o vyloučení člena statutárního orgánu z funkce, k odvolání 1. účastnice Marcely Šohajové proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. června 2023, č. j. 64 Cm 41/2023-40,
JUDr. Michaela Janoušková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 17. 6. 2024
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a Mgr. Ing. Davida Bokra ve věci
navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozený [Datum narození navrhovatele]
bytem [Adresa navrhovatele]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
za účasti: 1. [Jméno advokáta B], narozená [Datum narození advokáta B]
bytem [Adresa advokáta B]
zastoupená advokátkou [Jméno advokátky A]
sídlem [Adresa advokátky A]
2. [Jméno advokátky B]., IČO [IČO advokátky B]
sídlem [Adresa advokátky B]
zastoupená advokátem [Jméno advokáta C]
sídlem [Adresa advokáta C]
o vyloučení člena statutárního orgánu z funkce, k odvolání 1. účastnice [Jméno advokáta B] proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. června 2023, č. j. 64 Cm 41/2023-40,
I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. 1. účastnice [Jméno advokáta B] je povinna zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů odvolacího řízení k rukám jeho právního zástupce částku 12 342 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
III. V poměru mezi navrhovatelem a 2. účastnicí [Jméno advokátky B]. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením vyloučil 1. účastnici z funkce jednatele 2. účastnice (výrok I.), 1. účastnici zakázal po dobu tří let od právní moci tohoto usnesení výkon funkce jednatele v jakékoliv obchodní korporaci (výrok II.), uložil jí povinnost zaplatit navrhovateli náhradu nákladů řízení ve výši 16 456 Kč k rukám jeho advokáta (výrok III.), ve vztahu mezi navrhovatelem a 2. účastnicí rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (výrok IV.) a 1. účastnici uložil povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši, která bude stanovena v samostatném usnesení (výrok V.).
2. Soud prvního stupně v usnesení vyšel z těchto rozhodných zjištění:
- 2. účastnice (dále též jen „společnost“) má dva 50% společníky, a to navrhovatele a 1. účastnici, kteří jsou také jedinými jednateli společnosti;
- dne 22. prosince 2022 uzavřela 1. účastnice za 2. účastnici (jako ze služebnosti povinnou) se sebou (jako ze služebnosti oprávněnou) smlouvu o zřízení věcného břemene služebnosti bytu, a to o zřízení služebnosti bytu k nemovité věci ve vlastnictví 2. účastnice, konkrétně k pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], kde služebnost bytu se vztahuje k prostoru nacházejícím se v přízemí zemědělské stavby č. p. [Anonymizováno]. Oprávněný ze služebnosti má právo doživotního a bezplatného užívání předmětu služebnosti;
- dne 23. prosince 2022 podala 1. účastnice návrh na zápis tohoto věcného břemene do katastru nemovitostí, právo bylo zapsáno;
- dne 1. prosince 2021 byla 2. účastnicí, za níž jednala 1. účastnice, vystavena faktura č. [Anonymizováno] na částku 31 600 Kč ve prospěch 1. účastnice za administrativní práce a péče o koně a pozemky, faktura byla proplacena;
- dne 12. května 2021 byla 2. účastnicí, za níž jednala 1. účastnice, vystavena faktura č. [Anonymizováno] na částku 79 000 Kč ve prospěch 1. účastnice za administrativní práce a péče o koně a pozemky, faktura byla zaúčtována;
- dne 31. prosince 2021 byla 2. účastnicí, za níž jednala 1. účastnice, vystavena faktura č. [Anonymizováno] na částku 79 000 Kč ve prospěch 1. účastnice za administrativní práce a péče o koně a pozemky, faktura byla zaúčtována.
