o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 14. listopadu 2018, o odvolání společnosti GWYNNETH s. r. o. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. října 2019, č. j. 74 Cm 12/2019-107,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. vyslovil neplatnost usnesení valné hromady společnosti [Anonymizováno] konané dne 14. listopadu 2018, jímž byla jednatelem společnosti jmenována společnost [Anonymizováno], IČO [IČO], sídlem [adresa]. Výrokem II. uložil společnosti povinnost zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení částku 22 570 Kč.

2. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování vyšel z toho, že:

- společnost má dva společníky - navrhovatelku a [Anonymizováno] (který byl zároveň jednatelem společnosti), každý vlastní podíl o velikosti 50 %;

- navrhovatelka svolala valnou hromadu na 19. listopadu 2018 (dále jen „valná hromada svolaná navrhovatelkou“), na jejímž programu bylo odvolání [Anonymizováno] z funkce jednatele společnosti pro dlouhodobé porušování povinností při výkonu funkce jednatele a volba jednatele nového ([Anonymizováno]);

- o konání valné hromady svolané navrhovatelkou byl druhý společník (a zároveň jednatel) společnosti [Anonymizováno] informován pozvánkou datovanou dne 23. října 2018;

- dopisem ze dne 9. listopadu 2018 žádá [Anonymizováno] o objasnění důvodu pro jeho odvolání z funkce jednatele společnosti. V tomto není žádná zmínka o valné hromadě společnosti svolané na 14. listopadu 2018, byť i na jejím programu bylo odvolání [Anonymizováno] z funkce jednatele;

- dopisem ze dne 12. listopadu 2018 žádá [Anonymizováno] o potvrzení místa a času konání valné hromady svolané navrhovatelkou; i zde není jakákoliv zmínka o valné hromadě svolané již na 14. listopadu 2018;

- napadená valná hromada byla svolána jednatelem společnosti na 14. listopadu 2018 (dále též „napadená či předmětná valná hromada“), na jejím programu bylo odvolání [Anonymizováno] z funkce jednatele společnosti a jmenování jednatele nového;

- o konání předmětné valné hromady byli společníci informováni pozvánkou. Společníku [Anonymizováno] byla doručena dne 13. července 2018. Navrhovatelce byla pozvánka zaslána dne 12. července 2018 na adresu uvedenou v seznamu společníků jako doporučená zásilka s podacím číslem [Anonymizováno] (dále též „podací lístek“);

- napadená valná hromada společnosti se konala dne 14. listopadu 2018 v nepřítomnosti navrhovatelky. Valná hromada přijala usnesení, kterým [Anonymizováno] odvolala z funkce jednatele společnosti a novým jednatelem jmenovala společnost [Anonymizováno] Předmětná valná hromada byla osvědčena notářským zápisem NZ [Anonymizováno] sepsaným jménem [Anonymizováno] notářky v [Anonymizováno] dne 14. listopadu 2018 notářským kandidátem [Anonymizováno];

- navrhovatelka dopisem ze dne 15. listopadu 2008 notářku upozornila na to, že jejím úřadem osvědčená předmětná valná hromada pravděpodobně nebyla svolána v souladu se zákonem a společenskou smlouvou společnosti, neboť pozvánka na ni nebyla navrhovatelce zaslána. Popsala okolnosti předcházející svolání předmětné valné hromady, zdůrazňujíc, že pozvánka mohla být falzifikována, a apelovala na notářku, aby nebyl proveden žádný zápis do obchodního rejstříku. V reakci na uvedené skutečnosti notářka sdělila, že při sepisování zápisu byla předložena pozvánka i podací lístek, podmínky dle § 80c odst. 1 písm. e) zákona č. 358/21992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) byly splněny;

- k samotnému doručení pozvánky ze dne 12. července 2018 na napadenou valnou hromadu a obsahu obálky soud prvního stupně zjistil, že:

