o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 12. prosince 2016, k odvolání společnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. června 2018, č. j. 79 Cm 6/2017-33,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. vyslovil neplatnost usnesení valné hromady společnosti [Anonymizováno] (dále jen „společnost“) konané dne 12. prosince 2016 ve znění: „Valná hromada souhlasí s udělením prokury [Anonymizováno], datum nar. [Anonymizováno], bytem [adresa].“ Výrokem II. uložil společnosti povinnost zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 18 456 Kč.

2. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků vyšel z toho, že:

- společnost má dva společníky - navrhovatele s podílem 41/201 a [tituly před jménem] [adresa] Zábrodského s podílem 160/201, který je zároveň jediným jednatelem společnosti;

- předmětná valná hromada byla svolána na 12. prosince 2016; o jejím konání byli společníci informováni pozvánkou ze dne 3. listopadu 2016. Pozvánka na valnou hromadu obsahovala program: 1. Volba orgánů valné hromady, 2. Informace o výstavbě druhé etapy skládky [Anonymizováno], 3. Schválení účetních závěrek za rok 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 4. Udělení prokury [Anonymizováno], 5. Hodnocení činnosti jednatele s tím, že podklady pro jednání valné hromady již byly odeslány dle žádosti společníka. Návrh usnesení valné hromady k bodu 4. zní: „Valná hromada uděluje prokuru [Anonymizováno]“;

- dle článku X. bodu 1 společenské smlouvy společnosti je valná hromada nejvyšším orgánem společnosti, do jejíž působnosti patří dle písmene e) jmenování, odvolání a odměňování jednatelů a dle písm. o) rozhodování o zatížení majetku společnosti, rozhodování o zcizení či nabytí majetku společnosti, poskytnutí či přijetí půjčky či úvěru, pokud hodnota tohoto majetku nebo výše půjčky či úvěru přesahuje v jednotlivém případě 100 000 Kč. Dle bodu 5 tohoto článku k rozhodnutím uvedených v odstavci 1, mj. písm. e) a o) je vždy zapotřebí alespoň 90 % všech hlasů společníků;

- jednatel společnosti dne 3. listopadu 2016 ve smyslu § 450 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) udělil prokuru [Anonymizováno], bytem [adresa]. Prokura se výslovně vztahuje i na zcizování a ztěžování nemovitostí. V listině je mj. uvedeno, že udělení prokury podléhá ve smyslu § 190 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/ schválení valnou hromadou společnosti; valná hromada byla za tímto účelem svolána na 12. prosince 2016;

- na valné hromadě konané dne 12. prosince 2016 byli přítomni oba společníci, resp. jejich zástupci, jakož i [Anonymizováno] jako jednatel společnosti, [Anonymizováno], [Anonymizováno], jemuž byla prokura udělena, a [Anonymizováno], notář. Valná hromada mj. přijala usnesení ve znění: „Valná hromada souhlasí s udělením prokury [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa]“. Hlasováno bylo: pro 160 hlasů, proti 41 hlas;

- zástupkyně navrhovatele podala proti přijatému usnesení protest, majíc za to, že se jedná o změnu společenské smlouvy, která musí být přijata kvalifikovanou většinou (90 % hlasů všech společníků dle článku X. bod 5 společenské smlouvy).

3. Soud prvního stupně shledal aktivní legitimaci navrhovatele k podání návrhu a jeho včasnost ve smyslu § 191 odst. 1 z. o. k. Navrhovatel je společníkem společnosti, napadené valné hromady se zúčastnil, proti napadenému přijatému usnesení valné hromady podal protest s tím, že se jedná o změnu společenské smlouvy, o níž mělo být rozhodnuto kvalifikovanou většinou hlasů společníků.

4. Soud prvního stupně s odkazem na § 192 odst. 2 z. o. k. konstatoval, že k důvodům, které nebyly uplatněny formou protestu na valné hromadě, soud v řízení o návrhu společníka na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nepřihlédne, a to ani tehdy, jsou-li tyto důvody dány a zakládají-li neplatnost usnesení valné hromady. Výjimkou je situace, kdy důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na tomto jednání valné hromady zjistit. Společníku tedy nemůže být odepřeno právo dovolat se důvodů, které nemohl na jednání valné hromady zjistit. Tato výjimka zahrnuje jak důvody, které není na jednání valné hromady možné zjistit vůbec, tak i důvody, které společník jednající s potřebnou péčí a v duchu zásady vigilantibus iura nemohl zjistit bez vynaložení nepřiměřeného úsilí či nákladů.

