o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a. s. ze dne 29. června 2023, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 10. května 2024, č. j. 54 Cm 186/2023-167,

1. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích návrh, aby bylo určeno, že usnesení řádné valné hromady společnosti [Jméno advokáta D]. (dále též jen „společnost“), konané dne 29. června 2023 (dále též jen „předmětná valná hromada“), přijaté pod bodem 4. pořadu jejího jednání, kterým bylo rozhodnuto o rozdělení zisku dosaženého za rok 2022, je neplatné (dále též jen „předmětné usnesení“), zamítl (výrok I.) a navrhovateli uložil povinnost nahradit společnosti náklady řízení ve výši 25 467 Kč k rukám jejího právního zástupce (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel z těchto rozhodných zjištění:

- na předmětné valné hromadě byli přítomni [jméno FO] se jmenovitou hodnotou akcie 1 000 Kč, navrhovatel se jmenovitou hodnotou akcie 1 000 Kč, [jméno FO] se jmenovitou hodnotou akcií 10 000 Kč, Marie Rejtnarová se jmenovitou hodnotou akcií 50 000 Kč a dále obce, městyse nebo města;

- v pozvánce na předmětnou valnou hromadu bylo navrhováno (i) přijetí předmětného usnesení ve znění: Valná hromada rozhoduje o rozdělení zisku po zdanění za rok 2022 v celkové výši 11 665 200,24 Kč takto: Zisk po zdanění v částce 11 665 200,24 Kč bude převeden do nerozděleného zisku minulých let. Pokud jde o zdůvodnění, bylo v (této) pozvánce uvedeno, že návrh na rozdělení zisku předložilo představenstvo na základě výsledku hospodaření společnosti za rok 2022. Za rok 2022 není výplata dividend navrhována, kdy dividendová politika byla dosud zaměřena spíše na dlouhodobou udržitelnost činnosti společnosti, její zefektivňování a růst hodnoty akcií. Dále je ve zdůvodnění uvedeno, že představenstvo společnosti rozhodlo usnesením v roce 2021 o změně dosavadní dividendové politiky společnosti a v budoucnu hodlá navrhovat výplatu dividend v rozmezí 35 až 65 % čistého zisku, pokud by tím nedošlo k porušení závazných ukazatelů stanovených financující bankou ani k ohrožení splatnosti jakýchkoliv závazků. Protože na rok 2023 jsou naplánovány důležité investice s potřebou vlastních zdrojů přesahujících 50 mil. Kč, závazný ukazatel financující banky „krytí dluhové služby“ neumožňuje při současné výši úrokových sazeb zatím vyvést jakoukoliv část hotovosti ze společnosti ve formě výplaty podílu na zisku. Společnost je vázaná plněním plánů financování obnovy dle veřejnoprávních předpisů, především dle zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. Z předpisů vyplývá povinnost sestavovat plán financování obnovy tak, aby sloužil k vytváření rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Plnění plánu financování obnovy je tak pro společnost zcela zásadní pro rozvoj a zachování možnosti dlouhodobě vykonávat předmět svojí činnosti, ale rovněž také pro plnění zákonných povinností a povinností plynoucích z tohoto plánu. Hlavním zdrojem budoucí reprodukce majetku pořízeného s dotační podporou je totiž čistý zisk, odpisy lze využít pouze do hodnoty financované z vlastních zdrojů;