- pozvánka měla být obsahem obálky zaslané navrhovatelce odesilatelem: [tituly před jménem], advokát, [adresa] s adresou navrhovatelky, napsaná ručně;

- advokát [Anonymizováno] nezastupoval, plnou moc k odeslání pozvánky na valnou hromadu neměl;

- [tituly před jménem] a [Anonymizováno] vedli v kanceláři [Anonymizováno] obchodní jednání; toto mělo být ukončeno, neboť [Anonymizováno] potřeboval odejít na poštu poslat dopis s pozvánkou na valnou hromadu;

- svědek [Anonymizováno] pozvánku viděl. Nabídl se, že odeslání zásilky zajistí. Dokument dal do obálky a předal svému spolupracovníkovi [Anonymizováno] k realizaci;

- svědek [Anonymizováno] poštu odesílal v době nepřítomnosti sekretářky. Na odeslání pozvánky se nepamatoval, zda nadepisoval obálku, si nebyl jist, co bylo obsahem obálky, nevěděl, nebyla to jeho práce;

- v obálce, doručené pod shora uvedeným podacím číslem, totožným s podacím lístkem, bylo navrhovatelce doručeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. května 2018, č. j. 80 Cm 61/2016-230 (tímto usnesením byl zamítnut návrh společnosti na nařízení předběžného opatření, účastníky řízení byly navrhovatelka a společnost). Tato skutečnost se podává z emailové korespondence odesilatele [Anonymizováno] ze dne 23. srpna 2018 pro adresáta [Anonymizováno], kopie [Anonymizováno], jehož přílohou bylo předmětné usnesení;

- uvedené listiny byly odeslány [Anonymizováno], který dne 23. srpna 2018 sdělil, že jde o stejné soudní rozhodnutí, které našli v soudním spise, když hledali důvod zrušení soudního jednání;

- v posledních dvou letech byly na adresu navrhovatelky doručeny pouze dva dopisy - pozvánka na valnou hromadu (doručena dne 22. června 2016) a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. května 2018, č. j. 80 Cm 61/2016-230 (doručeno dne 23. srpna 2018); v posledních dvanácti měsících nebyla na adresu navrhovatelky doručena žádná pozvánka na valnou hromadu.

3. Soud prvního stupně další provedené důkazy, v odůvodnění rozhodnutí specifikované pod bodem 39., nehodnotil, neboť tyto nemají rozhodný význam pro posouzení ne/platnosti usnesení napadené valné hromady.

4. Na takto ustaveném základě soud prvního stupně, poté kdy shledal aktivní legitimaci navrhovatelky k podání návrhu a jeho včasnost ve smyslu § 191 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, uzavřel, že při svolání valné hromady byl porušen zákon (§ 184 odst. 1 z. o. k.), neboť navrhovatelce nebyl termín konání valné hromady a její pořad řádně oznámen. Navrhovatelka prokázala, že jí byla doručena jiná listina, odlišná od pozvánky na předmětnou valnou hromadu datované dne 12. července 2018. Soud prvního stupně dále dovodil s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. dubna 2009, sp. zn. 29 Cdo 3469/2008, jehož závěry se prosadí v i poměrech společnosti s ručením omezeným, že jednatel společnosti, jenž je zároveň druhým společníkem společnosti, svolal valnou hromadu nekorektně tak, že se o ní navrhovatelka nemohla dozvědět, neboť jí nebyla doručena pozvánka.

5. Soud prvního stupně dodal, že společnost nepochybila, pakliže pozvánku nezaslala na adresu uvedenou v oznámení o doručovací adrese ze dne 26. června 2016, neboť plná moc byla omezena do 31. prosince 2016. Rovněž se vyjádřil k osobě nově zvoleného jednatele. Ztotožnil se s navrhovatelkou v tom, že ustanovit do funkce jednatele společnosti právnickou osobu existující pouze několik měsíců, jejíž statutární orgán tuto funkci vykonává v desítkách právnických osob, je sice neobvyklé, nicméně nikoliv zakázané. Konkrétní vliv [Anonymizováno] na jednání tohoto nového statuárního orgánu společnosti navrhovatelka netvrdila; soud prvního stupně i v tomto směru nevyzýval k doplnění skutkových tvrzení, neboť nemá vliv na posouzení, zda při svolání předmětné valné hromady došlo k porušení právních předpisů a společenské smlouvy společnosti.