5. V pozvánce na valnou hromadu bylo pod bodem 4 uvedeno „udělení prokury“, z čehož vyplývá, že se navrhovatel mohl domnívat, že při projednávání tohoto bodu programu valné hromady bude nadnesen důvod pro udělení prokury, případně se (byť formálně) představí osoba navržená na prokuristu, sdělí se rozsah prokury („prostá“ nebo „rozšířená“). K tomuto však nedošlo. Na valné hromadě nebyla listina, kterou [Anonymizováno] jako jednatel společnosti udělil prokuru [Anonymizováno] včetně oprávnění zcizovat a zatěžovat nemovitosti, předložena (není to zachyceno v žádném ze zápisů), přítomným nebylo sděleno, že se jedná o prokuru s oprávněním zcizovat a zatěžovat nemovitosti. Následně pak bylo navrženo (a přijato) usnesení ve znění: „Valná hromada souhlasí s udělením prokury [Anonymizováno], datum nar. [Anonymizováno], bytem [adresa].“ Ani v tomto usnesení není uvedeno, že se jedná o „rozšířenou“ prokuru.

6. Protest navrhovatele obsahoval tvrzení, že udělení prokury je změnou společenské smlouvy a mělo být schváleno kvalifikovanou většinou. Soud prvního stupně se touto argumentací navrhovatele neztotožnil. Prokura je speciální plnou mocí (§ 450 odst. 1 o. z.), a není-li tento institut upraven společenskou smlouvou, lze předpokládat, že v případě potřeby společnosti ji lze udělit při zachování procedury dle § 190 odst. 2 písm. e) z. o. k.

7. Soud prvního stupně však dodává, že nebyla-li listina udělující prokuru na valné hromadě předložena, a získal-li ji navrhovatel až z návrhu na vklad z 19. prosince 2016 (z rejstříkového spisu společnosti), je třeba z tohoto úhlu pohledu ke vznesenému protestu přihlížet. Soud prvního stupně se přiklonil k tomu, že jedná-li se o takto širokou prokuru, jde per analogiam o nikoli „blanko šek“, ale v podstatě o jednatelské oprávnění, měla pak udělenou prokuru schválit kvalifikovaná většina společníků (90 %) ve smyslu článku X. bod 5 společenské smlouvy.

8. Soud prvního stupně uzavřel, že napadené usnesení valné hromady je neplatné pro rozpor se společenskou smlouvou, jakož i dobrými mravy (zatajení podstatných skutečností). Důvod k aplikaci § 260 o. z. soud prvního stupně za dané situace neshledal. A proto soud prvního stupně návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady vyhověl.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátního tarifu). Úspěšnému navrhovateli přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku za podaný návrh, v odměně za právní zastoupení v rozsahu 4 úkonů právní služby, včetně 4 režijních paušálů, navýšené dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21 % DPH, celkem 18 456 Kč.

10. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady zamítl.

11. Odvolatelka předně namítá, že neplatnost usnesení valné hromady byla soudem prvního stupně při vyhlášení rozhodnutí odůvodněna odlišně, oproti důvodům uvedeným v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí. Při jednání dne 4. června 2018 bylo prezentováno, že důvod neplatnosti usnesení valné hromady je spatřován v tom, že pozvánka na valnou hromadu obsahuje formální chybu, která má spočívat v tom, že byť prokuru dle § 450 o. z. uděluje společnost prostřednictvím jednatele a valná hromada ji pouze schvaluje, tak v pozvánce je uvedeno, že valná hromada bude prokuru přímo udělovat. To, že samotné usnesení na valné hromadě přijaté je již formálně správné, a bylo hlasováno o schválení udělení prokury, na tom nic nemění. Existuje tak rozpor mezi pozvánkou a usnesením valné hromady. Avšak v písemném odůvodnění napadeného rozhodnutí tento závěr absentuje. Soud prvního stupně rozhodnutí postavil na zcela jiných závěrech, zejména na tom, že pro schválení udělení prokury je třeba souhlasu 90 % hlasů ve smyslu článku X. bodu 5 společenské smlouvy, neboť prokura se blíží jednatelskému oprávnění. Formální nedostatek, že na pozvánce bylo uvedeno, že valná hromada bude „udělovat prokuru“, byť ve skutečnosti „schvalovala udělení prokury“, odvolatelka vnímá jako nepodstatný detail a přepjatý formalismus. Důležité je, že samotná prokura byla udělena řádně formální způsobem, tj. prokuru udělil statutární orgán společnosti a napadená valná hromada správně rozhodla o souhlasu s jejím udělením ve smyslu § 450 o. z. a § 190 odst. 2 písm. e) z. o. k. Odvolatelka se dále zabývá obsahem pozvánky na valnou hromadu s tím, že musí být hlasováno o podstatě věci, která z návrhu usnesení vyplývá. V dané věci navrhovatel z předmětné pozvánky obdržel poměrně jednoznačnou informaci o tom, že na jednání valné hromady bude řešeno udělení prokury [Anonymizováno], přičemž zákon připouští, že valná hromada s udělením prokury bude či nebude souhlasit. Navrhovatel se tudíž nemohl dostat do žádné nejistoty v otázce toho, co bude na valné hromadě projednáváno; měl jasnou informaci, že půjde o to, zda bude [Anonymizováno] prokurista či nikoliv.