- na předmětné valné hromadě bylo o návrhu předmětného ustanovení diskutováno s tím, že předseda valné hromady a [jméno FO], ekonomický náměstek, odpovídali na otázky [tituly před jménem] [jméno FO], mimo jiných i zástupce navrhovatele. Takto bylo odpovězeno, že společnost je poměrně hodně zatížena úvěry, kdy v letech 2019 do dnešního dne nainvestovala zhruba 435 mil. Kč do hospodářské infrastruktury a musela pokrýt 175 mil. Kč z vlastních zdrojů. Pokud jde o situaci za rok 2022, pokud by byl vyplacen zisk, došlo by tím k porušení závazného ukazatele, tzv. [Anonymizováno], neboli krytí dluhové služby, které má společnost stanovena, je to v podstatě poměr [Anonymizováno] neboli zisku před odpisy, úroky a zdaněním k dluhově službě, což je součet splátek a úroků, které bude společnost muset zaplatit v tom daném roce, a minimální hodnota toho poměru je stanovena na 1,1. Pokud je to vyjádřeno v číslech, společnost pro rok 2023 plánuje [Anonymizováno] přibližně na úrovni 63,9 mil. Kč, dluhová služba, neboli splátky jistin a úroků, předpokládá se kolem 20 mil. Kč, 20,4 mil. Kč, z toho 13,5 mil. Kč jsou splátky, 6,8 mil. jsou úroky, ty jsou v současné době velmi vysoké. Dluhová služba tvoří 20,4 mil. Kč a 1,1 násobek této hodnoty je 22,4 mil. Kč. Chce-li společnost dosáhnout hodnoty 1,1, tak zbývá, pokud se z [Anonymizováno] odečte dluhová služba, 41,5 mil. Kč na investice a výplatu podílu na zisku. Společnost plánovala investice pro rok 2023 se vší vážností a velmi opatrně došla k částce 49,3 mil. Kč, tzn. že na výplatu podílu na zisku společnosti nezbývalo, a ještě na naplnění tohoto ukazatele chybělo. Proto byla oslovena financující banka se žádosti, kde společnost vysvětlovala důvody pro poměrně velké investice v roce 2023 a banka vyhověla. Povolila 52 mil. Kč z vlastních investic. Je to dáno tím, že bude dokončena z velkých projektů kanalizace v Klášterci nad Orlicí a intenzifikace tamní čistírny odpadních vod a výstavba dešťově zdrže v [adresa]. Dále byla vysvětlena vize do příštích let s tím, že se předpokládá s ohledem na to, že se neplánují další velké úvěry, možnost vyplácet dividendy za rok 2023;

- pro schválení návrhu představenstva na rozdělení zisku za rok 2022 (tj. pro přijetí předmětného usnesení) bylo 626 008 hlasů, tedy 99,595102 % hlasů přítomných na předmětné valné hromadě, proti bylo 12 hlasů, tedy 0,001909 % z hlasů přítomných na této valné hromadě, zdrželo se 2.533 hlasů, tedy 0,402989 % z hlasů přítomných na této valné hromadě. Při hlasování o předmětném usnesení bylo přítomno osobně prostřednictvím svého statutárního orgánu nebo prostřednictvím zástupce na základě plné moci 25 akcionářů, kteří měli akcie se jmenovitou hodnotou 628 553 000 Kč představující 81,61 % akcií společnosti oprávněných hlasovat;

- po přijetí předmětného usnesení byl přednesen protest navrhovatele ve znění: „v případě přijetí usnesení o rozdělení zisku podle návrhu představenstva v bodě č. 4 pořadu jednání valné hromady ve znění: Valná hromada rozhoduje o rozdělení zisku po zdanění za rok 2022 v celkové výši 11.665.200,24 Kč takto: zisk po zdanění v částce 11.665.200,24 Kč bude převeden do nerozděleného zisku minulých let. Podávám protest proti přijetí tohoto usnesení z důvodu, že usnesení o rozdělení zisku nebylo představenstvem řádně zdůvodněno, a že pro přijetí tohoto usnesení byl porušen zákaz zneužití většiny hlasů.“