6. Soud prvního stupně k poukazu navrhovatelky na nedostatek plné moci [Anonymizováno] ke svolání předmětné valné hromady a z toho plynoucí vady svolání napadené valné hromady konstatoval, že třetí osoba může být jednatelem společnosti zmocněna k jednotlivým dílčím úkonům k realizaci rozhodnutí o svolání valné hromady (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. dubna 2018, sp. zn. 7 Cmo 498/2016). [Anonymizováno] nebyl k takovým úkonům oprávněn. Pokud by však obálka obsahovala pozvánku na předmětnou valnou hromadu, která by se dostala do dispozice navrhovatelky, pak by se jednalo o porušení zákona, jež by nemělo závažné právní následky a přicházela by v úvahu aplikace § 260 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

7. Soud prvního stupně uzavřel, že došlo k vadnému svolání valné hromady, které zabránilo navrhovatelce se této zúčastnit a realizovat práva společníka. Tato vada způsobuje neplatnost přijatého usnesení, kterým bylo rozhodnuto o jmenování nového jednatele společnosti. Aplikace § 260 o. z. není namístě pro závažnost právní následků.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátního tarifu). Ve věci úspěšné navrhovatelce přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku za podaný návrh a odměně za právní zastoupení v rozsahu pěti úkonů právní služby po 3 100 Kč, včetně pěti režijních paušálů po 300 Kč, vše navýšené dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21% DPH; celkem 22 570 Kč.

9. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

10. Odvolatelka soudu prvního stupně vytýká nesprávné zhodnocení otázky doručení pozvánky na předmětnou valnou hromadu, když soud prvního stupně nesprávně zhodnotil relevanci a pravdivost důkazních prostředků předložených účastníky v průběhu řízení. Současně namítá, že řízení je pro nepřezkoumatelnost rozhodnutí postiženou vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

11. Odvolatelka má za to, že navrhovatelka žádným hodnověrným způsobem, nevzbuzujícím jakékoliv pochybnosti, neprokázala jí naznačovaný obsah zásilky. Odvolatelka poukazuje na povahu navrhovatelky, která je offshorovou společností se sídlem na [Anonymizováno], a umožňuje navrhovatelce disponovat nejen neznámou kapitálovou strukturou, ale rovněž i s neztotožnitelnou personální strukturou, o jejichž hodnověrnosti lze rovněž pochybovat. Tyto skutečnosti objektivně vzbuzují pochybnosti o hodnověrnosti čestného prohlášení [Anonymizováno] a emailu odeslaného [Anonymizováno], obzvláště tehdy, když jsou osoby, které je vyhotovily, propojeny nejen s navrhovatelkou, ale i panem [Anonymizováno], a těmito jsou také nepochybně placeny. Tyto pochybnosti posiluje dále skutečnost, že navrhovatelka ve shodě/spolupráci s panem [Anonymizováno] učinila řadu kroků, kterými dle odvolatelky poškodila nejen společnost, ale i druhého společníka ([Anonymizováno] – pozn. odvolacího soudu). Tyto kroky odvolatelka specifikuje. Rovněž poukazuje na to, že mezi účastníky tohoto řízení probíhá několik dalších soudních řízení, jmenovitě uvádí řízení vedené u Městského soud v Praze pod sp. zn. 74 Cm 185/2019, jehož předmětem je „vyslovení nicotnosti valné hromady účastníka, která se konala dne 19. 11. 2018“. Ani ostatní provedené důkazy nemohou tak činit ucelený řetězec důkazů ve prospěch tvrzení navrhovatelky.

