o určení nicotnosti rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti České Lesy a. s. ze dne 27. 6. 2012, k odvolání účastnice UBAR a. s. proti usnesení Městského soud v Praze ze dne 13. 5. 2024, č. j. 80 Cm 49/2018-126,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením určil, že veškerá rozhodnutí společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], registrační číslo [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]-[Anonymizováno] /dále jen „Z. A.“/, jako jediného akcionáře společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa] /dále též jen „společnost“/, při výkonu působnosti valné hromady společnosti ze dne 27. 6. 2012, (dále též jen „rozhodnutí jediného akcionáře“) jsou „nicotná“ [výrok I.], účastnici [Jméno účastnice]. /dále též jen „UBAR“/ uložil povinnost zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení částku 58 720,21 Kč [výrok II.].

2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:

- UBAR je právním je nástupcem společnosti, která zanikla 3. 12. 2018 výmazem z obchodního rejstříku v důsledku fúze sloučením;

- je dán naléhavý právní zájem navrhovatelky na požadovaném určení dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, a to již z podstaty věci, neboť navrhovatelka se považuje za 98% akcionářku společnosti, potažmo jejího právního nástupce, když jí byly akcie protiprávně odňaty;

- jedinými akcionářkami společnosti se nestaly [právnická osoba]., IČO [IČO] (dále jen „[Anonymizováno]“), [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]., sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] (dále jen „[Anonymizováno]“), ani následně Z. A., a to proto, že na ně nebylo platně převedeno 54 kusů kmenových akcií společnosti na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 1 mil. Kč (dále jen „akcie“), ani je nenabyly vydržením dle § 134 odst. 1 až 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a to pro nedostatek dobré víry a nedodržení tříleté vydržecí doby;

- stran řešení předběžné otázky dobré víry Z. A. (resp. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]) dle § 20 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech /dále jen „ZCp“/, řešení předběžné otázky platnosti zajišťovací smlouvy ze dne 17. 12. 2010 [uzavřené mezi navrhovatelkou jako dlužníkem a společností [Anonymizováno] jako věřitelem s dodatkem č. 1 ze dne 28. 1. 2011, podle níž se navrhovatelka zavázala, že splní za společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], závazek ze smlouvy o úvěru ve výši 23 mil. Kč s příslušenstvím uzavřené dne 17. 12. 2010 mezi společnostmi [Anonymizováno] jako věřitelem a [právnická osoba]. jako dlužníkem, se soud prvního stupně přidržel závěrů vyslovených Vrchním soudem v Praze v usnesení ze dne 25. 5. 2017, sp. zn. 7 Cmo 191/2016 /dále jen „7 Cmo 191/2016“/. Vyšel z absolutní neplatnosti zmíněné zajišťovací smlouvy a nedostatku dobré víry [Anonymizováno], [Anonymizováno] i [Anonymizováno]. [Anonymizováno].;

- pokud tedy Z. A. rozhodovala dne 27. 6. 2012 jako jediný akcionář společnosti, jak se podává z notářského zápisu NZ 226/2012, sepsaného dne 27. 6. 2012 [tituly před jménem] [jméno FO], notářem v Praze /dále jen „NZ 226/2012“/, je její rozhodnutí „nicotné“.

3. Výrok o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. a na příslušná ustanovení vyhlášky č.177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). K tomu soud prvního stupně náklady řízení na straně navrhovatelky blíže specifikuje a dospívá k jejich celkové výši 27 591,50 Kč.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala [Anonymizováno] odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrh zamítne a přizná jí náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, případně aby je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Odvolatelka zdůrazňuje, že Z. A. byla k 27. 6. 2012 jediným platným akcionářem společnosti. Podle NZ 226/2012 notáři předložila všech 55 ks akcií společnosti a podle tehdy platného a účinného § 156 odst. 7 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, vykonává práva spojená s listinou akcií na majitele ten, kdo ji předloží. Skutkové i právní závěry soudu prvního stupně ve vztahu k § 20 ZCp jsou nedostatečné. Z provedeného dokazování vůbec nevyplývá, jak Z. A. akcie nabyla, zda je skutečně nabyla od [Anonymizováno], zda byli u nabytí akcií přítomni advokáti, jak dovozuje soud prvního stupně. Soud prvního stupně nekriticky přebírá závěry 7 Cmo 191/2016. Z. A. neměla k 27. 6. 2012 pochybnosti o vlastnickém právu k akciím a byla zcela jistě v dobré víře, že jí akcie po právu patří. Podle odvolatelky není dán naléhavý právní zájem navrhovatelky dle § 80 o. s. ř., neboť navrhovatelka nebyla v inkriminované době akcionářkou společnosti, od přijetí řešeného rozhodnutí jediného akcionáře uplynulo více jak 12 let a v neposlední řadě společnost již dávno neexistuje, jelikož zanikla 3. 12. 2018. Svoji argumentaci odvolatelka dále rozvíjí.