3. Soud prvního stupně na podkladě těchto zjištění dovodil, že navrhovatel je akcionářem společnosti, který podal návrh na vyslovení neplatnosti předmětného usnesení včas. V protestu navrhovatele předneseného na předmětné valné hromadě bylo poukazováno na to, že předmětné usnesení nebylo ze strany představenstva řádně zdůvodněno a že jeho přijetím bude porušen zákaz zneužití většiny hlasů. V pozvánce na předmětnou valnou hromadu však navržené usnesení řádně zdůvodněno bylo, a to s odkazem na současnou dividendovou politiku společnosti a plánované investice v rámci plánu financování obnovy. Ze zápisu z předmětné valné hromady bylo zjištěno, že byly kladeny otázky ze strany minoritních akcionářů s tím, že na ně bylo ze strany společnosti řádně odpovídáno. Pokud jde o porušení zákazu zneužití hlasů, nebylo (dále) specifikováno, o jaké zneužití a jaké porušení zákazu většiny hlasů mělo jít. Protest tedy nebyl v této části shledán určitým. Je též nutno přihlížet k charakteru společnosti, která zajišťuje základní předpoklad života na této zemi. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání. Navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Namítá, že odůvodnění naplánování důležitých investic s potřebou vlastních zdrojů představuje obecné, neurčité a nesrozumitelné odůvodnění, neboť z něj žádným způsobem nevyplývá objem důležitých investic a ani neobsahuje analýzu jiných způsobů jejich financování než ze zisku. Představenstvo společnosti předložilo valné hromadě ke schválení návrh předmětného usnesení, ze kterého není patrné, jaké konkrétní důležité důvody brání tomu, aby mezi akcionáře byl rozdělen zisk, tzn. z pozvánky na předmětnou valnou hromadu není zřejmé, proč je představenstvem navrhováno, aby byl zisk společnosti ve výši 11 665 200,24 Kč převeden do nerozděleného zisku minulých let. Poukaz na dividendovou politiku, který má vyvolat fiktivní představu o snaze společnosti zisk rozdělit, odkaz na několik obecných investic společnosti (bez doložení jakéhokoliv propočtu) či paušální odkaz na Plán financování obnovy, nemohou postačovat k učinění jednoznačného závěru, že zisk je třeba ponechat ve společnosti, jelikož tato tvrzení společnosti nelze nijak přezkoumat (např. ověřit, zda investice nelze financovat již ze stávajících zdrojů). Společnost nevyplácí dividendy svým akcionářům dlouhodobě a z jejích dosahovaných hospodářských výsledků vyplývá, že je ve finančních možnostech společnosti rozdělit zisk celý či jeho podstatnou část mezi akcionáře. V pozvánce zcela absentuje vysvětlení důležitých důvodů, proč nemá být, byť i jen část zisku, rozdělena jako dividenda mezi akcionáře. Je povinností představenstva společnosti pozvánku (návrh usnesení) odůvodnit tak, aby se akcionáři mohli na valné hromadě rozhodovat s dostatečnou znalostí věci a při vědomí výhod, nevýhod a rizik spojených s takto navrhovaným usnesením. Dále namítá, že společnost je klasickou akciovou společností založenou za účelem dosažení zisku, provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody je živností volnou. Proto by měly být přiměřeně aplikovány závěry obsažené v nálezu Ústavního soudu ze dne 20. června 2017, sp. zn. IV. ÚS 1146/16. Z umělého zadržování zisku ve společnosti těží jen určitá část akcionářů, kteří politiku nevyplácení dividend zneužívají k dosahování politických cílů, nadto jsou prostředky investovány do vodárenské infrastruktury, která leží na území obcí. Společnost je obcemi ovládána a tito majoritní akcionáři zneužívají většiny svých hlasů ke škodě minoritních akcionářů, pokud je rozhodováno o použití investic do vodárenské infrastruktury, ze které mají prospěch. Dlouhodobá praxe společnosti, kdy je dosažený zisk přidělován do jejích různých fondů, je rozporná s dobrými mravy, a z tohoto důvodu je předmětné usnesení neplatné (odvolatel v této souvislosti odkazuje na závěry usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. července 2016, sp. zn. 8 Cmo 122/2016). Zadržování zisku ve společnosti za každou cenu je rovněž v rozporu s péčí řádného hospodáře představenstva.

