o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti Gutta ČR - Praha spol. s r. o. ze dne 7. září 2021, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. září 2023, č. j. 74 Cm 252/2021-82,

1. Městský soud v Praze návrh navrhovatele na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [právnická osoba]. (dále též jen „společnost“) konané dne 7. září 2021, kterým byl navrhovatel odvolán z funkce jejího jednatele (dále též jen „předmětné usnesení“), zamítl (výrok I.) a navrhovateli uložil povinnost zaplatit společnosti na náhradě nákladů řízení částku 24 684 Kč (výrok II.).

2. Soud prvního stupně v usnesení vyšel z těchto rozhodných zjištění:

- navrhovatel je společníkem společnosti a na předmětné valné hromadě bylo přijato usnesení, kterým byl odvolán z funkce jednatele /tj. předmětné usnesení/ (zjištěno ze zápisu z předmětné valné hromady);

- proti předmětnému usnesení navrhovatel nepodal protest (zjištěno ze zápisu z předmětné valné hromady);

- přípisem ze dne 7. ledna 2022 adresovaným společnosti navrhovatel oznámil své odstoupení z funkce jednatele (zjištěno z tohoto přípisu);

- v době zahájení předmětné valné hromady jí byl navrhovatel přítomen, odešel však při předložení listiny přítomných k podpisu (zjištěno z výpovědi svědka [jméno FO]);

- na předmětnou valnou hromadu nebyly rozesílány písemné pozvánky (zjištěno z výpovědi svědka [jméno FO]).

3. Soud prvního stupně na podkladě těchto zjištění dovodil, že navrhovatel nebyl řádně na valnou hromadu společnosti dne 7. září 2021 (dále též jen „předmětná valná hromada“) pozván dle § 184 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, nicméně vzhledem k tomu, že na ní byl přítomen, měl možnost proti jejímu konání vznést odůvodněný protest ve smyslu § 192 odst. 2 z. o. k. Jelikož tak neučinil, není oprávněn domáhat se vyslovení neplatnosti předmětného usnesení. Správným postupem navrhovatele by bylo, aby poté, co mu bylo sděleno, že je zahájena valná hromada, vyjádřit svůj nesouhlas s jejím konáním z důvodu, který je předmětem návrhu ve věci samé, nikoliv ji opustit. To platí i za situace, kdy konání valné hromady bylo pro navrhovatele překvapivé. Návrh byl proto zamítnut. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání. Navrhuje zrušení usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Odvolatel namítá, že od počátku tvrdil, že na předmětné valné hromadě přítomen nebyl a že skutečnosti uvedené v zápisu o jednání valné hromady nejsou pravdivé. Žádným z provedených důkazů, vyjma výpovědi pana [jméno FO], nebyl v řízení prokázán opak. Soudu prvního stupně vytýká, že výpověď [jméno FO] hodnotí jako svědeckou výpověď přesto, že tato osoba byla v době konání předmětné valné hromady prokazatelně právním zástupcem společnosti. [jméno FO] před výslechem přiznal, že případ rámcově probíral s kolegou z kanceláře, což vykazovalo alespoň základní pochybnosti o relevanci jeho výpovědi. Na výpověď tak nelze pohlížet jako na objektivní svědectví, ale na svědectví zástupce společnosti zainteresovaného na výsledku sporu. Důkaz tak měl být hodnocen pečlivě a v souhrnu jako účastnický výslech. Výpovědi této osoby soud přikládal vyšší důkazní hodnotu než účastnickému výslechu navrhovatele, a to bez bližšího odůvodnění. Výslech navrhovatele byl navržen, ale soudem prvního stupně nebyl proveden. Navrhovatel neví, jak má prokazovat, že někde nebyl, když tam zkrátka nebyl. Bylo prokázáno, že byl do [adresa] vylákán za jiným účelem. Valná hromada se konala v jiné místnosti, než tam, kde [jméno FO] a další zástupci společnosti její konání navrhovateli oznámili. Absence podpisu navrhovatele na listině přítomných ze dne 7. září 2021 dokládá to, že navrhovatel na předmětné valné hromadě nebyl. Tvrzení společnosti, že podpis na této listině není kvůli tomu, že ji navrhovatel odmítl podepsat, je ničím nepodloženým tvrzením. Názor soudu o povinnosti podat protest je v rozporu s principem, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 3364/2020 a usnesení zdejšího soudu sp. zn. 14 Cmo 156/2021 a dovozuje, že tím, že nepodal protest, neztratil možnost domáhat se vyslovení neplatnosti předmětného usnesení.