12. Odvolatelka dále uvádí, že k důvodům, které nebyly uplatněny formou protestu na valné hromadě, soud v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nepřihlíží. Z tohoto důvodu nebylo možno zabývat se uvedeným drobným rozporem mezi pozvánkou a přijatým usnesením valné hromady.

13. Odvolatelka zdůrazňuje, že navrhovateli z podstaty věci vadilo schválení udělení prokury [Anonymizováno], neboť předpokládal, že poté co dle jeho názoru platně odvolal [Anonymizováno] z funkce jednatele společnosti na valné hromadě konané dne 8. listopadu 2016, zůstane společnost bez statutárního orgánu, kdy zvolení nového jednatele bude podléhat souhlasu 90 % společníků, tj. i souhlasu navrhovatele. Domnívá se, že z obsahu zápisu z valné hromady se podává, že navrhovateli bylo zcela lhostejné, jak se prokura uděluje, komu či v jakém rozsahu se prokura uděluje, k tomuto bodu programu nepokládal žádné otázky, byť jednatel i navrhovaný prokurista byli na valné hromadě přítomni. Názor soudu prvního stupně, že jelikož prokura byla udělena jako „rozšířená“, tj. včetně práva zatěžovat a zcizovat nemovitosti, a podléhala z tohoto důvodu souhlasu 90% většiny společníků, dle odvolatelky nemá oporu ve společenské smlouvě. Tento závěr je rozporný jednak s tím, co bylo sděleno při jednání dne 4. června 2018, jakož i z odst. 29 odůvodnění napadeného usnesení, kdy soud prvního stupně jednoznačně uvádí, že udělení prokury není změnou společenské smlouvy, vyžadující souhlas 90 % společníků ve smyslu článku X. bod 5 a článku X. bod 1 písm. c) společenské smlouvy. Avšak následně pak soud prvního stupně uvádí, že je třeba hlasovat 90% kvalifikovanou většinou.

14. Odvolatelka se dále věnuje rozdílnosti mezi udělením jednatelství a zvláštní plné moci – prokury. Podstata jednatelství a prokury je zcela odlišná, jednatel je nadán zcela rozdílným rozsahem práv a povinností než prokurista, odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2017, sp. zn. 29 Cdo 387/2016. Není možné, aby situace, kdy společenská smlouva jasně vymezuje poměry hlasovacích práv v taxativně určených situacích, byly analogicky dovozovány další, při nichž je též třeba hlasovat 90 % hlasů. Soud nemůže analogicky porovnávat tak rozdílné právní instituty jako je jednatelství a prokura. Jednatelství je neomezené zastupování společnosti, proto se společníci rozhodli na potřebě souhlasu 90 % hlasů. Prokura je omezené zastoupení limitované zákonem, proto schválení udělení prokury souhlasu 90 % hlasů nepodléhá. Dle odvolatelky je pak zcela nerozhodné, v jakém módu je prokura udělena, zda v základním či rozšířeném (tj. včetně práva zatěžovat nemovitosti). Soud prvního stupně nepřímo rozlišuje právě mezi udělením „běžné“ a „rozšířené“ prokury. Prokura je však dle dikce zákona pouze jedna a liší se jen svým rozsahem práv, řídí se stejnými pravidly. Odvolatelka v této souvislosti poukazuje na vnitřní rozpornost usnesení soudu prvního stupně. Dodává, že je nesporné, že dle článku X. bod 1 písm. o) o společenské smlouvy dává valné hromadě oprávnění rozhodovat o zcizení či nabytí majetku. Toto ustanovení se musí vykládat v souvislostech. Pokud by se měla použít logika přijatá soudem prvního stupně, dle níž prokurista udělením prokury získal možnost toto ustanovení společenské smlouvy obejít, jde o výklad absolutně nesprávný. Uvedený článek společenské smlouvy značí, že než se rozhodne oprávněný zástupce společnosti (tedy jednatel či prokurista) přistoupit k uzavření smlouvy o zcizení majetku s třetí osobou ve vyjmenovaných případech podle uvedeného článku X. bod 1 písm. o) společenské smlouvy, musí si ke svému jednání vyžádat souhlas valné hromady, bez něhož nemůže smlouvu platně uzavřít. Pokud je tedy prokurista oprávněn zcizovat nemovitosti, neznamená to nic jiného, než že musí oslovit předem valnou hromadu a až po jejím souhlasu může obchod realizovat. Nejedná se tedy o žádný bianco šek.

