o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, k odvolání účastníka Jana Lemela proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. listopadu 2021, č. j. 85 Cm 2813/2021-3,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zahájil řízení o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora (výrok I.), společnosti ustanovil podle § 29 odst. 2 o. s. ř. z důvodu, že tu není osoba oprávněná jednat za právnickou osobu, opatrovníkem [Jméno opatrovníka], advokáta (výrok II.), rozhodl o zrušení společnosti a nařídil její likvidaci (výrok III.), likvidátorem společnosti jmenoval [Anonymizováno], narozeného 24. října 1961 (výrokem IV.), společnosti uložil povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (výrok V.) a o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (výrok. VI).

2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, že je mu z úřední činnosti známo, že společnost nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, a ke dni vyhlášení usnesení nebyl podán návrh na zápis nového statutárního orgánu, přestože k tomuto úkonu byla společnost vyzvána opakovaně usneseními rejstříkového soudu. Skutečnost, že společnost nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, odporuje § 25 odst. 1 písm. g) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „z. v. r.“). Společnost byla rejstříkovým soudem dne 27. června 2017 vyzvána na podkladě § 9 odst. 1 z. v. r. k podání návrhu na zápis nového statutárního orgánu ve veřejném rejstříku ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy a zároveň byla upozorněna, že v případě neodstranění výše uvedeného nesouladu jí může soud zrušit s likvidací, náprava však zjednána nebyla. Touto výzvou byla splněna povinnost stanovená v § 172 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Společnost proto soud na podkladě § 172 odst. 1 písm. d) o. z. zrušil z důvodu uvedeného v § 9 odst. 1 z. v. r. Jmenování likvidátora soud prvního stupně odůvodnil tím, že společnost nemá v obchodním rejstříku zapsaného žádného člena statutárního orgánu a proto podle § 191 odst. 4 o. z. jmenoval likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal odvolání účastník [Jméno advokáta A]. Navrhuje zrušení usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Namítá, že mu soud prvního stupně upřel právo na projednání věci, když s ním vůbec nejednal a neumožnil mu, aby se k věci jakkoliv vyjádřil. Je již třetím rokem ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici v [adresa], kam mu však nebyly soudem doručovány písemnosti. Společnost je bez jednatele pouze z důvodu, že mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. července 2015, sp. zn. 45 T 1/2013, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. dubna 2016, sp. zn. 4 To 8/2016, trest zákazu účasti ve statutárním orgánu obchodní korporace. Z výkonu trestu není schopen nového jednatele jmenovat. V březnu 2022 však budou splněny podmínky pro jeho podmíněné propuštění, a bude-li tomu odpovídající žádosti vyhověno, ihned po propuštění zjedná nápravu tak, aby obsazení orgánu společnosti bylo v souladu se zákonem, stejně jako její ostatní povinnosti ve vztahu k rejstříkovému soudu.

5. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c), d) o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.], a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

6. Podle § 13 odst. 1 z. ř. s. řízení se zahajuje i bez návrhu, není-li zákonem stanoveno, že lze řízení zahájit jen na návrh. Soud řízení zahájí bezodkladně poté, co se dozví o skutečnostech rozhodných pro vedení řízení podle tohoto zákona.

7. Podle § 13 odst. 2 z. ř. s. o zahájení řízení bez návrhu vydá soud usnesení, které doručí účastníkům do vlastních rukou, nestanoví-li zákon jinak. Řízení je zahájeno dnem, kdy takové usnesení bylo vydáno.

8. Podle § 13 odst. 3 z. ř. s. proti usnesení o zahájení řízení bez návrhu není odvolání přípustné.

9. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.

10. Podle § 46 odst. 1 písm. c) o. s. ř. neuvedl-li adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je adresou pro doručování u písemnosti doručované prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce u fyzické osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě adresa věznice, v níž vykonává trest nebo vazbu.

11. Podle § 172 odst. 1 o. z. soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže a) vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, b) již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem, c) nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, nebo d) tak stanoví zákon.

12. Podle § 172 odst. 2 o. z. umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

13. Odvolání proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné (§ 13 odst. 3 z. ř. s.), protože jde o rozhodnutí o zahájení řízení bez návrhu podle § 13 odst. 1, 3 o. s. ř. Odvolací soud proto odvolání v tomto rozsahu podle § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl (výrok I. tohoto usnesení).

14. Výrok II. usnesení o ustanovení opatrovníka soud prvního stupně odůvodnil (§ 169 odst. 2 věta druhá o. s. ř.) tím, že tu není osoba oprávněná jednat za právnickou osobu jednat. Tento závěr je správný a je zřejmý z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti, neboť společnost nemá od 20. června 2016 zapsaného žádného jednatele (§ 121 o. s. ř.). Odvolatel, který je jediným společníkem společnosti, netvrdí nic o tom, že by jednatele společnosti zvolil a taková skutečnosti ani jinak nevyšla najevo. Vzhledem k tomu, že odvolatel byl v období od 18. března 2019 do 25. února 2022 ve výkonu trestu odnětí svobody (zjištěno z výpisu z centrální evidence vězněných osob pořízeného dne 28. března 2022), což opodstatňuje jeho odvolací námitku, že nemohl jednatele společnosti zvolit, je zřejmé, s ohledem na soudem prvního stupně uvedený důvod pro zrušení společnosti, že bylo namístě opatrovníka společnosti jmenovat, neboť vyčkávání na jeho volbu by vedlo ke vzniku prodlení ve smyslu § 29 odst. 2 o. s. ř. Proti tomuto výroku odvolatel ani výslovně ničeho nenamítá. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně v tomto rozsahu podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správné (výrok II. tohoto usnesení).

