o přijetí obou těchto rozhodnutí.

.

3. Na takto ustaveném skutkovém základě soud prvního stupně dovodil, že jednatelka společnosti - navrhovatelka a) k žádosti společníka [tituly před jménem] svolala valnou hromadu na den 13. listopadu 2020 pozvánkou ze dne 22. října 2020, která však společníkovi [tituly před jménem] zaslána nebyla. Byla-li totiž pozvánka zaslána jeho právnímu zástupci, aniž by společník společnost výslovně požádal, aby mu byla pozvánka doručována na jinou adresu, nedošlo, s odkazem na závěry dovozené Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 24. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 373/2014, k jejímu doručení. Předložená plná moc právnímu zástupci [tituly před jménem] byla udělena k zastupování na valných hromadách. Valná hromada, která se měla konat dne 13. listopadu 2020, tak nebyla svolána řádně a ani včas, když i právnímu zástupci společníka byla zaslána po stanovené zákonné lhůtě dne 23. října 2020. Společník [tituly před jménem] tak byl oprávněn valnou hromadu svolat. Společenská smlouva hlasování per rollam nevylučuje. Není podstatné, že společníku [tituly před jménem] bylo známo, že se navrhovatelky zdržují na adrese [adresa]. Soud prvního nezpochybnil tvrzení navrhovatelek, že podpisy na předložených doručenkách náležejí pravděpodobně nájemníkům užívajícím nemovitost navrhovatelek, avšak i v případě převzetí poštovních zásilek (obsahujících návrh na hlasování mimo valnou hromadu společnosti) nájemníky užívajícími nemovitost navrhovatelek se tyto poštovní zásilky dostaly do jejich dispoziční sféry. Navrhovaná rozhodnutí byla přijata, když bylo dosaženo požadované většiny.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podaly obě navrhovatelky odvolání. Navrhují jeho změnu, aby byla přijatá rozhodnutí posouzena jako neplatná.

5. Odvolatelky namítají, že soud prvního stupně neprovedl jimi označené důkazy, zejména ve vyjádření ze dne 12. května 2021. Pokud by je soud provedl, nemohl by návrh zamítnout. Především z navrhovaného vyjádření notářky [Anonymizováno] vyplývá, že se společníci společnosti dne 13. listopadu 2020 dostavili v souladu s pozvánkou na adresu sídla společnosti za účelem konání valné hromady. V průběhu roku 2020 došlo ve společnosti k jejímu faktickému převzetí [tituly před jménem], který nabyl svůj podíl od [tituly před jménem], u něhož je důvodné podezření, že vyváděl prostředky společnosti bez vědomí navrhovatelek a mohl tak naplnit znaky trestného činu zpronevěry. Nelze vyloučit, že [Anonymizováno] byl konečným příjemcem takto vyvedených peněžních prostředků. Lze dovodit, že jednání zbylých společníků bylo účelové, s cílem navrhovatelky ze společnosti vystrnadit a zamezit jim v možnosti podílet se na jejím chodu. Soud však tyto skutečnosti a navrhované důkazy nezohlednil. Opožděné svolání valné hromady k žádosti [tituly před jménem] nebylo nijak závratné, neboť došlo ke zpoždění o několik hodin. Z předložené emailové komunikace mezi navrhovatelkou a) a [tituly před jménem] pak zřetelně vyplývá, že [tituly před jménem] byl s datem konání valné hromady dne 13. listopadu 2020 srozuměn. Návrh per rollam pak byl přitom předložen před jejím konáním. K oficiální komunikaci mezi navrhovatelkou a) a [tituly před jménem] docházelo převážně prostřednictvím jeho právního zástupce a žádost o svolání valné hromady datovaná dnem 21. září 2020 byla navrhovatelce a) zaslána tímto zástupcem. Pokud by byl akceptován restriktivní výklad § 187 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, pak by žádost nemohla být pokládána za řádnou, může-li valnou hromadu dle § 187 odst. 2 z. o. k. svolat pouze kvalifikovaný společník. Z plné moci udělené [tituly před jménem] vyplývá oprávnění vykonávat v zastoupení společníka všechna práva, která [tituly před jménem] jako společníkovi společnosti náleží.

6. Společnost se vyjádřila tak, že souhlasí se skutkovým stavem zjištěným soudem prvního stupně, jakož i s jeho právním posouzením.

