o určení, že se na usnesení jediného akcionáře hledí jako by nebylo přijato, k odvolání společnosti Maestoso Advanced Materials a. s. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. června 2022, č. j. 79 Cm 40/202152,
Mgr. Kateřina Horáková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 16. 1. 2023
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudců JUDr. Michaely Janouškové a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci
navrhovatelky: [Jméno navrhovatelky]., IČO [IČO navrhovatelky]
sídlem [Adresa navrhovatelky]
zastoupené [Jméno Zástupce], advokátem
sídlem [adresa]
za účasti: [Jméno advokáta A]., IČO [IČO advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
zastoupené opatrovníkem [Jméno opatrovníka], advokátem
sídlem [adresa]
o určení, že se na usnesení jediného akcionáře hledí jako by nebylo přijato, k odvolání společnosti [Jméno advokáta B]. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. června 2022, č. j. 79 Cm 40/202152,
Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl, že:
- usnesení přijatá dne 25. června 2020 společností [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa], jako jediným akcionářem (dále též „společnost [adresa]“) v působnosti valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]. (dále jen „společnost“), kterými byl odvolán z funkce člena představenstva [tituly před jménem] [jméno FO], narozený 22. srpna 1947, bytem [adresa], a zvolen za člena představenstva [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], narozený 3. ledna 1958, bytem Varhulikové [adresa], nejsou usneseními valné hromady společnosti a hledí se na ně jako by nebyla přijata (výrok I.);
- usnesení přijatá dne 1. července 2020 společností [adresa] v působnosti valné hromady společnosti, kterými byl odvolán z funkce člena představenstva [tituly před jménem] [jméno FO], narozený [Anonymizováno], bytem [adresa], a zvolen za člena představenstva [tituly před jménem] [jméno FO], narozený [Anonymizováno], bytem [adresa], nejsou usneseními valné hromady společnosti a hledí se na ně jako by nebyla přijata (výrok II.);
- usnesení přijaté dne 30. července 2020 společností [adresa] v působnosti valné hromady společnosti, kterým byly změněny stanovy společnosti, a osvědčené notářským zápisem NZ 384/2020 sepsaným dne 30. července 2020 [tituly před jménem] [jméno FO], notářem, sídlem v [adresa], není usnesením valné hromady společnosti a hledí se na něj jako by nebylo přijato (výrok III.);
- usnesení přijatá dne 4. srpna 2020 společností [adresa] v působnosti valné hromady společnosti, kterými bylo rozhodnuto o změně stanov, o odvolání člena představenstva, o volbě člena představenstva a o udělení prokury, jejichž přijetí bylo osvědčeno notářským zápisem NZ 396/2020 sepsaným dne 4. srpna 2020 [tituly před jménem] [jméno FO], notářem se sídlem v [adresa], nejsou usneseními valné hromady společnosti a hledí se na něj jako by nebyla přijata (výrok I společnosti a hledí se na něj jako by nebylo přijato (výrok IV.).
2. Výrokem V. uložil společnosti povinnost zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů částku
16 228 Kč.
3. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování dospěl k níže uvedeným skutkovým a právním závěrům:
- společnost [adresa] nemohla učinit rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti, když všechny svoje akcie prodala smlouvu o prodeji listinných cenných papírů ze dne 25. března 2020, tudíž nebyla akcionářem společnosti; nemohla učinit rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady, neboť v době učiněných rozhodnutí měla společnost tři, resp. čtyři akcionáře (od 10. dubna 2020 do 21. července 2020 měla společnost tři akcionáře, a to [právnická osoba]. a [Anonymizováno] a od 21. července 2020 čtyři akcionáře, a to: [Anonymizováno], [právnická osoba]., [Anonymizováno]) a ani jedním z nich nebyla společnost [adresa];
- navrhovatelka má na podaném určení naléhavý právní zájem, je akcionářkou společnosti;
- výše uvedená rozhodnutí přijatá společnosti [adresa] jako jediným akcionářem společnosti v působnosti valné hromady jsou „nicotná“, tj. nejsou rozhodnutími jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti, nejde o rozhodnutí vážící společnost, hledí se na ně jako by nebyla přijata.
4. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátní tarif) a úspěšné navrhovatelce přiznal náklady řízení ve výši 16 228 Kč.
5. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost (její opatrovník) odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
6. Odvolatelka předně namítá, že v průběhu řízení vyšlo najevo, že proti společnosti byla ještě před zahájením prvního jednání v této věci podána další žaloba, projednávaná u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 80 Cm 111/2022, týkající se předmětných usnesení společnosti přijatých dne 25. června 2020, 1. července 2020, 30. července 2020 a 4. srpna 2020, a sice žaloba na určení, že tato usnesení jsou usneseními jediného akcionáře (společnost [adresa]) přijatá v působnosti valné hromady společnosti. Dle odvolatelky měl soud prvního stupně za této situace postupovat analogicky podle § 88 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), dle něhož platí, že s řízením o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby je spojeno každé další řízení o neplatnosti téhož rozhodnutí. Aplikace tohoto ustanovení i pro případy rozhodování o určení nicotnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. září 2018, sp. zn. 29 Cdo 4727/2016; závěry v něm uvedené odvolatelka cituje. Je zřejmé, že spojena by měla být nejen různá řízení o určení nicotnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby, ale i řízení na vyslovení opačného závěru, tedy že napadená rozhodnutí jsou rozhodnutími orgánu právnické osoby. O takovýchto opačných návrzích je nezbytné vést společné řízení.
