o jmenování opatrovníka, k odvolání 1. účastnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. května 2021, č. j. 24 Cm 68/2019-250,

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením jmenoval 1. účastnici (dále jen „společnost“) opatrovníkem 2. účastníka k tomu, aby působil ve prospěch obnovení plné činnosti statutárního orgánu společnosti a k jejímu samostatnému zastupování při právních jednáních s předmětem o hodnotě nad 1 000 000 Kč, přičemž do této částky se nezapočítává daň z přidané hodnoty, přičemž společnost může opatrovník samostatně zastupovat jen v těch jednáních, která mu k informovanému uvážení, zda takové právní jednání za společnost učinit, písemně předloží jednatel jako osoba, jíž náleží obchodní vedení společnosti, a to na dobu než bude druhý jednatel společnosti doplněn volbou nebo jmenováním soudem (výrok I.) a o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel po provedeném dokazování z těchto zjištění:

- jako statutární orgán společnosti jsou v obchodním rejstříku zapsáni dva jednatelé, kteří netvoří kolektivní orgán, s tím, že způsob jejich jednání je zapsán takto: „Jednatelé zastupují společnost samostatně s výjimkou jednání, ve kterých zastupují společně. Společně tedy jednatelé zastupují v těchto jednáních: - Veškeré dispozice s obchodním majetkem společnosti, zejména zcizování, nabývání, zastavování zástavním právem a ručení, s cenou nad 1.000.000,- Kč (jeden milión korun českých), přičemž do této částky se nezapočítává případná daň z přidané hodnoty, - přijímání jakýchkoliv závazků společnosti přesahujících částku 1.000.000,- Kč (jeden milión korun českých), přičemž do této částky se nezapočítává případná daň z přidané hodnoty, - uzavírání obchodů a obchodních smluv s výší plnění nad 1.000.000,- Kč (jeden milión korun českých), přičemž do této částky se nezapočítává případná daň z přidané hodnoty.“;

- navrhovatelka je společnicí společnosti s obchodním podílem 49 %;

- jako jednatel společnosti je zapsán [Anonymizováno], do dne 20. listopadu 2019 (s datem zániku funkce 29. října 2019) byla jako druhá jednatelka zapsána i navrhovatelka;

- ze zápisu o průběhu valné hromady společnosti ze dne 8. září 2020 vyplývá, že valná hromada nezvolila chybějícího jednatele;

- 2. účastník prohlášením ze dne 23. dubna 2021 zejména prohlásil, že souhlasí se svým jmenováním opatrovníkem společnosti, jakož i se zápisem údajů o své osobě do obchodního rejstříku, že je svéprávný, bezúhonný a že u něj nenastala skutečnost, která by byla překážkou pro provozování živnosti;

- u soudu prvního stupně je pod sp. zn. 18 Cm 72/2020 vedeno řízení o návrhu společnosti na jmenování jeho chybějícího jednatele, přičemž dosud nebylo nařízeno jednání.

