o přezkoumání přiměřenosti protiplnění a určení práva, k odvolání ustanoveného procesního opatrovníka Mgr. Tomáše Lázničky, advokáta, sídlem Bozděchova 1840//7, 150 00 Praha 5 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. srpna 2020, č. j. 11 Cm 168/2005-659,
Mgr. Kateřina Horáková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 25. 1. 2021
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Michaely Janouškové ve věci
navrhovatelů: a) [Jméno navrhovatele A], narozený [Datum narození navrhovatele A]
bytem [Adresa navrhovatele A]
adresa pro doručování [Adresa navrhovatele A]
b) [Jméno navrhovatele B], IČO [IČO navrhovatele B]
místem podnikání [adresa]
zastoupený [Jméno navrhovatele C], advokátem
sídlem [adresa]
za účasti: 1) [Jméno advokáta A]., IČO [IČO advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
zastoupené [Jméno Zástupce], advokátem
sídlem [adresa]
2) [Anonymizováno]
sídlem [Jméno advokáta B]
o přezkoumání přiměřenosti protiplnění a určení práva, k odvolání ustanoveného procesního opatrovníka [Anonymizováno], advokáta, sídlem [adresa] proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. srpna 2020, č. j. 11 Cm 168/2005-659,
Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně ustanovil účastníkovi 2), společnosti [Anonymizováno] opatrovníkem [Jméno opatrovníka], advokáta, sídlem [adresa] (dále jen „opatrovník“).
2. Z odůvodnění usnesení soudu prvního stupně vyplývá, že navrhovatelé se domáhají přezkoumání přiměřenosti poskytnutého protiplnění a určení práva. Soud prvního stupně lustrací v registru společností [Anonymizováno] zjistil, že účastnice 2) - společnost [Anonymizováno] byla dne 5. května 2015 zrušena bez právního nástupce a v registru není uveden zástupce pro doručování. Na základě těchto zjištění soud prvního stupně usnesením ze dne 29. dubna 2016, č. j. 11 Cm 168/2005-508, předmětné řízení vůči účastnici 2) podle § 107 odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) zastavil z důvodu ztráty způsobilosti být účastníkem řízení. Vrchní soud v Praze uvedené usnesení usnesením ze dne 12. července 2017, č. j. 14 Cmo 278/2016-518, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
3. Soud prvního stupně v souladu se závěry odvolacího soudu v dalším řízení učinil kroky k objasnění skutečnosti, zda účastnice 2) zanikla bez právního nástupce či nikoliv.
4. Účastnice 2) byla založena v souladu s právem [Anonymizováno] a ke dni 27. prosince 2004 registrována v tamním rejstříku jako neusazená domácí společnost. Ke dni 5. května 2015 pak byla „zrušena“, resp. vymazána z rejstříku, přičemž tato informace je patrná nejen z veřejně dostupného internetového výpisu z rejstříku společností [Anonymizováno], ale rovněž i z výpisu, který byl soudu prvního stupně poskytnut příslušnými úřady na [Anonymizováno] v návaznosti na oficiální žádost soudu (viz č. l. 627-628).
5. Podle § 30 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém se právní osobnost právnické osoby řídí právním řádem státu, podle něhož vznikla. V případě účastnice 2) se použije právo [Anonymizováno]. Otázky vzniku, způsobu jednání za společnost, jakož i zániku společností registrovaných na [Anonymizováno] se řídí právním předpisem [Anonymizováno] (dále jen „zákon o společnostech“).
6. Předmětné řízení bylo zahájeno v roce 2005, tedy v období před zrušením účastnice 2), k němuž došlo dne 5. května 2015. Je proto třeba aplikovat ustanovení § 105 odst. 1 větu druhou zákona o společnostech (jehož znění soud prvního stupně cituje v anglickém i českém znění). Soud prvního stupně, vycházeje z uvedeného ustanovení, dospěl k závěru, že účastnice 2) se považuje pro účely probíhajícího řízení za právnickou osobu, resp. entitu, jejíž právní existence i nadále trvá, a to až do pravomocného skončení této věci, případně až do výkonu rozhodnutí. Skutečnost, že v daném případě se použije uvedené ustanovení, a že účastnice 2) se považuje za „existující“ subjekt pro účely probíhajícího řízení, byla soudu potvrzena rovněž příslušnými úřady na Marshallových ostrovech (viz č. l. 641-644, č. l. 646-652). V důsledku použití § 105 odst. 1, věta druhá, zákona o společnostech pak bylo nadbytečné zjišťovat, zda účastnice 2) „zanikla“ bez právního nástupce či nikoliv. Nadále proto bude s účastnicí 2) jednáno jako s účastníkem řízení.