6. Společnost odvolání nepokládá za důvodné.

7. Uvádí, že navrhovatel byl přítomen setkání obou společníků, při kterém proběhla předmětná valná hromada, což vyplývá i ze závěrečného návrhu jeho právní zástupkyně, která uvedla, že navrhovatel neměl informaci o tom, že valná hromada se bude konat a byl na jednání s druhým společníkem vylákán. Jejím účelem bylo odvolat jednatele co nejdříve a neumožnit mu, aby společnosti dále způsoboval škodu. V této souvislosti společnost podala trestní oznámení na bývalého jednatele a zároveň se po něm domáhá náhrady škody ve výši přesahující 30 milionů korun. Odkazy navrhovatele na jím označená soudní rozhodnutí nejsou relevantní, což společnost podrobněji odůvodňuje.

8. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)] a odvolání shledal důvodným. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

9. Je vycházeno ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jejichž správnost nebyla v rozsahu potřebném pro posouzení a rozhodnutí věci účinně zpochybněna. Pro stručnost na ně proto odvolací soud odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. na jeho internetových stránkách www.nsoud.cz).

10. Podle § 184 odst. 1 z. o. k. místo, datum a hodina konání valné hromady a její pořad se společníkům oznámí písemně nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, neurčí-li společenská smlouva jinak; součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady.

11. Podle § 184 odst. 2 z. o. k. pozvánka se zašle na adresu společníka uvedenou v seznamu společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak.

12. Podle § 192 odst. 2 z. o. k. neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu.

13. Pozvánka na předmětnou valnou vyhotovena nebyla (jde o nespornou skutečnost). Její vyhotovení a oznámení společníkovi je přitom vyžadováno kogentním § 184 odst. 1, 2 z. o. k., ledaže by se společník tohoto práva vzdal (§ 184 odst. 3 z. o. k.). To ale v poměrech posuzované věci u navrhovatele, který byl 20% společníkem společnosti (v době konání předmětné valné hromady, jak je zřejmé z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti; § 121 o. s. ř.) nenastalo. Navrhovatel s konáním předmětné valné hromady nesouhlasil.

14. Navrhovatel byl odvolán z funkce jednatele společnosti z důvodu závažných pochybení v jeho jednání v této funkci a jednání proti zájmům společnosti (jak je uvedeno v bodu 1 zápisu z předmětné valné hromady, část 1. Zahájení valné hromady; k možnosti učinit toto zjištění odvolacím soudem z listinného důkazu provedeného soudem prvního stupně srov. např. srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2021, sp. zn. 27 Cdo 4220/2019).

15. Soudní praxe je ustálena v posouzení, dle něhož, má-li být jednatel odvolán z funkce pro porušení povinnosti při výkonu funkce, je nutné tuto skutečnost uvést již v pozvánce na valnou hromadu, včetně (konkrétního) vymezení povinnosti, kterou měl při výkonu funkce porušit. Je tomu tak proto, aby si společníci mohli včas zajistit potřebné informace, ověřit důvodnost návrhu a zvážit, zda a jak se k němu na valné hromadě vyjádří a zda pro něj budou hlasovat. Je-li odvolávaný jednatel současně společníkem, má tato skutečnost ve smyslu § 169 odst. 3 ve spojení s § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. vliv též na posouzení kvora pro usnášeníschopnost valné hromady a na počet hlasů potřebných pro přijetí navrhovaného usnesení, což může být okolnost ovlivňující rozhodnutí společníků, zda se zasedání valné hromady zúčastní a budou na něm hlasovat. Není-li v pozvánce uvedeno, že jednatel má být odvolán z funkce pro porušení povinnosti při výkonu funkce, včetně (konkrétního) vymezení povinnosti, kterou měl při výkonu funkce porušit, nelze jednatele na valné hromadě pro porušení povinnosti při výkonu funkce odvolat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 1175/2021, nebo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. listopadu 2023, sp. zn. 14 Cmo 171/2023, dostupné např. v právní aplikaci www.beck-online.cz).

16. Jestliže navrhovateli nebyla žádná pozvánka doručena, a nadto tudíž neobsahující takto vyžadované náležitosti, pak navrhovatel nemohl být z důvodu porušení povinností při výkonu funkce jednatele odvolán platně.