3. Na tomto skutkovém základě soud prvního stupně dospěl k závěru, že navrhovatelka má právní zájem na podaném návrhu, protože společnost nemá statutární orgán s dostatečným počtem členů potřebným při výše popsaném jednání s předmětem nad 1 milion Kč. S ohledem na okolnosti případu dovodil, že řízení o jmenování chybějícího jednatele bylo soudem (v jiném soudním oddělení téhož soudu) zahájeno později a dosud v něm nebyl učiněn úkon směřující k věcnému vyřízení, přičemž spojení těchto řízení nepřipadá v úvahu, tedy nepřipadá v úvahu, aby soud tuto věc usnesením předal k projednání a rozhodnutí jinému soudci nebo si takto převzal jinou věc, kterou má projednat jiný soudce. Jmenování opatrovníka soud prvního stupně posoudil jako vhodnější úkon, než je přerušení řízení do skončení řízení o jmenování chybějícího jednatele. Obchodní vedení společnosti i nadále náleží výlučně jednateli [Anonymizováno] povolanému do funkce vůlí společníků a pouze na okolnostech závislých na jeho obchodním vedení záleží, vznikne-li při činnosti potřeba zastoupení při zmíněném jednání s předmětem nad 1 milion Kč. Namítá-li společnost, že pro její činnost není jmenování nutné, neboť právní jednání nad 1 milion Kč jsou při jeho fungování výjimečná, jde o námitku neopodstatněnou, protože potřeba takového právního jednání zde vyvstat může – to vyloučit nelze – a pro takový případ musí být společnost připravena jednat. 2. účastník se svým jmenováním souhlasí a splňuje zákonné podmínky pro jmenování. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vedlo k závěru, že by opatrovník stranil některému ze společníků nebo že by měl porušit povinnost dbát zájmů společnosti. Tvrzení, že je 2. účastník spoluvlastníkem pozemků sousedících s pozemky navrhovatelky, na tom nic nemění. To, že navrhovatelka v návrhu označila jako opatrovníka člověka, jehož zná, jenž je disponován pro výkon této funkce a je ochoten ji přijmout, je přirozené a správné. Působnost opatrovníka byla s přihlédnutím k působnosti jednatele [Anonymizováno] stanovena v souladu s § 487 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a vylučuje možnost řízení společnosti tímto opatrovníkem, natož obavu společnosti, že by jí reálně řídila navrhovatelka. Obchodní vedení náleží nadále jednateli. Požadavek písemné formy ve výroku uvedený byl stanoven z důvodu právní jistoty opatrovníka i jednatele. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 věty první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).

4. Proti výroku I. předmětného usnesení podala odvolání společnost. Navrhuje, aby byl návrh navrhovatelky zamítnut, popř. zrušení předmětného usnesení a jeho vrácení soudu prvního stupně k dalšímu řízení se závazným prvním názorem ohledně přerušení či spojení řízení a ohledně osoby vhodného opatrovníka.

5. Odvolatelka namítá, že se soud prvního stupně dostatečně nevypořádal s povinností řízení přerušit, je-li souběžně zahájeno řízení o jmenování zbývajícího jednatele soudem, neboť výklad Nejvyššího soudu, dovozený v usnesení ze dne 13. července 2016, sp. zn. 29 Cdo 396/2016, je takový, že je-li souběžně vedeno řízení o jmenování zbývajícího člena statutárního orgánu, nelze a priori v řízení o jmenování opatrovníka rozhodnout meritorně. U soudu prvního stupně jsou aktuálně zahájena dvě řízení o jmenování jednatele, přičemž u jednoho z nich již bylo nepravomocně rozhodnuto. Je proto namístě, aby řízení o jmenování opatrovníka bylo přerušeno do doby, než bude rozhodnuto o jmenování jednatele, alternativně by mohlo dojít ke spojení těchto řízení. Jmenování opatrovníka není nástrojem k řešení sporů mezi společníky a neslouží k rozložení sil mezi společníky. Navrhovatelka nemá právní zájem na jmenování opatrovníka, neboť k jeho osvědčení nestačí pouhá existence sporů mezi společníky. Není ani naplněna intenzita hmotněprávních i procesněprávních důvodů pro jmenování opatrovníka. Soud prvního stupně se dále nedostatečně nezabýval skutečnostmi, které se týkají předpokladů pro výkon funkce opatrovníka, zejména nestranností a odborností a 2. účastníka ani nevyslechl. Soudu bylo známo, že mezi účastníky je nesporné, že mezi společníky společnosti existují nepřekonatelné rozpory spočívající právě v tom, že nenašli shodu ohledně 2. jednatele. Už z tohoto důvodu by měla být opatrovníkem jmenována osoba, která je nestranná, nezaujatá a má ze zákona povinnost odborné péče (např. advokát nebo insolvenční správce, který nechť je opatrovníkem jmenován, budou-li shledány důvody pro jmenování opatrovníka). Přezkum splnění náležitostí pro výkon funkce opatrovníka byl ze strany soudu prvního stupně příliš formální, pročež nebylo mimo jiné možné zjistit, že kromě obchodního vztahu navrhovatelky a 2. účastníka si vzájemně tykají, jak vyplývá z přiložené emailové komunikace. Dále rozhodnutí nezohledňuje kontext okolností, které mu předcházely, jimiž je prokazatelné protiprávní jednání navrhovatelky, její trestní stíhání a snaha ovládnout společnost a jeho dceřiné společnosti, jakož i další skutečnosti, které podrobně rozvíjí. Soud se také nezabýval důkazy označenými zejména k prokázání těchto tvrzení, které měly být důvodem pro to, aby při volbě opatrovníka postupoval mimořádně obezřetně a proporcionálně. Lze jen obtížně uvěřit tomu, že zájmem navrhovatelky je ve skutečnosti akceschopnost statutárního orgánu. Dne 2. srpna 2021 pak došlo ke jmenování jednatele společnosti, a to na základě (dosud nepravomocného) rozhodnutí soudu prvního stupně v souběžně probíhajícím řízení o jmenování jednatele, vedeném pod sp. zn. 18 Cm 72/2020.

