o přezkoumání přiměřenosti protiplnění, k odvolání účastníků 1) a 2) proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. dubna 2020, č. j. 20 Cm 106/2011 - 1087,

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že znalecký ústav [právnická osoba], IČO [IČO], [adresa] /dále též jen „znalecký ústav“/ není vyloučen z řízení pro podjatost (výrok I.) a současně přiznal znaleckému ústavu za zpracování znaleckých posudků částku 80 115, 61 Kč (výrok II.).

2. Výrok II. soud prvního stupně odůvodnil tím, že mu znalecký ústav na základě usnesení ze dne 29. března 2019, č. j. 20 Cm 106/2011 – 782, zaslal dne 12. září 2019 dva znalecké posudky ze dne 6. září 2019, č. 1213/138/2019 (dále jen „první posudek“), a ze dne 5. září 2019, č. 1213/139/2019 (dále jen „druhý posudek“), a rovněž vyúčtování nákladů spojených s vypracováním těchto znaleckých posudků. Podle soudu prvního stupně znalecký ústav podal znalecké posudky v řádné lhůtě a materiálně splnil soudem zadaný úkol. Stran znalečného soud prvního stupně odkázal na § 139 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 17 až 19 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících /dále jen „zákon o znalcích a tlumočnících“/ a vyhlášku č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících /dále jen „vyhláška“/ a výši znalečného stanovil na 80 115, 61 Kč, což je méně, než znalecký ústav požadoval. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že znaleckému ústavu náleží odměna za požadovaných 150 hodin, avšak ne vždy v hodinové sazbě 455 Kč. Za úkony nazvané ve vyúčtování jako - administrativa, vkládání dat za minulé období, datová schránka, stahování podkladů a jejich třídění a cesta dvou zaměstnanců znaleckého ústavu na místní šetření z [adresa] a zpět - je dostačující hodinová sazba odměny 250 Kč. Znalecký ústav podle soudu prvního stupně předložil přehlednou a podrobnou specifikaci jednotlivých prací na znaleckých posudcích s uvedením časové dotace a označením zaměstnance, který danou práci vykonával. Protože znalecký ústav prováděl v rámci znaleckého úkolu též revizní posudek renomovaného [adresa], IČO [IČO], sídlem [adresa] /dále jen „znalecký ústav VŠE [adresa]“/, včetně místního šetření, jeví se soudu hodinový soupis práce jako přiměřený, přičemž rozsah práce odpovídá rozsahu vykázanému znaleckým ústavem VŠE [adresa] za vyhotovení druhého znaleckého posudku. Zvýšení sazby odměny podle § 15a odst. 2 vyhlášky soud prvního stupně odůvodnil splněním podmínky náročnosti a vysoké míry odborných znalostí vynaložených znaleckým ústavem při zpracování revizního znaleckého posudku. Závěrem soud prvního stupně uvedl, že účastníky vytýkaná věcná nesprávnost znaleckých posudků není předmětem posuzování v rámci rozhodování o znalečném.

3. Proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně podali účastníci 1) a 2) odvolání, navrhujíce, aby odvolací soud napadený výrok zrušil, případně změnil.

4. Odvolatelé mají za to, že soud prvního stupně rozhodl o znalečném předčasně, aniž by se důkladně vypořádal s námitkami, které odvolatelé k vyúčtování znalečného podali. Domnívají se, že přiznání odměny je v rozporu s platnou právní úpravou, nesouhlasí s přiznanou hodinovou výší odměny 250 Kč za pomocné práce a cestu dvou osob na místní šetření, ani s hodinovou výší odměny 455 Kč za vlastní znalecké práce. Odvolatelé argumentují především srovnáním s vyúčtováním znalečného ze strany znaleckého ústavu VŠE [adresa]. Ten v řízení vypracoval již dříve téměř shodný znalecký posudek a soud prvního stulpně mu přiznal hodinovou výši odměny 200 Kč za pomocné práce a za vlastní znaleckou činnost hodinovou výši odměny 350 Kč, navýšenou toliko o 10 %. Při stejném zadání znaleckého úkolu je rozdíl v přiznaném znalečném nepřípustný. Soud prvního stupně sice v usnesení o ustanovení znalce ze dne 29. března 2019, č. j. 20 Cm 106/2011 – 782, předem informoval znalecký ústav o možnosti požadovat navýšení hodinové sazby na 455 Kč bez DPH s ohledem přezkoumání znaleckého posudku renomovaného veřejnoprávního ústavu, ovšem přiznal navýšení odměny i za úkony, které se přezkumu znaleckých posudků VŠE [adresa] netýkaly. To účastníci namítali již dříve, ale soud prvního stupně se námitkami v rozporu s § 132 o. s. ř. nezabýval a následně vydal odvoláním napadené usnesení.

