o jmenování hmotněprávního opatrovníka, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. srpna 2021, č. j. 81 Cm 5/2021-77,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na vstup [Anonymizováno] jako vedlejšího účastníka do řízení (výrok I.), zamítl návrh navrhovatele na jmenování opatrovníka společnosti [Anonymizováno]., dále jen „společnost“ (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Již na tomto místě odvolací soud uvádí, že se ve věci jedná o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně, když jeho v pořadí první rozhodnutí zrušil odvolací soud usnesením ze dne 7. června 2021, č. j. 14 Cmo 106/2021-70, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, aby návrh posoudil nejen dle § 486 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ale i dle (soudem prvního stupně opomenutého) § 165 o. z.

3. Soud prvního stupně své v pořadí druhé rozhodnutí odůvodnil tím, že i po opětovném posouzení návrhu dle § 486 odst. 1 o. z., i v linii § 165 o. z., neshledal návrh důvodným. Z pohledu § 486 o. z. není třeba společnosti ustanovovat opatrovníka, když dle údajů v obchodním rejstříku je statutární orgán společnosti řádně obsazen. Ustanovení § 165 odst. 1 o. z. na projednávanou věc nedopadá, neboť společnost má v souladu se společenskou smlouvou jednoho jednatele, a tedy dostatečný počet členů potřebný k rozhodování. Naplněny nebyly ani podmínky § 165 odst. 2 o. z., neboť společnost má obsazený statutární orgán, nedošlo k žádnému ochromení společnosti a navíc nebylo doloženo, že zájmy dosavadního jednatele jsou v rozporu se zájmy společnosti, resp. že dosavadní jednatel porušuje povinnost péče řádného hospodáře a způsobuje tím společnosti škodu. Soud prvního stupně navrhovatele odkázal na možnost podání společnické žaloby k vymáhání náhrady újmy proti jednateli, domnívá-li se, že ji jednatel společnosti skutečně způsobil. Dle § 89 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) soud prvního stupně rozhodl bez nařízení jednání. Nákladový výrok soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 23 z. ř. s.

4. Proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrhu vyhověl.

5. Odvolatel soudu prvního stupně vytýká nesrozumitelné odůvodnění rozhodnutí, které navíc považuje za věcně nesprávné. Odvolatel vyjadřuje pochybnosti o osobě jednatele společnosti s přesvědčením, že důvod pro ustanovení opatrovníka je dán. Rekapituluje svou dosavadní argumentaci, je přesvědčen, že dostatečně tvrdil a prokázal, že jednatel společnosti [Anonymizováno] nezákonně použil prostředky společnosti i společnosti [Anonymizováno], dále jen „[Anonymizováno]“ (v níž je – resp. v rozhodné době byl - rovněž jediným jednatelem) nejen na stavbu svého wellness (a zahradního zařízení) umístěného na zahradě jeho soukromého domu, ale i na úhradu svých dovolených (a jiných soukromých aktivit). Oběma společnostem vznikla škoda v řádech milionů korun a jedinou cestou je podání společnické žaloby k náhradě újmy dle § 157 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech /zákon o obchodních korporacích/ (dále jen „z. o. k.“). Taková možnost však není dána, pokud společnosti nebude ustanoven opatrovník „pro záležitosti uplatnění všech práv a nároků na náhradu škody proti jednateli společnosti [Anonymizováno]“, neboť za stávající situace by žalobu musel podávat jednatel [Anonymizováno] sám proti sobě, k čemuž zcela logicky nedojde, a odvolatel není společníkem společnosti [Anonymizováno], tím je právě společnost. Zájmy jednatele [Anonymizováno] jsou v trvajícím střetu se zájmy společnosti, společnost (včetně společnosti [Anonymizováno]) nemá zřízenou dozorčí radu, jež by mohla postupovat dle § 157 z. o. k., a dle společenské smlouvy společnosti nikdo z ostatních společníků nemá dostatečný podíl pro odvolání dosavadního jednatele z funkce. Odvolatel je tedy přesvědčen o nutné potřebě hájit zájmy společnosti na náhradu škody, ovšem za daných okolností odvolateli nesvědčí aktivní legitimace k podání žaloby dle § 157 odst. 2 z. o. k., a proto je třeba společnosti ustanovit opatrovníka v osobě navrhovatele ve smyslu § 165 odst. 2 ve spojení s § 486 o. z.

6. Společnost s podaným odvoláním nesouhlasila, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

7. Společnost považuje tvrzení navrhovatele za účelové, odvolatel zcela vědomě opomíjí podstatnou a veřejně známou skutečnost, že od 29. června 2021, tedy již před podáním odvolání, má společnost [Anonymizováno] nového jednatele [Anonymizováno]. Pokud by tedy byl střet zájmů dán, což ovšem účastnice rozporuje, byl tento odstraněn v osobě nového jednatele. Účastnice souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že navrhovatel nespecifikoval, v čem spatřuje rozpor zájmů jednatele se zájmy účastnice, a jakým způsobem byla práva účastnice poškozena. Ať jsou námitky navrhovatele k vynaloženým nákladům důvodné či nikoli, byl to navrhovatel, kdo by se na takovém stavu podílel a měl nad ním kontrolu. Navrhovatel svým návrhem jen obchází smysl zákona namísto toho, aby řádně využíval svých práv společníka, požádal o svolání valné hromady nebo se na již svolanou valnou hromadu alespoň dostavil.

8. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu i řízení jeho vydání předcházející a shledal odvolání důvodným.