6. Společnost odvolání neshledává důvodným.

7. Uvádí, že odvolání má šikanózní charakter, což je zřejmé z opakování argumentů uvedených v návrhu, který má týž charakter. Navrhovatel dříve v rámci společnosti [právnická osoba]. za úplatu organizoval valné hromady a poskytoval společnosti odborné služby spočívající mimo jiné právě v jejich organizování. Tato spolupráce byla ukončena v roce 2022, v reakci na to nabyl navrhovatel jedinou akcii společnosti dne 18. května 2022, aby získal přístup na valné hromady společnosti a základní práva akcionáře, která bude zneužívat jako pomstu za ukončení uvedené spolupráce a jako nátlak na její obnovení. Pokud by byl schválen protinávrh navrhovatele na rozdělení zisku za rok 2022, získal by nárok na dividendu ve výši 13 Kč. Účel vedení řízení je zřejmý z následného chování navrhovatele, kdy po podání návrhu se mezi účastníky konala schůzka dne 14. listopadu 2023, kde bylo společnosti nabídnuto, že návrh bude vzat zpět, pokud společnost s navrhovatelem uzavře smlouvu o poskytování služeb, za které by měla společnost zaplatit částku přesahující 9 milionů Kč. Soud prvního stupně přihlédl k navrhovatelem tvrzeným skutečnostem, sdělení soudu o specifičnosti společnosti je pak jen pouhým konstatováním, nikoliv skutkovým zjištěním. Soud prvního stupně se správně nezabýval neurčitým protestem v části týkající se údajného zneužití většiny k přijetí předmětného usnesení. Návrh předmětného usnesení byl již v pozvánce na předmětnou valnou hromadu řádně zdůvodněn. Není pravdivé tvrzení, že by společnost nerozdělovala zisk po neúnosnou dobu, neboť např. v roce 2019 zaznamenala ztrátu a žádný zisk ani vyplatit nemohla. K rozporu předmětného usnesení s dobrými mravy nedošlo, navíc představenstvo společnosti s ohledem na dividendovou politiku navrhlo na valné hromadě konané dne 27. června 2024 rozdělení zisku mezi akcionáře. Péče řádného hospodáře se pak neuplatní při rozhodování valné hromady.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 z. ř. s.), a odvolání důvodným neshledal. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

9. Je vycházeno ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jejichž správnost nebyla v rozsahu potřebném pro posouzení a rozhodnutí věci účinně zpochybněna. Pro stručnost na ně proto odvolací soud odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. na internetových stránkách www.nsoud.cz). Doplnění dokazování nebylo prováděno, neboť navržené důkazy nebyly způsobilé na rozhodných skutkových a právních závěrech pro posouzení věci ničeho změnit.

10. Podle § 407 odst. 1 písm. f) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění.

11. Podle § 424 odst. 1 z. o. k. neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu.

12. Podle § 357 z. o. k. akcionář je oprávněn požadovat a obdržet na valné hromadě od společnosti vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní. Stanovy mohou určit, že každý akcionář má pro přednesení své žádosti přiměřené časové omezení.

13. Z ustálených závěrů rozhodovací praxe týkajících se právní úpravy protestu se podává, že akcionář, který vznáší protest proti usnesení valné hromady, musí sdělit, proč tak činí, tj. uvést důvody, pro které má za to, že určité usnesení valné hromady odporuje právním předpisům či stanovám společnosti. Účelem a smyslem podání protestu je umožnit, aby valná hromada reagovala na výhrady akcionáře a vady, pro které by soud mohl následně vyslovit neplatnost usnesení přijatých na valné hromadě, přichází-li to v úvahu, napravila. Současně institut protestu (tím, že omezuje právo akcionářů dovolat se neplatnosti usnesení postupem podle § 424 odst. 1 z. o. k.) dává společnosti relativní jistotu, že může – nejsou-li vzneseny žádné protesty – z přijatých usnesení vycházet, resp. spolehnout se na to, že jejich platnost nebude zpochybněna (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. září 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020 a judikaturu v něm citovanou, nebo ze dne 23. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 3364/2020).

14. V protestu (§ 424 odst. 1 z. o. k.) je třeba uvést konkrétní, určité, srozumitelné skutkové okolnosti, pro něž s navrhovaným usnesením valné hromady akcionář, který vznáší protest, nesouhlasí. Pakliže v protestu uvede pouze skutečnosti obecného charakteru, z nichž nelze dovodit, jaké (konkrétní, určité a srozumitelné) důvody jej vedou k tomu, že proti přijímanému usnesení brojí, je jeho obsah neurčitý a nelze k němu přihlížet [půjde ve smyslu § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), o zdánlivé právní jednání, ke kterému se podle § 554 o. z. nepřihlíží; srov. např. usnesení Vrchního soudu ze dne 8. listopadu 2022, sp. zn. 14 Cmo 62/2022, dostupné např. v právní aplikaci www.beck-online.cz)].

