o návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku, k odvolání společnosti, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. srpna 2020, č. j. B 20786/RD100/MSPH, Fj 258645/2020/MSPH,

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl o zápisu změny zapsaných údajů v obchodním rejstříku vedeném soudem prvního stupně v oddílu B, vložce číslo 20786, spočívající v zápisu prokury – [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], [adresa]; se dnem zápisu změny dnem nabytí právní moci. Soud prvního stupně usnesení neodůvodnil.

2. Proti tomuto usnesení podala společnost (jejím jménem advokát [Anonymizováno], jemuž udělil plnou moc [Anonymizováno]) odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrh na zápis prokury odmítl.

3. Odvolatelka zdůrazňuje, že dne 24. ledna 2020 rozhodl jediný akcionář společnosti o odvolání [Anonymizováno] z funkce statutárního ředitele a předsedy správní rady a jmenování [Anonymizováno] do těchto funkcí. Argumentuje tím, že rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti o odvolání či jmenování statutárního orgánu je konstitutivní povahy, tj. nabývá účinků dnem, kdy bylo přijato. Odvolané osobě tak její oprávnění vykonávat funkci statutárního orgánu zaniká bez ohledu na to, zda je tato skutečnost zapsána ve veřejném rejstříku, či nikoliv. Bylo povinností soudu pohlížet na rozhodnutí jediného akcionáře jako na platné, a to až do doby, než bude případně vyslovena jeho neplatnost. Rozhodnutí statutárního orgánu společnosti, kterým byla [Anonymizováno]. Koutkovi prokura udělena, za společnost dne 30. července 2020 učinil [Anonymizováno], který je na předmětném rozhodnutí označen jako statutární ředitel společnosti.

4. Odvolatelka dále poukazuje na to, že Městský soud v Praze usnesením ze dne 5. srpna 2020, č. j. 72 Cm 67/2020-112, nařídil předběžné opatření, jímž [Anonymizováno] uložil povinnost zdržet se výkonu funkce statutárního ředitele a předsedy správní rady společnosti, jakož i zdržet se jakéhokoliv jednání, ke kterému je oprávněn statutární ředitel a předseda správní rady této společnosti (usnesení je vykonatelné dnem 6. srpna 2020, právní moci nabylo dne 22. srpna 2020 – pozn. odvolacího soudu). Namítá, že vzdání se práva na odvolání, učiněné dne 24. srpna 2020 za společnost [Anonymizováno], jehož k zastupování společnosti zmocnil Denis Borovkov, nemohlo přivodit důsledky s tímto spojené, tedy usnesení nemohlo nabýt právní moci, neboť v době tohoto jednání bylo již [Anonymizováno] vykonatelným předběžným opatřením zakázáno za společnost jednat.

5. Dále poukazuje na další probíhající řízení, a v nich vydaná zásadní rozhodnutí, včetně řízení o žalobě podané menšinovým společníkem [Anonymizováno] u Obchodního (Arbitrážního) soudu [Anonymizováno] oblasti, kterou se domáhal vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady jediného akcionáře, jakož i řízení před Sedmnáctým obchodním (tzv. arbitrážní) odvolacím soudem [Anonymizováno]. Odvolatelka proto zdůrazňuje, že jedinou oprávněnou osobou jednat za společnost je [Anonymizováno]. Procesní plnou moc k zastupování společnosti v nadepsaném řízení udělil advokátovi [Anonymizováno] [Anonymizováno], tedy udělila ji osoba, která nebyla oprávněna takové zmocnění udělit.

6. Svou argumentaci blíže rozvádí.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně neobstojí.

8. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda byly splněny procesní podmínky pro meritorní rozhodnutí o podaném návrhu, tj. zda byl již samotný návrh podán osobou oprávněnou, resp. zda plná moc udělená advokátovi k podání předmětného návrhu byla udělena osobou oprávněnou tak činit. A z níže uvedených důvodů dospěl k závěru, že tomu tak není.

9. Podle § 120 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“) je třeba vyjít z obecné úpravy zastoupení účastníka řízení na základě plné moci, která je obsažena v § 24 a násl. zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

10. Podle § 24 odst. 1 věty první o. s. ř. se účastník může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí.

11. Podle § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

12. Podle § 104 odst. 2 věty poslední o. s. ř. nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.

13. Z obsahu rejstříkového spisu se zejména podává, že:

- v nadepsaném řízení návrh za společnost podal dne 4. srpna 2020 advokát [Anonymizováno], jemuž plnou moc za společnost dne 30. července 2020 udělil Denis Borovkov. Tímto návrhem se společnost domáhala zápisu změny spočívající v zápisu prokury [Anonymizováno]. Návrhu bylo odvoláním napadeným usnesením vyhověno;