15. V případě, že by odvolací soud argumentaci odvolatelky nepřisvědčil, je třeba vzít v potaz § 260 o. z., neboť navrhovatel dlouhodobě usiluje o destabilizaci společnosti, kdy má v úmyslu docílit stavu, aby společnost neměla statutární orgán. Pokus o odvolání jednatele proběhl na valné hromadě konané dne 8. listopadu 2016, kdy neplatnost tohoto usnesení valné hromady je předmětem řízení vedeného pod sp. zn. 79 Cm 147/2016. Útoky navrhovatele vyústily v podání žaloby na vyloučení společníka ze společnosti, řízení je u Městského soudu v Praze vedeno pod sp. zn. 79 Cm 148/2016.

16. Navrhovatel s podaným odvoláním nesouhlasí, navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil, byť má za to, že neplatnost napadeného usnesení valné hromady je dána z jiných důvodů, než uvádí soud prvního stupně.

17. Navrhovatel s odkazem na § 192 odst. 2 z. o. k. (který cituje), uvádí, že podání protestu signalizuje nesouhlas společníka s usnesením valné hromady a možný soudní spor. Z tohoto ustanovení, a ani z jiných souvisejících ustanovení zákona o obchodních korporacích však nevyplývají žádné další povinnosti společníka ohledně obsahu protestu. Zákon neukládá, aby jej společník jakkoliv odůvodňoval, ani nestanoví, že soudní přezkum je vázán na obsah protestu. V tomto závěru se proto dle navrhovatele soud prvního stupně mýlí.

18. Navrhovatel se opětovně vyjadřuje k obsahu pozvánky a navrženému znění usnesení sporného bodu 4 programu s tím, že očekával, že předmětem jednání bude projednání toho, zda a v jakém rozsahu valná hromada udělí prokuru navrženému prokuristovi. Předmětem napadené valné hromady však bylo schválení již udělené prokury, což je dle navrhovatele zcela odlišná situace. Navíc nebylo projednáno, že se tato vztahuje i na zcizování a zatěžování nemovitostí.

19. Navrhovatel znovu snáší argumentaci k aplikaci článku X. bod 1 písm. o) společenské smlouvy, kdy jeho smyslem je, aby valná hromada o těchto významnějších majetkových transakcích společnosti rozhodovala kvalifikovanou většinou. Udělení prokury je tak dle navrhovatele fakticky bianco šekem pro prokuristu k dispozici s majetkem společnosti mimo kontrolu společníků. Jedná se tudíž fakticky o rozhodnutí dle uvedeného článku X. bod 1 písm. o) společenské smlouvy, k jehož přijetí je třeba kvalifikované většiny hlasů. Tudíž napadené usnesení valné hromady nebylo řádně schváleno, bylo přijato v rozporu se společenskou smlouvou.

20. Aplikace § 260 o. z. dle navrhovatele není případná z důvodů ve vyjádření blíže rozvedených.

21. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

22. Podle § 191 odst. 1 z. o. k. ve znění účinném do 31. prosince 2020 každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou.

23. Podle § 192 odst. 2 z. o. k. ve znění účinném do 31. prosince 2020 neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit.

24. Podle § 190 odst. 2 písm. e) z. o. k. do působnosti valné hromady patří schvalování udělení a odvolání prokury, ledaže společenská smlouva určí jinak.

25. Podle § 450 odst. 1 o. z. udělením prokury zmocňuje podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Zcizit nebo zatížit nemovitou věc je však prokurista oprávněn, je-li to výslovně uvedeno.