7. Odvolací soud přezkoumal předmětné usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ z. ř. s.“)], a odvolání shledal důvodným. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

8. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jejichž správnost nebyla účinně zpochybněna, a pro stručnost na ně odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu na internetových stránkách www.nsoud.cz), ve spojení s doplněným dokazováním a shodnými tvrzeními účastníků.

9. Ze shodných tvrzení účastníků (ve spojení s článkem XII společenské smlouvy společnosti, jež je obsahem notářského zápisu sepsaného dne 27. října 2011 [tituly před jménem], notářem se sídlem v Třebíči, sp. zn. NZ [Anonymizováno], N [Anonymizováno]), má odvolací soud za zjištěné, že úprava svolání valné hromady společnosti byla v období od 27. října 2011 do 25. listopadu 2020 upravena (ve společenské smlouvě společnosti) tak, že se termín a program valné hromady oznamuje společníkům nejméně 15 dnů před dnem jejího konání písemnou pozvánkou, jakož i to, že další nebo jiná úprava otázky jejího svolávání upravena v této společenské smlouvě pro toto období nebyla. Z obsahu žádosti o svolání valné hromady společnosti [Jméno advokáta C]. ze dne 21. září 2020 má odvolací soud za zjištěné, že jejím prostřednictvím společník [tituly před jménem], v zastoupení [tituly před jménem], advokátem v plné moci, označeným adresou [právnická osoba], žádá jednatelku společnosti - navrhovatelku a) o svolání valné hromady z důvodu, že je společníkem s vkladem převyšujícím 10 % základního kapitálu společnosti, s navrženými záležitostmi, které byly následně předmětem hlasování, jež je specifikováno ve výroku I. tohoto usnesení odvolacího soudu (a které navrhl [tituly před jménem] prostřednictvím návrhu rozhodnutí per rollam ze dne 6. listopadu 2020), jakož i to, že přílohou této žádosti byla plná moc udělená dne 23. června 2020 společníkem [tituly před jménem] (jako zmocnitelem) [tituly před jménem], advokátovi (jako zmocněnci) k jeho zastupování při výkonu všech práv, která zmocniteli jako společníkovi společnosti náleží, zejména k přijímání písemností, jakož i k tomu, aby všeobecně jednal tak, aby byly hájeny a prosazovány zájmy zmocnitele jako společníka společnosti. Z dodejky datové zprávy ze dne 23. října 2020 má odvolací soud za zjištěné, že společnost odeslala pozvánku na valnou hromadu na den 13. listopadu 2020 [tituly před jménem] tak, že byla dne 23. října 2020 dodána do datové schránky [právnická osoba].

10. K obsahu těchto listinných důkazů provedených odvolacím soudem nebylo ze strany účastníků řízení vzneseno jakýchkoliv připomínek, které by neumožňovaly dovození popsaných skutkových zjištění. Další důkazy nebyly prováděny pro nadbytečnost.

11. Podle § 187 odst. 1 z. o. k. společník nebo společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10 % základního kapitálu nebo 10% podíl na hlasovacích právech (dále jen „kvalifikovaný společník“), mohou požádat jednatele, aby svolal valnou hromadu k projednání jimi navržených záležitostí.

12. Podle § 187 odst. 2 z. o. k. jestliže valná hromada není svolána do 1 měsíce ode dne doručení žádosti a nekoná se v přiměřené lhůtě, je ji kvalifikovaný společník oprávněn svolat sám; ustanovení § 184 až 186 se použijí obdobně. Náklady spojené se svoláním valné hromady nese společnost, ledaže bylo svolání zjevně neopodstatněné.

13. Podle § 556 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

14. Podle § 570 odst. 1 o. z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

15. Ze skutkových zjištění je zřejmé, že prostřednictvím písemnosti ze dne 21. září 2020 požádal společník [tituly před jménem], zastoupený advokátem [tituly před jménem], o svolání valné hromady společnosti k projednání jím navržených záležitostí (§ 187 z. o. k.), přičemž doložil plnou moc pro tohoto advokáta, na jejímž podkladě byla tato žádost učiněna.

16. Takto doložená plná moc se vztahuje nejen k zastupování společníka [tituly před jménem] na valných hromadách společnosti, ale i k jeho zastupování při výkonu všech práv, která zmocniteli jako společníkovi společnosti náleží, včetně přijímání písemnosti, resp. k všeobecnému jednání tak, aby byly hájeny a prosazovány zájmy zmocnitele jako společníka společnosti.

