o určení, že žalobce je společníkem 1) žalované, k odvolání žalované 1)

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh žalované 1) na zrušení předběžného opatření nařízeného usnesením Městského soudu v Praze ze dne 2. října 2017, č. j. 73 Cm 218/2014-346, ve znění usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. března 2018, č. j. 14 Cmo 426/2017-363.

2. Soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí konstatoval, že:

- žalobou podanou dne 23. července 2014 [Anonymizováno] (dále též „dlužník“ či „[Jméno žalobce B]“) domáhá určení, že je společníkem žalované 1) s podílem o velikosti 10 %;

- dne 25. září 2017 podal dlužník návrh na nařízení předběžného opatření, kterým se domáhal, aby soud žalované 1) zakázal disponovat se svým závodem, se svým majetkem nad rámec obvyklý běžnému hospodaření a kterým by zatímně zakázal společnosti [právnická osoba]. výkon činnosti konkurenční k předmětu podnikání žalované 1). O návrhu na nařízení předběžného opatření bylo rozhodnuto usnesením soudu prvního stupně ze dne 2. října 2017, č. j. 73 Cm 218/2014-346, ve znění usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. března 2018, č. j. 14 Cmo 426/2017-363 z 26. března 2018 (dále jen „předběžné opatření“); návrhu na nařízení předběžného opatření bylo vyhověno. Odvolací soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě je dána potřeba zatímní úpravy poměrů mezi účastníky, když nelze v brzké době očekávat rozhodnutí ve věci v některém ze sporů mezi účastníky a když tím žalovaní získávají prostor k uskutečnění nevratných kroků, byť v latentní podobě, které mohou ve svém důsledku poškodit žalobce. Současně dospěl k závěru, že navrhované předběžné opatření nepředstavuje trvalý zásah do právního postavení účastníků a že samotný chod žalované 1) nijak neovlivní;

- návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 19. července 2018 se žalovaná 1) domáhala, aby soud zrušil předběžné opatření, neboť:

1) důvody pro jeho nařízení již pominuly. Usnesením valné hromady z 19. června 2018 byla schválena účetní závěrka za rok 2017, jejíž součástí byla i zpráva nezávislého auditora s výrokem, že účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz finanční pozice žalované 1). Pro přijetí tohoto usnesení hlasoval i dlužník, a to bez jakékoliv připomínky; tudíž ani dlužník si nyní již nemyslí, že by žalovaná 1) činila kroky vedoucí k poškozování sporného podílu odklonem své činnosti na jiné osoby. Dodala, že 19. června 2018 podala společnost [právnická osoba]. žádost o zrušení licence pro obchod s plynem a elektřinou;

2) důvody, pro které bylo předběžné opatření nařízeno, nebyly dány, když předběžné opatření bylo nařízeno pouze na základě ničím nepodložených spekulací dlužníka. Dodala, že i kdyby se tyto spekulace žalobce zakládaly na pravdě, tedy, že by žalovaná 1) připravovala převedení části svých činností na společnost [právnická osoba]., tak ani potom by nemohlo dojít ke snížení hodnoty podílů v žalované 1), když společnost [právnická osoba]. je plně dceřiná společnost žalované 1);

3) nařízení předběžného opatření je důsledkem šikanózního jednání dlužníka, který (a s ním spřízněné osoby) vyvíjí již od roku 2013 soustavný nátlak na žalované. Součástí tohoto nátlaku pak je i neustálé podávání návrhů na nařízení předběžných opatření. Dlužník tak využívá toho, že pro nařízení předběžného opatření není třeba skutkové okolnosti prokazovat, nýbrž je stačí pouze osvědčovat.

3. Soud prvního stupně s odkazem na § 77 odst. 2 větu první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), posuzoval, zda jsou dány předpoklady pro zrušení nařízeného předmětného opatření; zda důvody, pro které bylo předběžné opatření nařízeno, pominuly.