12. Odvolatelka rovněž poukázala na skutečnost, že soud prvního stupně zamítl návrh na provedení důkazu účastnickou výpovědí [Anonymizováno], jakožto svolavatele předmětné valné hromady, který mohl bezpochybností prokázat obsah předmětné zásilky a přispět ke skutkovému stavu věci. V důsledku postupu soudu prvního stupně však nastala situace, kdy tento na jedné straně nekriticky přijal a provedl všechny důkazy svědčící ve prospěch navrhovatelky, ale již neprovedl a nepřijal všechny důkazy na straně společnosti, čímž porušil princip tzv. rovnosti zbraní. K tzv. opomenutým důkazům odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. rozsudek ze dne 24. března 2005, sp. zn. 29 Odo 817/2003 či ze dne 21. února 2006, sp. zn. 29 Odo 246/2004.

13. Odvolatelka dále namítá, že soud prvního stupně si vytvořil skutkový děj, který se dle něj pravděpodobně stal, a přesto, že tento popírá skutečnosti, které vyplynuly z provedeného dokazování, zejména pak svědecké výpovědi [Anonymizováno]. Rozpor důkazních prostředků předložených navrhovatelkou a společností dle odvolatelky soud prvního stupně vyřešil v rozporu s ustálenou judikaturou. Odvolatelka dostála svým povinnostem, když předložila kopii obsahu podání, podací lístek a svědeckou výpovědí dvou svědků prokázala, co bylo předmětem zásilky [Anonymizováno]. V této souvislosti poukázala na ustálenou rozhodovací praxi odvolacího soudu, ve které se zastává názor, „že pokud navrhovatel dostatečně věrohodnými a pochybnostmi nevzbuzujícími důkazy neprokáže, že obsah zásilky byl jiný, než jak v souladu s rozhodnutí NSS č. j. 10 Afs 227/2016-40, prokáže obchodní společnost, pak by měl soud přijmout výklad svědčící ve prospěch platnosti valné hromady, napadené navrhovatelem“. Požadavek na to, aby byly skutečnosti, na nichž navrhovatelka staví svou argumentaci, prokázány věrohodnými důkazy, nepochybně vyplývá i z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2010, sp. zn. 29 Cdo 3437/2009, jež cituje.

14. V reakci na vyjádření společnosti k podanému odvolání rovněž zdůrazňuje, že [Anonymizováno] přestal být jednatelem společnosti dne 15. listopadu 2018, kdy se jednatelem společnosti stala společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] má ke společnosti vztah pouze jako společník, vliv na společnost vykonává pouze skrze práva, která mu jako společníkovi přiznává právní řád České republiky.

15. Odvolatelka svou argumentaci podrobně rozvádí.

16. Navrhovatelka s podaným odvoláním nesouhlasí, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

17. Navrhovatelka má za to, že předložila naprosto ucelený a logický řetězec důkazů, ze kterého je možno jednoznačně dovodit skutečný obsah zásilky číslo [Anonymizováno] a zdůrazňuje, že o pravosti emailové komunikace a čestných prohlášení není jakéhokoliv důvodu pochybovat. Navrhovatelkou předkládaná komunikace je díky době svého vzniku zcela autentická a prokazatelně z ní plyne, že obsahem zásilky [Anonymizováno] nebyla pozvánka na předmětnou valnou hromadu. Postup soud prvního stupně je dle navrhovatelky správný, veškeré důkazy stranami předložené pečlivě zhodnotil a v souladu se skutečným stavem dospěl k závěru, že navrhovatelce zásilkou číslo [Anonymizováno] bylo doručeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. května 2018, č. j. 80 Cm 61/2016-230, nikoliv pozvánka na předmětnou valnou hromadu. K otázce opomenutých důkazů, zejména pokud jde o účastnickou výpověď [Anonymizováno], navrhovatelka tento důkaz považuje ve shodě se soudem prvního stupně za nadbytečný.

