o návrhu na nařízení předběžného opatření, k odvolání účastníků 1/ a 2/ proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. července 2021, č. j. 2 Nc 1278/2021-14,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením uložil účastníkům 1/a 2/, a to každému z nich, povinnost zdržet se jakýchkoli právních dispozic s 50% podílem na společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „společnost“), včetně převodu podílu či jeho části, darování podílu či jeho části, vkladu podílu či jeho části do základního kapitálu obchodní korporace, zřízení zástavního práva k podílu či jeho části nebo jiného zatížení podílu či jeho části (výroky I. a II.), současně jim uložil povinnost zdržet se výkonu práv společníka společnosti, výkonu práv jednatele společnosti (výrok III. a IV.). Účastníku 1/ dále uložil povinnost zdržet se výkonu práv jednatele společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa], dále jen „společnost [Anonymizováno]“ (výrok V.). Navrhovatelce uložil povinnost podat ve lhůtě 30 dnů návrh na zahájení řízení ve věci samé (výrok VI.) a rovněž povinnost zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci soudní poplatek 1 000 Kč za jí podaný návrh na nařízení předběžného opatření (výrok VII.).

2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 76 odst. 1 písm. d), e), § 75c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tím, že v daném případě byly splněny předpoklady pro nařízení předběžného opatření.

3. Vyšel z toho, že:

- navrhovatelka na straně jedné (coby kupující) a účastníci 1/ a 2/ na straně druhé (coby prodávající) uzavřeli dne 29. ledna 2021 smlouvu, jíž účastníci 1/ a 2/ prodali navrhovatelce své 50% podíly ve společnosti (dále jen „smlouva o převodu podílů“), motivem k uzavření této smlouvy byla akvizice domu č. p. [Anonymizováno] nacházející se v katastrálním území [adresa], obec [adresa], vlastněné společností [Anonymizováno],

- účastníci 1/ a 2/ rozporují platnost smlouvy o převodu podílů,

- účastníci 1/ a 2/ rozhodli jako společníci společnosti o odvolání jednatelky společnosti [Anonymizováno], novým jednatelem byl jmenován účastník 1/,

- společnost (zastoupena novým jednatelem) rozhodla jako společník společnosti [Anonymizováno] o odvolání jednatelky této společnosti [Anonymizováno], novým jednatelem byl rovněž jmenován účastník 1/,

- společnost [Anonymizováno] uzavřela se společností [Anonymizováno]., dále jen „PRE“ (jejímiž jednateli a společníky jsou účastníci 1/ a 2/) smlouvu, jíž byl společnosti PRE pronajat dům č.p. [Anonymizováno], nacházející se v katastrálním území [adresa], obec [adresa],

- u Katastrálního úřadu [Anonymizováno] probíhá řízení o zápis práva nájmu k domu č.p. [Anonymizováno], nacházející se v katastrálním území [adresa], obec [adresa], ve prospěch společnosti PRE,

- účastníci 1/ a 2/ se domáhají jmenování kolizního opatrovníka společnosti [Anonymizováno] (řízení je vedeno pod sp. zn. 81 Cm 42/2021), určení společníka a jednatele společnosti (řízení je vedeno pod sp. zn. 79 Cm 95/2021), a rovněž určení jednatele ve společnosti [Anonymizováno] (řízení je vedeno pod sp. zn. 72 Cm 94/2021).

4. Primárně soud prvního stupně uzavřel, že pro účely návrhu na nařízení předběžného opatření považuje nárok ve věci samé za osvědčený, když z tvrzení navrhovatelky neplyne, že by jí tvrzený nárok byl zjevně nedůvodný. Navrhovatelka rovněž dle názoru soudu prvního stupně prokázala existenci potřeby zatímní úpravy poměrů, když osvědčila, že účastníci 1/ a 2/ rozporují platnost smlouvy o převodu podílu, chovají se jako by smlouva nebyla platně uzavřena. Výrok o zaplacení soudního poplatku odůvodnil odkazem na § 2 odst. 1 písm. a), § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

5. Proti tomuto usnesení podali účastníci 1/ a 2/ odvolání, navrhujíce, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrh navrhovatelky zamítne.