7. Navrhovatelka považovala podané odvolání za nedůvodné. Navrhla, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.
8. Navrhovatelka má za to, že soud prvního stupně nepochybil, pokud nevyhověl návrhu na spojení řízení, když se jedná o zjevně obstrukční úkon, který nepožívá právní ochrany. Zdůrazňuje, že z obsahu spisu je zřejmé, že [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] (dále jen „[Anonymizováno][jméno FO]“) nejprve podal dne 27. ledna 2022 návrh podle § 93 odst. 1 o. s. ř., právě z důvodu podání žaloby v řízení vedeném pod sp. zn. 80 Cm 111/2020 (jeho vstup do řízení jako vedlejšího účastníka na straně společnosti soud prvního stupně nepřipustil – pozn. odvolacího soudu). Následně podal dne 30. května 2022 návrh na spojení obou uvedených řízení. Navrhovatelka považuje úkony R. Čemuse za obstrukční, kterými se snaží odvrátit rozhodnutí ve věci.
9. Navrhovatelka se dále vyjadřuje k otázce účinnosti převodu akcií, k okolnostem změny akcionářské struktury. Společnost [adresa] nebyla v době přijetí napadených usnesení v postavení jediného akcionáře společnosti a tato skutečnost byla společnosti známa.
10. Své námitky k podanému odvolání navrhovatelka podrobně rozvádí.
11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a postup jeho vydání předcházející, a dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně z níže uvedených důvodů neobstojí.
12. Předmětem nadepsaného řízení o určení, že usnesení přijatá společností [adresa] v působnosti valné hromady dne 25. června 2020, dne 1. července 2020, dne 30. července 2020 a dne 4. srpna 2020 nejsou rozhodnutími jediného akcionáře v působnosti valné hromady a hledí se na ně jako by nebyla přijata.
13. U Městského soudu v Praze byl dne 27. května 2022 R. Čemusem podán návrh na určení, že výše specifikovaná usnesení přijatá dne 25. června 2020, dne 1. července 2020, dne 30. července 2020 a dne 4. srpna 2020 jsou usneseními jediného akcionáře (tj. společnost [adresa]) v působnosti valné hromady. Řízení je vedeno pod sp. zn. 80 Cm 111/2022. Ve spise je obsažen referát: „předej do odd. 79 Cm – ze zákona spojeno s řízením 79 Cm 40/2021(usn. NS 29 Cdo 4727/2016)“ s datem 18. listopadu 2022.
14. U Městského soudu v Praze byl dne 23. listopadu 2022 společností [právnická osoba] podán návrh na určení, že výše specifikovaná usnesení přijatá dne 25. června 2020, dne 1. července 2020, dne 30. července 2020 a dne 4. srpna 2020 jsou usneseními jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti (tj. [právnická osoba].). Řízení je vedeno pod sp. zn. 80 Cm 177/2022. Ve spise je obsažen referát: „předej do odd. 79 Cm – ze zákona spojeno s řízením 79 Cm 40/2021(usn. NS 29 Cdo 4727/2016)“ s datem 13. prosince 2022.
15. Z protokolu o jednání konaném v nadepsané věci dne 9. června 2022 se podává, že soud prvního stupně „návrh na spojení věcí 79 Cm 40/2021 a 80 Cm 111/2022“ zamítl s tím, že řízení nemohou být spojena, když se nejedná o jeden druh jednání. Jedno řízení se týká neplatnosti, resp. nicotnosti usnesení valné hromady a druhé určení, že rozhodnutí valné hromady byla přijata.
16. Řízení o určení, že nejde o rozhodnutí jediného akcionáře přijaté v působnosti valné hromady společnosti a že nejde o usnesení valné hromady společnosti, je řízením ve statusových věcech obchodních korporací ve smyslu § 2 odst. písm. e) ve spojení s § 85 písm. a) z. ř. s., jehož předmětem je posouzení, zda napadený projev vůle jediného akcionáře má (zamýšlené) právní účinky. Tento závěr se opírá především o povahu daného řízení, kdy jde o soudní přezkum rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace. Jde nadále o tzv. řízení nesporné a při řešení dané problematiky se v poměrech platné úpravy (účinné od 1. ledna 2014) nadále prosadí judikaturní závěry přijaté v poměrech právní úpravy platné do 31. prosince 2013, k této otázce se odvolací soud vyjádřil ve svém předchozím rozhodnutí v dané věci ze dne 28. dubna 2022, č. j. 14 Cmo 45/2022-37, proto na závěry tam uvedené pro stručnost odkazuje.