9. Ze spisu se podává, že navrhovatel se coby společník společnosti svým návrhem domáhá ustanovení hmotněprávního opatrovníka společnosti k uplatnění práv na náhradu škody vůči jednateli společnosti [Anonymizováno], jejímž jediným společníkem je společnost, a to z důvodu střetu zájmů jednatele společnosti se zájmy společnosti v situaci, kdy společnost nemá jiného člena orgánu schopného ji zastupovat. Na projednávanou věc dopadá úprava zakotvená v § 165 o. z. a § 486 o. z., jak konstatoval odvolací soud v předchozím zrušovacím usnesení.

10. Z (aktuálního) výpisu z obchodního rejstříku dostupného na www.justice.cz se podává, že společnost má obsazen statutární orgán, jejím jediným jednatelem je [Anonymizováno] se dnem vzniku funkce 20. prosince 2013, jenž je současně společníkem společnosti s podílem o velikosti 51 %. Navrhovatel je společníkem společnosti s podílem o velikosti 49 %.

11. Z (aktuálního) výpisu z obchodního rejstříku společnosti DyCom se podává, že jejím jediným jednatelem je [Anonymizováno] se dnem vzniku funkce 29. června 2021, jediným společníkem je společnost. [Anonymizováno] byl jednatelem této společnosti od 11. prosince 2013 do 29. června 2021.

12. Soudu prvního stupně je na místě dát za pravdu, že společnost má v současné době řádně obsazen statutární orgán, neboť společnost má dle (článku VII.) společenské smlouvy jednoho jednatele, jímž je [Anonymizováno]; prostor pro ustanovení hmotněprávního opatrovníka dle § 165 odst. 1 o. z. dán tedy není; shodně tak nebyly splněny předpoklady § 486 o. z., jak správně uzavřel soud prvního stupně.

13. Odvolací soud se však již neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně ve vztahu k § 165 odst. 2 o. z., právní posouzení soudu prvního stupně v této části považuje za neúplné, tudíž nesprávné.

14. Se soudem prvního stupně lze souhlasit v tom, že má-li navrhovatel za to, že společnosti byla způsobena jednáním jejího statutárního orgánu újma (v podobě neoprávněného čerpání finančních prostředků společnosti k soukromým účelů jednatele), pak navrhovatel (coby společník společnosti) má k ochraně práv možnost využít institut tzv. společnické žaloby zakotvené v § 157 z. o. k. Soud prvního stupně se však ve svém rozhodnutí, jak odvolatel přiléhavě namítá, nevypořádal se (stěžení) argumentací navrhovatele (rozvedenou již v návrhu na zahájení řízení) dle níž navrhovatel (stručně řečeno) spatřuje nutnost ustanovit společnosti opatrovníka z důvodu, aby tato mohla coby jediný společník společnosti [Anonymizováno] podat společnickou žalobu na náhradu (v návrhu blíže rozvedené) újmy vůči (dnes již bývalému) jedinému jednateli společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno], v situaci, kdy jmenovaný je současně jednatelem společnosti.

15. Soud prvního stupně se věcí navíc nezabýval (ani) z pohledu § 54 z. o. k., přičemž v řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka právnické osobě dle § 165 dost. 2 o. z., je pro posouzení toho, zda jsou zájmy statutárního orgánu v rozporu se zájmy obchodní korporace rozhodnou skutečností nejenom to, zda na straně statutárního orgánu při výkonu jeho funkce existuje střet zájmů se zájmy obchodní korporace, ale i to zda člen statutárního orgánu splnil svou informační povinnost ohlášením tohoto střetu zájmů ve smyslu § 54 z. o. k. Neboť splní-li statutární orgán uvedeným konfliktem dotčený svou informační povinnost dle § 54 odst. 1 a 2 z. o. k. a nepozastaví-li mu kontrolní či nejvyšší orgán obchodní korporace výkon jeho funkce (§ 54 odst. 4 z. o. k.), může obchodní korporaci zastupovat bez ohledu na střet zájmů a pro jmenování opatrovníka dle § 165 odst. 2 o. z. není dán důvod. Pouze v případě, že střet zájmů na straně statutárního orgánu je prokázán a statutární orgán svou informační povinnosti o střetu zájmů, který mu brání jednat za obchodní korporaci, poruší, a není-li zde jiného člena statutárního orgánu, který by byl oprávněn za ni jednat, dopadá na jeho jednání § 437 o. z., a obchodní korporaci lze jmenovat opatrovníka dle § 165 odst. 2 o. z. (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 2015, sp. zn. 29 Cdo 4384/2015, uveřejněné pod číslem 102/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

16. Soud prvního stupně rovněž přehlédl, že z hmotného práva vyplývá, že v řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka obchodní korporaci dle § 165 odst. 2 o. z., se jedná i o právech a povinnostech jejího statutárního orgánu, jenž je ve střetu zájmů s jejími zájmy, a ten je proto dle § 6 odst. 1 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), také účastníkem tohoto řízení (ke shodnému závěru dospěl Vrchní soud v Praze již např. v usnesení ze dne 9. ledna 2020, sp. zn. 7 Cmo 271/2019).

17. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 písm. b/ ve spojení s § 214 odst. 2 písm. d/ o. s. ř.).

18. V dalším řízení se soud prvního stupně bude zabývat navrhovatelem tvrzenými důvody pro ustanovení hmotněprávního opatrovníka společnosti ve vazbě na závěr o skutkovém stavu věci a příslušnou hmotněprávní úpravu a relevantní soudní judikaturu, přičemž neopomene primárně postupovat dle § 7 odst. 1 z. ř. s. Znovu pak o věci rozhodne, včetně nákladů řízení před soudy obou stupňů.

19.

20.

21.

19. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu.