o jmenování znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích za rok 2017, k odvolání účastnice 1) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 2. dubna 2019, č. j. 2 Nc 4202/2019-56,

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. jmenoval pro účely přezkumu zprávy o vztazích společnosti [Jméno advokáta B]. (dále jen „společnost“) za účetní období roku 2017 znalce – znalecký ústav [Anonymizováno] (dále jen „znalec“). Výrokem II. uložil společnosti povinnost poskytnout znalci veškerou potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku. Výrokem III. uložil navrhovatelce povinnost zaplatit za jí podaný návrh soudní poplatek ve výši 2000 Kč a výrokem IV. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:

- základní kapitál společnosti činí 13 256 000 Kč;

- navrhovatelka má 2 301 kusů akcií společnosti na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč a 2 301 kusů akcií společnosti na jméno o jmenovité hodnotě 300 Kč;

- navrhovatelka, Statutární město [adresa] a [Anonymizováno] jako akcionáři společnosti mající akcie společnosti o souhrnné jmenovité hodnotě 86,38 % uzavřeli v únoru 2018 akcionářskou dohodu o výkonu hlasovacích práv při obsazování volených orgánů společnosti;

- [Anonymizováno] je ovládající osobou společnosti [právnická osoba];

- představenstvo projednalo zprávu o vztazích 3. prosince 2018 a do sbírky listin ji založilo 13. prosince 2018;

- ve zprávě o vztazích je [Anonymizováno] (vedle navrhovatelky a Statutárního města [adresa]) označen jako jedna ze tří ovládajících osob společnosti s tím, že smlouva o podnájmu je uvedena v přehledu vzájemných smluv mezi společností a ovládajícími osobami, resp. mezi společností a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou;

- ve zprávě o vztazích je uvedeno, že „všechny smluvní vztahy (…) byly uzavřeny za obvyklých obchodních podmínek“ a že „ze vztahů mezi ovládající osobou a osobou ovládanou ani ze vztahů mezi ovládanou osobou a dalšími osobami ovládanými stejnou ovládající osobou nevyplynuly pro ovládanou osobu žádné nevýhody.“

3. Při posuzování důvodnosti návrhu soud prvního stupně s odkazem na § 85 a § 86 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, konstatoval, že společnost je ovládanou osobou a že navrhovatelka je kvalifikovaným akcionářem společnosti (§ 365 z. o. k.) a svědčí jí proto aktivní věcná legitimace k podání předmětného návrhu, který byl podán v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě. Zrekapituloval, že účelem řízení o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích není samotný přezkum zprávy o vztazích, nýbrž jen zjištění důvodu pro jmenování nezávislé a nestranné osoby k jejímu posouzení; teprve znalcem zjištěné nedostatky mohou být podkladem k uplatnění nároku na náhradu škody.

4. Soud prvního stupně s odkazem na § 82 odst. 1, 2 z. o. k. přisvědčil navrhovatelce, že zpráva o vztazích, týkající se zejména smluvního vztahu mezi společností a [právnická osoba], se omezuje pouze na všeobecné konstatování, zahrnující všeobecné smluvní vztahy uzavřené mezi společností a ovládajícími osobami, což může vzbuzovat pochybnosti o správnosti této části zprávy. Nestačí proto prosté konstatování, tak jak je uvedeno v bodech 4 a 5 zprávy o vztazích, že újma nevznikla a smluvní vztahy byly uzavřeny za podmínek obvyklých v obchodním styku. Naopak je třeba uvést, v čem jsou konkrétně spatřovány výhody či nevýhody vztahu mezi ovládanou a ovládající osobou, a pouze na základě tohoto analytického rozboru lze následně konstatovat, zda ovládané osobě vznikla či nevznikla újma.

5. Soud prvního stupně proto podanému návrhu vyhověl, přičemž povinnost uložená společnosti (výrok III.) vychází z ustanovení § 86 odst. 3 z. o. k. Znalcem pak ustanovil navrhovatelkou navrhovanou osobu, neboť jde o znalecký ústav řádně zapsaný v seznamu znaleckých ústavů pro odpovídající obor.

