o jmenování hmotněprávního opatrovníka, k odvolání společnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. května 2020, č. j. 20 Cm 2/2019-35,

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně výrokem I. společnosti [Anonymizováno] (dále jen „společnost“) jmenoval opatrovníka [Anonymizováno] (navrhovatele). Výrokem II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

2. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování vyšel z toho, že:

- navrhovatel je společníkem společnosti s podílem o velikosti 45 %;

- dne 9. srpna 2018 druhý společník [Anonymizováno] převedl svůj podíl (55 %) na společnost [Anonymizováno];

- usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. ledna 2020, č. j. 24 Cm 135/2018-22, byla pravomocně vyslovena neplatnost usnesení přijatých valnou hromadou konanou dne 9. srpna 2019 (odvolání jednatele a jmenování jednatele nového, udělení souhlasu s převodem podílu [Anonymizováno] na třetí osobu), v důsledku čehož se [Anonymizováno] opět stal společníkem a jediným jednatelem společnosti;

- společnost nereaguje na výzvy navrhovatele k součinnosti;

- dne 1. února 2019 bylo rejstříkovému soudu doručeno upozornění na nesoulad zapsaného stavu sídla společnosti se skutečným stavem od vlastníků nemovitosti, ve které je umístěno sídlo společnosti. Společnost k výzvě rejstříkového soudu náprava nezjednala, rejstříkový soud dne 16. dubna 2019 podal podnět k zahájení řízení o zrušení společnosti s likvidací;

- rejstříkový soud rovněž vyzval společnost dne 6. května 2020 k založení listin do sbírky listin (řádné účetní závěrky za roky 2017 a 2018);

- navrhovatel splňuje podmínky;

- společenská smlouva společnosti neurčuje osobu opatrovníka, která by měla být společnosti soudem jmenována.

3. Soud prvního stupně, vycházeje z dikce ustanovení § 486 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uvedl, že „zákon důvod pro ustanovení opatrovníka právnické osobě vymezuje velmi neurčitě, omezuje se pouze na kusé konstatování, že opatrovník se ustanoví právnické osobě, která to potřebuje. Lze učinit závěr, že opatrovník bude právnické osobě ustanoven v situacích, které jsou předpokládány o. s. ř., v ustanovení § 29 odst. 2, tedy tehdy, pokud tu není osoba oprávněná za ní jednat nebo je-li sporné, kdo za touto osobou vůbec je.“

4. Na takto ustaveném základě soud prvního stupně s odkazem na § 486 odst. 1 o. z. uzavřel, že byť má společnost dostatečně obsazený statutární orgán, opatrovníka potřebuje, neboť stávající jednatel společnosti je ve vztahu k výkonu své funkce neaktivní, společnosti hrozí její sankční zrušení s likvidací. Proto návrhu vyhověl a opatrovníkem jmenoval navrhovatele, který splňuje veškeré předpoklady pro výkon funkce opatrovníka ve smyslu § 486 odst. 2 o. z., neboť zakladatelské právní jednání neurčuje osobu, jež má být společnosti jako opatrovník jmenována (§ 488 o. z.).

5. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně neodůvodnil.

6. Proti usnesení soud prvního stupně podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a podaný návrh zamítl.

7. Odvolatelka namítá, že podmínky pro postup soudu dle § 486 o. z. splněny nebyly. V den vydání napadeného usnesení došlo k zápisu změny v osobě jednatele společnosti do obchodního rejstříku, do této funkce byl „vrácen“ [Anonymizováno] místo [Anonymizováno]. Jednatel [Anonymizováno] neměl logicky v danou chvíli přístup do datové schrány společnosti a nemohl tak z objektivních důvodů jakkoli reagovat. Bezprostředně po získání přístupových údajů do datové schránky společnosti začal jednatel aktivně za společnost jednat, např. požádal o prodloužení lhůty k předložení rejstříkovým soudem požadovaných účetních závěrek do sbírky listin, vyzval bývalého jednatel k součinnosti, podal za společnost předmětné odvolání. Statutární orgán společnosti tak není neaktivní ani nečinný, záležitosti společnosti jsou řádně spravovány.