3. Soud prvního stupně na podkladě těchto zjištění dovodil, že 1. účastnice závažně porušila své povinnosti (povinnost péče řádného hospodáře) při výkonu funkce jednatele společnosti, když (bez splnění zákonných omezení jednání ve střetu zájmů) uzavřela za společnost smlouvu o zřízení bezúplatného a doživotního věcného břemene v její neprospěch a ve svůj výlučný osobní prospěch (tj. z nějž je osobou oprávněnou a společnost osobou povinnou), podala návrh na jeho vklad do katastru nemovitostí, přičemž věcné břemeno bylo takto zapsáno. Uzavřením této smlouvy porušila dále § 55 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, neboť nebylo notifikováno valné hromadě, jakož i § 40 odst. 5 a § 195 z. o. k. Dalším závažným porušením povinností 1. účastnice při výkonu funkce jednatele společnosti je vyplacení částek v nesporné výši 31 600 Kč a cca 30 000 Kč společností, za kterou 1. účastnice jednala, ve svůj prospěch. I pokud by se nejednalo o plnění na základě smlouvy o výkonu funkce ve smyslu § 59 an. z. o. k., úmysl uzavřít danou smlouvu, jakož i její uzavření, nebyly oznámeny ani navrhovateli jako druhému jednateli společnosti a ani její valné hromadě, čímž došlo opět k porušení § 55 z. o. k. Z popsaných jednání plyne naprosté nerozlišování mezi majetkem a zájmy společnosti a majetkem a zájmy 1. účastnice jako jednatele společnosti, 1. účastnice s majetkem společnosti nakládá tak, jako by byla jejím jediným jednatelem a společníkem. Ostatní namítaná porušení neshledal soud natolik závažnými, že by samostatně odůvodňovala aplikaci § 63 odst. 1 z. o. k. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl v poměru mezi navrhovatelem a 1. účastnicí podle § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), ve spojení s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v poměru mezi navrhovatelem a společností podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 143 o. s. ř., protože společnost nezavdala příčinu k podání návrhu na zahájení řízení a žádné náklady řízení ji nevznikly. O povinnosti navrhovatelky zaplatit náklady řízení státu rozhodl podle § 148 o. s. ř.
4. Proti usnesení podala v celém rozsahu 1. účastnice odvolání. Navrhuje, aby návrh byl zamítnut.
5. Odvolatelka ke smlouvě o zřízení věcného břemene namítá, že bytové prostory na adrese [adresa] byly mnoho let užívány navrhovatelem i 1. účastnící, po partnerském rozchodu navrhovatel tyto prostory opustil a začal napadat i právní důvod jejich obývání. Do společnosti zainvestovala výnos z prodeje dvou nemovitých věcí. Po výhružkách ze strany navrhovatele se začala obávat vypovězení nájemní smlouvy ze strany navrhovatele a toho, že nebude moci zajišťovat chod společnosti ze dne na den, což by mělo pro společnost fatální důsledky, proto se rozhodla ke zřízení věcného břemene z důvodu jistějšího postavení, díky kterému je schopna být společnosti k dispozici nepřetržitě. Prostor, jehož se věcné břemeno týká, představuje jednu místnost, ve které je kuchyň a postel, připojena je malá koupelna, a je propojen se stájemi. Je nepředstavitelné, že by mohl být obýván cizí osobou, právě s ohledem na propojenost celého objektu. Věcné břemeno tak bylo zřízeno v zájmu společnosti. Je připravena je vymazat, bude-li se společnost nebo její podíl prodávat, nebo bude-li se nemovitost prodávat ve prospěch společnosti. K vyplacení finančních prostředků uvádí, že zajišťuje společnosti nepřetržitý servis, ale je pouze člověk a musí z něčeho žít. Z důvodu zajištění si nezbytných životních potřeb uzavřela se společností smlouvu o spolupráci, kterou ovšem v celkovém shonu nezvládla řádně notifikovat valné hromadě a na jejím základě si vyplatila nezbytné finanční prostředky k zajištění svých základních životních funkcí. Částky vyplacené na základě faktur následně po nařčení obratem vrátila do společnosti, resp. vrátila více, než jí bylo vyplaceno, důkazem je potvrzení o vrácení peněz. Ohledně účetnictví odkazuje na svá předchozí vyjádření, solární panely pak byly odcizeny navrhovatelem, neboť byly ve vlastnictví společnosti. Odvolatelka je stěžejní osobou, díky které společnost fakticky funguje a vyvíjí činnost a neskončila tak v likvidaci. V objektu společnosti se nachází živá zvířata a zanedbání péče o ně by mohlo založit trestní odpovědnost. Péče o zvířata začíná před 6 hodinou ranní a končí po 21 hodině večerní. Soudu prvního stupně je vytýkáno, s ohledem na závěry vyjádřené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2022, sp. zn. 27 Cdo 1370/2021, že rezignoval na jakékoliv proporcionální posouzení nedostatků v jednání odvolatelky, tedy i na zjištění, jaké dopady bude mít rozhodnutí na společnost. Soud prvního stupně též neodůvodnil, proč přistoupil k vyloučení funkce jednatele v maximální možné výměře. Odvolatelka jednala vždy v zájmu společnosti.