6. O povinnosti navrhovatelky zaplatit soudní poplatek pak soud prvního stupně rozhodl s odkazem na § 4 odst. 1 písm. a) a položku 4 písm. c) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

7. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně s odkazem na § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a § 142 odst. 1 větu první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), s tím, že dle obsahu návrhu ve věci úspěšná navrhovatelka náhradu nákladů řízení nepožadovala.

8. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a podaný návrh zamítl, popř. aby je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Pro případ, že by odvolací soud návrhu odvolatelky nevyhověl, navrhla, aby odvolací soud ad eventum k přezkoumání zprávy o vztazích jmenoval jiného znalce.

9. Odvolatelka namítá, že soud prvního stupně:

- a) nezkoumal, zda navrhovatelce svědčí pro jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích závažné a objektivní důvody, kteréžto zcela nahradil ryze vlastní úvahou;

- b) nesprávně a v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu (kterou cituje) vyložil právní úpravu co do náležitostí obsahu zprávy o vztazích;

- c) při volbě konkrétní osoby znalce nepostupoval v souladu se zákonem, když bez dalšího vyhověl personálnímu návrhu navrhovatelky a nezohlednil oprávněné a zákonem předvídané zájmy společnosti;

- d) poskytl ochranu zneužívajícímu výkonu práva.

10. Tuto svou argumentaci odvolatelka podrobně rozvádí; rovněž obšírně reaguje na skutečnosti uvedené v návrhu.

11. Navrhovatelka a znalec se k podanému odvolání nevyjádřili.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesení soudu prvního stupně usnesením ze dne 17. září 2019, č. j. 14 Cmo 225/2019-107, potvrdil.

13. Odvolací soud konstatoval, že návrh na jmenování znalce může kvalifikovaný akcionář v zákonem stanovené jednoroční prekluzivní lhůtě podat vždy, domnívá-li se, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně. „Sankcí“ proti neodůvodněným návrhům je možný přenos povinnosti hradit odměnu znalce na samotného navrhovatele. Pokud jde o osobu znalce, odvolací soud uzavřel, že navrhovatel není povinen jej v návrhu označit, avšak zákon mu tuto možnost nezakazuje, přičemž soud takovým návrhem vázán není. Skutečnost, že navrhovatel výslovně navrhuje jmenování určitého znalce, sama o sobě nezakládá žádné pochybnosti o podjatosti znalce. Pokud by ovšem znalec nepostupoval nestranně, může jej soud odvolat a jmenovat nového znalce.

14. Odvolací soud zdůraznil, že právní úprava účinná do 31. prosince 2020 ukládala soudu, aby o návrhu na jmenování znalce rozhodl do 15 dnů ode dne doručení návrhu, jinak platilo, že navrženého znalce schválil. Z uvedeného vyplývá, že důvody, které navrhovatelku vedly k podání návrhu, soud s ohledem na krátkou dobu k vydání rozhodnutí blíže nezkoumá, k podání návrhu postačí pouze domněnka navrhovatelky, že zpráva nebyla vypracována řádně. Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně, že pouhé obecné konstatování týkající se hodnocení ne/výhod plynoucích ze vztahu mezi ovládanou a ovládající osobou není dostačující, proto není zpráva o vztazích z uvedeného důvodu úplná.

15. K dovolání společnosti Nejvyšší soud usnesením ze dne 31. srpna 2021, č. j. 27 Cdo 451/2020-147, zrušil shora uvedené usnesení odvolacího soudu a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

16. Nejvyšší soud se vyjádřil ke kritériím výběru osoby znalce, k souhrnnému posouzení, zda ovládané osobě vznikla újma, k požadavku na objektivní nedostatky zprávy o vztazích, které zakládají důvodné pochybnosti o jejím řádném vypracování a k posuzování zjevného zneužití práva navrhnout soudu, aby pro účely přezkumu zprávy o vztazích jmenoval znalce.