18. Navrhovatelka se dále vyjadřuje k námitkám odvolatelky, že svým jednáním měla navrhovatelka způsobit společnosti škody; tato tvrzení striktně odmítá. Nadto dodává, že veškeré tyto odvolatelkou namítané skutečnosti nesouvisí s předmětem daného řízení a soud se těmito s podstaty věci ani nemůže zabývat.

19. Závěrem navrhovatelka zdůrazňuje závažnost kroků učiněných na napadené valné hromadě.

20. Navrhovatelka své námitky proti podanému odvolání podrobně rozvádí, rekapitulujíc zároveň skutečnosti uváděné v řízení před soudem prvního stupně.

21. Předně odvolací soud uvádí, že rozhodnutí soudu prvního stupně netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti. Z jeho odůvodnění je zřejmé, z jakých zjištění vycházel, jakými úvahami se řídil, z jaké právní úpravy vyšel, a proti tomu odvolatelka brojí. Ke kritériím přezkoumatelnosti rozhodnutí srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní. Usnesení soudu prvního stupně je tedy přezkoumatelné.

22. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a neshledal odvolání důvodným.

23. Podle § 184 odst. 1 z. o. k. termín konání valné hromady a její pořad se společníkům oznámí písemně nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, neurčí-li společenská smlouva jinak; součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady.

24. Podle § 184 odst. 2 z. o. k. se pozvánka zašle na adresu společníka uvedenou v seznamu společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak.

25. Klíčovou otázkou je posouzení, zda svolání valné hromady bylo vadné či nikoliv, tedy zda bylo souladné se společenskou smlouvou a zákonnou úpravou (§ 184 z. o. k.). Podstatou sporu mezi navrhovatelkou a společností je to, zda navrhovatelce byl oznámen termín konání napadené valné hromady, tj. zda byla pozvánka na valnou hromadu navrhovatelce doručena.

26. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, s nimiž se ztotožňuje, a na něž pro stručnost odkazuje (srov. mutatis mutandis např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011). Tato mají oporu v provedeném dokazování, které je pro posouzení otázky platnosti usnesení valné hromady ucelené a je dostatečným podkladem pro rozhodnutí ve věci samé. Odvolací soud sdílí rovněž jeho právní závěr o vadnosti svolání valné hromady.

27. Odvolací soud zdůrazňuje, že právo účastnit se jednání valné hromady a podílet se tak na řízení společnosti patří mezi základní práva společníků. Účelem právní úpravy svolání valné hromady je zajistit, aby společníci mohli toto své právo realizovat. Jinak řečeno, aby byli o jejím konání (který den, v kolik hodin a na jakém místě se bude konat, jaký bude program jednání a přijetí jakých usnesení je navrhováno), řádně informováni s dostatečným časovým předstihem, aby zvážili svou účast na valné hromadě, mohli si vytvořit předpoklady pro účast na ní a měli časový prostor pro náležitou přípravu k jednotlivým bodům programu valné hromady, bez ohledu na jejich složitost a závažnost. Povinností společnosti je učinit vše, co po ní lze spravedlivě požadovat, aby takovou informovanost společníků zajistila (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. června 2017, sp. zn. 29 Cdo 2966/2016). A za tím účelem společnost musí (neurčuje-li společenská smlouva jinak) pozvánku odeslat natolik včas, aby byla společníkům doručena nejméně 15 dnů přede dnem konání valné hromady (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2009, sp. zn. 29 Cdo 590/2009). Pozvánka je přitom společníku doručena, dostane-li se do sféry jeho dispozice.

28. Ke spornému obsahu obálky, v níž měla navrhovatelka obdržet pozvánku na napadenou valnou hromadu, se odvolací soud zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně o absenci této listiny v doručené obálce.