15. Pokud navrhovatel (dle svých tvrzení a dle skutkového zjištění soudu prvního stupně) v protestu namítl, že „pro přijetí tohoto usnesení byl porušen zákaz zneužití většiny hlasů,“ pak takto obecně podaný protest těmto požadavků zjevně nevyhovuje (byť jej navrhovatel považuje za dostatečně zdůvodněný), neboť je neurčitý. Soud prvního stupně proto správně dovodil, že z tohoto důvodu nelze platnost předmětného usnesení přezkoumat (§ 424 odst. 1 z. o. k.).

16. Pokud jde o nedostatečné odůvodnění argumentů pro rozdělení zisku představenstvem, zde protest (ve znění „usnesení o rozdělení zisku nebylo představenstvem řádně zdůvodněno“) určitým je, a soud prvního stupně se proto správně zabýval důvodností této námitky. A správně uzavřel, že není opodstatněná.

17. Pozvánka na (předmětnou) valnou hromadu [§ 407 odst. 1 písm. f) z. o. k.] je v této části formulována řádně, neboť odráží závěr ustálené rozhodovací praxe, dle něhož nemusí obsahovat všechny informace o navrženém usnesení, které se akcionáři dozví na valné hromadě, a fakticky tak projednání záležitostí na valné hromadě nahrazovat. Postačí, že odůvodnění navrženého usnesení obsahuje pouze základní informace, pro které je přijetí usnesení navrhováno. Podrobnější informace jsou pak akcionářům poskytovány až na zasedání valné hromady, na němž mohou uplatnit své právo na vysvětlení podle § 357 z. o. k. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. ledna 2024, sp. zn. 27 Cdo 1179/2023, nebo ze dne 6. srpna 2024, sp. zn. 27 Cdo 3193/2023).

18. Ze zápisu o jednání předmětné valné hromady (k jehož obsahu nebylo vzneseno žádných relevantních připomínek) je zřejmé, že se zástupce navrhovatele (ani jiní akcionáři), na objem důležitých investic, jejich konkrétní povahu, včetně jejich propočtu, obsah Plánu financování obnovy či analýzu jiných způsobů financování investic než ze zisku, nedotazovali. Pak ovšem není důvodu, aby bylo předmětné usnesení v této části posouzeno jako neplatné, neboť takové posouzení by bylo zjevně neproporcionální, nevyužil-li navrhovatel (jiní akcionáři) práva na vysvětlení dle § 357 an. z. o. k. (shodně usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. září 2024, sp. zn. 14 Cmo 137/2024).

19. Lze v zájmu úplnosti dodat, že v poměrech společnosti se uplatní i závěry dovozené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2023, sp. zn. 27 Cdo 1671/2022, dle kterých, obsahuje-li pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti jako zdůvodnění toho, že zisk nebude rozdělen mezi akcionáře, poukaz na odvod do účelově vázaného fondu tvořeného k naplnění požadavku § 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích (resp. na zákonnou povinnost stanovenou tímto ustanovením), jsou požadavky formulované v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 9/2020 (tj. v rozhodnutí, kde Nejvyšší soud vysvětlil, jaké náležitosti musí pozvánka na valnou hromadu obsahovat), splněny.

20. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné (výrok I.).

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 2 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.), neboť navrhovatel nebyl ani v tomto řízení úspěšný. Tyto náklady sestávají z náhrady za 2 účelně uskutečněné nebo vykonané úkony právní služby ve výši 3 100 Kč za každý z nich [§ 9 odst. 4 písm. c), § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) /dále jen „AT“/], a to 1x za vyjádření k odvolání podle § 11 odst. 1 písm. k) AT a 1x za účast na jednání odvolacího soudu podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, a dále z paušální náhrady za tyto úkony ve výši 2x 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT). Celkem tak společnosti náleží 8 228 Kč [(2x 3 100 Kč +2x 300 Kč) plus 21 % DPH /neboť advokát zastupující společnost je společníkem právnické osoby ve smyslu § 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř., jež je plátcem této daně s účinností od 10. ledna 2007, jak bylo zjištěno z údajů o registraci k této dani/].