17. Nejvyšší soud konstatoval, že „zpráva o vztazích mezi propojenými osobami je jedním z prostředků ochrany společníků a zprostředkovaně i věřitelů obchodní korporace, která je ovládanou osobou. Údaje uvedené ve zprávě umožňují společníkům, jakož i dalším osobám (zejména věřitelům obchodní korporace), zjistit, zda obchodní korporace neutrpěla v důsledku ovládání újmu a zda případná újma byla včas uhrazena. Aby tato ochrana byla účinná, musí mít společníci ovládané osoby možnost ověřit, zda je zpráva zpracovaná obchodní korporací úplná a pravdivá. Proto zákon umožňuje přezkum obsahu zprávy nezávislým znalcem. Informace z posudku znalce pak mohou společníkům sloužit jako základ pro uplatnění některých nároků, které jim jako společníkům obchodní korporace přísluší (srov. při výkladu právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 obdobně usnesení Nejvyššího soudu dne 15. dubna 2008, sp. zn. 29 Odo 1522/2006, ze dne 28. března 2013, sp. zn. 29 Cdo 799/2012, či ze dne 17. prosince 2014, sp. zn. 29 Cdo 3701/2012).

18. Uvedenému účelu pak musí být podřízena i kritéria pro výběr osoby znalce, kterého soud pro přezkum zprávy o vztazích jmenuje. Soud při výběru osoby znalce není vázán návrhem (§ 86 odst. 1 z. o. k.). Hlavním a stěžejním hlediskem při výběru osoby znalce je zejména odbornost toho, kdo má být znalcem jmenován. Druhým základním požadavkem je, aby tato osoba nebyla podjatá. Při výběru osoby znalce je zapotřebí brát v úvahu i otázku hospodárnosti; jde ovšem o kritérium podpůrné, kterým je soud omezen pouze tehdy, měla-li by být potenciální odměna za přezkum zprávy o vztazích a s ním spojené náklady zjevně nepřiměřené. Bezpodmínečně proto neplatí, že znalec musí sídlit vždy co nejblíže sídlu ovládané osoby. Dovolací soud k této otázce uzavřel, že její právní posouzení odvolacím soudem je správné.

19. Pokud jde o otázku, zda je zpráva o vztazích určitá, je-li posouzení toho, zda ovládané osobě vznikla újma, provedeno pouze souhrnně, dovolací soud odkázal na usnesení ze dne 17. prosince 2014, sp. zn. 29 Cdo 3701/2012, v němž Nejvyšší soud uvedl, že má-li zpráva o vztazích plnit svůj účel, musí popis smluv uzavřených mezi ovládanou osobou a propojenými osobami umožnit posouzení, zda z nich vznikla ovládané osobě újma s tím, že je-li mezi ovládanou osobou a některou z propojených osob uzavírán v rámci běžného obchodního styku větší počet obdobných smluv se stejným předmětem a za stejných podmínek, postačí, budou-li (způsobem výše uvedeným) ve zprávě popsány souhrnně, umožňuje-li tento popis posouzení, zda ovládané osobě v jejich důsledku vznikla újma.

20. Výše uvedené závěry se přiměřeně prosadí i v poměrech projednávané věci. Vyšel-li odvolací soud z toho, že obecné konstatování týkající se hodnocení ne/výhod plynoucích ze vztahu mezi ovládanou a ovládající osobou není dostačující s tím, že je potřeba provést jejich rozbor, postupoval v souladu s výše citovanými judikatorními závěry. K tomu Nejvyšší soud doplnil, že tu část zprávy o vztazích, která hodnotí, zda ovládané osobě vznikla újma, je zapotřebí posuzovat podle jejího obsahu (a nikoli jen formálně). Přitom rozhoduje, zda je popis podaný ve zprávě o vztazích natolik konkrétní a obsáhlý, že umožňuje řádný přezkum zprávy o vztazích ze strany kontrolního orgánu (§ 83 odst. 1 z. o. k.) či auditora (vyhotovuje-li ovládaná osoba výroční zprávu a podléhá-li tak ověření auditora). Tomu odvolací soud dostál; jeho řešení této otázky je tudíž správné.“

21. K požadavku na objektivní nedostatky zprávy o vztazích, které zakládají důvodné pochybnosti o jejím řádném vypracování, Nejvyšší soud odkázal na své usnesení ze dne 20. listopadu 2019, sp. zn. 27 Cdo 192/2018 (odst. 28), dle kterého je aktivní legitimaci kvalifikovaného společníka nutné vázat nikoliv na jeho subjektivní přesvědčení či pocit, že zpráva o vztazích není vypracována řádně, ale na objektivní (navrhujícím společníkem v návrhu tvrzené a dokládané) nedostatky (vady) zprávy o vztazích, jež zakládají důvodné pochybnosti o jejím řádném vypracování. Tyto nedostatky musí být dostatečně závažné (a způsobilé zasáhnout do práv společníků). Opačný závěr by odporoval principu proporcionality.

