o určení vlastnického práva k podílu v obchodní korporaci, o nařízení předběžného opatření, k odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. ledna 2022, č. j. 79 Cm 265/2021 – 38,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením ve výroku I. zamítl návrh na vydání předběžného opatření, jímž měla být žalované uložena povinnost:

1. zdržet se výkonu všech práv společníka, která vyplývají ze základního podílu č. 3 o velikosti 10 %, s vkladem 5 000 Kč, k němuž byl vydán kmenový list č. 3, základního podílu č. 4 o velikosti 10 %, s vkladem 5 000 Kč, k němuž byl vydán kmenový list č. 4, základního podílu č. 5 o velikosti 10 %, s vkladem 5 000 Kč, k němuž byl vydán kmenový list č. 5, základního podílu č. 6 o velikosti 10 %, s vkladem 5 000 Kč, k němuž byl vydán kmenový list č. 6, základního podílu č. 7 o velikosti 10 %, s vkladem 5 000 Kč, k němuž byl vydán kmenový list č. 7, základního podílu č. 8 o velikosti 10 %, s vkladem 5 000 Kč, k němuž byl vydán kmenový list č. 8, základního podílu č. 9 o velikosti 10 %, s vkladem 5 000 Kč, k němuž byl vydán kmenový list č. 9, a základního podílu č. 10 o velikosti 10 %, s vkladem 5 000 Kč, k němuž byl vydán kmenový list č. 10, ve společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa] /dále též jen „sporné podíly“ a „společnost“/;

2. zdržet se jakéhokoliv nakládání se základním podílem č. 3 o velikosti 10 %, s vkladem 5 000 Kč, k němuž byl vydán kmenový list č. 3, základním podílem č. 4 o velikosti 10 %, s vkladem 5 000 Kč, k němuž byl vydán kmenový list č. 4, základním podílem č. 5 o velikosti 10 %, s vkladem 5 000 Kč, k němuž byl vydán kmenový list č. 5, základním podílem č. 6 o velikosti 10 %, s vkladem 5 000 Kč, k němuž byl vydán kmenový list č. 6, základním podílem č. 7 o velikosti 10 %, s vkladem 5 000 Kč, k němuž byl vydán kmenový list č. 7, základním podílem č. 8 o velikosti 10 %, s vkladem 5 000 Kč, k němuž byl vydán kmenový list č. 8, základním podílem č. 9 o velikosti 10 %, s vkladem 5 000 Kč, k němuž byl vydán kmenový list č. 9 a základním podílem č. 10 o velikosti 10 %, s vkladem 5 000 Kč, k němuž byl vydán kmenový list č. 10, ve společnosti včetně převodu podílů či jejich částí, darování podílů či jejich částí, vkladu podílu či jeho částí do základního kapitálu obchodní korporace, zřízení zástavního práva k podílům či jejich částem nebo jiného zatížení podílů či jejich částí;

výrokem II. rozhodl o vrácení složené jistoty ve výši 50 000 Kč žalobci po právní moci usnesení a výrokem III. uložil žalobci povinnost zaplatit České republice soudní poplatek za podaný návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1000 Kč do tří dnů od právní moci usnesení.

2. Své usnesení soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 102 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/ tím, že důvod pro nařízení předběžného opatření není dán. Žalobce se svou žalobou ze dne 16. prosince 2021 domáhá určení vlastnictví sporných podílů. Uvádí, že v roce 2016 založil společnost a je jejím jediným společníkem. Kontrolou obchodního rejstříku zjistil, že žalovaná je zapsaná vlastnice sporných podílů, přestože k tomu neexistuje žádný nabývací titul. Žalobce žalované kmenové listy společnosti nikdy nepředal ani nerubopisoval. Žalobce je tudíž přesvědčen o potřebě nařízení předběžného opatření pro nutnou zatímní úpravu poměrů a ochranu pokojného stavu, kdy je třeba zabránit žalované, aby s podíly disponovala a vykonávala s nimi spojená práva společníka společnosti, čímž by došlo k nevratným škodám na straně žalobce i společnosti. Podle soudu prvního stupně vydání předběžného opatření pozbývá smyslu, dokud není do řízení pravomocně připuštěna rovněž společnost, přičemž i v případě připuštění společnosti do řízení by nařízení předběžného opatření bylo bezdůvodné. K tomu soud prvního stupně odkázal žalobce na institut náhrady škody, na základě kterého se žalobce může domáhat újmy, která mu jednáním žalované vznikla, či na instituty trestního práva v případě podezřelých transakcí ze strany žalované. Výrok o vrácení jistoty soud prvního stupně opřel o § 75b odst. 4 o. s. ř. a výrok o poplatkové povinnosti o § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích /dále jen „ZSop“/, a o položku 5 Sazebníku poplatků, který je přílohou tohoto zákona.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně, a to výslovně proti všem jeho výrokům, podal žalobce odvolání, navrhuje, aby odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně a předběžné opatření nařídil.