6. Navrhovatel odvolání neshledává důvodným.
7. Zejména uvádí, že soud prvního stupně správně zhodnotil skutkový stav. Odvolatelka zásadně porušila své zákonné povinnosti a její argumenty nemohou tento závěr změnit. Nadto, její tvrzení, jež nejsou věrohodná, nebyla prokázána. Na podporu svých tvrzení označila jediný nový důkaz, a to potvrzení o tom, že vrátila část peněz. Absurdním je argumentační snaha, že zřízením věcného břemene, které je standardní právní vadou, mělo dojít k ochraně zájmů společnosti.
8. Společnost odvolání rovněž nepokládá za důvodné.
9. Zejména uvádí, že odvolatelka nerozlišuje mezi zájmy společnosti a zájmy svými a své zájmy upřednostňuje. Smlouvou o zřízení věcného břemene odvolatelka zpronevěřila majetek společnosti a takto způsobená závada je ohodnocena znaleckým posudkem č. [č. účtu] znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] na částku 900 000 Kč. Tento posudek byl vypracován pro účely soudního řízení, v němž je požadováno zrušení takto zřízeného věcného břemene.
10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 z. ř. s.) a odvolání neshledal důvodným. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.
11. Podle § 63 odst. 1 z. o. k. soud může i bez návrhu rozhodnout, že člen statutárního orgánu obchodní korporace, který v posledních 3 letech před zahájením řízení opakovaně nebo závažně porušil své povinnosti při výkonu funkce, nesmí až po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace (dále jen „vyloučení člena statutárního orgánu").
12. Podle § 55 odst. 1 z. o. k. hodlá-li člen voleného orgánu obchodní korporace uzavřít s touto korporací smlouvu, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. Člen kontrolního orgánu informuje kontrolní orgán; je-li jeho jediným členem, informuje nejvyšší orgán. Zároveň uvede, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. To platí obdobně pro smlouvy mezi obchodní korporací a osobou členovi jejího orgánu blízkou nebo osobami jím ovlivněnými nebo ovládanými.
13. Podle § 40 odst. 5 z. o. k. obchodní korporace nesmí poskytnout bezúplatné plnění společníkovi nebo osobě jemu blízké. To neplatí, jedná-li se o a) obvyklé příležitostné dary, b) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, c) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, nebo d) výhodu poskytovanou obchodní korporací podle zákona.
14. Podle § 181 odst. 2 z. o. k. řádnou účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího období, kterým byl v poměrech společnosti kalendářní rok.
15. Podle § 159 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.
16. Je vycházeno ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jejichž správnost nebyla v rozsahu potřebném pro posouzení a rozhodnutí věci účinně zpochybněna. Pro stručnost na ně proto odvolací soud odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. na internetových stránkách www.nsoud.cz).