4. Jednotlivé argumenty, které dle žalované 1) odůvodňují zrušení nařízeného předběžného opatření, soud prvního stupně posoudil následovně:

K prvnímu důvodu, tj. odpadnutí důvodů, pro které bylo posuzované předběžné opatření nařízeno, soud prvního stupně uzavřel, že ze skutečnosti, že [Jméno žalobce B] bez jakýchkoliv připomínek hlasoval pro schválení účetní závěrky žalované 1) za rok 2017, ani ze skutečnosti, že společnost [právnická osoba]. požádala o zrušení licence pro obchod s plynem a elektřinou, se nepodává, že by odpadly důvody, pro které bylo předběžné opatření nařízeno, jak je vymezil Vrchní soud v Praze.

Pokud jde o druhý důvod, tj. počáteční neexistence důvodů, pro které bylo posuzované předběžné opatření nařízeno, soud prvního stupně uzavřel, že tato skutečnost (zda byly důvody pro jeho nařízení dány již od počátku či nikoli) již byla posuzována při rozhodování o samotném návrhu [Jméno žalobce B] na nařízení předběžného opatření, jemuž bylo vyhověno a předběžné opatření bylo pravomocně nařízeno. Odvolací soud dospěl k závěru (jenž je pro soud prvního stupně závazný), že v posuzovaném případě byly dány důvody pro jeho nařízení, tj. že [Jméno žalobce B] (i) osvědčil nárok ve věci samé a (ii) prokázal existenci zatímní úpravy poměrů mezi žalobcem a žalovanými.

Ani v případě třetího důvodu (tj. šikanózní jednání ze strany žalobce) se soud prvního stupně s tvrzeními žalované 1) neztotožnil. Připomenul, že v posuzovaném případě byly dle odvolacího soudu splněny předpoklady pro nařízení předběžného opatření, a shledal-li by odvolací soud, že návrh [Jméno žalobce B] na nařízení předběžného opatření je pouze projevem šikanózního jednání žalobce, promítl by to do svého rozhodnutí, a návrhu žalobce na nařízení předběžného opatření by nebylo vyhověno.

5. Soud prvního stupně proto návrh na zrušení předběžného opatření zamítl, neboť důvody vedoucí k jeho nařízení dosud nepominuly.

6. Proti unesení soudu prvního stupně podala žalovaná 1) odvolání, majíc za to, že soud prvního stupně pochybil v oblasti skutkových závěrů, jakož i v právním hodnocení věci. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a předběžné opatření zrušil.

7. Odvolatelka namítá, že návrh na vydání předběžného opatření dlužník podal dne 25. září 2017 s neprokázanou hypotézou, že žalovaní činí kroky k utlumení činnosti žalované 1). Soud prvního stupně nevzal v úvahu, že o doby podání návrhu na vydání předběžného opatření uplynulo několik let a neexistují žádné prokazatelné indicie nasvědčující útlumu činnosti žalované 1). Naopak, výroční zpráva žalované 1) k 31. prosinci 2019 potvrzuje expanzi podnikatelské činnosti žalované 1), její celkový obrat narostl na více než 13,5 mld. Kč.

8. Odvolatelka poukazuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. března 2020, sp. zn. 73 Cm 2014/2014 (správně sp. zn. 73 Cm 214/2014 – pozn. odvolacího soudu), dle něhož [Jméno žalobce B] není společníkem žalované 1) z důvodu neplatnosti smlouvy o převodu podílu, na základě které měl podíl na žalované 1) nabýt.

9. Odvolatelka soudu prvního stupně vytýká, že nevzal v úvahu, že rozhodnutím valné hromady žalované 1) byl [Jméno žalobce B] ze žalované 1) dne 15. prosince 2015 vyloučen /o jeho vyloučení rozhodovala valná hromada žalované 1) dne 7. prosince 2015 – pozn. odvolacího soudu/; k datu 15. prosince 2015 byl žalobce jakožto společník žalované 1) vymazán z obchodního rejstříku. Odvolatelka uvádí, že na tuto skutečnost žalobce reagoval tak, že v řízení „73 Cm 2018/2014“ (podle kontextu předmětného podání jde patrně o nadepsané řízení vedené pod sp. zn. 73 Cm 218/2014 – pozn. odvolacího soudu), uplatněnil eventuální petit s tím, že se domáhá, pro (očekávaný) případ, že soud jeho žalobu zamítne, aby mu byla vyplacena částka 800 mil. Kč.; pro případ připuštění změny žaloby byla ze strany žalované 1) uplatněna námitka promlčení.