4. Odvolatel vytýká soudu prvního stupně nesprávné právní posouzení věci a je přesvědčen, že soudem vytýkaný nedostatek odstranil podáním návrhu na přistoupení společnosti do nadepsaného řízení. Je jen těžko představitelné, že by soud tomuto návrhu nevyhověl. Právní moc usnesení o připuštění společnosti do řízení je pro účely nařízení předběžného opatření zcela nepodstatná, resp. jedná se o nesprávný výklad občanského soudního řádu. K důvodnosti nařízení předběžného opatření odvolatel podotýká, že žalovaná není společnicí společnosti, kmenové listy společnosti nedrží, držet nemůže a nikdy je nedržela, neboť jsou od počátku až doposud v nepřetržitém držení žalobce, resp. v advokátní úschově [Anonymizováno]. Žalovaná pro změnu zápisu do obchodního rejstříku spočívající v osobě společníka společnosti musela předložit prosté kopie falzifikátů kmenových listů, přičemž v kontextu toho se odvolatel pozastavuje nad nejasným závěrem soudu v napadeném usnesení, že žalovaná kmenové listy „nějakým způsobem drží“. Žalovaná je v obchodním rejstříku zcela nesprávně zapsaná jako společník společnosti a tato skutečnost zásadně odůvodňuje vydání navrhovaného předběžného opatření. Jeho smyslem je právě předejití vzniku škody, kterou se žalobce snaží odvrátit, což však soud prvního stupně naprosto pomíjí a namísto toho žalobce odkazuje až na následné řešení případného škodlivého následku chování žalované. S tím se odvolatel naprosto neztotožňuje. Odvolatel poukazuje na majetkové poměry účastníků řízení a na výši škody, kterou žalovaná může žalobci i společnosti v budoucnu způsobit, a to až v řádech milionů korun, přičemž není vůbec zřejmé, zda žalovaná bude schopna způsobenou škodu nahradit. Žalovaná již nyní opakovaně koná v neprospěch společnosti a škoda, kterou svým jednáním působí, stále narůstá. Žalovaná jakožto majoritní společnice společnosti svolala na den 27. ledna 2022 valnou hromadu, kde byl žalobce odvolán z funkce jednatele společnosti a novou jednatelkou společnosti byla zvolena právě žalovaná. K tomu odvolatel popisuje předmět podnikání společnosti především v souvislosti s provozováním známého [Anonymizováno], kam žalovaná násilně vstoupila, odmítla tam žalobce vpustit a s ohledem na přivolanou policii a zájem sdělovacích prostředků je poškozeno dobré jméno tohoto baru i společnosti samotné. Názor soudu prvního stupně, že namísto prevence jsou adekvátním právním nástrojem k bezprostřední ochraně práv žalobce a společnosti též instituty trestního práva, žalobce nesdílí, což je umocněno i doporučením zasahující Policie ČR, aby žalobce spor s žalovanou řešil civilněprávními prostředky, neboť není v možnostech policejního orgánu hodnotit právní dokumenty předkládané stranami sporu. Závěrem odvolatel žádá odvolací soud, aby se v případě ztotožnění se s názorem soudu prvního stupně vyjádřil k námitkám žalobce v jeho odvolání pod bodem III. 2. týkajících se důvodnosti předběžného opatření, neboť posouzení těchto námitek má význam pro budoucí průběh tohoto řízení, především jeho rychlost a hospodárnost.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je ve vztahu k výrokům I. a II. usnesení důvodné, ve vztahu k výroku III. usnesení důvodné není.

6. Z předloženého spisu se podává, že návrh na přistoupení společnosti do řízení byl soudu prvního stupně doručen 30. prosince 2021, v následujících dnech se ze spisu nepodávají ze strany soudu žádné procesní kroky. Dne 12. ledna 2022 byl soudu prvního stupně doručen návrh na nařízení předmětného předběžného opatření (v pořadí již druhého). Týž den soud prvního stupně vydává usnesení o připuštění zmíněného přistoupení společnosti do řízení [s pokynem na rubu originálu tohoto usnesení na č. l. 36 spisu doručit usnesení právnímu zástupci žalobce do datové schránky, žalované (spolu s žalobou) poštou za použití typu I obálky, nemá-li datovou schránku, a též společnosti (spolu s žalobou) do datové schránky]. A hned následujícího dne, aniž by soud prvního stupně vyčkal na doručení usnesení o připuštění přistoupení do řízení a jeho vykonatelnost (vázanou dle § 171 odst. 2 o. s. ř. právě na doručení usnesení účastníkům řízení), vydává již 13. ledna 2022 odvoláním napadené zamítavé usnesení, které odůvodnil shora rekapitulovaným způsobem. Přitom podle § 75c odst. 4 o. s. ř. je pro předběžné opatření rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení, nikoliv v době doručení návrhu, jak mylně argumentuje soud prvního stupně.