8. Navrhovatel, považuje odvolání za účelové, irelevantní a argumentačně zcela prázdné, navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

9. Dle navrhovatele společnost opatrovníka potřebuje s ohledem na tu skutečnost, že jednatel z funkce odstoupil, je nečinný; rovněž je třeba rozkrýt vyvedení prostředků ze společnosti a zajistit její řádné vedení.

10. V průběhu odvolacího řízení jednatel společnosti na svou funkci rezignoval, jeho funkce zanikla dne 30. září 2020. Z důvodu absence osoby oprávněné za společnost jednat odvolací soud společnosti usnesením ze dne 19. dubna 2021, č. j. 14 Cmo 303/2020-59, ustanovil dle § 29 odst. 2, 4 o. s. ř. pro dané řízení procesního opatrovníka z řad advokátů.

11. Procesní opatrovník společnosti, považuje jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti za správně řešení ku prospěchu společnosti, navrhl, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

12. Zdůrazňuje, že společnost nemá v obchodním rejstříku zapsán statutární orgán, chybí osoba oprávněná za společnost jednat, ustanovení opatrovníka společnosti je namístě.

13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, aniž by k projednání odvolání nařizoval jednání, neboť účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili (§ 214 odst. 3 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

14. Podle § 486 odst. 1 o. z. soud jmenuje opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva.

15. Podle § 165 odst. 1 o. z. nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání; jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví.

16. Odvolací soud zdůrazňuje, že jmenování opatrovníka dle § 486 odst. 1 i § 165 o. z. je zásahem do jejích vnitřních poměrů, kdy jde o ultima ratio při řešení těchto poměrů a zásadně neslouží k řešení sporů mezi společníky, nýbrž je nástrojem ochrany zájmů dotčené obchodní společnosti, resp. veřejného zájmu (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 2015, sp. zn. 29 Cdo 4384/2015, uveřejněné pod číslem 102/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Je třeba dodat, že řízení o jmenování opatrovníka je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. e) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Účastenství se v tomto řízení řídí § 6 odst. 1 z. ř. s. Účastníky řízení jsou navrhovatel a ten, o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno, tj. navrhovatel, společnost a osoba, která má být jmenována opatrovníkem (ta však až ode dne rozhodnutí soudu o jeho jmenování). Okruh účastníků řízení pro ustanovení hmotněprávního opatrovníka dle § 165 odst. 1 o. z. i § 486 odst. 1 o. z. je totožný; primárně je účastníkem řízení navrhovatel a společnost.

17. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, který provedl potřebné dokazování k posouzení sporné otázky, zda jsou naplněny zákonné předpoklady pro postup dle § 486 odst. 1 o. z.; závěr soudu prvního stupně o potřebě jmenování opatrovníka podle § 486 o. z. však odvolací soud nesdílí. Pro takovýto závěr podklad ve skutkových zjištěních soudu prvního stupně není. Pro postup soudu podle § 486 odst. 1 o. z. je třeba, aby splněny tam uvedené zákonné předpoklady, tj. aby byla zjištěna natolik vážná potřeba, která by odůvodňovala jmenování opatrovníka právnické osobě ke spravování jejích záležitostí nebo k hájení jejích práv.