29. Dodejka a podací lístek neprokazují obsah zásilky (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2003, sp. zn. 20 Cdo 1901/2002 či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. června 2018, sp. zn. 10 Afs 227/2016). Je třeba dodat, že odkaz odvolatelky na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2010, sp. zn. 29 Cdo 3437/2009, není přiléhavý; v uvedeném usnesení právní otázku, zda nese důkazní břemeno o prokázání obsahu zásilky její odesílatel či příjemce, nebyla řešena.

30. Samotný podací lístek prokazuje pouze skutečnost, že společnost dne 12. července 2018 předala k poštovní přepravě zásilku adresovanou navrhovatelce. To není mezi stranami sporné; sporným je právě obsah této zásilky (a o něm podací lístek nic nevypovídá); naproti sobě tak stojí tvrzení navrhovatelky a společnosti. Zpochybňuje-li navrhovatelka obsah doručené zásilky, je na ní, aby toto své tvrzení prokázala.

31. K posouzení této sporné otázky soud prvního stupně provedl všechny potřebné důkazy směřující ke zjištění skutkového stavu věci, které přesvědčivě posoudil a zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech a na základě takto provedených důkazů (jejich uceleného logicky navazujícího řetězce) dospěl ke správnému závěru, že předmětná napadená valná hromada nebyla řádně svolána. Pozvánka na valnou hromadu nebyla navrhovatelce vůbec doručena; obálka odeslaná navrhovatelce dne 12. července 2018 obsahovala odlišné listiny. Celý běh událostí nasvědčuje tomu, že tehdejší jednatel společnosti, který je zároveň jejím druhým společníkem, svolal napadenou valnou hromadu v reakci na valnou hromadu svolanou navrhovatelkou, na jejímž programu bylo odvolání jednatele z funkce pro porušování povinností a jmenování jednatele nového. Na napadené valné hromadě, které se zúčastnil pouze druhý společník (a zároveň jediný jednatel) společnosti [Anonymizováno], se tudíž neřešila otázka porušování povinností jednatele, jednatel byl z funkce odvolán a byl jmenován nový jednatel. Nelze odhlédnout ani od následujících jednání, kdy společnost, zastoupená novým jednatelem (společnost [Anonymizováno].) dne 21. listopadu 2018 udělila [Anonymizováno] generální plnou moc k zastupování. V tomto směru lze zcela souhlasit se soudem prvního stupně, že jednání tohoto společníka, který je zároveň jednatelem společnosti, nebylo korektní; odkaz soudu prvního stupně na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. dubna 2009, sp. zn. na 29 Cdo 3469/2008 je přiléhavý. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na odůvodnění přezkoumávaného rozhodnutí, když je zřejmé, že soud prvního stupně navrhovatelkou předložené důkazy považoval za věrohodné, nevzbuzující pochybnosti o jejich pravdivosti, jež potvrdily tvrzení navrhovatelky.

32. Skutečnost, že soud prvního stupně zamítl provedení důkazu výslechem [Anonymizováno] (tehdejšího jednatele společnosti a svolavatele napadené valné hromady), a tuto nepromítl v rozporu s § 157 odst. 2 o. s. ř. do odůvodnění napadeného rozhodnutí, na shora uvedeném závěru ničeho nemění. Odvolatelka pomíjí, že soud má možnost zvážit které důkazy provede a které nikoliv (§ 120 odst. 1 o. s. ř.); soud neprovede důkazy pro věc nerozhodné a nadbytečné.

