o nařízení předběžného opatření v řízení o určení společníka, k odvolání 1., 2., 3. a 5. žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2024, č. j. 73 Cm 218/2014-1058,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl o nařízení předběžného opatření, jímž uložil:

žalované 1) povinnost zdržet se veškerých jednání směřujících k realizaci přeměny [Jméno žalované A]. dle projektu rozdělení formou odštěpení sloučením ze dne 21. 5. 2024, jak byl založen dne 27. 5. 2024 do sbírky listin vedené Městským soudem v Praze pod C 115621 (dále též jen „BEE“, „projekt“ a ,,přeměna“), zejména je povinna se zdržet: a) svolání valné hromady BEE, která bude mít na programu rozhodování o schválení přeměny, nebo b) zaslání návrhu rozhodnutí o schválení přeměny v rámci rozhodování mimo valnou hromadu BEE jejím společníkům, c) projednání bodu programu valné hromady BEE, kterým bude rozhodnutí o schválení přeměny, nebo d) zaslání oznámení o přijetí rozhodnutí mimo valnou hromadu BEE jejím společníkům, jehož předmětem bude rozhodnutí o schválení přeměny, e) podání návrhu na zápis přeměny do obchodního rejstříku (výrok I).

Každé z žalovaných 2), 3) a 5) povinnost zdržet se veškerých jednání, kterými by vykonávaly práva spojená s podílem v BEE tak, aby valná hromada BEE nebo společníci rozhodnutím mimo valnou hromadu BEE rozhodli o schválení přeměny, zejména povinnost zdržet se hlasování na valné hromadě BEE pro návrh na schválení přeměny, a zaslání souhlasu společníka s návrhem rozhodnutí o schválení přeměny v rámci přijímání rozhodnutí mimo valnou hromadu BEE (výroky II., III. a IV.).

2. Soud prvního stupně v odůvodnění usnesení připomíná, že žalobou doručenou soudu dne 23. 7. 2014 se žalobce domáhá určení, že je 10% společníkem BEE.

3. Dále soud prvního stupně argumentuje tím, že návrhem na nařízení předmětného předběžného opatření ze dne 4. 6. 2024 má být podle žalobce zamezeno jednáním žalovaných 1), 2), 3), 5) (jak jsou specifikována ve výrocích I. až IV.), která směřují k realizaci projektu přeměny. Dne 27. 5. 2024 byl do sbírky listin obchodního rejstříku u BEE založen projekt přeměny, spočívající v rozdělení BEE formou odštěpení sloučením. Odštěpená část jmění BEE má být sloučena do společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen „LS“). Rozhodným dnem přeměny byl stanoven 1. 7. 2024. Podle žalobce je účelem přeměny převést na LS zejména tzv. zákaznický kmen BEE, čímž by z BEE byla vyvedena poslední hodnotná aktiva a související dokumentace. Pokud by k přeměně došlo, byl by to proces zcela nevratný, jak vyplývá např. z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3068/2013. Hodnota BEE i podílu žalobce v ní by byla v důsledku přeměny významně snížena. Proto je podle žalobce třeba navrženým způsobem zatímně upravit poměry účastníků řízení. Kroky vedoucími k uskutečnění projektu přeměny žalovaní porušují některá z předběžných opatření, která již ve věci byla nařízena.

4. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že jsou naplněny předpoklady pro nařízení navrženého předběžného opatření dle § 102 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

5. V projektu je rozdělení BEE odůvodněno snížením provozních nákladů, a to zejména na IT a právní služby, spojených s původní klientskou základnou BEE. Na LS má přejít specifikovaný kancelářský majetek (část B projektu přeměny), jehož hodnota nemá přesahovat 400 000 Kč, ale zejména jsou součástí odštěpované části jmění BEE závazkové vztahy vyplývající nebo související se smlouvami o dodávkách elektřiny nebo plynu bývalým zákazníkům BEE. Jejich výčet je uveden v příloze č. 1, jde o velmi rozsáhlý seznam na více než 5 800 stránkách drobného písma.