- návrhem došlým soudu prvního stupně dne 31. ledna 2020 se navrhovatelka (za ni na základě plné moci právní zástupce [Anonymizováno], jemuž plnou moc udělil [Anonymizováno]) domáhala zápisu změn spočívajících ve výmazu statutárního ředitele a předsedy správní rady [Anonymizováno] a zápisu nového statutárního ředitele a předsedy správní rady [Anonymizováno]. Návrh byl usnesením rejstříkového soudu v Praze ze dne 12. února 2020, č. j. B 20786/RD67/MSPH, Fj 37163/2020/MSPH, zamítnut. Uvedené usnesení společnost napadla odvoláním; odvolací soud napadené rozhodnutí usnesením ze dne 16. února 2021, sp. zn. 14 Cmo 108/2020 změnil a návrhu vyhověl;

- jediným akcionářem společnosti je společnost [Anonymizováno] „[právnická osoba]“, sídlem [Anonymizováno], [Anonymizováno], registrační číslo [Anonymizováno] (rovněž označovaný v textu jako [Anonymizováno] „[Anonymizováno]“ či[Anonymizováno][Anonymizováno] „[právnická osoba]“) /dále též „jediný akcionář“/;

- rozhodnutím jediného akcionáře v působnosti valné hromady ze dne 24. ledna 2020 byl ke dni 24. ledna 2020 odvolán Denis Borovkov z funkce statutárního ředitele a předsedy správní rady; nově byl do těchto funkcí jmenován s účinností od 25. ledna 2020 [Anonymizováno];

- rozhodnutí valné hromady jediného akcionáře bylo napadeno žalobou podanou menšinovým společníkem Sergejem Vladimirovičem Medveděvem u Obchodního (Arbitrážního) soudu Sverdlovské oblasti;

- Obchodní (Arbitrážní) soud pro [Anonymizováno] oblast [Anonymizováno] rozsudkem ze dne 15. září 2020 (vyhotoveným dne 22. září 2020), sp. zn. A60-3773/2020, zamítl žalobu, kterou se společník společnosti [Anonymizováno] „[právnická osoba]“ [Anonymizováno] domáhal prohlášení neplatnosti rozhodnutí valné hromady společnosti [Anonymizováno] „[právnická osoba]“, které bylo vyhotoveno ve formě zápisu mimořádné valné hromady ze dne 24. ledna 2020 ověřeného notářkou [Anonymizováno] v bodu programu jednání č. 15 „O schválení Statutu o generálním řediteli společnosti [Anonymizováno] „[právnická osoba]“, včetně prohlášení Statutu o Generálním řediteli společnosti [Anonymizováno] „[právnická osoba]“. Rozsudek nabyl právní moci dne 23. prosince 2020;

- Sedmnáctý obchodní (tzv. arbitrážní) odvolací soud [Anonymizováno] rozhodnutím vyhlášeným dne 16. prosince 2020 (vyhotoveným dne 23. prosince 2020), sp. zn. A60-3773/2020, č. j. 17 AP-2534/2020-GK, rozhodl rozhodnutí Obchodního soudu pro [Anonymizováno] ze dne 22. září 2020 ve věci sp. zn. A60-3773/2020 ponechat v platnosti beze změn, podanému odvolání (podaném [Anonymizováno]) nevyhověl. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 23. prosince 2020;

- dne 26. srpna 2020 došlo předsedou správní rady společnosti [Anonymizováno] k odvolání prokury [tituly před jménem], kterou mu společnost v zastoupení [Anonymizováno] udělila dne 30. července 2020.

14. Odvolacímu soudu je z úřední činnosti známo, že [Anonymizováno] se návrhem ve věci samé podaným dne 22. dubna 2020 domáhá vyslovení nicotnosti, popř. neplatnosti rozhodnutí jediného akcionáře společnosti ze dne 24. ledna 2020, kterým byl [Anonymizováno] odvolán z funkce statutárního ředitele a předsedy správní rady společnosti, a do těchto funkcí byl od 25. ledna 2020 jmenován [Anonymizováno], narozený [Anonymizováno], bytem [Anonymizováno]. V uvedeném řízení o vyslovení nicotnosti, popř. neplatnosti rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti Městský soud v Praze usnesením ze dne 5. srpna 2020, č. j. 72 Cm 67/2020-112, nařídil předběžné opatření, jímž [Anonymizováno] uložil povinnost zdržet se výkonu funkce statutárního ředitele a předsedy správní rady společnosti, jakož i zdržet se jakéhokoliv jednání, ke kterému je oprávněn statutární ředitel a předseda správní rady této společnosti. Usnesení je vykonatelné dnem 6. srpna 2020, právní moci nabylo dne 22. srpna 2020.