22. Dovolací soud uzavřel, že vyšel-li tedy odvolací soud v projednávané věci z toho, že k tomu, aby soud vyhověl návrhu na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích, postačuje „toliko domněnka navrhovatele o tom, že zpráva o vztazích není řádná“, je jeho právní posouzení této otázky nesprávné.

23. K posuzování zjevného zneužití práva navrhnout soudu, aby pro účely přezkumu zprávy o vztazích jmenoval znalce, dovolací soud, odkazuje na své usnesení ze dne 20. listopadu 2019, sp. zn. 27 Cdo 192/2018, uvedl, že závěr odvolacího soudu, podle něhož „je věcí každého akcionáře, zda návrh dle § 85 z. o. k. podá, přičemž ‚sankcí‘ proti nedůvodným návrhům je možný přenos povinnosti hradit odměnu znalce na samotného navrhovatele,“ resp. závěru, podle něhož je „obranou proti případnému nedůvodnému šikanóznímu návrhu (…) postup podle § 87 odst. 2 z. o. k.“, nemůže obstát.

24. Nejvyšší soud odvolacímu soudu přisvědčil pouze v tom, že možnost uložit společníkovi, aby uhradil obvyklou odměnu znalce a náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku (§ 87 odst. 2 z. o. k.), plní nejen reparační či preventivní funkci, ale má i sankční charakter. S úvahou, podle níž soud návrhu na jmenování znalce vyhoví bez ohledu na to, zda je návrh zjevným zneužitím práva, však nesouhlasil. Dle dovolacího soudu zákaz zjevného zneužití práva (§ 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) je obecným principem, který se prosadí i v případě práva na jmenování znalce dle § 85 odst. 1 z. o. k. Smyslem § 87 odst. 2 z. o. k. pak je nastolit dodatečnou rovnováhu tam, kde již ke jmenování znalce došlo, vyjde-li zejména ze znaleckého posudku (ex post) najevo, že zpráva o vztazích byla vypracována řádně a že návrh byl zjevným zneužitím práva. To ovšem neznamená, že je možné, aby soud v řízení o jmenování znalce (tedy před tím, než bude znalec jmenován) polevil při zjišťování, zda existují objektivní (navrhujícím společníkem v návrhu tvrzené a dokládané) nedostatky (vady) zprávy o vztazích, které zakládají důvodné pochybnosti o jejím řádném vypracování (tedy i při zjišťování, zda není uplatněný návrh zjevným zneužitím práva). Opačný výklad by kolidoval s deklarovaným principem proporcionality a znamenal by, že soudy v řízení o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích a priori rezignují na zajištění spravedlivé ochrany soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků řízení (§ 1 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.).

25. Nejvyšší soud závěrem odvolací soudu vytkl (body 60 až 62 odůvodnění), že v dané věci o podaném odvolání rozhodl bez nařízení jednání.

26. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na úplné znění odůvodnění usnesení dovolacího soudu.

27. Odvolací soud po opětovném přezkoumání usnesení soudu prvního stupně, vázán shora uvedeným právním názorem dovolacího soudu, dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro potvrzení ani změnu napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně.

28. Podle čl. II bodu 8 a 9 zákona č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony, na projednávanou věc dopadá úprava institutu zprávy o vztazích zakotvená v § 82 a násl. zákona o obchodních korporacích ve znění účinném do 31. prosince 2020, neboť jde o zprávu o vztazích za účetní období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. před 31. prosincem 2020 (zpráva o vztazích za rok 2017).

29. Podle § 82 odst. 1 z. o. k. statutární orgán ovládané osoby vypracuje do 3 měsíců od skončení účetního období písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dále jen „zpráva o vztazích“) za uplynulé účetní období. Ustanovení § 82 odst. 2 a 3 z. o. k. předepisuje povinné obsahové náležitosti zprávy o vztazích.