10. Soud prvního stupně taktéž nevzal v úvahu skutečnost, že je ohroženo kladné rozhodnutí o návrhu žalované 1) na složení doplatku jistoty v souvislosti s předběžným opatřením, kdy přes trvající těžkou újmu, kterou nařízené předběžné opatření žalované 1) a jejím společníkům způsobuje, je z důvodu úpadku [Jméno žalobce B] a povoleného oddlužení žalobcem navrhováno osvobození od povinnosti platit soudní poplatky, které se vztahuje i na osvobození od povinnosti složit jistotu. Žalovaná 1) osvědčila, že jí hrozí újma 816 400 000 Kč a je dána důvodná obava, že újma způsobená žalované 1) a jejím společníkům nedůvodným předběžným opatřením nebude nikdy žalobcem nahrazena. Nezohlednil ani to, že již jen z důvodu doby trvání předběžného opatření dochází k prohloubení výrazné nerovnováhy mezi zásahem do práv žalované 1) a domnělou ochranou žalobce, resp. dlužníka. Spory, v nichž [Jméno žalobce B] nepravdivě tvrdí, že je společníkem žalované 1), trvají již osmým rokem, a dosud v nich nebylo pravomocně rozhodnuto. Soudu prvního stupně dále vytýká, že o podaném návrhu na zrušení předběžného opatření rozhodl až po více než dva a půl roce od jeho podání.

11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

12. Podle § 77 odst. 2 o. s. ř. předběžné opatření předseda senátu zruší, jestliže pominou důvody, pro které bylo nařízeno. Předběžné opatření předseda senátu zruší také tehdy, jestliže navrhovatel ve stanovené lhůtě nesložil doplatek jistoty.

13. Odvolací soud pro přehlednost rekapituluje:

- pravomocným usnesením ze dne 1. září 2014, č. j. 73 Cm 218/2014-88, ve znění opravného usnesení ze dne 16. července 2015, č. j. 73 Cm 218/2014-169, soud prvního stupně nařídil předběžné opatření, jímž žalované 1) uložil povinnost umožnit [Jméno žalobce B] řádný výkon práv společníka spojený s 10 % podílem na žalované 1) v rozsahu práva účastnit se a hlasovat na valné hromadě žalované 1) do právní moci rozhodnutí ve věci samé. Návrh na zrušení uvedeného předběžného opatření byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 11. srpna 2017, č. j. 73 Cm 218/2014-321, zamítnut. K odvolání žalované 1) bylo posledně označené rozhodnutí soudu prvního stupně usnesením Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 24. října 2017, č. j. 14 Cmo 329/2017-336, potvrzeno;

- pravomocným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 26. března 2018, č. j. 14 Cmo 426/2017-363 (kterým bylo změněno usnesení soudu prvního stupně ze dne 2. října 2017, č. j. 73 Cm 218/2014-346, jenž návrh na nařízení požadovaného předběžného opatření zamítl), bylo nařízeno předběžné opatření, jímž soud žalované 1) uložil a) povinnost zdržet se dispozice s obchodním závodem či jeho částmi, zejména prodeje, darování, směny, vložení do základního kapitálu obchodní korporace, zatížení, poskytnutí jako příplatku mimo základní kapitál obchodní korporace; b) povinnost zdržet se nad rámec obvyklý běžnému hospodaření dispozic s veškerým hmotným i nehmotným majetkem, zejména finančními prostředky, know-how, ochrannými známkami, a to především formou převodu tohoto majetku, prodeje, darování, vložení do základního kapitálu obchodní korporace, zatížení, poskytnutí jako příplatku mimo základní kapitál obchodní korporace; a dále se jím společnosti [právnická osoba]. zakázal výkon konkurenční činnosti ve vztahu k činnosti žalované 1), tj. výkon činnosti v předmětu podnikání obchod s elektřinou a obchod s plynem (zrušení tohoto předběžného opatření je předmětem daného řízení);