5. Dále odvolatelé soudu prvního stupně vytýkají, že v odvoláním napadeném usnesení neuvádí, v čem spatřuje zvláštní odbornou specializaci znaleckého ústavu, která byla pro zpracování revizního znaleckého posudku vyžadována, a díky které má být splněna podmínka pro navýšení sazby ve smyslu § 15a odst. 2 vyhlášky. Usnesení rovněž postrádá odůvodnění naplnění podmínek pro navýšení odměny znaleckého ústavu podle § 20 odst. 1 vyhlášky. Absentuje v něm vysvětlení, proč jde o mimořádně obtížný znalecký posudek. Soud prvního stupně se ani nevypořádal s námitkami odvolatelů k položkám ve vyúčtování, které se týkají osob podílejících se na znaleckých činnostech a neurčitých konzultací.

6. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu (§ 212 o. s. ř.) a neshledal odvolání důvodným.

7. Podle čl. II bodu 2 zákona č. 293/2013, jímž byl s účinností od 1. ledna 2014 novelizován občanský soudní řád, se pro řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /dále jen „o. s. ř.“/. Dané řízení bylo zahájeno dne 17. října 2011.

8. Podle § 139 odst. 2 o. s. ř. byl-li podán znalecký posudek nebo proveden tlumočnický úkon, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné a tlumočné). Zvláštní předpisy stanoví, komu a v jaké výši se znalečné a tlumočné vyplácí.

9. Dle § 16 vyhlášky činí odměna za znalecký posudek podle jeho náročnosti a podle míry odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit, za jednu hodinu práce 100 až 350 Kč.

10. Ustanovení § 15a odst. 1 vyhlášky stanoví, že ústavům a jiným pracovištím vykonávajícím znaleckou činnost podle § 21 zákona (dále jen "znalecké ústavy") náleží za výkon této činnosti odměna a náhrada nákladů (dále jen "znalečné") podle této vyhlášky. Podle odst. 2 odměna příslušející znaleckému ústavu se stanoví podle sazeb odměn za znalecké posudky (§ 16), pokud je znalecký posudek podáván v řízení před soudem, jiným státním orgánem nebo orgánem vykonávajícím na základě zákona veřejnou správu, a znalecký ústav byl k podání znaleckého posudku ustanoven orgánem, který řízení vede. V případech, kdy je pro podání znaleckého posudku znaleckým ústavem vyžadována zvláštní odborná specializace, lze sazbu odměny příslušející znaleckému ústavu podle § 16 zvýšit až o 50 %. Ustanovení § 20 a 21 se při stanovení odměny znaleckému ústavu použijí obdobně. Podle odst. 3 nejde-li o podání znaleckého posudku podle odstavce 2, náleží znaleckému ústavu znalečné ve výši odpovídající smluvní ceně účtované znaleckým ústavem za odborné posudky, expertizy nebo obdobné úkony.

11. Podle § 15c vyhlášky při rozhodování o znalečném platí ustanovení § 25 odst. 2. Státní orgán je oprávněn znalečné snížit, byl-li znalecký úkon proveden opožděně nebo nekvalitně.