17. To, že plná moc dopadá na všechna práva společníka, je ostatně zřejmé již jen z povahy žádosti dle § 187 odst. 1 z. o. k., které nepředstavuje žádné zastoupení na valné hromadě.

18. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu dovodila, že společnost doručuje pozvánku na valnou hromadu společníku na adresu uvedenou v seznamu společníků i tehdy, udělí-li společník třetí osobě plnou moc k zastupování na valných hromadách, jestliže současně společnost nepožádá, aby mu byla pozvánka doručována na jinou adresu než adresu bydliště či sídla uvedenou v seznamu společníků (srov. např. výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 373/2014). Na toto rozhodnutí odkazuje i soud prvního stupně.

19. Z připojené plné moci k žádosti o svolání valné hromady je, jak vyloženo, zřejmé, že tato přesahuje zmocnění k zastupování na valných hromadách, neboť zmocňuje advokáta i k výkonu všech práv společníka, tedy i k přijímání pozvánky na valnou hromadu. Z toho, že byla advokátem předložena spolu se žádostí o svolání valné hromady, tedy k právnímu jednání, který spadá pod zmocnění zastupovat společníka při výkonu všech práv, která zmocniteli jako společníkovi společnosti, resp. pod zmocnění všeobecně jednat tak, aby byly hájeny a prosazovány zájmy zmocnitele jako společníka společnosti, je nadto případné dovodit, že vůlí advokáta (zástupce), který tyto písemnosti společnosti předložil, bylo, aby i pozvánka byla doručována jemu, na základě tohoto zmocnění (§ 556 odst. 2 o. z.).

20. Pokud tedy byla pozvánka na valnou hromadu adresována zástupci (advokátovi) společníka [tituly před jménem] a byla dne 23. října 2020 dodána do datové schránky advokátní kanceláře, kde tento advokát působí a kterou označil jako adresu odesílatele v rámci žádosti o svolání valné hromady, byla doručována řádně (§ 436 odst. 1, § 441 odst. 2, § 9 odst. 2 o. z.) a v tento den mu i došla, neboť si jí mohl poprvé vyzvednout přihlášením do této schránky (§ 570 odst. 1, § 9 odst. 2 o. z.).

21. Jednostranné právní jednání, jímž je i pozvánka na valnou hromadu (§ 545 o. z.), totiž nepřítomné osobě dojde, tj. dostane se do sféry její dispozice, v okamžiku, kdy má tato osoba konkrétní možnost seznámit se s jejím obsahem. Tuto možnost přitom může získat též vhozením oznámení o uložení zásilky obsahující právní jednání do své poštovní schránky, pokud tak nabude objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky, aniž by bylo významné, zda i kdy si zásilku u doručujícího orgánu (např. [právnická osoba].) vyzvedne. Není tedy rozhodné, zda této příležitosti využije či ne a jaké subjektivní důvody ji k tomu vedly (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. června 2011, sp. zn. 26 Cdo 278/2011, nebo nález Ústavního soudu ze dne 1. října 2013, sp. zn. I. ÚS 2474/13, který je dostupný, stejně jako další rozhodnutí Ústavního soudu, na jeho webových stránkách www.usoud.cz). Výraz dojde nelze vykládat ve smyslu procesněprávních předpisů, neboť je jím třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním úkonem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. dubna 2019, sp. zn. 26 Cdo 4082/2018, mutatis mutandis). Takto popsaná situace je srovnatelná s dodáním písemnosti do datové schránky.

22. Pokud tak došla pozvánka na valnou hromadu (vyhotovená jednatelkou společnosti) do datové schránky zástupce společníka [tituly před jménem] dne 23. října 2020, nabylo toto dojití účinnosti, aniž by bylo významné, kdy se její adresát do této schránky skutečně přihlásil.

23. I kdyby došlo ke svolání valné hromady jednatelem společnosti o něco později, než stanoví § 187 odst. 2 z. o. k. (tj. po uplynutí 1 měsíci ode dne doručení tomu odpovídající žádosti společníka), pak společník nebyl, pokud mu pozvánka jednatele na valnou hromadu došla (dne 23. října 2020), oprávněn poté již valnou hromadu svolat, resp. prostřednictvím písemnosti ze dne 6. listopadu 2020 iniciovat rozhodování per rollam (§ 175 z. o. k.).