- návrhem došlým soudu prvního stupně dne 4. června 2018 se žalovaná 1), poukazujíc na povinnost vyplývající z výše uvedeného usnesení, domáhala, aby soud uložil [Jméno žalobce B] povinnost složit doplatek jistoty ve výši 161 300 000 Kč, z důvodů v návrhu uvedených. Soud prvního stupně podanému návrhu vyhověl a usnesením ze dne 8. června 2018, č. j. 73 Cm 218/2014-386, uložil [Jméno žalobce B], aby ve lhůtě 3 dnů od doručení usnesení složil na v usnesení specifikovaný účet soudu doplatek jistoty k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením nařízeným usnesením soudu prvního stupně ze dne 2. října 2017, č. j. 73 Cm 218/2014-346, ve znění usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. března 2018, č. j. 14 Cmo 426/2017-363, a to ve výši 161 300 000 Kč s tím, že nebude-li doplatek jistoty ve stanovené lhůtě složen, bude dán důvod ke zrušení nařízeného předběžného opatření. K odvolání dlužníka odvolací soud usnesením ze dne 22. ledna 2019, č. j. 14 Cmo 365/2018-459, napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (výrok I.). Nové rozhodnutí dosud vydáno nebylo;

- usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 5. června 2017, č. j. 14 Cmo 5/2017-304, bylo změněno usnesení soudu prvního stupně ze dne 16. listopadu 2016, č. j. 73 Cm 218/2014-274, kterým soud prvního stupně zamítl další návrh [Jméno žalobce B] na nařízení předběžného opatření. Citovaným usnesením odvolací soud nařídil předběžné opatření, jímž se žalované 2) ukládá povinnost zdržet se zcizení jakoukoliv formou, tj. prodejem, převodem, darováním, směnou, a zatížení, tj. zřízením zástavního práva, věcného břemene, zajišťovacího převodu práva, části stávajícího v obchodním rejstříku zapsaného podílu o velikosti 13128762/263839000 na základním kapitálu žalované 1), jakož i tomuto rozsahu odpovídajícímu výkonu práv společníka, spočívajících v účasti na valných hromadách a hlasování na těchto valných hromadách žalované 1) /výrok I. /; a dále nařídil předběžné opatření, jímž se společnosti [právnická osoba] [Anonymizováno], reg. č. [Anonymizováno], se sídlem [Anonymizováno], ukládá povinnost zdržet se zcizení jakoukoliv formou, tj. prodejem, převodem, darováním, směnou, a zatížení, tj. zřízením zástavního práva, věcného břemene, zajišťovacího převodu práva, části stávajícího v obchodním rejstříku zapsaného podílu o velikosti 13255138/263839000 na základním kapitálu žalované 1), jakož i tomuto rozsahu odpovídajícímu výkonu práv společníka, spočívajících v účasti na valných hromadách a hlasování na těchto valných hromadách žalované 1) /výrok II. /;

- na základě ústavní stížnosti žalované 2) Ústavní soud nálezem ze dne 21. května 2019, sp. zn. II. ÚS 2695/17, rozhodl, že výrokem I. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. června 2017, č. j. 14 Cmo 5/2017-304, bylo porušeno stěžovatelčino ústavně zaručené právo na rovnost účastníků řízení a spravedlivý proces podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod; a uvedený výrok I. usnesení vrchního soudu zrušil. Vrchní soud v Praze následně usnesením ze dne 10. července 2019, č. j. 14 Cmo 5/2017-488, usnesení soudu prvního stupně ze dne 16. listopadu 2016, č. j. 73 Cm 218/2014-274, v rozsahu, jímž bylo rozhodováno o návrhu na nařízení předběžného opatření ve vztahu k žalované 2), znovu změnil tak, že se nařizuje předběžné opatření, jímž se žalované 2) ukládá povinnost zdržet se zcizení jakoukoliv formou, tj. prodejem, převodem, darováním, směnou, a zatížení, tj. zřízením zástavního práva, věcného břemene, zajišťovacího převodu práva, části stávajícího v obchodním rejstříku zapsaného podílu o velikosti 13128762/263839000 na základním kapitálu žalované 1), jakož i tomuto rozsahu odpovídajícímu výkonu práv společníka, spočívajících v účasti na valných hromadách a hlasování na těchto valných hromadách žalované 1);

- usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. prosince 2019, č. j. MSPH 79 INS 22650/2019-A-21, byl zjištěn úpadek dlužníka [Jméno žalobce B] s tím, že bylo povoleno řešení úpadku dlužníka oddlužením, insolvenčním správcem byl jmenován [Jméno žalobce A]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. září 2020, č. j. MSPH 79 INS 22650/2019-B-304, byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs. V soupise majetkové podstaty dlužníka je mj. zapsán jak dlužníkův podíl o velikosti 10 % v žalované 1) jako položka 41, tak vypořádací podíl v souvislosti s vyloučením dlužníka ze žalované 1) jako položka 42;

- žalobce dne 29. března 2019 podal návrh na změnu žaloby s doplněním o eventuální petit, aby pro případ, že bude žaloba zamítnuta z důvodu, že po podání společnosti byl ze žalované 1) vyloučen, soud rozhodl o nároku na zaplacení vypořádacího podílu ve výši 800 000 000 Kč. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 13. října 2022, č. j. 73 Cm 218/2014-775, nebyla změna žaloby připuštěna;

- usnesením ze dne 31. října 2022, č. j. 73 Cm 218/2014-804, soud prvního stupně (na základě návrhu žalobce ze dne 11. listopadu 2016) připustil přistoupení dalšího účastníka - společnosti [právnická osoba] - do řízení na straně žalované. Z obsahu spisu se podává, že předmětné usnesení však dosud nebylo uvedené společnosti doručeno;

- 27. prosince 2021 žalobce podal další návrh na změnu žaloby, včetně návrhu na přistoupení dalších účastníků do řízení na straně žalované 1). Soud prvního stupně usnesením ze dne 31. října 2022, č. j. 73 Cm 218/2014-788, nepřipustil změnu žaloby, spočívající v rozšíření předmětu řízení o další žalobní nárok ve znění: „[Jméno advokáta B], nar. [Datum narození advokáta B], bytem [adresa], [Jméno advokáta C] nar. [Datum narození advokáta C], bytem [adresa], [tituly před jménem] [Anonymizováno] nar. [Anonymizováno], bytem [Anonymizováno], [adresa], společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka č. 311620, a [adresa], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa] jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalobci částku 1.000.000.000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% p. a. z této částky od 25. 12. 2021 do zaplacení.“ a zároveň nepřipustil přistoupení dalších účastníků – „1) [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bytem [Anonymizováno], [adresa], 2) společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa], 3) [adresa], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa]“, na straně žalovaných. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. března 2023, sp. zn. 14 Cmo 25/2023, odvolání žalobce proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně se odmítl a ve výroku II. usnesení soudu prvního stupně potvrdil;

- na valné hromadě dne 18. června 2015 došlo ke zvýšení základního kapitálu žalované 1) nepeněžitým vkladem žalované 2) ve výši 39 000 Kč; dlužník napadl neplatnost tohoto usnesení valné hromady (řízení je vedenou soudem prvního stupně pod sp. zn. 73 Cm 311/2015);

- na valné hromadě konané dne 21. srpna 2015 došlo ke zvýšení základního kapitálu žalované 1) o částku 263 400 000 Kč peněžitými vklady společníků; dlužník napadl neplatnost tohoto usnesení valné hromady (řízení je vedeno u soudu prvního stupně pod sp. zn. 73 Cm 348/2015;

- na valné hromadě konané dne 7. prosince 2015 došlo k vyloučení [Jméno žalobce B] ze žalované 1) pro nesplnění vkladové povinnosti; [Jméno žalobce B] napadl platnost tohoto usnesení valné hromady (řízení je vedeno u soudu prvního stupně pod sp. zn. 73 Cm 15/2016);

- na valné hromadě konané dne 27. června 2016 bylo rozhodnuto o přechodu uvolněného podílu.