12. Podle § 25 odst. 2 vyhlášky při určování výše odměny za znalecký (tlumočnický) úkon se hodnotí především:

a) povaha a rozsah úkonu a stupeň odborné kvalifikace potřebné k jeho provedení, a to v každé z položek provedeného úkonu,

b) charakter a účelnost pomocných prací; při znaleckém úkonu je studium spisu zpravidla součástí úkonu,

c) přiměřenost doby trvání úkonu, a to též porovnáním s obdobnými odbornými úkony a částkami odměn za ně účtovanými,

d) dodržení stanovené lhůty znalcem, zejména bylo-li uloženo spěšné provedení úkonu,

e) zda úkon spočíval v přezkoumávání posudku provedeného jiným znalcem.

13. Z předloženého spisu se podává, že předmětem nadepsaného řízení je přezkoumání výše přiměřeného protiplnění společnosti [Anonymizováno] /dále též jen „společnost“/ podle § 183i a násl. zákona č. 513/1991, obchodního zákoníku, ve znění účinném v době realizace vytěsnění minoritních akcionářů, počínaje rozhodnutím valné hromady společnosti ze dne 25. srpna 2011 /dále jen „obch. zák.“/. Usnesením ze dne 29. března 2019, č. j. 20 Cm 106/2011 – 782, soud prvního stupně ustanovil pro toto řízení znalcem z oboru ekonomika znalecký ústav [právnická osoba]. (dříve [právnická osoba].), současně mu uložil do šesti měsíců od doručení usnesení podat znalecký posudek, jímž měl určit hodnotu podniku společnosti ke dni 21. října 2011, tedy ke dni, kdy došlo k přechodu vlastnického práva k akciím na hlavního akcionáře, dále pak určit hodnotu podniku společnosti ke dni 21. října 2011 bez použití přirážky za omezenou likviditu, a rovněž přezkoumat dva znalecké posudky znaleckého ústavu VŠE [adresa] z 27. června 2011 a 22. března 2016, přičemž soud prvního stupně v usnesení rovněž podrobně specifikoval další úkony znaleckého ústavu včetně místního šetření ve společnosti, které požaduje do znaleckého posudku zahrnout. V usnesení soud prvního stupně současně informoval znalecký ústav o možnosti případného navýšení hodinové sazby na 455 Kč bez DPH s ohledem na obzvláště těžký znalecký úkon, spočívající v přezkoumání znaleckého posudku renomovaného veřejnoprávního ústavu. Dne 12. září 2019 byly soudu prvního stupně doručeny výše zmíněné posudky, přičemž prvním posudkem určil znalecký ústav požadovanou hodnotu jedné akcie společnosti a ve druhém posudku shrnul chyby znaleckých posudků vypracovaných znaleckým ústavem VŠE [adresa]. Dne 12. září 2019 znalecký ústav předložil soudu prvního stupně za oba posudky vyúčtování znalečného v celkové výši 82 720,44 Kč včetně DPH s tím, že u všech úkonů požaduje přiznání hodinové sazby 455 Kč bez DPH. Podáními ze dne 4. října 2019 a 6. listopadu 2019 účastníci 1) a 2) vyjádřili nesouhlas s vyúčtováním znalečného, majíce za to, že znalecký ústav nesplnil znalecký úkol, rovněž znaleckému ústavu vytkli, že ve vyúčtování nediferencoval hodinovou sazbu práce znalce od administrativních úkonů, a že nedůvodně požaduje přiznání zvýšené sazby i za činnosti, které nesouvisejí s přezkoumáním znaleckého posudku renomovaného veřejnoprávního ústavu. Navíc účastníci řízení vytýkají znaleckému ústavu vyúčtování znalečného i ve vztahu k osobám, které se na zpracování znaleckých posudků ve zcela zásadní oblasti znalecké činnosti měly podle vyúčtování podílet, avšak jako zpracovatelé posudků již uvedeni nejsou. V podáních účastníci rovněž argumentují tím, že odměna musí být určována povahou práce znalce a nikoli jeho kvalifikací, navíc za situace, kdy zpracování znaleckého posudku nevyžadovalo žádnou vědeckou či vysokoškolskou kvalifikaci. Soud prvního stupně tak v rámci jednoho řízení zvýhodňuje znalecký ústav [Anonymizováno] na úkor znaleckého ústavu VŠE [adresa]. Podáním ze dne 15. listopadu 2019 se účastníci rovněž obsáhle vyjádřili k samotnému obsahu znaleckých posudků, považují je za nepoužitelné, a současně vznesli námitku podjatosti znalce. Podáními z 20. prosince 2019 a 7. února 2020 se k znaleckému posudku vyjádřil navrhovatel mimo jiné tak, že proti vyúčtování znalečného nic nenamítá a nevidí žádný důvod pro podjatost znaleckého ústavu. Znalecký ústav se dne 6. března 2020 obsáhle vyjádřil ke všem námitkám navrhovatele i účastníků řízení. K nárokované odměně za vypracované znalecké posudky uvedl, že ve srovnání s vyúčtováním předloženým znaleckým ústavem VŠE [adresa] si znalecký ústav účtoval méně hodin práce, než ve skutečnosti vykonal, a že hodinová sazba 455 Kč je s ohledem na růst cen k vypracování znaleckého posudku pod náklady a danou sazbu považuje spíše za „úlitbu bohům“; k ostatním osobám, které jsou ve vyúčtování uvedeny, se vyjádřil tak, že se jedná o osoby působící ve znaleckém ústavu, které při vypracování znaleckých posudků poskytovaly podporu. Z předloženého spisu se dále podává, že usnesením ze dne 22. června 2016, č. j. 20 Cm 106/2011 - 706, soud prvního stupně přiznal znaleckému ústavu VŠE [adresa] za podaný znalecký posudek č. 2010 B 137/2016 odměnu v celkové výši 66 816 Kč včetně DPH a 10 % zvýšení sazby z důvodu odbornosti za 146 hodin práce, přičemž základní hodinová sazba znalecké činnosti činila 350 Kč a u administrativních úkonů 200 Kč. Úkolem znaleckého ústavu bylo stanovit výši přiměřeného protiplnění ke dni přechodu vlastnického práva (21. října 2011) z minoritního akcionáře na hlavního akcionáře na jednu kmenovou, zaknihovanou akcii společnosti na jméno. Toto usnesení bylo Vrchním soudem v Praze jako soudem odvolacím usnesením ze dne 23. ledna 2017, č. j. 14 Cmo 330/2016 – 723, potvrzeno.