15. Je třeba zdůraznit, že rozhodnutí o jmenování (nebo odvolání) statutárního orgánu společnosti má konstitutivní účinky. Zápis (výmaz) statutárního orgánu má pouze deklaratorní povahu. I pro takové rozhodnutí platí obecný princip, podle něhož neodloží-li valná hromada výslovně účinnost svého rozhodnutí, nabývá její rozhodnutí účinků zásadně dnem, kdy bylo přijato. Pro vznik (zánik) funkce statutárního orgánu není vyžadován zápis (výmaz) statutárního orgánu (jeho člena) do (z) obchodního rejstříku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. února 2016, sp. zn. 29 Cdo 94/2016, dostupná shodně jako další uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz.).

16. Nelze pominout, že rejstříkové řízení je ovládáno tzv. registračním principem. Jinak řečeno, současná právní úprava neumožnuje v rejstříkovém řízení přezkoumávat platnost usnesení valné hromady. Rejstříkový soud (potažmo soud odvolací) je oprávněn přezkoumávat usnesení valné hromady, jakož i rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady, jen v mezích daných § 45 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), /dále jen „z. o. k.“/ ve spojení s § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Což znamená, že platnost usnesení valné hromady akciové společnosti lze přezkoumávat pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (§ 428 a násl. z. o. k.); v jiných řízeních nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou; a platí, že nebyla-li platnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 20. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněné pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 21. března 2018, sp. zn. 27 Cdo 3347/2017 nebo ze dne 23. srpna 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016).

17. V důsledku registračního principu rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném) řízení. Nemůže-li rejstříkový soud uzavřít, že údaje, které mají být podle návrhu zapsány, vyplývají z připojených listin, návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne. Dotčeným osobám, chtějí-li dosáhnout zápisu do obchodního rejstříku, pak zpravidla nezbývá než vyřešit sporné skutečnosti rozhodnutím soudu v příslušném občanskoprávním řízení, jež se následně může stát podkladem pro zápis do veřejného rejstříku. Avšak ne vždy platí, že existence sporu mezi dotčenými osobami (např. mezi společníky společnosti, mezi společností a jejími společníky či členy jejích orgánů apod.) o tom, zda z připojených listin vyplývají skutečnosti, které mají být zapsány do obchodního rejstříku, bez dalšího vede k zamítnutí návrhu na zápis těchto skutečností.

18. V kontextu výše uvedeného se sluší dodat, že z obsahu rejstříkového spisu byla v době rozhodování soudu prvního stupně zcela jednoznačně zřejmá existence zásadní sporné otázky týkající se posouzení pravomoci generálního ředitele jediného akcionáře společnosti k rozhodování o změně v obsazení orgánů dceřiných společností vyhrazené stanovami do působnosti valné hromady jediného akcionáře. Tedy bylo sporné, kdo je oprávněn za společnost jednat, tedy i za ni udělit plnou moc k zastupování v daném řízení. I přesto soud prvního stupně vydal odvoláním napadené usnesení, přičemž lze usuzovat, že své rozhodnutí pravděpodobně postavil na tom, že pro posouzení otázky oprávnění za společnost jednat, je rozhodující stav zápisu v obchodním rejstříku. Tento závěr však není správný; není souladný s právní úpravou ani konstantní judikaturou.

19. Odvolací soud vychází ze stavu v době svého rozhodování (§ 154 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř.). V průběhu odvolacího řízení byla zásadní sporná otázka týkající se posouzení pravomoci generálního ředitele jediného akcionáře společnosti k rozhodování o změně v obsazení orgánů dceřiných společností vyhrazené stanovami do působnosti valné hromady jediného akcionáře pravomocně vyřešena rozhodnutími soudů [Anonymizováno], přičemž je třeba vyjít z elementární zásady, že rozhodnutí vydané v jiném státě nesmí být přezkoumáváno ve věci samé a je nutné ho respektovat. Odvolací soud, opíraje se o články 11 a 53 odst. 1 Smlouvy uzavřené mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, uveřejněné ve Sbírce zákonů jako vyhláška č. 95/1983 Sb., ve znění pozdějších předpisů Smlouvy o právní pomoci, uvedená pravomocná rozhodnutí uznává, mají tytéž právní účinky jako pravomocná rozhodnutí českých soudů, a vychází z nich.