18. Podmínkou pro jmenování opatrovníka právnické osobě dle zmiňovaného ustanovení § 486 odst. 1 o. z. je, že by bez jeho ustanovení došlo k ochromení její činnosti a není ve vlastních silách právnické osoby tuto situaci překlenout. Taková situace může výjimečně nastat, např. není-li znám reálný pobyt statutárního orgánu právnické osoby nebo je-li obchodní společnost ovládána dvěma nebo vícero osobami, které mají oprávnění jednat jménem společnosti a jejichž právní jednání si navzájem odporuje, jakož i v situaci, kdy jednatel dlouhodobě neplní své povinnosti (toto posouzení závisí na poměrech konkrétní společnosti). Opatrovníka lze právnické osobě ustanovit až na základě reálně existující situace, kdy v době rozhodování soudu musí být postaveno na jisto, že by jinak ke škodlivému následku došlo. Je třeba zdůraznit, že cílem ustanovení opatrovníka není nahrazení existujícího a fungujícího statutárního orgánu jinou osobou, která má podle názoru navrhovatele lepší předpoklady pro jednání jménem právnické osoby. Soudu nepřísluší přihlížet ke konkrétním výsledkům statutárního orgánu, jichž při výkonu své funkce dosahuje. V této souvislosti je namístě dodat, že jednatel společnosti je povinen jednat v souladu se zájmy společnosti a plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře (§ 159 odst. 1 o. z.). Důsledkem porušení této povinností může být hmotněprávní odpovědnost (např. podle § 53, § 66 odst. 2, § 68, § 324 odst. 3, § 368 odst. 3, § 545 odst. 2 zákona o obchodních korporacích, § 159 odst. 3 o. z.), jakož i vznik trestněprávní odpovědnosti podle § 220 a § 221 trestního zákona, upravujících porušení povinností při správě cizího majetku.

19. V poměrech projednávané věci je zřejmé, že společnost má dva společníky – navrhovatele a [Anonymizováno], který byl zároveň posledním jednatelem společnosti. V průběhu odvolacího řízení pak jeho funkce dne 30. září 2020 zanikla (po jeho rezignaci); tato skutečnost se v obchodním rejstříku promítla dne 23. prosince 2020, kdy došlo k výmazu jednatele společnosti z obchodního rejstříku. Nastala tak situace, kdy společnost nemá žádného jednatele. Z obsahu spisu lze dovodit, že mezi společníky nepanují dobré vztahy. Nevyplývá z něj však, zda navrhovatel jakožto společník společnosti požadoval svolání valné hromady, která mohla rozhodnout o změně jednatele, jemuž vytýkal porušování jeho povinností, jejich dlouhodobé neplnění a pasivitu. Rovněž není zřejmé, zda navrhovatel po té, kdy se dozvěděl o tom, že jednatel z funkce odstoupil a společnost se ocitla bez statutárního orgánu, svolal valnou hromadu, která by nastalou situaci napravila a jmenovala nového jednatele (§ 183 z. o. k.). Činnost společnosti je tak touto pasivitou společníků paralyzována, společnost nemá osobu oprávněnou za ni jednat.

20. V situaci, kdy společnost zřejmě nemá zcela obsazen statutární orgán, není zřejmé, zda se navrhovatel pokusil tento stav odstranit sám bez ingerence soudu. Navrhovatel jakožto společník totiž mohl a může svolat valnou hromadu a pokusit se jednatele na valné hromadě zvolit. Nesvolá-li žádný ze společníků valnou hromadu za účelem volby nového jednatele, popř. není-li takto svolanou valnou hromadou nový jednatel zvolen, může jednatele jmenovat soud na návrh osoby, jež na tom má právní zájem. Jestliže takový návrh podán nebyl (nebo mu nebylo vyhověno), může soud i bez návrhu společnost zrušit a nařídit její likvidaci (§ 198 odst. 3 z. o. k.), anebo jí může (rovněž bez návrhu) jmenovat hmotněprávního opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z. (srov. srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněné pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dále jen R 59/2017). V poměrech společnosti tak nastala situace, kdy společnost nemá žádného jednatele. V této souvislosti odvolací soud dodává, že ke dni jeho rozhodování o předmětném odvolání, u Krajského soudu v Ústí nad Labem není vedeno řízení o zrušení společnosti s likvidací.