6. Navrhovatelka odvolání neshledává opodstatněným. Soud prvního stupně se s navrhovaným přerušením řízení vypořádal precizním a vyčerpávajícím způsobem. Návrh na přerušení řízení byl návrhem ryze účelový, s cílem oddálit jmenování opatrovníka a zajistit si neomezenou a nikým nekontrolovanou moc nad společností pro [Anonymizováno]. Odvolatel zpochybňuje odbornost a nestrannost opatrovníka, k těmto tvrzením však neuvádí byť i jediný důkaz. Zákon neukládal soudu povinnost navrhovaného opatrovníka vyslechnout za účelem zjištění, že splňuje předpoklady pro výkon funkce. Společníci ve své podstatě o druhém jednateli nikdy nejednali, není tedy pravdou, že by se na této osobě nebyly schopni shodnout. Za poslední rok přestal [Anonymizováno] s navrhovatelkou úplně komunikovat a je zřejmé, že mu stávající situace vyhovuje. Ke jmenování jednatele v řízení vedeném pod sp. zn. 18 Cm 72/2020 došlo za obrovského procesního pochybení, protože byl ignorován řádně doručený návrh navrhovatelky na jmenování jednatele. Proti tomuto rozhodnutí také podala navrhovatelka odvolání. Jmenovaný jednatel [Anonymizováno]. Kvíz je navíc spřízněn s [Anonymizováno] a existují tak pochybnosti o jeho nestrannosti a vykonávání funkce jednatele společnosti s péčí řádného hospodáře.

7. Odvolací soud přezkoumal předmětné usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 z. ř. s.] a odvolání shledal důvodným. Ustanovení o. s. ř. níže uvedená se při posouzení věci uplatní podpůrně na podkladě § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

8. Soud prvního stupně návrh ve věci samé správně poměřoval závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. července 2016, sp. zn. 29 Cdo 396/2016 (uveřejněného pod číslem 123/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní), jež odpovídají již ustálené rozhodovací soudní praxi, avšak s jeho aplikací na poměry posuzované věci se odvolací soud neztotožňuje.

9. Nejvyšší soud v tomto usnesení dovodil, že je zásadně vyloučeno jmenovat obchodní korporaci opatrovníka předtím, než bude rozhodnuto o jmenování člena statutárního orgánu, je-li takové řízení vedeno. Dále v něm dovodil, že pokud probíhají obě tato řízení, je obvykle na místě je spojit, anebo lze výjimečně řízení o jmenování opatrovníka přerušit do doby, než bude rozhodnuto o jmenování chybějícího člena statutárního orgánu. Vždy je však třeba vycházet z konkrétních okolností případu.

10. Naplnění konkrétních okolností případu v tomto smyslu však odvolací soud nespatřuje ve skutečnosti, že řízení o jmenování chybějícího jednatele soudem bylo (v jiném soudním oddělení soudu prvního stupně) zahájeno později či v něm dosud nebyl učiněn úkon směřující k věcnému vyřízení, neboť to může (samo o sobě) odůvodnit právě dovozené spojení věcí ke společnému projednání, popř. přerušení přezkoumávaného řízení do skončení řízení o jmenování jednatele. Nelze přisvědčit závěru, že spojení těchto řízení v úvahu nepřipadá, neboť rozhodovací soudní praxe je ustálena v posouzení, dle něhož lze spojit věci ke společnému řízení i tehdy, není-li k jejich projednání a rozhodnutí podle rozvrhu práce příslušný tentýž soudce (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. dubna 2011, sp. zn. 18 Co 297/2010, uveřejněný pod číslem 118/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