7. Odvolací soud vytýká soudu prvního stupně, že věděl o zmíněném procesním návrhu žalobce podle § 91 odst. 1 o. s. ř. ze dne 30. prosince 2021, věděl, že do 12. ledna 2021 byl v řízení nečinný, že den před vydáním odvoláním napadeného usnesení o tomto návrhu rozhodl tak, že mu vyhověl, věděl o podání návrhu na nařízení předběžného opatření a že v něm žalobce uvádí společnost jako druhou žalovanou, věděl, že předchozí návrh žalobce na nařízení identického předběžného opatření ze dne 16. prosince 2021 zamítl usnesením ze dne 20. prosince 2021, č. j. 79 Cm 265/2021 - 13, ze stejného důvodu, přičemž žalobce se vzdal práva odvolání a jeho další postup zcela logicky směřuje k nápravě již dříve vytknuté absence účastenství společnosti v řízení, přesto postupuje v tak bezprostředním časovém sledu, že tuto žalobcovu snahu zmařil. Z předloženého spisu není patrná žádná skutečnost, pro kterou by soud prvního stupně nemohl posečkat s vydáním napadeného usnesení na zmíněnou vykonatelnost usnesení o přistoupení společnosti do řízení. Jistě, u předběžného opatření jde imanentně o rychlou ochranu práv účastníka řízení, jak vyplývá též z (pořádkové) lhůty pro rozhodnutí o příslušném návrhu zakotvené v § 75c odst. 2 o. s. ř., nicméně soud vždy musí mít v prvé řadě na zřeteli účel civilního řízení, jímž je podle § 1 o. s. ř. (mimo jiné) spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků. Na ústavněprávní úrovni lze k této prioritě civilního řízení ve stručnosti odkázat např. na čl. 90 Ústavy a 36 Listiny základních práv a svobod, z bohaté soudní judikatury odvolací soud poukazuje např. na nálezy Ústavního soudu ze dne 20. června 2011, sp. zn. I. ÚS 329/08, či ze dne 28. ledna 2014, Pl. ÚS 49/10. Soud prvního stupně postupoval v rozporu s tímto principem civilního řízení. Proto nelze jeho postup akceptovat.

8. Na věci nic nemění argumentace uváděná soudem prvního stupně pro úplnost k nedůvodnosti návrhu. Navrhovatel návrhem na nařízení předběžného opatření sleduje zabránění vzniku další škody jednáním žalované, případná možnost domáhat se v budoucnu náhrady škody, jak uvažuje soud prvního stupně, sama o sobě důvodem pro nevyhovění návrhu být nemůže, preventivně nemůže už z podstaty věci působit ani eventuální trestněprávní odpovědnost žalované. Soud prvního stupně se žádným způsobem nevypořádal s předpoklady pro nařízení předběžného opatření vyplývajícími z § 102 odst. 1 o. s. ř. Pro nařízení předběžného opatření musí být splněny dva základní předpoklady. Jeho navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen) a zároveň osvědčit základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok. V podrobnostech k účelu předběžného opatření a předpokladům pro jeho nařízení odvolací soud odkazuje např. na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01 (všechna zde uvedená usnesení Ústavního soudu jsou dostupná na www.usoud.cz).

9. Shora popsaný unáhlený postup soudu prvního stupně odvolací soud pokládá za vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí věci. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. a v závislém výroku II. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 a § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).

10. Výrok III. usnesení soudu prvního stupně o povinnosti žalobce zaplatit soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření je plně v souladu se soudem prvního stupně správně uvedenou úpravou v § 4 odst. 1 písm. h) ZSop a s položkou 5 Sazebníku poplatků, který je přílohou tohoto zákona. Proto jej odvolací soud jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

11. V dalším řízení soud prvního stupně ověří doručení usnesení o přistoupení společnosti do řízení žalované, neboť doklad o tom se ve spisu nenalézá (na rozdíl od potvrzení o doručení do datových schránek právního zástupce žalobce a společnosti). Následně znovu rozhodne o předmětném návrhu na nařízení řešeného předběžného opatření, vyjde přitom ze zmíněné právní úpravy a judikaturních závěrů.