7. Soud prvního stupně dále posuzoval, kdo je osobou oprávněnou jednat za účastnici 2) a jakým způsobem jí budou napříště doručovány soudní a jiné písemnosti.
8. Dle § 20 zákona o společnostech (jehož znění v anglickém a českém znění cituje) mají společnosti, které jsou neusazenými subjekty, registrovaného zástupce pro doručování. Tímto zástupcem je společnost [Jméno advokáta B]., sídlem [Anonymizováno], sídlem [Anonymizováno] (dále jen „[Anonymizováno]“). Účastnice 2) byla v rejstříku společností [Anonymizováno] registrována jako neusazená domácí společnost. Soud prvního stupně má za prokázané (na základě emailové komunikace s příslušnými úřady na [Anonymizováno] ze dne 31. července 2020), že účastnice 2) nemá zástupce pro doručování (č. l. 657), což vyplývá i z dřívějšího zjištění Ministerstva spravedlnosti České republiky (č. l. 505 a 525).
9. Soud prvního stupně se následně věnoval rovněž otázce okruhu osob, oprávněných jednat za účastnici 2) a vyšel při tom z ustanovení § 105 odst. 2 zákona o společnostech (jehož znění cituje v anglickém i českém znění), které upravuje postavení a pravomoci tzv. správců, kterými jsou v období po zrušení společnosti anebo po uplynutí doby její právní existence ředitelé, kteří mají plnou moc smírně urovnat spory, vymáhat nesplacené dluhy, prodávat a převádět majetek, nemovitý a movitý, dle práva země, kde se nachází, vymáhat je žalobami a obhajovat se v řízení o žalobách, pokud je to nezbytné a žádoucí pro zmíněné účely.
10. Poslední známou kontaktní osobu vztahující se k účastnici 2) je společnost [Anonymizováno] (attention to: [Anonymizováno]), 1 [Anonymizováno]. Pokud jde o postavení této společnosti a její vztah k účastnici 2) bylo zjištěno, že tato společnost předložila toliko dokumentaci potřebnou k založení účastnice 2).
11. Dále bylo prokázáno (na základě informací získaných od příslušných úřadů na [Anonymizováno]), že nejsou k dispozici žádné další informace o zástupcích účastnice 2), jejích bývalých jednatelích anebo ředitelích, včetně jejich adres, a ani informace o jejím případném právním nástupci anebo o konečném vlastníku (viz č. l. 646 a 647).
12. Soud prvního stupně pro úplnost dodal, že neusazené domácí společnosti nemají v souladu s právem [Anonymizováno] povinnost zakládat do rejstříku bližší informace o ředitelích, tj. včetně jejich kontaktních údajů, adres apod. Tyto společnosti mohou uvedené informace sdílet s rejstříkovým úřadem, případně se společností Trust na dobrovolné bázi.
13. Soud prvního stupně, maje za to, že vynaložil dostatečné úsilí ke zjištění postavení účastnice 2) a právních důsledků jejího výmazu, jakož i k identifikaci osob oprávněných za tuto jednat, včetně zjištění jejich kontaktních údajů, vycházeje z výše uvedených skutečností uzavřel, že účastnice 2) je účastníkem řízení, u něhož však absentuje oprávněná za ni v řízení jednat.
14. Vzhledem k výše uvedenému proto dospěl k závěru, že jsou splněny předpoklady pro postup dle § 29 odst. 2 o. s. ř. k ustanovení procesního opatrovníka účastnici 2), neboť tato nemá osobu oprávněnou za ni jednat, popř. je tato otázka sporná. Nebezpečí prodlení ve smyslu uvedeného ustanovení spatřuje v tom, že předmětné řízení bylo zahájeno již v roce 2005 a ve věci dosud nebylo rozhodnuto. Jelikož není známo ani sídlo uvedené společnosti, lze ji rovněž považovat za osobu, jejíž pobyt (sídlo) není známo (viz § 29 odst. 3 o. s. ř.).