26. Předně odvolací soud uvádí, že z obsahu spisu se nepodává, že by soud prvního stupně v rámci ústního jednání konaného dne 4. června 2018 účastníkům řízení předestřel svůj předběžný právní názor, který měl zopakovat i při ústním odůvodnění vyhlášeného rozhodnutí, že důvod neplatnosti usnesení valné hromady spatřuje v tom, že pozvánka na valnou hromadu obsahuje formální chybu. I pokud by tomu tak bylo, podstatným je písemné odůvodnění napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně, proti němuž odvolatel brojí.

27. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, s nimiž se ztotožňuje, a na něž pro stručnost odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011). Soud prvního stupně provedl veškeré potřebné dokazování k posouzení sporné otázky, zda lze dovodit ne/platnost napadeného usnesení valné hromady společnosti. Dokazování provedené soudem prvního stupně je dostačeným podkladem pro rozhodnutí ve věci samé. Odvolací soud však nesdílí závěr soudu prvního stupně o rozporu přijatého usnesení se společenskou smlouvou a dobrými mravy; pro takovýto závěr podklad ve skutkových zjištěních soudu prvního stupně není.

28. Soud prvního stupně správně shledal věcnou aktivní legitimaci navrhovatele k podání návrhu s odkazem na § 191 z. o. k., správný je i jeho závěr o tom, že byl podán v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě; o těchto skutečnostech nebylo mezi účastníky řízení sporu. Neopomenul se rovněž zabývat podmínkou zakotvenou v § 192 odst. 2 z. o. k., tj. podáním protestu společníkem. S dalšími jeho závěry se však odvolací soud neztotožňuje.

29. Odvolací soud předesílá, že neplatnosti usnesení valné hromady se společník může dovolávat pouze v rozsahu podaného protestu, jehož obsah musí být určitý a srozumitelný, musí z něj být seznatelné skutkové okolnosti, z nichž dovozuje neplatnost usnesení valné hromady. Soud je vázán obsahem protestu, když námitky v něm uvedené nesmí být doplňovány a měněny v návrhu. Jinak řečeno podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady lze pouze z protestovaného důvodu. K tomu odvolací soud považuje za nutné dodat, že společník, který vznáší protest proti usnesení valné hromady, musí sdělit, proč tak činí, tj. uvést důvody, pro které má za to, že určité usnesení valné hromady odporuje právním předpisům či stanovám společnosti. Neplatnosti usnesení valné hromady se následně může domáhat toliko z důvodů, které byly uplatněny formou protestu (k náležitostem protestu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, uveřejněné pod číslem 9/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, usnesení ze dne 20. listopadu 2019, sp. zn. 27 Cdo 2363/2019 a usnesení ze dne 17. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018).

30. Jinak řečeno, v rámci odvolacího řízení se odvolací soud bude zabývat otázkou posouzení ne/platnosti napadeného usnesení valné hromady pouze v intencích podaného protestu, jehož obsahem je soud v daném řízení limitován (§ 192 odst. 2 z. o. k.), a námitek vznesených v odvolacím řízení. Námitkami, které protest neobsahovaly a byly uplatněny až v samotném návrhu, se tudíž zabývat nebude.

31. Odvolací soud shrnuje, že navrhovatel podal proti napadenému usnesení valné hromady protest, z jehož obsahu, jakož i okolností a diskuze, která ohledně tohoto sporného bodu programu valné hromady proběhla, je zřejmé, že má za to, že usnesení, kterým valná hromada souhlasí s udělením prokury, musí být přijato kvalifikovanou většinou hlasů (90 %) dle článku X. bod 5 společenské smlouvy, neboť jde o změnu společenské smlouvy. Jiné výhrady protest neobsahoval. Tudíž další až v návrhu uvedené důvody – formální nedostatky pozvánky, kdy bylo na program valné hromady zařazeno „udělení prokury“, přičemž valná hromada rozhodla „o udělení souhlasu s již udělenou prokurou“, jakož i rozsah udělené prokury nemohou být předmětem přezkumu neplatnosti napadeného usnesení valné hromady.