6. Soud prvního stupně rekapituluje, že pravomocným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 3. 2018, č. j. 14 Cmo 426/2017–363, bylo nařízeno předběžné opatření, jímž byla BEE uložena: „a) povinnost zdržet se dispozice s obchodním závodem či jeho částmi, zejména prodeje, darování, směny, vložení do základního kapitálu obchodní korporace, zatížení, poskytnutí jako příplatku mimo základní kapitál obchodní korporace; b) povinnost zdržet se nad rámec obvyklý běžnému hospodaření dispozic s veškerým hmotným i nehmotným majetkem, zejména finančními prostředky, know-how, ochrannými známkami, a to především formou převodu tohoto majetku, prodeje, darování, vložení do základního kapitálu obchodní korporace, zatížení, poskytnutí jako příplatku mimo základní kapitál obchodní korporace; a dále se jím společnosti [právnická osoba]. zakazuje výkon konkurenční činnosti ve vztahu k činnosti společnosti [Jméno žalované A]., tj. výkon činnosti v předmětu podnikání obchod s elektřinou a obchod s plynem“. Dále, že usnesením téhož soudu ze dne 5. 6. 2017, č. j. 14 Cmo 5/2017-304, bylo nařízeno předběžné opatření, jímž se 5. žalované ukládá povinnost zdržet se „zcizení jakoukoliv formou, tj. prodejem, převodem, darováním, směnou, a zatížení, tj. zřízením zástavního práva, věcného břemene, zajišťovacího převodu práva, části stávajícího v obchodním rejstříku zapsaného podílu o velikosti 13255138/263839000 na základním kapitálu [Jméno žalované A]., jakož i tomuto rozsahu odpovídajícímu výkonu práv společníka, spočívajících v účasti na valných hromadách a hlasování na těchto valných hromadách společnosti [Jméno žalované A].“. Že identické předběžné opatření bylo nařízeno vůči 2. žalované usnesením téhož soudu ze dne 10. 7. 2019, č. j. 14 Cmo 5/2017-488, a že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2014, č. j. 73 Cm 218/2014-88, bylo BEE uloženo, aby umožnila „[Jméno žalobce B], nar. [Datum narození žalobce B], bytem [adresa], PSČ [adresa] řádný výkon práv společníka spojený s 10% podílem na společnosti [Jméno žalované A]. v rozsahu práva účastnit se a hlasovat na valných hromadách společnosti [Jméno žalované A]. a to do právní moci rozhodnutí ve věci samé“.

7. Žalobce podle soudu prvního stupně osvědčil záměr BEE realizovat projekt přeměny, podle něhož má významná část majetku BEE přejít na LS, a to jak závazkové vztahy, tak i odpovídající dokumentace. Prezentované úspory nákladů v IT a právních službách nejsou v projektu specifikovány. L. S. by měla být dceřinou společností BEE, ale obecně nelze vyloučit dispozici s ní, takže v důsledku by došlo k vyvedení majetku z BEE a realizovanou přeměnu by nebylo možné vrátit zpět. Vůči žalovaným již byla nařízena výše zmíněná předběžná opatření, směřující zejména k umožnění žalobci vykonávat práva společníka BEE a zamezení dispozic s obchodním závodem BEE či jeho částmi a veškerým hmotným i nehmotným majetkem BEE nad rámec běžného hospodaření. Přeměna směřuje k významné dispozici s majetkem BEE, ovšem je nesprávně prezentována jako dispozice s majetkem BEE v rámci běžného hospodaření, která není převodem závodu nebo jeho částí.

8. Podle soudu prvního stupně je dána potřeba navrženým způsobem zatímně upravit poměry účastníků, neboť v důsledku realizace projektu přeměny by mohlo dojít k nevratnému poškození práv žalobce natolik, že by pro něj konečné rozhodnutí v tomto sporu nemuselo mít reálný význam. Podle čl. III, bodu 4. 2 písm. c) projektu je základní kapitál BEE rozdělen na 3 základní podíly. Žalované 2), 3) se mají účastnit přeměny jako společníci BEE. Žalovaná 5) je jako společník BEE zapsána v obchodním rejstříku. Proto bylo předběžné opatření nařízeno i vůči žalovaným 2), 3) a 5). Vůči žalovanému 4) návrh nesměřoval.

9. Proti usnesení soudu prvního stupně podaly žalované 1), 2), 3) a 5) odvolání. Žalované 1), 2) a 5) navrhují, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že návrh zamítne. Žalovaná 3) navrhuje jeho změnu na odmítnutí návrhu, jinak aby odvolací soud „předběžné opatření zamítl“ či „předběžné opatření zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení“.