14. Pro posouzení důvodnosti argumentace odvolatelů, kteří ve svém odvolání ve zcela zásadním rozsahu opakují argumentaci uvedenou v námitkách proti znaleckým ústavem předloženému vyúčtování, odvolací soud posuzoval toliko otázku stěžejní pro stanovení výše odměny znalečného, a to zda byly znalecké posudky vypracovány opožděně či nekvalitně ve smyslu § 15c vyhlášky, zda tedy znaleckému ústavu přísluší odměna v nárokované výši, včetně toho, zda je dán důvod ke zvýšení sazby odměny o 50 % ve smyslu § 15a odst. 2 vyhlášky.

15. Nejprve se odvolací soud zabýval otázkou, zda byl znalecký posudek vypracován nekvalitně či opožděně, a dospěl k závěru, že nikoli.

16. Odvolatelům lze přisvědčit v tom, že znalecký ústav vypracoval dva znalecké posudky místo jednoho, a že v prvním znaleckém posudku znalecký ústav rovněž určil hodnotu jedné akcie společnosti, přestože jeho úkolem bylo toliko stanovení hodnoty společnosti. Odvolací soud má za to, že ve své podstatě nejde o nedostatky znaleckých posudků, protože požadovaná hodnota společnosti je znaleckým ústavem určena na straně 39 prvního posudku a rozdělení na dva znalecké posudky bylo vedeno snahou znaleckého ústavu co nejpřehledněji dostát obdobně členěnému zadání ze strany soudu. Pro praktické použití znaleckých posudků v řízení to nepředstavuje žádnou překážku. Odvolací soud má shodně se soudem prvního stupně za to, že znalecký ústav zadaný úkol splnil, určil odpovídající hodnotu společnosti a současně přezkoumal znalecké posudky znaleckého ústavu VŠE [adresa]. Navíc tak znalecký ústav učinil v soudem stanovené lhůtě.

