o zaplacení 8 647 000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 18. 7. 2024, č. j. 38 Cm 27/2020-1216,

1. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl o tom, že se žalované nepřiznává osvobození od soudního poplatku za odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 18. 12. 2023, č. j. 38 Cm 27/2020-1121.

2. V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že ve věci samé rozhodl (mimo jiné) o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 5 284 160 Kč s příslušenstvím a žalované a vedlejší účastnici na straně žalované rovněž uložil povinnost zaplatit příslušné náklady řízení a soudní poplatek. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, z něhož jí soud prvního stupně (po předcházející úpravě) vyměřil soudní poplatek v částce 264 208 Kč. Žalovaná požádala o osvobození od jeho úhrady. Soud prvního stupně zrekapituloval skutečnosti žalovanou uvedené ve vyplněném „Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech žadatele pro osvobození od soudních poplatků anebo ustanovení zástupce“ (dále jen „prohlášení“), v němž uvedla, že výsledky hospodaření žalované za roky 2021-2023 byly vždy v minusových částkách, žalovaná vlastní nemovitosti v k. ú. [adresa], obec [adresa], nevlastní však žádný další hodnotnější majetek. Vlastnila automobil Opel Vivaro, který prodala, neboť nebyla schopna hradit pravidelné měsíční splátky kupní ceny. Žalovaná měla dva bankovní účty, jeden byl zrušen, druhý má nulový zůstatek. Žalovaná nemá žádné významné pohledávky za třetími osobami. V důsledku úpadku společníka společnosti žalované a z důvodu následných soudních sporů nemůže žalovaná nadále vyvíjet svou ekonomickou činnost, navíc vzhledem k těmto sporům, které blíže popisuje, není ani jasné, kdo je jejím skutečným společníkem. Tato skutečnost prakticky vylučuje jakoukoli možnost financování potřeb žalované. Vůči žalované je aktuálně vedena daňová exekuce. V reakci na žádost žalované o osvobození od soudního poplatku za podané odvolání učinil vedlejší účastník na straně žalobkyně vůči soudu podání, jímž podává podnět k zamítnutí této žádosti. Upozorňuje na účelovost žádosti a podává přehled o majetkové struktuře a majetku žalované, v níž rozhodující úlohu hraje 100% vlastník a ovládající osoba [jméno FO], který disponuje (mimo jiné) kapitálem mnohamiliónových hodnot. Tento kapitál dle potřeby převádí do svých společností (tj. rovněž žalované) a žije nadstandardním způsobem života, který vedlejší účastník popisuje. V návaznosti na to soud prvního stupně vydal v záhlaví uvedené usnesení, v němž odkázal na § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), popsal funkci soudních poplatků v obecné rovině a uzavřel, že u žalované nejsou splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Žalovaná má možnost opatřit si finanční prostředky vlastními silami, např. od společníka zápůjčkou nebo vkladem do společnosti, nebo zápůjčkou od [tituly před jménem] [jméno FO], který je skutečným majitelem žalované a má dostatek finančních prostředků, které může žalované poskytnout.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se žalované přiznává osvobození od řešeného soudního poplatku v plném rozsahu.