10. Odvolatelky shodně poukazují na ukončení hlavní podnikatelské činnosti BEE, tj. obchodu s elektřinou a plynem, v říjnu 2021. BEE přestala být subjektem zúčtování ve smyslu § 2 odst. 2 písm. a) bodu 12 a § 2 odst. 2 písm. b) bodu 18 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Zákazníci se dostali do režimu dodavatelů poslední instance na dobu nejvýše 6 měsíců ve smyslu § 12a odst. 7 téhož zákona. Do 6 měsíců proto museli najít nového dodavatele a uzavřít s ním novou dodávkovou smlouvu. Tito zákazníci jsou pro BEE v zásadě nevratní a bezcenní. Bývalí zákazníci nikdy nevyslovili souhlasy dle § 96 odst. 1 zákona č. 127/2005, o elektronických komunikacích. Bez jejich souhlasu by je případná třetí osoba, jako nabyvatel osobních údajů, nemohla sama aktivně kontaktovat. Bez takového souhlasu jsou tyto údaje v zásadě nepřevoditelné, a proto bezcenné. Pro BEE mají dodávkové smlouvy jen evidenční charakter s povinností je archivovat, s tím jsou spojené náklady. Povinnosti BEE k dodávkám elektřiny a plynu se staly nemožné a neproveditelné, čímž její obchodní závod zanikl. BEE si však ponechala některé zaměstnance a dnes vykonává jinou podnikatelskou činnost sestávající zejména ze správy vlastního majetku. I kdyby BEE obchodní závod měla, došlo tím k jeho změně tak, že neaktivní dodávkové smlouvy přestaly být jeho součástí, neboť negenerují žádný zisk, ani jinak neslouží zachování jeho provozu (§ 502 in fine zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku /dále jen „o. z.“/). Zaniklé dodávkové smlouvy představují pouze existující nebo potenciální závazky/pasiva, protože jsou s nimi spojeny náklady na právní služby, správu, archivaci a administrativu a potencionální dluhy vůči bývalým zákazníkům, které sice zatím nebyly uplatněny, ale do doby jejich případného promlčení je nutné strpět náklady na jejich správu, aby bylo možné se nárokům účinně bránit zejména v případě hromadných žalob. Tyto služby pro BEE nyní zajišťuje 5 dceřiných společností, každá má vlastní zaměstnance, administrativní zázemí, vlastní IT systém, call centrum, atd. Tyto společnosti by po přeměně mohly vstoupit do likvidace, což by vedlo k významné optimalizaci nákladů celé skupiny. V návrhu žalobce dovozuje, že zákaznická základna je nejpodstatnějším aktivem BEE, v předchozích podáních však tvrdil, že zákaznická hodnota BEE má v zásadě nulovou hodnotu. S ohledem na rozpornost tvrzení žalobce je dán důvod pro „odmítnutí předběžného opatření pro jeho neurčitost.“ Navíc přeměnou není nakládáno s majetkem BEE nad rámec běžného hospodaření, ani s jejím obchodním závodem či jeho částí. Skutečnost, že odštěpovaná část jmění, resp. zákaznická základna, netvoří významnou část majetku BEE, vyplývá i z vyjádření znalce [právnická osoba] ke stanovení hodnoty odštěpovaného jmění. Naopak lze dovodit, že přeměna naplňuje preventivní opatření za účelem zachování majetku BEE. Odštěpovaná část jmění netvoří obchodní závod ani není součástí jiného obchodního závodu. Žalobci v důsledku přeměny nemůže vzniknout žádná škoda, tento závěr soud prvního stupně žádným způsobem nerozvádí, v tomto směru je napadené usnesení nepřezkoumatelné. Přeměna není v rozporu s dosud nařízenými předběžnými opatřeními. Žalobce neosvědčil skutečnosti významné pro vyhovění návrhu.

11. Žalobce navrhl potvrzení napadeného usnesení.