6. Odvolatelé považují rozhodnutí soudu prvního stupně za nepřezkoumatelné, jeho vydání navíc bránil neodstranitelný nedostatek podmínek spočívající v překážce věci zahájené „spojené s tím, že o věci rozhodl nepříslušný soudce“, neboť ve věci je již u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 95/2021 vedeno řízení o určení společníků a jednatele společnosti, tudíž ani nemůže být navrhovatelce uložena povinnost podat návrh ve věci samé; o návrhu na nařízení předběžného opatření tak může rozhodnout pouze „senát 79 Cm“ rozhodující věc samotnou.

7. Navrhovatelka navíc netvrdila (ani neosvědčila) potřebu prozatímní úpravy poměrů mezi účastníky; připustili, že mezi nimi a navrhovatelkou je spor o tom, kdo je společníkem a jednatelem společnosti (odkazují na již „předloženou“ argumentaci), uvedené však samo o sobě není důvodem pro vydání navrhovaného předběžného opatření. Zmiňují rovněž řízení o ustanovení opatrovníka společnosti. Navrhovatelka se jako společník společnosti chová. K navrhovatelkou tvrzené realizaci obchodního záměru spočívající ve výstavbě a prodeji rezidenčního projektu „Na Spojce“ uvedli, že navrhovatelka nedisponuje žádným stavebním povolením, pak tedy ani účastníci 1/, 2/ nejsou způsobilí projekt ohrozit. Za „pomýlenou“ považuje část výroku, jímž bylo účastníku 2/ uloženo zdržet se výkonu práv jednatele společnosti, neboť uvedený účastník netvrdí, že by funkci jednatele vykonával, ani tak fakticky nečiní. S ohledem na nikoli korektní jednání ze strany navrhovatelky v průběhu avizované transakce (převodu podílu) oba účastníci seznali, že navrhovatelka není „důvěryhodný partner“, nemají tak zájem přistoupit na jí nabízené narovnání.

8. Navrhovatelka s odvoláním účastníků nesouhlasila, rozhodnutí soudu prvního stupně považovala za správné. Poukázala na skutečnost, že soudem prvního stupně vydané předběžné opatření není ze strany účastníků 1/ a 2/ respektováno, oba nadále v rozporu s předběžným opatřením jako zástupci společností vystupují a jednají; zmiňuje jejich jednotlivé kroky činěné v průběhu srpna a září 2021. Uvedeným jednáním tak ohrožují nejen postavení navrhovatelky, ale i obou dotčených společností; potřeba zatímní úpravy poměrů je tak dána. Argumentaci odvolatelů považuje za nepřiléhavou.

9. Odvolací soud předně podotýká, že rozhodnutí soudu prvního stupně netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti. K tomu lze z bohaté soudní judikatury odkázat např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (veřejnosti přístupný shodně jako další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz), v němž Nejvyšší soud zformuloval a odůvodnil závěr, podle něhož „Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu odvolání - na újmu uplatnění práv odvolatele.“ V poměrech projednávané věci je z toho, jak soud prvního stupně formuloval výrok přezkoumávaného usnesení, jaké odkazy na ustanovení zákona použil, jasné, jakou úvahou se řídil, proti tomu také odvolatelé argumentují. Usnesení soudu prvního stupně je tedy přezkoumatelné.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k následujícím závěrům.

11. Primární otázkou je, zda v daném případě byly naplněny předpoklady pro vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření, s čímž úzce souvisí otázka, zda návrh na nařízení předběžného opatření obsahoval všechny požadované náležitosti.

12. Podle § 75a odst. 1 o. s. ř. návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 o. s. ř. se nepoužije.

13. Podle § 102 odst. 3 o. s. ř. ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

14. Z návrhu na nařízení předběžného opatření se podává, že navrhovatelka „ponechává na posouzení soudu, zda návrh bude ze strany soudu posouzen ve smyslu § 74 (o. s. ř. – pozn. odvolacího soudu) jako úprava zatímních poměrů účastníků před zahájením řízení nebo zda bude rozhodováno ve smyslu § 102 (o. s. ř. – pozn. odvolacího soudu) v rámci žaloby“ na určení jednatele a společníka společnosti iniciované účastníky 1/, 2/ (vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 95/2021), či žaloby na určení jednatele společnosti [Anonymizováno] (vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 72 Cm 94/2021), rovněž iniciované účastníky 1/ a 2/.

15. Odvolací soud dospěl k závěru, že takto navrhovatelkou formulovaný návrh na nařízení předběžného opatření nemůže co do požadavků kladených procesními předpisy na takový úkon (§ 75, ve spojení s § 76 odst. 3 o. s. ř.) obstát.

16. Je tomu tak proto, že bylo na navrhovatelce, aby ve svém návrhu na nařízení předběžného opatření jednoznačně formulovala, zda se jedná o návrh na nařízení předběžného opatření před zahájením řízení dle § 74 a násl. o. s. ř. [v takovém případě (však) musí v návrhu na nařízení předběžného opatření tvrdit, jakou žalobu (návrh) ve věci samé hodlá pro vyřešení sporných vztahů, a vůči kterému subjektu, podat (shodně např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. května 2018, č. j. 3 Cmo 30/2018-33, či v usnesení ze dne 20. ledna 2020, č. j. 7 Cm 7/2020-38, či z odborné literatury např. Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení, soudcovský komentář, 1. vydání. Praha: Havlíček Brain Team, 2014, § 75)], či zda návrh na nařízení předběžného opatření podává do již zahájeného (sporného či nesporného) řízení [v takovém případě je povinností navrhovatelky konkrétní řízení (jednoznačně) specifikovat]; není přípustné, aby výběr soudního řízení, k němuž má návrh na nařízení předběžného opatření směřovat, byl ponechán na úvaze soudu, jak se v daném případě stalo.

17. Důsledkem uvedeného nedostatku návrhu je pak to, že nelze posoudit nejen příslušnost soudu (§ 9 o. s. ř.), okruh účastníků řízení, ani to, zda povinnost, která má být předběžným opatřením uložena, má vůbec vztah k věci samé. Řečené platí rovněž k (v odvolání) namítané otázce zákonného soudce, jenž má věc v souladu s rozvrhem práce příslušného soudu posoudit a rozhodnout (viz čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, k problematice práva na zákonného soudce srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1589/13, ze dne 21. ledna 2015, veřejnosti dostupný na www.usoud.cz). Opačná argumentace by vedla k nepřípustnému závěru, že výběr zákonného soudce (pro takto neurčitý návrh na nařízení předběžného opatření) by byl ponechán na úvaze soudu.

18. Je tak na místě závěr, že návrh na nařízení předběžného opatření neobsahuje všechny náležitosti; soud prvního stupně nepostupoval správně, pokud i přes zmíněné nedostatky předběžné opatření nařídil.

19. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. v odvoláním napadených výrocích I. až VI. změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření podle § 75a o. s. ř. odmítl; ustanovení § 43 o. s. ř. se zde dle § 75a části věty za středníkem o. s. ř. nepoužije.

20. O náhradě nákladů řízení odvolací soud rozhodl dle § 151 odst. 1 o. s. ř., za použití § 224 odst. 1, 2 a § 146 odst. 3 o. s. ř., dle kterého odmítne-li soud návrh na zahájení řízení, je navrhovatel povinen nahradit ostatním účastníkům jejich náklady. V odvolacím řízení bylo změněno usnesení soudu prvního stupně o nařízeném předběžném opatření tak, že návrh navrhovatelky byl odmítnut, účastníkům 1/, 2/ tudíž přísluší náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů.

21. V řízení před soudem prvního stupně účastníkům 1/, 2/ žádné náklady řízení nevznikly, v řízení odvolacím jim vznikly náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 x 1 000 Kč, dále jim přísluší odměna zástupce za 2 úkony právní služby [převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) a za podané odvolání dle § 11 odst. 2 písm. c) AT] a to u každého z účastníků sníženou o 20 % (§ 12 odst. 4 AT). Výše odměny byla určena z tarifní hodnoty věci 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) AT ve spojení s § 7 bod 5 AT ve výši 1 x 3 100 Kč a 1 x 1 550 Kč, paušální náhrada hotových výdajů advokáta byla přiznána dle § 13 odst. 4 AT ve výši 2 x 300 Kč (dělenou na poloviny mezi účastníky 1/ a 2/; k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2014, sp. zn. 25 Cdo 1610/2014, či ze dne 24. března 2020, sp. zn. 27 Cdo 1591/2018). Dále jim přísluší náhrada za 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem 11 728,40 Kč. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

22. Soud prvního stupně po právní moci tohoto usnesení rozhodne o vrácení složené jistoty podle § 75b odst. 4 o. s. ř.