4. Odvolatelka poukazuje na skutečnost, že soud prvního stupně měl s ohledem na předmět řízení poměrně detailní informace o hospodářské situaci žalované, následně doplněné vyplněným prohlášením. Je mu tak známo, že žalovaná sice vlastní určitý nemovitý majetek, ovšem s ohledem na situaci žalované, kdy nebylo možné realizovat zamýšlený projekt výstavby centra pro seniory, a tedy začít realizovat vlastní výdělečnou činnost, je částečně postižen exekucí. Žalovaná nemá žádný další hodnotnější majetek, starší automobil byla nucena prodat, na bankovní účtech žalovaná žádnou hotovost nemá. Celý obchodní podíl na společnosti žalované byl v insolvenční věci společnosti [právnická osoba] (vedené Krajským soudem v [adresa] pod sp. zn. KSOS 12 INS 1915/2022) sepsán do majetkové podstaty dlužnice. Přestože proti soupisu podala žalovaná vylučovací žalobu, nebylo o ní dosud rozhodnuto. Druhý původní společník - [Jméno žalobkyně B]. je rovněž v úpadku, jeho insolvenční správkyně se domáhá zaplacení vypořádacího podílu právě v nadepsaném řízení a byla v řízení (byť dosud nepravomocně) úspěšná. Pozice společnosti [Jméno žalované B]., jakožto v obchodním rejstříku zapsaného jediného společníka žalované, je v tuto chvíli minimálně sporná, neboť celý obchodní podíl na žalované byl sepsán do majetkové podstaty dlužnice [právnická osoba] Žalovaná tudíž s podílem nemůže jakkoli nakládat, když za jejího majitele je do pravomocného skončení incidenčního sporu považována dlužnice [právnická osoba] Tvrzení vedlejšího účastníka, v němž poukazuje na nadstandardní majetkové poměry [jméno FO], považuje odvolatelka za naprosto lživá, navíc ničím nepodložená. Přesto však z tohoto tvrzení soud prvního stupně vyšel v napadeném rozhodnutí, v němž dospěl k závěru, že si žalovaná na úhradu soudního poplatku může opatřit finanční prostředky (mimo jiné) od [tituly před jménem] [jméno FO], aniž by pravdivosti tvrzení vedlejšího účastníka a majetkové situaci [tituly před jménem] [jméno FO] podrobil jakémukoli přezkumu. V takovém rozhodnutí odvolatelka spatřuje naprostou libovůli soudu, které nemá oporu ve shromážděných důkazech a je z hlediska skutkových zjištění i právního posouzení věci nesprávné. Odůvodnění napadeného usnesení je zcela vágní, není jasné, z jakých důkazů soud vyšel, a jak se vypořádal s argumentací jednotlivých účastníků. Navíc požadavek soudu na zápůjčku od třetí osoby je v dané situaci nepřijatelný, neboť by vedl jen k dalšímu zadlužování žalované, eventuelně k neschopnosti takovou zápůjčku vrátit.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k následujícímu závěru.

6. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

7. Předpokladem pro osvobození od placení soudních poplatků dle shora citovaného § 138 odst. 1 o. s. ř. je splnění tří kumulativních podmínek. Účastník řízení musí o osvobození od soudních poplatků požádat, zároveň musí doložit poměry, z nichž nárok na osvobození od soudních poplatků dovozuje, a nesmí se jednat o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.

8. Z obsahu spisu se podávají skutečnosti rekapitulované soudem prvního stupně, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje. Stěžejní v projednávané věci je, že se žalobkyně z titulu insolvenční správkyně dlužnice ve věci samé domáhá zaplacení částky ve výši 8 647 000 Kč (původně před rozšířením žaloby činila částka 6 835 500 Kč) s příslušenstvím z titulu vypořádacího podílu. Dlužnice je bývalou společnicí žalované (vlastnila 49% podíl). Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 18. 12. 2023 (mimo jiné) uložil žalované povinnost žalobkyni zaplatit do majetkové podstaty dlužnice [Jméno žalobkyně B]. částku 5 284 160 Kč s příslušenstvím, co do částky 3 362 840 Kč žalobu zamítl, a žalované uložil povinnost zaplatit příslušné náklady řízení a soudní poplatek z žaloby ve výši 341 775 Kč. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání, soud jí uložil povinnost uhradit soudní poplatek za podané odvolání ve výši 264 208 Kč, v důsledku čehož žalovaná požádala o osvobození od jeho úhrady. V žádosti o osvobození od soudního poplatku žalovaná uvedla, že v důsledku úpadku společníka žalované a následné soudní spory nezapočala vykonávat žádnou vlastní výdělečnou činnost. Žalovaná byla de facto založena za účelem realizace výstavby multifunkčního sociálního domu na místě původního (již neužívaného) zemědělského areálu a tento areál byl při vzniku žalované vložen jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu žalované. Zemědělské stavby byly z důvodu plánované výstavby sociálního domu na místo nich zdemolovány. Proti žalované jsou vedena dvě exekuční řízení v režimu daňové exekuce. Jediným majetkem žalované jsou nemovitosti v k. ú. [adresa] (pozemky, na nichž se původně nacházely zemědělské stavby), na nichž v důsledku těchto exekucí vázne zástavní právo správce daně. Žalovaná měla dva bankovní účty, jeden (u [právnická osoba]) byl ze strany banky zrušen pro nepovolený debet, na druhém (u Fio Banky) je nulový zůstatek. Přestože je žalovaná vlastníkem nemovitostí, nemůže vzhledem k probíhajícím sporům včetně sporu o to, kdo je skutečným společníkem žalované, nakládat s nemovitým majetkem či jakkoli financovat potřeby společnosti. Za poslední 3 roky mají výsledky hospodaření žalované zápornou hodnotu, společnost nevlastní žádný hodnotnější majetek, žádné pohledávky za třetími osobami ani nezdanitelné příjmy.