33. Odvolací soud považuje provedení důkazu výslechem [Anonymizováno] (ve shodě se soudem prvního stupně) za nadbytečné, neboť [Anonymizováno] měl svou výpovědí potvrdit tvrzení společnosti, že pozvánka na předmětnou valnou hromadu byla obsahem zásilky odeslané dne 12. července 2018. Soud prvního stupně však provedl celou řadu důkazů, kterým bylo tvrzení společnosti týkající se sporného obsahu zásilky vyvráceno. Jediným důkazem, který podporuje tvrzení společnosti o odeslání pozvánky na valnou hromadu, resp. její vložení do obálky, je výpověď svědka [Anonymizováno], který je obchodním partnerem druhého společníka [Anonymizováno]. Avšak proti tomuto důkazu stojí řadu důkazů, tvořících logický a věrohodný řetězec, který soud prvního stupně zahrnul do zjištěného skutkového stavu. Jinak řečeno, výpověď [Anonymizováno] není sama o sobě schopna prokázat obsah zásilky. V kontextu výše uvedeného není proto jeho výpověď způsobilá změnit celkový závěr o obsahu zásilky.

34. Odvolací soud zamítl provedení důkazů navrhovaných odvolatelkou, specifikovaných na straně 4 podaného odvolání (č. l. 128 p. v. spisu). Důkazy navržené odvolatelkou nesměřují k prokázání obsahu zásilky, a tudíž k posouzení otázky platnosti usnesení přijatého napadenou valnou hromadou, nýbrž k prokázání sporných vztahů mezi společníky. Vyvrátit relevanci a pravdivost důkazních prostředků předložených navrhovatelkou dle odvolacího soudu nejsou způsobilé. Odvolací soud, věda si charakteru daného řízení a s tím související možnosti uvádět nové skutečnosti a důkazy, které nebyly uvedeny před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení (§ 28 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních), považuje za minimálně nezbytné uvést, že k žádnému z provedených důkazů (a v odvolání zpochybňovaných) v průběhu řízení před soudem prvního stupně společnost nevznášela žádné výhrady, ničeho nenamítala, žádné důkazy k vyvrácení pravdivosti těchto důkazů neuváděla. Veškerou svou argumentaci přináší až v odvolacím řízení. Zbývá dodat, že odvolatelkou zmiňované řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 C 185/2019, jehož předmětem bylo vyslovení nicotnosti valné hromady (svolané navrhovatelkou) konané dne 19. listopadu 2018 již bylo pravomocně skončeno. Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. března 2020 č. j. 74 Cm 185/2019-23, návrh zamítl. Vrchním soudem v Praze jako soudem odvolacím bylo rozhodnutí soudu prvního stupně usnesením ze dne 25. května 2021, sp. zn. 7 Cmo 170/2020, jako věcně správné potvrzeno.

35. Odvolací soud uzavírá, že odvolatelce se nepodařilo správnost rozhodnutí soudu prvního stupně zvrátit. Nezbytným předpokladem pro konání valné hromady je její řádné svolání. Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že svolání napadené valné hromady není souladné se zákonem (§ 184 z. o. k.) a společenskou smlouvou, neboť pozvánka na valnou hromadu nebyla navrhovatelce doručena. Došlo tím k závažnému porušení základních práv navrhovatelky jakožto společníka společnosti účastnit se jednání valné hromady a podílet se tak na jejím řízení (§ 167 odst. 1 a § 155 z. o. k.). Předmětná valná hromada tudíž nebyla řádně svolána; napadené usnesení přijaté předmětnou valnou hromadou je v rozporu se zákonem a společenskou smlouvou, a tudíž je neplatné. Zbývá dodat, vycházeje z výše uvedeného, že prostor k úvaze pro případnou aplikaci § 260 o. z. (nevyslovení neplatnosti usnesení valné hromady) není dán, neboť jde o podstatný zásah do základních práv společníka a na straně společnosti nebyl shledán žádný zájem hodný právní ochrany pro nevyslovení neplatnosti usnesení valné hromady.

36. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně závislého výroku o nákladech řízení; částka soudem prvního stupně určená má oporu ve spise.

37. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy odvolatelka (společnost) nebyla s odvoláním úspěšná. Navrhovatelce tak náleží náhrada nákladů odvolacího řízení za dva úkony právní služby - vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dne 25. října 2021 podle § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. g), k) advokátního tarifu, dva režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za DPH ve výši 1 428 Kč; celkem 8 228 Kč.