21. Sluší se uvést, že situaci, kdy jednateli společnosti s ručením omezeným zanikne funkce a valná hromada nezvolí v zákonem stanovené lhůtě nového jednatele, výslovně řeší § 198 odst. 3 z. o. k. Zákon o obchodních korporacích je ve vztahu speciality k občanskému zákoníku. Zmíněný postup dle § 198 odst. 3 z. o. k. je však až krajním řešením nastalé situace. Odvolací soud má za to, že je namístě zvážit postup dle § 165 odst. 1 o. z., který je mírnějším opatřením ve vztahu ke společnosti. Takové opatření odvolací soud považuje za vhodnější řešení nastalé situace, jde o méně radikální zásah než zrušení společnosti a nařízení její likvidace (srov. R 59/2017, v odborné literatuře Lasák, J., Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 850-851).

22. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud, vycházeje ze stavu v době vyhlášení svého rozhodnutí (§ 154 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř.), uzavírá, že nejsou dány důvody pro potvrzení ani změnu napadeného usnesení soudu prvního stupně. Lze dovodit, že společnost je téměř rok bez statutárního orgánu. Není však postaveno na jisto, zda navrhovatel (či druhý společník) v souladu s § 183 z. o. k. vyvinul aktivitu ke svolání valné hromady za účelem jmenování nového jednatele (a s jakým výsledkem), zda byl případně podán návrh na jmenování jednatele společnosti dle § 198 odst. 3 z. o. k. Postup odvolacího soudu dle § 165 odst. 1 z. o. k. by tak za dané situace byl předčasným řešením.

23. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně dle § 219a odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

24. Soud prvního stupně shora nastíněným způsobem doplní dokazování. Na základě zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně znovu rozhodne a své závěry promítne do nového rozhodnutí ve věci. Dospěje-li soud k závěru, že jsou splněny předpoklady pro postup dle ustanovení § 165 odst. 1 o. z., které míří na situace, kdy společnost nemá potřebný počet členů statutárního orgán, nepomine v rozhodnutí, jímž jmenuje společnosti opatrovníka, vymezit rozsah jeho působnosti (srov. mutatis mutendis usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 1382/2019, uveřejněné pod číslem 51/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Zbývá dodat, že opatrovníkem společnosti lze jmenovat osobu, která splňuje předpoklady dané zákonem pro výkon funkce opatrovníka (§ 486 odst. 2 o. z.), přičemž je třeba důsledně v poměrech projednávané věci posoudit, zda navrhovatel tyto splňuje a je osobou vhodnou pro výkon takové funkce, zejména v situaci, kdy tento je menšinovým společníkem společnosti a je zřejmé, že mezi společníky nepanují dobré vztahy. Vhodnějším řešením (ku prospěchu společnosti) se jeví, aby funkci opatrovníka vykonávala vhodná nezaujatá osoba, prosta vazeb na společnost a její společníky. Zbývá dodat, že soud není návrhem na jmenování konkrétní osoby opatrovníkem vázán.

25. Je však nutné zdůraznit, že jmenování opatrovníka dle § 165 o. z. je z povahy věci opatřením toliko dočasné povahy, které trvá po dobu, než bude valnou hromadou zvolen nový jednatel (§ 487 odst. 2 o. z.). Ke svolání valné hromady za účelem volby jednatele musí společnost přistoupit bez zbytečného odkladu za využití postupu podle § 183 z. o. k.; případně může valnou hromadu svolat i samotný opatrovník (§ 487 odst. 1 o. z.). Jakmile je zvolen nový jednatel, funkce opatrovníka bez dalšího (aniž by o tom soud musel rozhodovat) zaniká.

26. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.

27. O nákladech řízení, včetně nákladů odvolacího řízení, jakož i odměně procesního opatrovníka společnosti rozhodne soud prvního stupně v novém rozhodnutí o věci (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).