9. Bývalí společníci žalované – společnost [právnická osoba] a [Jméno žalobkyně B]. - jsou v úpadku, na jejich majetek byl prohlášen konkurs a domáhají se (resp. jejich insolvenční správci) nároku na vyplacení vypořádacího podílu v žalované, neboť podíly těchto bývalých společníků byly sepsány do jejich majetkových podstat jakožto dlužnic. Dle výpisu z obchodního rejstříku je jediným společníkem žalované společnost [Jméno žalované B]., jejím jediným společníkem a jednatelem je [jméno FO]. Tato společnost nabyla svůj 51% podíl od společnosti [právnická osoba]

10. Údaje uvedené v prohlášení odvolatelkou, tak jak je rekapituluje soud prvního stupně v odvoláním napadeném usnesení, ve spojení se skutečnostmi uvedenými v její žádosti o osvobození od soudního poplatku, v odvolání a v neposlední řadě se skutečnostmi, které vyšly najevo stran majetkové situace odvolatelky v průběhu nadepsaného řízení (jak se podává z předloženého spisu), poskytují oporu v závěru, že majetková situace odvolatelky odůvodňuje přiznání osvobození od řešeného soudního poplatku. Ostatně z odůvodnění napadeného usnesení má odvolací soud za to, že k závěru stran nedostatečných majetkových poměrů samotné žalované dospěl rovněž soud prvního stupně. Nicméně s jeho odůvodněním stran povinnosti žalované opatřit si finanční prostředky na úhradu soudního poplatku za podané odvolání vlastními silami, např. od společníka zápůjčkou nebo vkladem do společnosti, nebo zápůjčkou od [tituly před jménem] [jméno FO], se odvolací soud neztotožnil.

11. Návrh na zahájení řízení podala žalobkyně z titulu insolvenční správkyně dlužnice – bývalého společníka žalované, tudíž poplatková povinnost z návrhu je ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991, o soudních poplatcích přenesena na žalovanou. Žalovaná tedy z vlastní iniciativy zahájení řízení nezavinila, přesto je však (ze zákona) povinna uhradit soudní poplatek z žaloby ve výši 341 775 Kč, činící 5 % z žalované částky. Soudní poplatek za podané odvolání proti rozhodnutí ve věci samé činí 264 208 Kč, nejedná se tedy rozhodně o zanedbatelnou částku. Společnost nevykonává výdělečnou činnost, negeneruje zisk, v dispozici s nemovitým majetkem je s ohledem na výše uvedené probíhající soudní spory a exekuce žalovaná omezena a žádnými jinými finančními prostředky nedisponuje. V tomto směru odvolací soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, v němž vyslovil a odůvodnil závěr, že objektivní nedostatek finančních prostředků (fyzické či právnické osoby) se nesmí stát (pro častníka řízení) překážkou přístupu k soudu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 5. 2004, sp. zn. 5 Ads 112004, který je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího správního soudu http://nssoud.cz). Vychází se tedy zde, s přihlédnutím k celkovým poměrům osoby domáhající se soudní poplatkové liberace, z objektivní nemožnosti navrhovatele splnit předpokládanou poplatkovou povinnost (poplatkové povinnosti) v řízení, kdy je reálně vyloučena možnost i případné dispozice s majetkem navrhovatele za účelem jeho zpeněžení pro úhradu předpokládaných soudních poplatků (k otázce získání finančních prostředků z prodeje nemovitého majetku srov. např. závěry, které vyložil a odůvodnil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ve svém usnesení ze dne 24. 8. 2010, sp. zn. 1 As 23/2009).

12. Při posuzování majetkových poměrů odvolatelky tak odvolací soud dospěl k závěru, že odvolatelka nedisponuje finančními prostředky k úhradě vyměřeného soudního poplatku a v případě neosvobození by byla reálně vyloučena z možnosti bránění svého práva proti odvoláním napadenému rozsudku. Za této situace po odvolatelce nelze úhradu soudního poplatku ve výši 264 208 Kč spravedlivě požadovat. Trvání na takovém požadavku by pro odvolatelku znamenalo odepření přístupu k soudu. Odkaz na (domnělé) příznivé majetkové poměry společníka či [jméno FO] postrádá zákonný podklad a je zřejmým excesem soudu prvního stupně při aplikaci shora citované právní úpravy. Odvolací soud tedy dospěl k závěru, že výše zmíněné předpoklady pro osvobození odvolatelky od soudního poplatku za podané odvolání byly splněny.

13. S ohledem na výše uvedené skutečnosti odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.