14. V této souvislosti odvolací dodává, že označená řízení, kde je napadána platnost usnesení přijatých na valných hromadách, nejsou dosud skončena. Přičemž je třeba uvést, že odvolacímu soudu je z úřední činnosti známo, že mezi účastníky v různém postavení je vedena řada dalších soudních sporů. Nutno zdůraznit, že o žalobě podané dne 15. července 2014, kterou se žalovaný 4) v postavení žalobce domáhá určení, že [Jméno advokáta B] je společníkem žalované 1) s podílem o velikosti 10 %, bylo již pravomocně rozhodnuto. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 19. května 2022, č. j. 7 Cmo 229/2020-1784, změnil rozsudek soudu prvního stupně ze dne 3. března 2020, č. j. 73 Cm 214/2014-589 (kterým soud prvního stupně podané žalobě vyhověl) a zamítl žalobu na určení, že žalovaná [Jméno advokáta B] je vlastníkem části podílu v žalované společnosti [právnická osoba] o velikosti 10 % odpovídající ke dni 12. března 2014 vkladu 40 000 Kč, který byl předmětem smlouvy o převodu podílu ze dne 12. března 2014 uzavřené s [Jméno žalobce B], a rozhodl o nákladech řízení.

15. Odvolací soud opakovaně připomíná, že institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy účastníků, ale aby zatímně do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy účastníků vyřešeny pravomocným rozhodnutím soudu, poměry upravil. Předběžným opatřením není prejudikován výsledek sporu. Zajištuje však, aby konečné rozhodnutí mohlo mít pro účastníka vůbec nějaký reálný význam (srov. nález Ústavního soudu ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01, dostupného veřejnosti na stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz.).

16. Ke zrušení nařízeného předběžného opatření usnesením soudu může dojít tehdy, jestliže pominou důvody, pro které bylo předběžné opatření nařízeno, což může být například z toho důvodu, že předběžné opatření splnilo svůj účel a další jeho trvání do doby rozhodnutí ve věci samé není pro ochranu práv navrhovatele potřebné, nebo jestliže se po nařízení předběžného opatření změnily okolnosti, z nichž soud při nařízení předběžného opatření vycházel a které byly pro nařízení předběžného opatření podstatné (srov. Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Šínová, R. a kol: Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 252-253 s.).

17. Odvolatelce v daném případě přisvědčit nelze. V době nařízení předběžného opatření soud velmi důsledně a pečlivě (se znalostí vyhrocených vztahů mezi účastníky), vycházeje ze všech souvislostí s těmito souvisejícími, zkoumal, zda jsou splněny oba předpoklady pro nařízení předběžného opatření v žalobcem požadovaném rozsahu. Své úvahy a závěry pak promítl do odůvodnění rozhodnutí, jímž bylo předběžné opatření nařízeno.

18. Jednak konstatoval, že mezi účastníky řízení není spor o uzavření smlouvy o převodu části obchodního podílu uzavřené dne 12. března 2014 mezi [Jméno žalobce B] a žalovanou 3), že jejímu uzavření předcházel souhlas valné hromady žalované 1) s převodem obchodního podílu žalované 3) o velikosti 10 % z celku odpovídající vkladu do základního kapitálu žalované 1) v částce 40 000 Kč na [Jméno žalobce B], který osvědčil základní skutečnosti odůvodňující samotný nárok, jakož i že v době podání žaloby byl společníkem žalované 1), majícím bezpochyby právo se na chodu žalované 1) podílet. Podstatu naléhavého právního zájmu v rámci žalobního požadavku podle § 80 písm. c) o. s. ř. v daném řízení shledal v tom, že [Jméno žalobce B] je jako společníkovi bráněno ve výkonu jeho práv spojených s jeho obchodním podílem, tudíž je osvědčena jeho aktivní věcná legitimace k podání předmětné žaloby. Spornou zůstala otázka platnosti smlouvy o převodu podílu a příp. odstoupení od smlouvy, přičemž posouzení uvedené otázky má povahu předběžné otázky ve vztahu k tomuto určení. Odvolací soud uzavřel, že [Jméno žalobce B] osvědčil důvody pro nařízení předběžného opatření, prokázal nutnost zatímní úpravy poměrů účastníků řízení, neboť žalovaní jej jako společníka neuznávají; je zřejmé, že základní práva garantovaná zákonem a ústavním pořádkem ČR podílet se na chodu žalované 1) jsou porušována a minimalizována, a to zejména v situaci, kdy nelze očekávat v brzké době meritorní rozhodnutí v jakémkoliv řízení vedeném mezi týmiž účastníky v různých procesních postaveních a kdy právě poskytováním času žalovaným a společnosti je vytvářen prostor pro uskutečnění nevratných kroků, byť v latentní podobě, které ve svém konečném důsledku mohou [Jméno žalobce B] poškodit a způsobit mu nemalou újmu, když bylo osvědčeno, že ze strany žalovaných jsou činěny takové účelové kroky, které by mohly v budoucnu ztížit jeho postavení, vytvořit nevratný právní stav.