17. Pokud totiž navrhovatel nevěděl, že se bude předmětná valná hromada konat (nebyla mu doručena pozvánka) a po jejím zahájení (by) při předložení listiny přítomných k podpisu odešel, aniž by podal proti předmětnému usnesení (jeho návrhu) protest (jak vypověděl svědek [jméno FO]), lze takové jednání (právě s ohledem na nedoručení pozvánky neobsahující vymezení povinností, které měl jako jednatel porušit, pročež mu nebylo známo, co má být konkrétním důvodem jeho odvolání), pokládat za subjektivní okolnosti na jeho straně, pro které nemohl ze závažného důvodu protest podat (§ 192 odst. 2 z. o. k.). Odvolatel v této souvislosti případně zdůrazňuje, že takovýto závažný důvod mohou představovat i subjektivní okolnosti, kterou např. může být výjimečně i naprosto nečekaný vývoj zasedání valné hromady, jimž je společník natolik zaskočen, že není s to ani uplatnit protest (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 3364/2020), tedy okolnosti významově srovnatelné.

18. Nevyhotovení pozvánky na předmětnou valnou hromadu je v poměrech projednávané věci zjevným porušením zákona; společnost musela vědět, že předpoklady pro konání valné hromady splněny nejsou. Bylo by tak vskutku v rozporu s § 6 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 9 odst. 2 o. z., nespravedlivé dovozovat, že pokud navrhovatel nepodal protest proti návrhu usnesení, nemůže se neplatnosti předmětného usnesení domáhat.

19. Důvody pro postup dle § 260 o. z. shledány nebyly, a to i pokud navrhovatel z funkce odstoupil v roce 2022 a jednatelem již od té doby není. Byl-li navrhovatel z funkce jednatele odvolán (a tudíž již nemohl na základě právního důvodu tuto funkci nadále vykonávat), mělo porušení zákona v jeho poměrech závažné právní následky (srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2023, sp. zn. 7 Cmo 191/2022, nebo ze dne 25. října 2021, sp. zn. 14 Cmo 259/2020). Vyslovení neplatnosti předmětného usnesení má pro navrhovatele (per se) význam ve vztahu k jeho právům a povinnostem v souvislosti s jeho odvoláním předmětným usnesením (typicky ve vztahu k plnění za výkon funkce).

20. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že vyslovil neplatnost předmětného usnesení, které co do popisu blíže (slovně) vymezil způsobem, který odpovídá zápisu o konání předmětné valné hromady, tedy tak, jak bylo přijato (výrok I.).

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto usnesení), neboť navrhovatel byl v řízeních před soudy obou stupňů plně úspěšným. Sestávají z náhrady za 9 účelně uskutečněných nebo vykonaných úkonů právní služby ve výši 3 100 Kč za každý z nich [§ 9 odst. 4 písm. c), § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) /dále jen „AT“/], a to 1x za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, 3x za písemné podání ve věci samé [1x za podání návrhu ve věci samé, 2x za doplnění návrhu (replika ze dne 15. června 2023 a doplnění ze dne 15. července 2023 k výzvě soudu)] podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, 1x za podané odvolání podle § 11 odst. 1 písm. k) AT a 4x za účast na jednání soudu (u soudu prvního stupně ve dnech 16. června 2023, 16. srpna 2023 a 15. září 2023 a 1x u odvolacího soudu dne 25. března 2024) podle § 11 odst. 1 písm. g) AT a dále z paušální náhrady za tyto úkony ve výši 9x 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT). Navrhovateli však nenáleží žádná částka za sepsání návrhu na přerušení řízení ze dne 2. srpna 2022 a návrhu na pokračování v řízení ze dne 14. března 2023, neboť oba tyto (lakonické) návrhy se týkají přerušení podle § 110 o. s. ř., jde o úkony jednoduché a nesrovnatelné s úkony dle § 11 odst. 2 AT, a proto za ně nelze odměnu na podkladě § 11 odst. 3 AT přiznat. Stejně tak nebyl jako účelný úkon posouzeno podání ze dne 5. června 2023, kterým jsou označeny soudu zasílané listiny, neboť tyto listiny, pokud by navrhovatel postupoval řádně, měly být zaslány již jako příloha některého z dříve učiněných podání (za něž je odměna přiznána). Celkem tak navrhovateli po připočtení zaplaceného soudního poplatku za podaný návrh ve věci a za podané odvolání ve výši 2x 2 000 Kč náleží 35 167 Kč [(9x 3 100 Kč + 9x 300 Kč) plus 21 % DPH /neboť advokát navrhovatele je plátcem této daně s účinností od 1. května 2021, jak bylo zjištěno z údajů o registraci k této dani/].