15. Soud prvního stupně proto společnosti [Anonymizováno] ustanovil (procesního) opatrovníka v souladu s § 29 odst. 2, 3 a 4 o. s. ř.; považuje zvolený postup za žádoucí nejen z hlediska vhodnosti, ale též hospodárnosti řízení.
16. Při výběru osoby opatrovníka pak soud prvního stupně postupoval podle § 29 odst. 4 o. s. ř. a ustanovil jí opatrovníka z řad advokátů – [Jméno opatrovníka], který je s předmětnou věcí obeznámen, neboť účastnici 2) v nadepsaném řízení v minulosti zastupoval na základě plné moci (k ukončení právního zastoupení došlo k 24. dubnu 2014 – č. l. 321 spisu).
17. Proti usnesení soudu prvního stupně podal ustanovený opatrovník odvolání, navrhuje zrušení odvoláním napadeného usnesení.
18. Odvolatel se závěry soudu prvního stupně nesouhlasí, maje za to, že nejsou splněny podmínky dané § 29 odst. 2 o. s. ř. Uvedené ustanovení soud vyložil svévolně ve snaze ulehčit si další postup v řízení, přičemž naprosto pominul smysl a účel daného ustanovení. Zároveň považuje rozhodnutí soudu prvního stupně za nepřezkoumatelné. Svou argumentaci podrobně rozvádí. Zejména poukazuje na to, že se soud prvního stupně nedostatečně věnoval výběru osoby opatrovníka ve smyslu § 29 odst. 4 o. s. ř. Soudu prvního stupně vytýká, že pominul, že účastnice 2) měla své zástupce – ředitele, tj. osoby oprávněné za ni jednat, přičemž jejich adresy bylo možné získat od úřadů daného státu, jehož je ředitel příslušníkem, případně od registrátora, který založení společnosti zajištoval. Vyjadřuje se rovněž k další podmínce ustanovení opatrovníka účastníku řízení – existenci nebezpečí z prodlení, kterou z jím podrobně uvedených důvodů nepovažuje za splněnou.
19. V neposlední řadě odvolatel namítá, že soud prvního stupně pochybil, považoval-li jej za osobu vhodnou k ustanovení do funkce procesního opatrovníka účastnici 2). Zcela nepřípustně zasáhl do práv účastnice 2), neboť to mu v roce 2014 vypověděla plnou moc k zastupování, čímž zcela jednoznačně projevila svou vůli, aby ji v rubrikovaném řízení, a ani v jiných záležitostech, nadále nezastupoval. Tuto vůli účastnice 2) nelze rozhodnutím soudu o ustanovení opatrovníka nahrazovat či ji zcela pomíjet a účastnici 2) jeho zastoupení vnutit. Dále poukazuje na povinnosti vyplývající ze zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“).
20. Předně je třeba uvést, že usnesení soudu prvního stupně netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti. Soud prvního stupně se pečlivě vypořádal s otázkou postavení účastnice 2), zda, jakým způsobem a s jakými důsledky zanikla, jakož i okruhem osob oprávněných za ni jednat. Podmínkami pro postup dle § 29 odst. 2 o. s. ř. se zabýval dostatečně. Z jeho odůvodnění se určitě a srozumitelně podává, jaké skutečnosti jej k aplikaci uvedeného ustanovení vedly (ke kritériím posouzení přezkoumatelnosti rozhodnutí srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupný též na www.nsoud.cz).
21. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a shledal odvolání důvodným pouze pokud jde o výběr osoby opatrovníka; ve zbývajícím rozsahu podané odvolání opodstatněným neshledal.
22. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.
23. Podle § 29 odst. 4 o. s. ř. opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 lze ustanovit advokáta. Jinou osobu lze ustanovit opatrovníkem, jen, jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.
