o zrušení obchodní společnosti LIMEXCO, s. r. o. s likvidací a jmenování likvidátora, k odvolání účastníka 2) proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 21. února 2020, č. j. 38 Cm 330/2018 - 11,
Mgr. Ing. David Bokr · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 9. 2. 2021
Vrchní soud v Praze rozhodl předsedou senátu Mgr. Ing. Davidem Bokrem ve věci
navrhovatele: [adresa]
za účasti: 1) [Jméno navrhovatele A]., IČO [IČO navrhovatele A]
naposledy sídlem [Adresa navrhovatele A]
zaniklá 23. července 2020
2) [Jméno navrhovatele B], narozený [Datum narození navrhovatele B]
bytem [Adresa navrhovatele B]
o zrušení obchodní společnosti [Jméno navrhovatele A] a jmenování likvidátora, k odvolání účastníka 2) proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 21. února 2020, č. j. 38 Cm 330/2018 - 11,
I. Odvolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl o zrušení společnosti [Jméno navrhovatele A]. /dále jen „společnost“/ (výrok I.), nařídil její likvidaci (výrok II.), likvidátorem společnosti jmenoval [právnická osoba] a spol., IČO [IČO], sídlem [adresa] (výrok III.), společnosti uložil povinnost zaplatit na účet soudu prvního stupně soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (výrok IV.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (V.).
2. Proti výroku III. usnesení podal účastníka 2) odvolání, navrhuje, aby odvolací soud v této části změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že likvidátorem společnosti ustanoví účastníka 2). Argumentuje přitom § 191 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Současně účastník 2) uvádí, že mu jistě nebylo usnesení soudu prvního stupně řádně doručeno, když v jeho záhlaví má uvedenou mylnou adresu [adresa]. Přitom v České republice má povolený pobyt na adrese [adresa]. Jde tedy o odvolání včasné.
3. Odvolací soud především posuzoval včasnost podaného odvolání.
4. Podle § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/, se v nadepsaném řízení podpůrně použije zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“/.
5. Podle § 204 odst. 1 věty první o. s. ř. se odvolání podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje.
6. Z předloženého spisu se podává, že napadené usnesení bylo odvolateli doručováno do vlastních rukou (bez ohledu na odvolatelem zmíněnou zřejmou nesprávnost v záhlaví usnesení) nejprve poštou na správnou adresu [adresa]. Ovšem zásilka byla soudu vrácena jako nedoručitelná bez možnosti vhození do poštovní schránky (viz závada na č. l. 19 spisu), proto ji soud prvního stupně v souladu s § 50 odst. 2 o. s. ř. sám uložil a na úřední desce soudu o tom vyvěsil dne 6. března 2020 příslušné oznámení (viz č. l. 21 spisu). Usnesení tak bylo odvolateli doručeno dle § 50 odst. 2 věty druhé o. s. ř. dne 16. března 2020, lhůta pro podání odvolání dle citovaného § 204 odst. 1 věty první o. s. ř. odvolateli marně uplynula 31. března 2020. Takže řešené usnesení nabylo právní moci dne 1. dubna 2020.
7. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud odvolání účastníka 2) podané dne 22. května 2020 odmítl jako opožděné dle § 208a o. s. ř. za použití § 218c o. s. ř.
8. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle zásady nepřiznání náhrady nákladů řízení zakotvené (též) pro daný typ řízení v § 23 větě první z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.