17. Předmětem takového řízení je tudíž posouzení, zda napadený projev vůle společnosti má zamýšlené právní následky, resp. zda jde vůbec o projev vůle přičitatelný společnosti. V situaci, kdy jiný akcionář má za to, že sporné usnesení není postiženo vadou způsobující jeho nicotnost, může se návrhem domáhat, aby soud určil, že sporné usnesení je usnesením valné hromady a že vyvolává zamýšlené právní účinky, bude-li mít na takovém určení naléhavý právní zájem. Účastníky řízení jsou vždy navrhovatel a společnost.
18. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 19. září 2018, sp. zn. 29 Cdo 4727/2016, vyslovil mj. závěr, že o různých návrzích na určení nicotnosti usnesení valné hromady, popř. na určení, že určité usnesení valné hromady nicotné není (že jde o usnesení valné hromady), musí být vedeno společné řízení (§ 131 odst. 12 obch. zák. per analogiam). Tento závěr se uplatní i v poměrech platné právní úpravy, uvedenou analogii lze vztáhnout i na ustanovení § 88 odst. 2 z. ř. s., do něhož se znění uvedeného § 131 odst. 12 obch. zák. promítlo.
19. Jinak řečeno, v případě sporu o to, zda určité usnesení valné hromady zde je či nikoliv (tj. zda jde o usnesení valné hromady a zda má právní účinky) lze vést jak řízení o určení „nicotnosti“ usnesení, tak i řízení o určení, že sporné usnesení je usnesením valné hromady. Takový návrh je nutné projednat ve společném řízení s dříve podaným návrhem na určení nicotnosti sporného usnesení valné hromady, v důsledku čehož by se tento další navrhovatel/navrhovatelé stal/stali účastníkem/účastníky řízení dříve zahájeného. Tato situace nastala v poměrech dané věci, o podaných návrzích je třeba vést společné řízení.
20. Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že soud prvního stupně pochybil, pakliže návrhy neprojednal ve společném řízení. V poměrech projednávané věci tak byly vzneseny další návrhy, které je nutno považovat za přistoupení do řízení zahájeného původním návrhem, aniž by soud činil další procesní kroky. Tedy dochází ke spojení více věcí projednávaných u jednoho soudu přímo ze zákona a není o tom třeba vydávat usnesení. Další navrhovatelé se stávají bez dalšího účastníky dříve zahájeného řízení; soud o všech návrzích rozhodne společně v jednom rozhodnutí.
21. V dané věci je zřejmé, že soud prvního stupně výše uvedený postup nerespektoval; zatížil tak řízení zmatečnostní vadou dle § 229 odst. 3 věty první o. s. ř. K této vadě řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a která nemohla být za odvolacího řízení
22. Námitce navrhovatelky o zneužití procesních práv dalších navrhovatelů nelze přisvědčit. Z obsahu předložených spisů vedených soudem prvního stupně jak v nadepsané věci, tak i v řízeních vedených pod sp. zn. 80 Cm 111/2022 a 80 Cm 177/2022, nelze v dané fázi řízení dovodit, že by další navrhovatelé, kteří podali vzájemné návrhy, kterými se naopak domáhají určení, že výše specifikovaná usnesení přijatá dne 25. června 2020, dne 1. července 2020, dne 30. července 2020 a dne 4. srpna 2020 jsou usneseními jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti, by těmito návrhy obstruovali a prodlužovali řízení v rubrikované věci (ke zneužití práva za mnohá rozhodnutí Nejvyššího soudu srov. např. usnesení ze dne 15. července 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod číslem 2/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, usnesení ze dne 27. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, uveřejněné pod číslem 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, či usnesení ze dne 16. prosince 2020, sp. zn. 27 Cdo 3628/2019). Je zřejmé, že další navrhovatelé jsou toho názoru, že společnost [adresa] je jediným akcionářem společnosti, a proto považují napadená přijatá rozhodnutí za platná usnesení valné hromady, resp. za platná rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady. S jejich argumentací je třeba se důsledně vypořádat, vyřešit otázku akcionářské struktury, s níž souvisí posouzení platnosti či nicotnosti přijatých usnesení.
23. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud proto za dané situace napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení / § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř./.
24. Jak bylo výše odůvodněno, další návrhy je nutno považovat za přistoupení do řízení zahájeného původním návrhem; dochází ke spojení těchto věcí projednávaných soudem prvního stupně ze zákona, není o tom třeba vydávat usnesení. Další navrhovatelé (tj. [jméno FO] a společnost [právnická osoba]) se stávají bez dalšího účastníky dříve zahájeného řízení; soud o všech návrzích rozhodne společně v jednom rozhodnutí.
25. Soud prvního stupně je právním názorem odvolacího soudu vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).
26. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné /§ 238 odst. 1 písm. k) o. s. ř./.