17. Odvolací soud dále na základě shodných tvrzení účastníků zjistil, že 1. účastnice za dobu od 2. ledna 2006 do roku 2022 nesvolala nikdy žádnou valnou hromadu společnosti, to, že založila do sbírky listin (společnosti) obchodního rejstříku účetní závěrky za roky 2018 - 2021, jež nebyly schváleny na valné hromadě společnosti, včetně valné hromady konané dne 26. listopadu 2022, jež byla svolána navrhovatelem (jako druhým jednatelem společnosti). Doplnil dokazování listinami, a takto z výpisu z obchodního rejstříku společnosti (ze dne 13. května 2024) zjistil, že společnost má od 2. ledna 2006 dva jednatele – navrhovatele a 1. účastnici, kteří jsou též jejími společníky, každý s 50% podílem. Z fotografie nemovitosti (předložené při odvolacím jednání 1. účastnicí) zjistil, ve spojení se shodnými tvrzeními účastníků, že společnost vlastní pouze tuto nemovitost. Z faktury č. 202101 má odvolací soud za zjištěné, že za jejím podkladě má být společností zaplacena 1. účastnici částka 79 000 Kč, s datem splatnosti 12. června 2021, z faktury č. [Anonymizováno] má za zjištěné to, že na jejím podkladě má být společností 1. účastnici zaplacena částka 31 600 Kč, s datem splatnosti 10. prosince 2021, a z faktury č. 202103 to, že na jejím podkladě má být společností zaplacena 1. účastnici částka 79 000 Kč, s datem splatnosti 15. ledna 2022. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne 14. července 2023 ve spojení se shodnými tvrzeními účastníků má odvolací za zjištěné, že prostřednictvím tohoto příkazu k úhradě 1. účastnice společnosti zaplatila (vrátila) 159 600 Kč jako neoprávněnou platbu na základě faktur č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. K obsahu těchto důkazů nebylo ze strany účastníků řízení vzneseno jakýchkoliv připomínek, které by neumožňovaly dovození popsaných skutkových zjištění. Doplnění dokazování dalšími důkazy bylo zamítnuto pro nadbytečnost.
18. Smyslem a účelem právní úpravy vyloučení člena statutárního orgánu je prosazení veřejného zájmu na tom, aby funkci člena statutárního orgánu obchodní korporace nevykonávaly osoby, které se dopustily kvalifikovaného (tj. v § 63 odst. 1 z. o. k. předvídaného) porušení povinností spojených s touto funkcí a u nichž jsou tak dány závažné pochybnosti o tom, že by tuto funkci vykonávaly řádně a v souladu se zákonem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. února 2018, sp. zn. 29 Cdo 2227/2016, uveřejněné pod č. 53/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo ze dne 31. srpna 2022, sp. zn. 27 Cdo 1370/2021).
19. Soud prvního stupně správně dovodil, že zřízení služebnosti bytu ve prospěch 1. účastnice jako oprávněné, které je bezplatné a na dobu jejího života (na základě smlouvy za obě smluvní strany jí podepsanou), bez dalšího způsobilo společnosti škodu (§ 2894 odst. 1 o. z.), neboť snížilo obvyklou cenu nemovité věci, jež je touto služebností zcela neproporcionálně zatížena (to je skutečnost obecně známá, § 121 o. s. ř.; k tomuto závěru tak není třeba ani výše označeného znaleckého posudku, který jí stanovil ve výši 900 000 Kč), tím spíše pak v případě, pokud je pravdou tvrzení o prostorové propojenosti tak, jak je odvolatelkou u jediné nemovitosti ve vlastnictví společnosti doznáváno (tedy že s ohledem na propojenost se stájemi je nemyslitelné, že by mohl být užíván jinou osobou).
20. Tento závěr o způsobení škody je zřejmý z povahy služebnosti bytu (§ 1297 o. z.), resp. z povinností, které tím vznikají vlastníku nemovité věci, tedy společnosti (§ 1257 odst. 1 o. z.), v kontextu toho, že je toto věcné břemeno zapsáno v katastru nemovitostí, je bezplatné a na dobu trvání života odvolatelky. Její tvrzená bytová potřeba mohla být realizována zjevně méně závažným způsobem, např. výprosou či nájemní smlouvou. Závěr o zjevné neproporcionalitě je zřejmý z toho, že služebnost trvá doživotně, nikoliv kratší úsek, např. po dobu výkonu činnosti pro společnost, a bezplatně (tvrdí-li odvolatelka, že její zřízení bylo ve prospěch společnosti z důvodu nutnosti péče o zvířata, pak jí nic nebránilo v tom, aby byla sjednána za úplatu). Zřízením věcného břemene 1. účastnice porušila § 159 odst. 1 ve spojení s § 9 odst. 2 o. z., § 55 odst. 1 jakož i § 40 odst. 5 z. o. k.