32. Klíčovou otázkou je řešení vzniku prokury. Je třeba zdůraznit, že podstata jednatelství a prokury, jež je zvláštní plnou mocí, je zcela odlišná; rozsah práv a povinností jednatele a prokuristy je rozdílný. Jednatel je statutárním orgánem společnosti, může společnost zastupovat ve všech záležitostech (§ 164 odst. 1 o. z.). Prokurista je osobou zastupující společnost na základě zvláštní plné moci (jde o zvláštní druh smluvního zastoupení). Jeho zástupčí oprávnění je (na rozdíl od zástupčího oprávnění členů statutárního orgánu) omezené na právní jednání vypočtená v § 450 odst. 1 o. z. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2017, 29 Cdo 387/2016, uveřejněné pod číslem 10/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Zákon nerozlišuje mezi „prostou“ či „běžnou“ prokurou a prokurou „rozšířenou“, jak uvažoval soud prvního stupně. Z dikce uvedeného ustanovení § 450 odst. 1 z. o. k. je zřejmé, že prokura je toliko jedna, liší se pouze rozsahem udělených práv.

33. Nelze tudíž přisvědčit závěru soudu prvního stupně, že v poměrech projednávané věci, bylo třeba na udělenou prokuru analogicky pohlížet jako na jednatelské oprávnění a podrobit tak schválení jejího udělení režimu článku X. bod 5 společenské smlouvy, tj. schválit udělenou prokuru kvalifikovanou většinou hlasů společníků (90 %).

34. Dle odvolacího soudu požadavky na vznik prokury byly dodrženy. Jednatel společnosti udělil (jakožto osoba oprávněná v uvedené době za společnost jednat) [Anonymizováno] prokuru, která odpovídá požadavkům na toto zmocnění kladeným ustanovením § 450 odst. 1 o. z., včetně výslovně uvedeného oprávnění zcizit nebo zatížit nemovitou věc. Valná hromada udělení prokury v souladu s § 190 odst. 2 písm. e) z. o. k. schválila. Udělení předmětné prokury není dle odvolacího soudu záležitostí uvedenou v článku X. bod 1 písm. e), písm. o) společenské smlouvy; aplikace článku X. bod 5 společenské smlouvy (přijetí rozhodnutí kvalifikovanou většinou hlasů) není namístě. Napadené usnesení přijaté valnou hromadou pod bodem 4 programu (schválení udělení prokury) tak není v rozporu se zákonem, společenskou smlouvou či dobrými mravy; tudíž je platné.

35. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady zamítl.

36. Jelikož došlo ke změně napadeného rozhodnutí, odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů podle § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné společnosti přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu.

37. Za řízení před soudem prvního stupně činí náhrada nákladů řízení společnosti částku 15 946,10 Kč, sestávající se z odměny za tři úkony právní služby po 3 100 Kč - převzetí právního zastoupení, vyjádření k podanému návrhu, účast při jednání před soudem prvního stupně dne 4. června 2018 - podle § 9 odst. 4, písm. c), § 11 odst. 1, písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátní tarif), včetně tří režijních paušálů podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč, dále pak dle § 14 advokátního tarifu z náhrady za zmeškaný čas ve výši 400 Kč (4 půlhodiny po 100 Kč) a cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 728,60 Kč (cesta [Anonymizováno] a zpět, 130 km, při průměrné spotřebě 5,4 l nafty na 100 km, ceně nafty 29,80 Kč/l a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4 Kč za 1 km v souladu s vyhláškou č. 463/2017 Sb. pro rok 2018), dále dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu jeden úkon právní služby (návrh na opravu odůvodnění usnesení soudu prvního stupně), za nějž náleží odměna ve výši jedné poloviny (tj. 1 550 Kč), k tomu jeden režijní paušál ve výši 300 Kč, vše navýšené podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o DPH ve výši 2 767,50 Kč.

38. Za řízení před odvolacím soudem činí náhrada nákladů řízení 11 634,50 Kč a sestává se ze zaplaceného soudního poplatku za podané odvolání ve výši 2 000 Kč, z odměny za dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g), k) advokátního tarifu po 3 100 Kč - podaní odvolání, účast při ústním jednání odvolacího soudu dne 16. listopadu 2021; k tomu dva režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, dále pak dle § 14 advokátního tarifu z náhrady za zmeškaný čas ve výši 400 Kč (4 půlhodiny po 100 Kč), z cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 762,40 Kč (cesta [Anonymizováno] a zpět, 130 km, při průměrné spotřebě 5,4 litrů nafty/100 km dle údajů uvedených v technickém průkazu použitého vozidla, ceně nafty 27,20 Kč/litr a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,40 Kč za 1 km v souladu s vyhláškou č. 589/2020 Sb.), navýšené o DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 672,10 Kč

39. Celkem náhrada nákladů řízení za řízení před soudy obou stupňů činí částku 27 580,60 Kč.