19. Odvolací soud nahlédnutím do elektronické databáze obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]. zjistil, že rozhodnutím jediného akcionáře /žalované 1)/ v působnosti valné hromady ze dne 22. března 2022 byla tato společnost zrušena s likvidací s účinnosti k 1. dubnu 2022. Společnost byla z obchodního rejstříku vymazána dne 23. ledna 2023, právním důvodem jejího výmazu bylo ukončení likvidace.

20. Odvolací soud má shodně se soudem prvního stupně za to, že důvody pro trvání nařízeného předběžného opatření, nepominuly. V poměrech projednávané věci je zcela na místě, aby předběžné opatření nadále trvalo, přihlížeje i k mnohaletým sporům mezi jednotlivými účastníky, jež nebyly dosud vyřešeny. Smyslem předběžného opatření je zabránit nevratným či těžko odčinitelným krokům, tak aby konečné rozhodnutí mohlo mít pro účastníka vůbec nějaký reálný význam, když v daném případě je zřejmé, že snaha žalovaných sporná práva [Jméno žalobce B] jako společníka žalované 1) eliminovat nepominula. Samotný chod společnosti předběžné opatření nijak významně neovlivňuje. Nelze mít ani za to, že nařízené předběžné opatření je projevem šikanózního jednání a postoje žalobce vůči žalovaným. Z obsahu spisu se podává, že nejen žalobce činí kroky, které mu procesní předpisy umožňují, ale i samotní žalovaní podávají různé procesní návrhy, jimiž se musí soud zabývat. Nutno dodat, že mají-li (obecně) účastníci za to, že délka řízení před soudem prvního stupně je nepřiměřeně dlouhá, resp. že soud se dopouští průtahů, měli (a mají) mj. možnost podat návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), popř. postupovat dalšími způsoby, které jim právní přepisy umožňují.

21. Ani skutečnost, že [Jméno žalobce B] hlasoval na valné hromadě žalované v roce 2017 pro přijetí předložené účetní závěrky ke schválení, ani skutečnost, že žalovaná 1) vykazuje růst ve všech hlavních obchodních a ekonomických parametrech činnosti, není pro posouzení návrhu na zrušení předběžného opatření relevantní, když nadto veškerá řízení mezi účastníky vedená, nasvědčují opaku. Pokud jde o případný důvod pro zrušení předběžného opatření spočívající v nesložení doplatku jistoty žalobcem, pak odvolatelka zcela pomíjí, že o jejím návrhu na složení doplatku jistoty nebylo soudem prvního stupně dosud rozhodnuto, jak bylo uvedeno v rekapitulaci skutečností vyplývajících z předloženého spisu. Předmětem posouzení důvodnosti tohoto návrhu pak bude i otázka tvrzené těžké újmy, kterou má předběžné opatření žalované 1) způsobovat (tak jak bylo soudu prvního stupně uloženo již zmiňovaným zrušovacím usnesením odvolacího soudu ze dne 22. ledna 2019, č. j. 14 Cmo 365/2018- 459).