21. Odvolatelka si dále v rozporu rovněž s § 159 odst. 1 ve spojení s § 9 odst. 2 o. z. a § 55 odst. 1 a § 40 odst. 5 z. o. k. nechala vyplatit či vyplatila nikoliv zanedbatelné částky, která společnosti vrátila až právním jednáním ze dne 14. července 2023, tedy až po relativně dlouhé době, poté, co bylo ve věci vydáno usnesení soudu prvního stupně (jímž bylo její jednání autoritativně posouzeno a přiléhavě odůvodněno jako protiprávní), což jí nelze přičíst zásadně ku prospěchu.
22. Tato jednání objektivně svědčí o nerozlišování mezi nakládáním s majetkem právnické osoby (majetkem cizím) a majetkem jednatele (společníka) jako fyzické osoby (§ 31, § 32 odst. 1 z. o. k.).
23. Valnou hromadu svolává jednatel alespoň jednou za účetní období (§ 181 odst. 2 z. o. k.), 1. účastnice však valné hromady k projednání účetních závěrek za kalendářní roky 2018 - 2021 před valnou hromadou konanou dne 14. prosince 2022 nikdy nesvolala. Ostatně, ani tato valná hromada nebyla svolána 1. účastnicí. 1. účastnice nesvolala ani žádnou jinou valnou hromadu po dobu, co je jednatelkou společnosti, tedy od 2. ledna 2006. Nesvolání valné hromady představuje rovněž porušení povinnosti péče řádného hospodáře při výkonu funkce (§ 159 odst. 1 ve spojení s § 9 odst. 2 o. z.). Je vhodné zdůraznit, že předmětem řízení není posouzení toho, zda při výkonu své funkce jednatele společnosti porušil právní povinnosti i navrhovatel, nýbrž zda se jej dopustila 1. účastnice, a z tohoto pohledu není významné, zda byla některá z valných hromad, jež se měla dle z. o. k. konat, svolána navrhovatelem. Návrh na vyloučení navrhovatele z výkonu funkce člena statutárního orgánu pro porušení povinností ve společnosti nebyl posouzen jako důvodný, což je účastníkům řízení dobře známo (usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 12. února 2024, sp. zn. 14 Cmo 166/2023).
24. V zájmu hospodárnosti řízení se odvolací nezabýval tím, zda 1. účastnice porušila své povinnosti dalšími skutky, tvrzenými navrhovatelem, protože uvedené zjištění, svědčící o zjevné a všestranné neschopnosti funkci jednatele (statutárního orgánu) řádně vykonávat, opodstatňují zákaz výkonu této funkce, a to po maximální zákonem připuštěnou dobu.
25. Soud prvního stupně tudíž věc posoudil správně, a proto odvolací soud odvoláním napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správné (výrok I.).
26. O náhradě nákladů odvolacího řízení v poměru mezi navrhovatelem a 1. účastnicí bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 2 ve spojení s § 23 z. ř. s. věta druhá (výroky II.), neboť 1. účastnice podala nedůvodné odvolání v řízení, jehož výsledkem je sankce za porušení povinností na její straně. Tyto náklady sestávají z náhrady za 3 účelně uskutečněné nebo vykonané úkony právní služby ve výši 3 100 Kč za každý z nich [§ 9 odst. 4 písm. c), § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) /dále jen „AT“/], a to 2x za vyjádření k odvolání (jež došla soudu ve dnech 27. září 2023 a 13. června 2024) podle § 11 odst. 1 písm. k) AT a 1x za účast na jednání odvolacího soudu podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, a dále z paušální náhrady za tyto úkony ve výši 3x 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT). Celkem tak navrhovateli náleží 12 342 Kč [(3x 3 100 Kč + 3x 300 Kč) plus 21 % DPH /neboť advokát zastupující navrhovatele je společníkem právnické osoby ve smyslu § 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř., jež je plátcem této daně s účinností od 30. ledna 2015, jak bylo zjištěno z údajů o registraci k této dani/].
27. V poměru mezi navrhovatelem a společností bylo o nákladech řízení rozhodnuto podle § 224 odst. 2 ve spojení s § 23 z. ř. s. věty první (výrok III.).
Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek § 237 o. s. ř.; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.