6. Navrhovatelka navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

7. Navrhovatelka přitakává závěrům soudu prvního stupně o jejím naléhavém právním zájmu na požadovaném určení, a že se Z. A. nestala jedinou akcionářkou společnosti, takže řešené rozhodnutí jediného akcionáře je „nicotné“ a návrhu je na místě vyhovět dle § 90 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Vlastnické právo k akciím nepřešlo na [Anonymizováno] pro absolutní neplatnost smlouvy o zajišťovacím převodu práva, a pro nedostatek dobré víry dle § 20 ZCp nemohlo přejít ani na MILROY a Z. A. (viz shodně rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 3. 2024, sp. zn. 2 Cmo 151/2023). Zásadní skutečností je, že advokát Z. A. [tituly před jménem] [jméno FO] nepředložil notáři dle NZ 226/2012 55 ks pravých a platných akcií společnosti. Tuto argumentaci navrhovatelka podrobně rozvíjí a připomíná, že nadepsané řízení je ovládáno zásadou vyšetřovací.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

9. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 21. 6. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2805/2021, zformuloval a odůvodnil závěr, podle něhož „Směřuje-li návrh na zahájení řízení k vydání rozhodnutí, že se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, jde o (obecný) určovací návrh ve smyslu § 80 o. s. ř., u něhož – má-li být úspěšný – musí navrhovatel prokázat naléhavý právní zájem na požadovaném určení. U osob oprávněných dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady zpravidla bude dán naléhavý právní zájem na určení, že se usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, již jen s odkazem na jejich postavení.“

10. Se zřetelem na shora uvedený judikaturní závěr, z něhož odvolací soud ve své rozhodovací činnosti konstantně vychází, se odvolací soud v prvé řadě zabýval otázkou naléhavého právního zájmu navrhovatelky na požadovaném určení dle § 80 o. s. ř.

11. Při řešení této otázky odvolací soud - po zopakování důkazu NZ 226/2012 - zohlednil, že rozhodnutím jediného akcionáře byl změněn článek II. odst. 2 upravujících sídlo společnosti tak, že nově zněl: „2. sídlem společnosti je a [adresa], PSČ: [adresa]“.

12. Další zásadní skutečností je zánik společnosti [právnická osoba]. dne 3. 12. 2018, kdy došlo k jejímu výmazu z obchodního rejstříku v důsledku fúze sloučením s právním nástupnictvím [Anonymizováno]. Se zřetelem na § 57 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, zde odvolací soud vychází z bezvýjimečného uplatnění principu nezvratitelnosti zápisu přeměny do obchodního rejstříku (viz shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2024, sp. zn. 27 Cdo 2109/2023). Konečně, takový závěr má oporu též v § 185 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle něhož právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku. Výmazem z obchodního rejstříku společnost pozbyla rovněž způsobilost být účastníkem řízení dle § 19 o. s. ř., proto bylo v řízení správně pokračováno s její právní nástupkyní UBAR.

13. Takže nejpozději k 3. 12. 2018 navrhovatelka nadobro pozbyla postavení akcionářky společnosti, včetně aktivní legitimace dle § 428 odst. 1 z. o. k., která by nyní bez dalšího založila její aktivní věcnou legitimaci v nadepsaném řízení.

14. Podle četné a konstantní soudní judikatury má určovací žaloba podle § 80 o. s. ř. (do 31. 12. 2013 § 80 písm. c/ o. s. ř.) preventivní význam a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, a jednak v případech, kdy určovací žaloba vystihuje účinněji než jiné právní prostředky obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení (viz za mnohé např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1364/97, či rozsudek ze dne 29. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 58/2003, uveřejněný pod číslem 2/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, popř. rozsudky ze dne 5. 12. 2000, sp. zn. 22 Cdo 2902/99, ze dne 4. 10. 2001, sp. zn. 22 Cdo 1772/2000, ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 30 Cdo 822/2005).

15. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud při ústním jednání dne 28. 4. 2025 navrhovatelku dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzval, aby doplnila tvrzení, z jakých konkrétních skutečností – při vědomí zániku společnosti [právnická osoba]. v důsledku fúze sloučením ke dni 3. 12. 2018 a při vědomí, že otázka nicotnosti předmětného rozhodnutí jediného akcionáře o změně sídla společnosti [právnická osoba]. může být řešena jako otázka předběžná v jiném soudním řízení – dovozuje svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení, a že bez tohoto určení by bylo ohroženo její právo (které je navrhovatelka povinna konkrétně označit), anebo by se bez tohoto určení stalo její právní postavení nejistým, nebo že vyhovění tomuto návrhu vytvoří pevný základ pro právní vztahy mezi účastníky řízení a předejde tak případným žalobám na plnění anebo taková žaloba na plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva, jakož i to, že k odpovídající nápravě ohrožení práva žalobkyně nebo její nejistoty v právním vztahu nelze dospět jinak než požadovaným určením, a též k doplnění důkazních návrhů k požadovaným tvrzením, přičemž navrhovatelka je povinna označit jednotlivé důkazy a přiřadit je ke svým tvrzením, aby bylo zřejmé, jaká konkrétní tvrzená skutečnost má být tím kterým důkazem prokázána. Odvolací soud současně navrhovatelku poučil, že pokud výzvě odvolacího soudu nedostojí, vystavuje se nebezpečí neúspěchu ve věci.

16. K výzvě odvolacího soudu navrhovatelka setrvala toliko na obecné argumentaci - o potřebě zjednání nápravy a dojití spravedlnosti…, že pokud se předmětné rozhodnutí jediného akcionáře nestalo, tak nezbývá než podle toho rozhodnout, a to bez ohledu na to, zda toto rozhodnutí mělo či nemělo následky…, a že podkladem pro zápis změny sídla do obchodního rejstříku bylo neexistující rozhodnutí jediného akcionáře...

17. Odvolací soud po zvážení shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že navrhovatelka nedostála shora uvedené výzvě odvolacího soudu, neuvedla v požadovaném směru žádné konkrétní skutečnosti podepřené důkazními návrhy. Navrhovatelka neuvedla nic k tomu, jak by bylo bez požadovaného určení ohroženo její právo, ani takové právo nespecifikovala, či jak by se stalo její právní postavení nejistým, jak by vyhovění návrhu vytvořilo pevný základ pro právní vztahy mezi účastníky, jak by požadované určení předešlo případným žalobám na plnění… Odvolací soud má - na rozdíl od soudu prvního stupně - za to, že dosavadní výsledky řízení neposkytují podklad pro závěr o naléhavém právním zájmu navrhovatelky na požadovaném určení dle § 80 o. s. ř.

18. Nesplnění tohoto základního procesního předpokladu vylučuje přezkum správnosti dalších závěrů soudu prvního stupně a vypořádání se s další argumentací účastníků řízení.

19. Pro úplnost odvolací soud dodává, že ani v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 vyšetřovací zásada sama o sobě nenahrazuje na prvním místě stojící důkazní aktivitu účastníka řízení; povinnost soudu provést i jiné než účastníky navržené důkazy dle § 21 z. ř. s. s sebou nese jen to, že případné nesplnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní nemůže být účastníku na újmu z hlediska výsledku řízení o věci samé (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1586/2015). A v poměrech projednávané není důvodem zamítnutí návrhu to, že by navrhovatelka neunesla ke svému naléhavému právnímu zájmu dle § 80 o. s. ř. břemeno tvrzení a důkazního břemeno, ale to, že veškeré dosavadní výsledky řízení neposkytují podklad pro kladný závěr o této otázce. A lichá reakce navrhovatelky na výzvu odvolacího soudu tento stav nezvrátila.

20. Proto odvolací soud usnesení soud prvního stupně změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).

21. V případě změny rozhodnutí soudu prvního stupně odvolací soud rozhoduje o nákladech řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). UBAR v řízení uspěla, proto má vůči navrhovatelce právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení na straně UBAR se skládají ze soudního poplatku za odvolání ve výši 2 000 Kč, mimosmluvní odměny advokáta za v souhrnu 8 úkonů právní služby po 3 100 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), k), § 11 odst. 2 písm. c), § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bodu 5 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, 8 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v témže znění, mimosmluvní odměny advokáta za 1 úkon právní služby ve výši 5 620 Kč dle § 11 odst. 1 písm. g), § 9 odst. 4 písm. b), § 7 bodu 5 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v témže znění a náhrady 21 % DPH ve výši 6 986,79 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem činí náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů na straně UBAR 42 256,70 Kč.