15. Předpokladem pro zrušení společnosti s likvidací je (v daném případě) vydání a doručení výzvy podle § 172 odst. 2 o. z., protože neobsazení statutárního orgánu představuje nepochybně důvod, který lze odstranit (volbou nového jednatele).

16. Výzva dle § 172 odst. 2 o. z. musí být vydána soudem, který o případném zrušení právnické osoby s likvidací rozhodne, musí vydání rozhodnutí o zrušení právnické osoby s likvidací bezprostředně předcházet a splňovat obligatorní náležitosti výzvy jako je označení (odstranitelného) důvodu, pro který má být právnická osoba zrušena, včetně označení nedostatků, které je třeba odstranit, přičemž z výzvy musí být současně patrné, jakým způsobem lze nedostatky představující důvod zrušení odstranit, v jaké lhůtě a v neposlední řadě musí být účastník řízení poučen o případných následcích nečinnosti (k tomu blíže např. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 892 – 907). V této souvislosti je třeba zdůraznit, že výzva rejstříkového soudu podle § 9 odst. 1 z. v. r. zásadně nenahrazuje povinnou (u odstranitelného nedostatku) výzvu soudu učiněnou v řízení o zrušení společnosti s likvidací podle citovaného § 172 odst. 2 o. z.

17. Soud prvního stupně takto nepostupoval, protože společnost k nápravě výzvou obsahující výše uvedené náležitosti dle § 172 odst. 2 o. z. nevyzval a současně s vydáním rozhodnutí o zahájení řízení rozhodl i o zrušení společnosti s likvidací. V poměrech posuzované věci, kdy společnost nemá jednatele, bylo zapotřebí, aby soud výzvu dle § 172 odst. 2 o. z. doručil též jejímu jedinému společníkovi (odvolateli), jinak by výzva (v rozporu s jejím účelem a smyslem) zůstala pouze formálním úkonem. Je to totiž tento společník, kdo může jednatele společnosti zvolit. Soud prvního stupně tak neumožnil společnosti a jejímu jedinému společníkovi včas v řízení reagovat na soudem prvního stupně shledaný nedostatek a případně ještě před vydáním meritorního rozhodnutí zjednat nápravu. Již jen pro tuto vadu nemůže usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroků III. – IV. (a závislých výroků V. a VI.) obstát.

18. Odvolateli je třeba přisvědčit v tom, že po dobu řízení před soudem prvního stupně byl ve výkonu trestu odnětí svobody, aniž by se ze spisu podávalo, že soudu označil svojí doručovací adresu, což má za následek, že soud prvního stupně byl povinen doručovat mu písemnosti na adresu věznice, v níž vykonával trest [§ 46b písm. c) o. s. ř.], nikoliv na jinou adresu.

19. Pro úplnost je třeba dodat, že pro případ, že by soud prvního stupně dospěl k závěru, že jsou podmínky pro zrušení společnosti, pak z § 191 o. z. jednoznačně plyne pořadí možností, které soud zvažuje při jmenování likvidátora zrušované společnosti. Primárně posoudí, zda byl podán konkrétní návrh na jmenování likvidátora. Nebyl-li podán či nelze-li mu vyhovět, pak nastupuje v pořadí druhá možnost, a to jmenování likvidátorem člena statutárního orgánu. Teprve nelze-li ani tímto způsobem likvidátora jmenovat, může soud přistoupit ke krajnímu způsobu jmenování likvidátora, a to z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců.

20. Ze shora vyložených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvoláním napadané usnesení soudu prvního stupně ve výrocích III. až VI. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

21. V dalším řízení soud prvního stupně poskytne společnosti přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy vytýkané vady a výzvu k tomuto účelu (§ 172 odst. 2 o. z.) zašle též odvolateli. Přitom nepomine ani to, že podle § 89 odst. 1 z. ř. s. je ve věcech uvedených v § 85 z. ř. s. třeba nařizovat jednání, provádí-li soud dokazování. Vyvstane-li tak potřeba provedení dokazování, nařídí soud prvního stupně jednání. Při případném novém jmenování likvidátora bude soud prvního stupně postupovat v souladu s § 191 o. z. a dříve, než přikročí ke jmenováním likvidátora ze seznamu insolvenčních správců, se bude v součinnosti s účastníky řízení nejprve zabývat tím, zda není vhodná souhlasící osoba, která by tuto funkci mohla vykonávat.

22. Soud prvního stupně je právním názorem odvolacího soudu vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).