24. Smyslem a účelem ustanovení (procesního) opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř. je řádné hájení zájmů právnické osoby, k ochraně jejíchž práv byl opatrovník ustanoven, v občanském soudním řízení. Není-li právnické osobě, která před soudem jako účastník nemůže vystupovat, opatrovník ustanoven, je zasaženo její právo na spravedlivý proces a řízení trpí zmatečnostní vadou podle § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. srpna 2012, sp. zn. 21 Cdo 2190/2011, ze dne 12. dubna 2018, sp. zn. 21 Cdo 2646/2016, usnesení Ústavního soudu ze dne 15. září 2016, sp. zn. II. ÚS 741/16, a přiměřeně nálezy Ústavního soudu ze dne 25. dubna 2017, sp. zn. III. ÚS 3206/16, a ze dne 23. května 2017, sp. zn. II. ÚS 3039/16). A naopak, opatrovník může být účastníku řízení (právnické osobě) ustanoven jedině tehdy, když zájmy (práva) právnické osoby nemůže hájit osoba oprávněná za ni jednat.
25. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně k posouzení otázky postavení účastnice 2) a existence osob oprávněných za ni jednat, s těmito se ztotožňuje, a na něž pro stručnost odkazuje. Soud prvního stupně provedl veškerá potřebná zjištění k ověření nastolené otázky ohledně postavení účastnice 2), jakým způsobem a s jakými důsledky zanikla. Dostatečně se věnoval i otázce, zda a kdo je oprávněn za účastnici 2) jednat. Jeho zjištění jsou zcela vyčerpávající, na jejich podkladě lze bezesporu učinit závěr, že účastnice 2) je účastníkem daného řízení, který však nemá osobu oprávněnou za ni v nadepsaném soudním řízení jednat. Odvolací soud rovněž přisvědčuje soudu prvního stupně, že vyvstala nutnost postupu dle § 29 odst. 2, 4 o. s. ř.; s ohledem na charakter řízení a jeho složitost je na místě opatrovníkem ustanovit advokáta. Odvolací soud se pouze neztotožňuje s výběrem osoby opatrovníka účastnice 2); argumentaci odvolatele nelze upřít opodstatněnost.
26. Odvolací soud proto vzhledem k výše uvedenému uzavírá, že v poměrech projednávané věci je zřejmé, že účastnice 2) prokazatelně nemá osobu, která je za ni v daném řízení oprávněna jednat. Je třeba zdůraznit, že advokát může být ustanoven opatrovníkem účastníka řízení i bez souhlasu. Advokát, který byl ustanoven opatrovníkem, je povinen tuto funkci vykonávat, ledaže má důvod, pro který by byl ve vztahu k dotčenému účastníku povinen odmítnout poskytování právních služeb podle § 19 zákona o advokacii. Povinnost advokáta přijmout funkci opatrovníka vyplývá z jeho dominantního postavení na poli profesionálního poskytování právních služeb a rovněž ze skutečnosti, že na rozdíl od jiných osob může za výkon funkce opatrovníka účtovat a pobírat odměnu. V tomto směru odvolací soud proto námitky odvolatele považuje za irelevantní; za opodstatněné, jak bylo výše uvedeno, lze mít jeho námitky pouze ve vztahu k výběru jeho osoby jako opatrovníka účastníka 2).
27. V nadepsané věci je zřejmé, že účastnice 2) byla odvolatelem zastoupena, avšak vypověděla mu plnou moc. Z tohoto jejího jednání lze tak dovodit nedůvěru v osobu odvolatele a její nevůli být v nadepsaném řízení odvolatelem zastoupena. Nezbývá než uzavřít, že volba osoby opatrovníka nebyla na místě, vycházeje z účelu a smyslu ustanovení § 29 o. s. ř. Uvedené ustanovení má primárně sloužit k ochraně práv a oprávněných zájmů účastníka řízení. Jmenování odvolatele opatrovníkem účastnice 2) za dané situace přinejmenším vyvolává pochybnosti o správnosti takového postupu, když účastnice 2) projevila vypovězením plné moci odvolateli neochotu spolupráce s ním.
28. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení /§ 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř).
29. Předmětem dalšího řízení však již bude pouze volba konkrétní osoby opatrovníka účastnice 2) z řad advokátů ve smyslu § 29 odst. 4 o. s. ř.; výběr vhodné osoby opatrovníka soud pečlivě zváží, respektuje při tom případná pravidla zavedená u soudu pro výběr advokáta pro zastupování v řízení.
30. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.