17. Odvolatelům nelze přisvědčit v tom, že by při stanovení výše znalečného znaleckého ústavu musel soud prvního stupně nutně vyjít z určení znalečného znaleckému ústavu VŠE [adresa]. Znaleckému ústavu soud prvního stupně zadal vypracovat v konečném důsledku revizní znalecký posudek, jak vyplývá ze znění zmíněného usnesení ze dne 29. března 2019 a souběžně znalecký ústav informoval - vycházeje též evidentně z limitů citovaného § 15a odst. 2 vyhlášky - o možnosti požadovat zvýšenou hodinovou sazbu 455 Kč bez DPH za znalecké úkony činěné v souvislosti s revizí, a to s ohledem na předpokládanou vysokou míru odborných znalostí při přezkumu závěrů znaleckého ústavu VŠE [adresa]. Za takovéto situace nelze znaleckému ústavu vytknout, že předeslané možnosti využil, ani nelze spravedlivě po soudech požadovat, aby se po splnění znaleckého úkolu nakonec přislíbené výše hodinové sazby odměny nedržely. A to navíc v situaci, kdy dodržení hodinové sazby odměny 455 Kč bez DPH má i věcné opodstatnění. Odvolacímu soudu si je z vlastní rozhodovací činnosti vědom zásadní a nezastupitelné role revizní znalecké činnosti v řízeních podle § 183i a násl. obch. zák. na rozhodovací činnost soudů. Přitom odborná práce na vlastním ocenění společnosti je imanentní součástí zadané revizní činnosti a nelze jasně kvantifikovat, kde začíná a končí jedno a druhé. Přiznání vyšší hodinové sazby u celé vlastní odborné činnosti znaleckého ústavu podle zmíněného zadání je opodstatněné.

18. Soud prvního stupně až na úkony znaleckého ústavu administrativní povahy správně akceptoval vyúčtování znaleckého ústavu s podrobným přehledem jednotlivých činností potřebných ke zpracování znaleckých posudků s uvedením data, délky úkonu a nepovinným údajem o osobě, která úkon provedla a s uvedením požadované hodinové sazby. Je zcela běžné, že u takto odborně i časově náročných znaleckých posudků se jedná o týmovou práci, znalecký ústav zpravidla nepracuje na jediném znaleckém úkolu, ale v době ustanovení soudem již zpracovává jiné, dříve zadané či nasmlouvané posudky. Bez efektivního rozdělení činnosti v rámci znaleckého týmu a administrativy by pro mnoho znaleckých ústavů bylo nemožné dostát soudy stanoveným termínům. Činnost těchto týmů po odborné stránce pochopitelně zajišťují a zaštiťují zpracovatelé daného znaleckého posudku. Důvod pro snížení hodinové sazby odměny z důvodu, že ve vyúčtování znalečného je v nepovinném údaji u té či oné položky uvedena jiná osoba, než je osoba zpracovatele, odvolací soud neshledává. U úkonů administrativní povahy soud prvního stupně správně přiznal znaleckému ústavu odměnu v nižší hodinové sazbě.

19. Odvolací soud dospěl k závěru, že soudem prvního stupně přiznané znalečné odpovídá uloženému znaleckému úkolu i předloženým znaleckým posudkům a nikterak nevybočuje z rozhodovací praxe soudů v obdobných případech.

20. Z uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu jako věcně správné potvrdil.

21. O nákladech odvolacího řízení soud prvního stupně rozhodne v konečném rozhodnutí ve věci samé (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).