12. Žalobce poukazuje na společný účel dosud nařízených předběžných opatření, jímž je zabránit ve struktuře, majetku a dalších složkách BEE takovým změnám, jež by nyní nebo v budoucnu mohly poškodit nebo eliminovat práva žalobce či poškodit hodnotu a/nebo kvalitu podílu v BEE. Proto jsou žalovaní povinni respektovat žalobce jako společníka a uchovat hodnotu a kvalitu jeho podílu i BEE, zabránit vyprázdnění podílu. Žalovaní překrucují hodnotu a význam odštěpované části jmění, přitom jsou si dobře vědomi toho, že přeměna porušuje dosavadní předběžná opatření. Jde o dispozici s kompletními závazkovými vztahy BEE z její dosavadní podnikatelské činnosti, o její kompletní transakční historii, kompletní dokumentaci BEE k výši a povaze akvizičních nákladů, které byly vynaloženy v souvislosti se získáváním zákazníků BEE, k nákupům příslušných komodit na burzách - jaký objem byl dodán zákazníkům, popř. kam zmizely nakoupené zásoby či opce na nákup energií, které nebyly využity pro zákaznickou základnu, dokumentace k „náboru“ každého zákazníka, k dodávkám komodit každému z nich včetně závěrečného vypořádání vzájemných nároků. Žalovaní se tak snaží odklidit dokumentaci o stavu hospodaření a jmění BEE, kterou před žalobcem dlouhodobě tají a která prokazuje mj. i to, jak „hospodařili“ s jeho podílem, na který mu vznikl nárok již v roce 2013. To se týká i jeho škodních nároků, jestliže je stále společníkem a jeho podíl byl znehodnocen, či případných nároků z titulu vypořádacího podílu. Žalovaným jde o odklizení nejen aktiv, ale i kompletní dokumentace zachycující „od A do Z“ vývoj a stav hospodaření a jmění BEE a/nebo souvisejících entit. Hodnota zákaznické základny je pojem multidimenzionální a zahrnuje složku ekonomickou, obchodní a další. Žalovaní „zjevně hazardérskou obchodní politikou“ - bez souhlasu žalobce a k jeho újmě - vyvolali odchod části zákazníků a následně ukončili předchozí obchodní činnost BEE. Zákazníci již nepřináší BEE zisk, v tomto směru je hodnota zákaznické struktury nulová. Ve všech ostatních oblastech je odštěpovaná část jmění zcela klíčovou hodnotou - ekonomickou, obchodní i důkazní. Žalovaní usilují o odliv klíčových dokumentů, které jsou rozhodujícími důkazními prostředky nejen pro nároky žalobce, nýbrž především pro jejich budoucí vymahatelnost. Nesporná je i budoucí hodnota zákaznické základny, jde totiž o velmi dobře obchodovatelné aktivum, které může účelně posloužit jinému subjektu, který působí na relevantním trhu týchž či obdobných komodit. Nicméně posouzení hodnoty a významu odštěpovaného jmění pro nařízení řešeného předběžného opatření není otázkou znaleckou, ale právní. Přeměna popírá společnická práva žalobce, mění ve svém důsledku kvalitu a hodnotu jeho podílu a znemožňuje vymožení jeho nároků. A společníkem nástupnické společnosti LS se žalobce bez dalšího stát nemůže. Žalovaní přes veškerou snahu dosud nedosáhli zrušení nařízených předběžných opatření, pročež se rozhodli je svévolně porušovat.

13. Žalovanými deklarovaný účel přeměny podle žalobce neodpovídá realitě. Prezentovaná optimalizace nákladů je zjevný nonsens. Žalovaní náklady na odštěpovanou část jmění žádným způsobem nespecifikují a nedokládají. Nicméně má-li LS zůstat ve skupině, zůstanou ve skupině i tyto náklady. Ledaže by se BEE nástupnické společnosti po přeměně „zbavila“. Je zřejmé, že skutečný záměr přeměny je jiný a nepoctivý. Vše nasvědčuje tomu, že cílem je nevratný odliv dokumentace na úkor práv žalobce a třetích osob. Po 10 letech sporu nelze připustit jakoukoliv změnu ve struktuře aktiv BEE, natož odliv klíčové dokumentace. Napadené usnesení je věcně správné, přesvědčivé a přezkoumatelné.

14. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných 1), 2), 3) a 5) nejsou důvodná.

15. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

16. Podle § 102 odst. 3 o. s. ř. ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

17. Podle § 75c odst. 1 o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

18. Podle § 76 odst. 1 písm. d) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy.

19. Odvolací soud znovu připomíná, že pro nařízení předběžného opatření musí být v souladu s citovaným § 75c odst. 1 o. s. ř. zákona současně splněny dva základní předpoklady - jeho navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen) a zároveň osvědčit základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok. Institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy mezi účastníky. Předběžným opatřením není prejudikován konečný výsledek sporu ve věci samé, zajišťuje však, aby konečné rozhodnutí mohlo mít pro účastníka vůbec nějaký reálný význam. Smyslem předběžného opatření je zabránit nevratným či těžko odčinitelným krokům. V podrobnostech k účelu předběžného opatření a předpokladům pro jeho nařízení odvolací soud odkazuje např. na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01, dostupného veřejnosti na stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz.

20. Je třeba mít na zřeteli, že pro účely předběžného opatření nemusí být nárok ve věci prokázán nepochybně, postačuje, aby byl osvědčen natolik, že se s ohledem na okolnosti případu jeví alespoň pravděpodobným. Zákon nepředpokládá, že soud bude při rozhodování o předběžném opatření provádět dokazování, převládá zde totiž požadavek rychlosti řízení nad úplným prokázáním uplatněného nároku (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2001, sp. zn. 20 Cdo 134/99, uveřejněného pod číslem 58/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupného na www.nsoud.cz).

21. V poměrech projednávané věci má odvolací soud shodně se soudem prvního stupně žalobou uplatněný nárok za osvědčený. Z toho odvolací soud v nadepsaném řízení konstantně vychází. K tomu odvolací soud pro stručnost odkazuje na příslušnou část argumentace v odůvodnění již zmíněných usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 4. 2016, č. j. 14 Cmo 175/2015-154, ze dne 5. 6. 2017, č. j. 14 Cmo 5/2017-304, ze dne 26. 3. 2018, č. j. 14 Cmo 426/2017-363 a ze dne 10. 7. 2019, č. j. 14 Cmo 5/2017-488. Z předloženého spisu se nepodávají žádné další skutečnosti, které by vedly k závěru opačnému.

22. Správný je též závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobce prokázal potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení. Tato potřeba bezprostředně vyplývá z výše popsaných a žalobcem doložených konkrétních právních jednání směřujících k realizaci projektu přeměny. Přitom odvolací soud přisvědčuje soudu prvního stupně, že přeměna, jak je popsána výše, by zásadním způsobem zasáhla do struktury obchodního závodu BEE. Zmíněná odštěpovaná část jmění BEE je podle odvolacího soudu zásadní součástí závodu BEE ve smyslu § 502 o. z. Už jen z argumentace odvolatelek vyplývá, že právě jí se týká značná část provozní činnosti BEE i jejích výdajů. Jde o statisíce závazkových vztahů s možnými nároky vyplývajícími z jejich vypořádání či s odpovědnostními nároky. Tvrzená skutečnost, že jde o bývalé zákazníky, že správa těchto závazků je organizačně i ekonomicky náročná a že negeneruje zisk, na shora uvedeném závěru nic nemění. Přeměna znamená zásadní zásah do struktury obchodního závodu BEE a současně představuje dispozici s nehmotným majetkem BEE mimo rámec jejího běžného hospodaření. Žalobci lze přisvědčit též co do klíčového významu příslušné databáze a dokladů BEE pro posouzení jeho nároku ve věci samé. Přeměna porušuje výše citované předběžné opatření nařízené usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 3. 2018, č. j. 14 Cmo 426/2017–363, a to přinejmenším co do povinnosti BEE zdržet se dispozic s veškerým hmotným i nehmotným majetkem nad rámec obvyklý běžnému hospodaření […]. Nyní řešeným předběžným opatřením je s ohledem na přeměnu takto již vyslovená povinnost BEE dle § 76 odst. 1 písm. d) o. s. ř. blíže konkretizována a s přihlédnutím k § 21 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., zákona o přeměnách společností a družstev, rozšířena na žalované 2), 3) a 5), jakožto společníky BEE. Předběžné opatření je způsobilé dosáhnout sledovaného účelu, tj. dočasně zabránit zásadnímu zásahu do struktury obchodního závodu BEE, zabránit zamýšlené dispozici s hmotným i nehmotným majetkem BEE nad rámec jejího běžného hospodaření. Přičemž žalobce nemá k dispozici jiné prostředky, jak zmíněného účelu dosáhnout. Naproti tomu jen obecné úvahy odvolatelek o úsporách nákladů na správu příslušné části jmění BEE jsou nepřesvědčivé. Příhodný je poukaz žalobce na to, že i v případě realizace přeměny zůstanou tyto náklady v rámci skupiny BEE, jak je tomu již nyní. Podle odvolacího soudu nařízené předběžné opatření není neproporcionální.

23. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).