22. Další otázky nastíněné odvolatelkou nelze řešit v rámci řízení o nařízení předběžného opatření, resp. při přezkoumávání skutečností, zda důvody pro existenci nařízeného předběžného opatření nadále trvají. Pro předběžné opatření je podstatné, že byl nárok ve věci samé osvědčen (tak jako je tomu v daném případě), a teprve až v rámci řízení ve věci samé je prováděno dokazování, kterým důvodnost či nedůvodnost tvrzení účastníků bude prokázána. Je však třeba dodat, že v řízení vedeném soudem prvního stupně pod sp. zn. 73 Cm 214/2014 byly již pravomocně vyřešeny klíčové otázky, prolínající se mnoha řízeními vedenými účastníky daného řízení, zejména pokud jde o spornou otázku platnosti smlouvy o převodu podílu uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou 3). Předmětná řízení, v nichž jde v podstatě o totožný okruh námitek, jsou tak spolu provázaná, a vyřešení primární sporné otázky tak zásadním způsobem může přispět k jejich ukončení. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací v rozsudku ze dne 19. května 2020, č. j. 7 Cmo 229/2020-1784, kterým změnil rozsudek soudu prvního stupně ze dne 3. března 2020, č. j. 73 Cm 214/2014-589 (na který odvolatelka poukazovala), a rozhodl tak, že zamítl žalobu na určení, že žalovaná 3) [Jméno advokáta B] je vlastníkem podílu o velikosti 10 % odpovídající k 12. březnu 2014 vkladu 40 000 Kč v žalované 1), který je předmětem smlouvy o převodu podílu ze dne 12. března 2014 uzavřené se žalobcem. Ve zmíněném řízení tak dal odvolací soud žalobci za pravdu, mj. pokud jde o platnost sporné smlouvy o převodu podílu, a vyřešil i další mezi účastníky sporné otázky. Odvolací soud v podrobnostech na závěry prezentované v rozsudku odvolacího soudu ze dne 19. května 2022, sp. zn. 7 Cmo 229/2020, které je účastníkům nadepsaného řízení známo, neb byli účastníky i tohoto řízení, byť v odlišném procesním postavení, odkazuje. Zmiňované rozhodnutí odvolacího soudu pak může být vodítkem pro vyřešení obdobných otázek, jež jsou podstatnými i v daném řízení.

23. V nadepsaném řízení je samozřejmé, že se soud prvního stupně bude muset vypořádat se všemi námitkami vznesenými účastníky řízení, zejména pak pokud jde o skutečnosti týkající se vyloučení [Jméno žalobce B] ze žalované 1) pro nesplnění vkladové povinnosti na základě usnesení valné hromady dne 7. prosince 2015, jakož i vyřešit další otázky s tímto související. Nabízí se tyto skutečnosti vyřešit jako předběžnou otázku s tím, že je však třeba mít na paměti, že platí zásada, pokud jde o posuzování platnosti usnesení valné hromady, že nebyla-li platnost usnesení valné hromady, vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné; popř. vyčkat konečného rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. 73 Cm 15/2016, v němž bude posuzována otázka platnosti valné hromady, která o vyloučení [Jméno žalobce B] ze žalované 1) rozhodla.

24. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud uzavírá, že soud prvního stupně nepochybil, pakliže návrh na zrušení předběžného opatření zamítl. Předběžné opatření bylo nařízeno zejména pro nerespektování [Jméno žalobce B] jako společníka žalované 1). Na danou věc je třeba nadále nahlížet uceleně, ve všech jejích vzájemných souvislostech, kdy s ohledem na obsah spisu a postoje účastníků řízení je zřejmé, že mezi zúčastněnými osobami panují protichůdné vztahy, a ani výše zmiňované rozhodnutí odvolacího soudu sp. zn. 7 Cmo 229/2020 na dané situaci ničeho nezměnilo, k žádnému zásadnímu obratu v postojích účastníků řízení nedošlo. Tudíž je namístě ponechat předběžné opatření, jehož zrušení se odvolatelka domáhá, v platnosti; další jeho trvání do doby rozhodnutí ve věci samé je s ohledem na poměry projednávané věci pro ochranu práv [Jméno žalobce B] potřebné.

25. Zbývá již jen připomenout, že pokud jde o společnost [právnická osoba]., tato v době rozhodování soudu prvního stupně existovala. V době rozhodování odvolacím soudem nastala odlišná situace. Jak bylo výše uvedeno, je zřejmé, že společnost po ukončené likvidaci zanikla a byla dne 23. ledna 2023 vymazána z obchodního rejstříku. Vůči této společnosti je tedy nařízené předběžné opatření v současné době obsolentní, neboť subjekt vůči němuž směřovalo, již neexistuje.

26. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

27. O náhradě nákladů předběžného opatření včetně nákladů odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v souvislosti s rozhodnutím ve věci samé (§ 145 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.).