20. Jak bylo výše uvedeno Obchodní (Arbitrážní) soud pro [Anonymizováno] oblast [Anonymizováno] rozsudkem ze dne 15. září 2020 (vyhotoveným dne 22. září 2020), sp. zn. A60-3773/2020, zamítl žalobu na prohlášení neplatnosti rozhodnutí valné hromady společnosti [Anonymizováno] „[právnická osoba]“ ze dne 24. ledna 2020. Sedmnáctý obchodní (tzv. arbitrážní) odvolací soud Ruské federace rozhodnutím vyhlášeným dne 16. prosince 2020 (vyhotoveným dne 23. prosince 2020), sp. zn. A60-3773/2020, č. j. 17 AP-2534/2020-GK, odvolání podanému [Anonymizováno] nevyhověl; rozhodnutí ponechal v platnosti beze změn. Obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 23. prosince 2020. Ruský odvolací soud ve shodě s ruským soudem prvního stupně neshledal žádné důvody pro prohlášení rozhodnutí společnosti [Anonymizováno] „[právnická osoba]“ za neplatné. V podrobnostech pak odvolací soud odkazuje na odůvodnění výše uvedených rozhodnutí soudů Ruské federace, která jsou účastníkům řízení v nadepsané věci známa (jak se podává z obsahu spisu a podání obou advokátů – [Anonymizováno] a [Anonymizováno]).

21. Odvolací soud, vázán pravomocnými rozhodnutími soudů Ruské federace, vycházeje ze všech výše uvedených skutečností, má za to, že na rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady, kterým byl ke dni 24. ledna 2020 odvolán [Anonymizováno] z funkce statutárního ředitele a předsedy správní rady, a nově byl do těchto funkcí jmenován s účinností od 25. ledna 2020 [Anonymizováno], je třeba v souladu se závěry plynoucími z výše uvedené judikatury pohlížet jako na platné. A to až do doby, než bude rozhodnuto o návrhu na vyslovení neplatnosti tohoto rozhodnutí v řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. 72 Cm 67/2020, resp. do doby, než bude případně neplatnost napadeného rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady soudním rozhodnutím vyslovena. Případné vady způsobující, že se na předmětné rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady hledí, jako by nebylo přijato (§ 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 o. z.), se z předložených listin nepodávají.

22. Zbývá dodat, že za právnickou osobu je plnou moc oprávněna udělit toliko osoba, která za ni jedná ve smyslu § 21 odst. 1 o. s. ř. V projednávané věci udělil plnou moc k podání předmětného návrhu za společnost dne 30. července 2020 advokátu [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako statutární ředitel společnosti. Tento však, jak vyplývá ze shora uvedeného, byl z funkce statutárního ředitele na základě rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady ze dne 24. ledna 2020 s účinností od téhož dne, odvolán.

23. Jinak řečeno, Denis Borovkov nebyl k udělení plné moci advokátovi [tituly před jménem] Radimu Kozubovi k podání předmětného návrhu za společnost v nadepsaném řízení dne 30. července 2020 oprávněn, neboť od 24. ledna 2020 již není jejím statutárním orgánem; není osobou oprávněnou za společnost podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jednat, tedy ani podat návrh či udělit plnou moc (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. ledna 1998, sp. zn. 1 Odon 60/97, uveřejněné číslem 64 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Osobou oprávněnou za společnost jednat je její nově jmenovaný statutární ředitel [adresa], když pro posouzení otázky oprávnění jednat za společnost není rozhodující stav zápisu v obchodním rejstříku.

24. Odvolací soud si je vědom toho, že nedostatek řádné plné moci je odstranitelným nedostatkem podmínky řízení (§ 103 o. s. ř.). Avšak v poměrech projednávané věci, jak se podává z obsahu rejstříkového spisu a podání v něm obsažených, je zcela zřejmé, že tento nedostatek odstranit nelze. Je evidentní, že odvolaný statutární ředitel Denis Borovkov rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti o jeho odvolání z funkce a jmenování nového statutárního ředitele společnosti neuznává; za společnost dále jedná, činí jejím jménem různé kroky, uděluje za ni plné moci (v nadepsaném řízení [tituly před jménem] [Anonymizováno]) a podává za společnost podání. Nově zvolený statutární ředitel společnosti [Anonymizováno] proti všem učiněným podáním a krokům odvolaného ředitele za společnost brojí, podává na obranu společnosti rozličná podání, za společnost v daném řízení udělil k zastupování plnou moc [Anonymizováno]. V dané věci za společnost nesouhlasí s udělením prokury a jejím zápisem do obchodního rejstříku. Je tak zcela jednoznačně zřejmá nevůle společnosti domáhat se změny zápisu zapsaných údajů v obchodním rejstříku na základě návrhu ze dne 2. srpna 2020, který rejstříkovému soud došel 4. srpna 2020.

25. Na základě shora popsané situace nelze dle odvolacího soudu návrhu na zápis požadovaných změn společnosti do obchodního rejstříku, spočívající v zápisu prokury, meritorně rozhodnout. Odvolací soud proto odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně odklidil tím, že je zrušil a řízení o podaném návrhu zastavil (§ 104 odst. 2 ve spojení s § 211 o. s. ř.).

26. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka je jediným účastníkem odvolacího řízení, nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení.