o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, k odvolání Martina Fajnera proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. března 2021, č. j. 20 Cm 109/2020-6,
JUDr. Michaela Janoušková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 1. 9. 2021
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a Mgr. Kateřiny Horákové ve věci
společnosti: [právnická osoba], IČO [IČO]
sídlem [adresa]
za účasti: [Anonymizováno], narozený [Anonymizováno]
bytem [adresa]
o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, k odvolání [Anonymizováno] proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. března 2021, č. j. 20 Cm 109/2020-6,
I. Odvolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že se společnost [právnická osoba], IČO [IČO] (dále jen „společnost“) zrušuje a nařizuje se její likvidace (výrok I.), likvidátorem společnosti jmenoval [Anonymizováno], sídlem [adresa] (výrok II.), společnosti uložil povinnost zaplatit soudní poplatek výši 2 000 Kč (výrok III.), a rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.).
2. Proti tomuto usnesení podal účastník [Anonymizováno] blanketní odvolání.
3. Soud prvního stupně jej tedy v souladu s § 205 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/ usnesením ze dne 11. června 2021, č. j. 20 Cm 109/2020-9, vyzval, aby své odvolání doplnil ve stanovené lhůtě 10 dnů nejen o uvedení, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá, ale i o uvedení odvolacího důvodu - v čem konkrétně spatřuje nesprávnost postupu a rozhodnutí soudu prvního stupně - a o uvedení, jak má odvolací soud na základě odvolání rozhodnout. Soud prvního stupně současně odvolatele poučil o tom, že jestliže uvedené vady odvolání neodstraní, bude odvolání odmítnuto. Výzva byla odvolateli doručena dne 17. června 2020; vytýkané vady odvolání však dodnes odstraněny nebyly.
4. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud odvolání dle § 43 odst. 2 ve spojení s § 211 o. s. ř. odmítl jako neprojednatelné.
5. Odvolatel má sice s ohledem na odmítnutí odvolání povinnost nahradit společnosti náklady dle § 146 odst. 3 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., avšak společnosti žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly. Proto odvolací soud o nákladech odvolacího řízení rozhodl tak, že jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.