30. Ustanovení § 83 z. o. k. upravuje interní přezkum zprávy o vztazích kontrolním orgánem ovládané osoby a § 84 z. o. k. zakotvuje právo společníků ovládané osoby se seznámit se zprávou o vztazích a případným stanoviskem kontrolního orgánu s tím, že podle § 84 odst. 2 se zpráva o vztazích připojí k výroční zprávě podle právních předpisů upravujících účetnictví.

31. Ustanovení § 85 až § 88 z. o. k. pak upravuje přezkum zprávy o vztazích soudem jmenovaným znalcem a otázky související.

32. Podle § 85 z. o. k.

(1) Každý kvalifikovaný společník podle § 187 nebo § 365 ovládané osoby, který se domnívá, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně, může navrhnout soudu, aby pro účely jejího přezkumu jmenoval znalce.

(2) Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce podle odstavce 1 podaný dříve, než je znalec jmenován, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Od okamžiku jmenování znalce nejsou další návrhy oprávněných osob na jmenování znalce přípustné.

(3) Právo podle odstavce 1 lze uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se kvalifikovaný společník o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl nebo mohl dozvědět způsobem podle § 84 odst. 1; k později uplatněnému právu se nepřihlíží.

33. Podle § 86 odst. 1 z. o. k. soud není vázán návrhem osoby znalce. Účastníky řízení jsou ovládaná osoba, navrhovatel a znalec; místně příslušným k rozhodování je soud, v jehož obvodu sídlí ovládaná osoba. O návrhu na jmenování znalce rozhodne soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu, jinak platí, že navrženého znalce schválil. V případě marného uplynutí této lhůty soud řízení zastaví; účastníky o tom nevyrozumí.

34. Pro další řízení je podstatnou otázkou posouzení, zda uplatněný návrh není zjevným zneužitím práva a zda existují objektivní nedostatky zprávy o vztazích, zakládající důvodné pochybnosti o jejím řádném vypracování (viz výše uvedená judikatura Nejvyššího soudu k této problematice).

35. Výtky dovolacího soudu ohledně posouzení otázky zjevného zneužití práva navrhnout soudu, aby pro účely přezkumu zprávy o vztazích jmenoval znalce, včetně posouzení aktivní legitimace kvalifikovaného akcionáře, kterou je nutno právě ve světle výše uvedené judikatury vázat nikoliv na jeho subjektivní přesvědčení či pocit, nýbrž na objektivní, řádně tvrzené a doložené nedostatky napadené zprávy o vztazích, které zakládají důvodné pochybnosti o jejím řádném zpracování, jakož i jeho důsledky na řízení v projednávané věci, směřují v podstatě vůči soudům obou stupňů. Pro přezkoumání zprávy o vztazích znalcem, s nímž jsou spojeny nemalé náklady, nemůže postačovat pouhé ničím nepodložené přesvědčení kvalifikovaného akcionáře, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně. Vyslovený právní názor dovolacího soudu je pro další řízení závazný, a jelikož se soud prvního stupně z tohoto hlediska věcí nezabýval, zůstalo jeho posouzení neúplné.

36. V poměrech projednávané věci doplnění a objasnění otázek ve shora nastíněném rozsahu přesahuje rámec odvolacího řízení, proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně za dané situace ve výroku I. a závislých výrocích II. a IV. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení /§ 219a odst. 1, § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř./. V odvoláním napadeném výroku III. usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil, neboť poplatková povinnost stíhá navrhovatele, povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh vznikla již jeho podáním (§ 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).

37. V dalším řízení bude soud prvního stupně postupovat v intencích závěrů dovolacího soudu. Posouzení aktivní legitimace navrhovatele, jakož i případného zneužití práva k podání návrhu musí mít podklad ve skutkových zjištěních; soud prvního stupně nepomine účastníkům řízení případně poskytnout příslušné poučení k doplnění jejich skutkových tvrzení a důkazních návrhů (k otázce aktivní legitimace je třeba doplnit trzení ze strany navrhovatelky, k namítanému zneužití práva k podání návrhu tvrzení upřesní společnost). Po té soud prvního stupně věc znovu posoudí a o podaném rozhodne.

38. O náhradě nákladů řízení, včetně odvolacího a dovolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v novém rozhodnutí o věci (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).