24. Třebaže to není z dikce § 187 odst. 2 z. o. k. zjevné, účelem tohoto oprávnění společníka je, aby se mohl domoci svolání valné hromady s jím navrhovaným pořadem jednání mimo pravidelná jednání valných hromad (§ 181 z. o. k.), a to bez ohledu na to, zda jednatel se svoláním valné hromady souhlasí (shodně Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, Komentář k § 187, marg. č. 187 1).

25. Je právní notorietou, že gramatický výklad představuje toliko prvotní přiblížení se k textu právní normy (srov. za všechna rozhodnutí např. nález Ústavního soudu ze dne 6. května 2004, sp. zn. III. ÚS 258/03), přičemž pro určení významu ustanovení je významný především jeho teleologický výklad, tj. smysl a účel právní normy v tomto ustanovení obsažené (v literatuře srov. např. Melzer, F., Tégl, P. a kol., Občanský zákoník - velký komentář, Svazek I, § 1-117, Praha: Leges, 2013, s. 51).

26. Pokud tak jednatelka společnosti valnou hromadu svolala pozvánkou ze dne 22. října 2020, došlou společníkovi [tituly před jménem] dne 23. října 2020, a to na den 13. listopadu 2022 (což odpovídá přiměřené lhůtě ve smyslu § 187 odst. 2 z. o. k. a je ve shodě s úpravou svolání valné hromady obsažené ve společenské smlouvě společnosti a s § 184 odst. 1 z. o. k.), a to k projednání společníkem navržených záležitostí, nebyl společník oprávněn o totožných záležitostech nechat hlasovat prostřednictvím institutu per rollam (§ 175 z. o. k.), neboť k tomuto účelu právo upravené v § 187 odst. 2 z. o. k. neslouží, resp. svoláním valné hromady jednatelem společnosti bylo toto právo společníka naplněno.

27. S ohledem na význam rozhodnutí a jejich dopad do práv navrhovatelek, který je zřejmý per se [tj. kdo bude statutárním orgánem a tedy neomezeně zastupovat společnost (§ 163, § 9 odst. 2 o. z.) a zakotvení usnášeníschopnosti bez ohledu na hlasy obou navrhovatelek, kterým dohromady náleží podíl ve výši 25 % na základním kapitálu společnosti) je zřejmé, že porušení zákona mělo závažné právní následky (§ 260 odst. 1 o. z.)].

28. Rozhodnutí přijatá mimo valnou hromadu jsou tudíž neplatná, a proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že tuto neplatnost vyslovil (výrok I. tohoto usnesení).

29. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 23 z. ř. s., protože navrhovatelky byly v řízení před soudy obou stupňů plně úspěšné. Společnost je proto povinna zaplatit jim náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech jejich právního zastoupení za 8 úkonů právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) /dále jen „AT“/, a to 1x za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, 3x za písemná podání, tj. za podání návrhu ve věci samé, repliky k podání společnosti ze dne 7. dubna 2021 a vyjádření ze dne 12. května 2021 podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, 3x za účast na jednání soudu ve dnech 8. dubna 2021, 24. května 2021 a dne 24. května 2022 podle § 11 odst. 1 písm. g) AT a 1x za podané odvolání ve věci samé, včetně jeho odůvodnění podle § 11 odst. 1 písm. k) AT, a to ve výši 3 100 Kč za každý z těchto úkonů, určené na podkladě § 9 odst. 4 písm. c) AT z tarifní hodnoty 50 000 Kč (ve spojení s § 7 bodem 5 AT). Dále navrhovatelkám za těchto 8 úkonů právní služby náleží paušální náhrada ve výši 8x 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Celkem navrhovatelkám na náhradě nákladů řízení náleží 36 912 Kč [(8x 3100 Kč plus 8x 300 Kč) plus 21% DPH, neboť zástupce navrhovatelek je advokát, který je společníkem právnické osoby ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., jež je plátcem této daně (s účinností od 1. září 2013 jak bylo zjištěno z osvědčení k této dani) plus 2x 2 000 Kč za zaplacený soudní poplatek za podaní návrhu a za podání odvolání].