11. V poměrech úpravy vnitřních poměrů právnických osob platí princip proporcionality jako obecná zásada právní, dle něhož mohou soudy zasahovat do těchto poměrů jen v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek, přičemž takový zásah musí představovat odůvodněný a výjimečný případ (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2015, sp. zn. 29 Odo 442/2004, či ze dne 15. března 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, jehož závěry se uplatní i v poměrech z. ř. s.; která jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, na webových stránkách www.nsoud.cz; shodně též Šuk, P., Ingerence soudů do vnitřních poměrů obchodních korporací, Bulletin advokacie 11/2017, s. 21).

12. Soudem prvního stupně nebylo dostatečně objasněno (odůvodněno), zda a proč je potřeba jmenování opatrovníka (tj. ingerence soudu) vskutku nezbytná (proporcionální), tvrdí-li společnost, že k jednáním s předmětem nad 1 milion Kč u ní dochází zřídka. Ani navrhovatelka netvrdila v potřebné konkrétnosti žádné objektivní skutečnosti, z nichž by tato nutnost vyplynula, třebaže tvrdí, že dosažení hodnoty takového jednání je obvyklé s ohledem na to, že společnost vlastní podíly v dalších společnostech, jejichž hodnota mnohonásobně převyšuje tuto částku. Takovým tvrzením pak není ani tvrzení, že jednatel [Anonymizováno] převedl dne 31. prosince 2020 částku ve výši miliony Kč z účtu [právnická osoba]. (kde je rovněž jednatelem) na účet společnosti, protože nejde o dispozici s obchodním majetkem společnosti, na kterou dopadá posuzovaná potřeba společného jednání s předmětem nad 1 milion Kč (majetkem společnosti je podíl ve společnosti [právnická osoba].), a není zřejmé, že by šlo o závazek společnosti.

13. Jestliže zde existence takové výjimečné okolnosti případu objasněna nebyla, k jejímuž zjištění se nabízel i postup podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., neboť i v rámci řízení, jež se řídí z. ř. s., se podpůrně použije ustanovení o poučovací povinnosti soudu podle § 118a o. s. ř. (srov. např. např. Jirsa a kol., Zákon o zvláštních řízeních soudních, Komentář. Kancelář Havlíček Brain Team, Praha, 2015, § 20, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. srpna 2016, sp. zn. 29 Cdo 4006/2015, mutatis mutandis), bylo namístě, aby soud prvního stupně řízení s tímto řízením (vedeným jiným soudcem) vskutku spojil, popř. aby řízení přerušil do skončení řízení o jmenování chybějícího jednatele, nikoliv, aby ve věci meritorně rozhodl, v čemž je na místě odvolatelce přisvědčit.

14. Pokud soud prvního stupně věc řešil meritorně, vyvstala zde objektivně též potřeba vyřešení otázky, zda měla společnost k datu vydání rozhodnutí ve věci samé (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) ve funkci alespoň druhého jednatele [Anonymizováno]. Pokud by totiž byl tento jednatel odvolán na valné hromadě společnosti konané dne 8. září 2020 pro porušení povinností jednatele [protože jeho hlasovací práva byla sistována ve smyslu § 173 odst. 1 písm. c) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích] a společnost by tak žádného jednatele neměla, jmenování opatrovníka s působností, jež je vymezena ve výroku I. předmětného usnesení, by proporcionální nebyla vůbec, neboť by absenci osob řádně zastupovat společnost účinně neřešila (tj. nedopadala by na jednání s předmětem do 1 milionu Kč, u kterého může každý z jednatelů zastupovat společnost samostatně). Posouzení této otázky se nabízelo vyřešit v souvislosti s řízením, které má ve věci určení, že usnesení o odvolání [Anonymizováno] z funkce jednatele bylo přijato, dle tvrzení navrhovatelky probíhat.

15. V zájmu úplnosti odvolací soud dodává, že vymezení působnosti jmenovaného opatrovníka (ve výroku I. předmětného usnesení) jde nad rámec důvodů předestřených navrhovatelkou jmenování opodstatňujících, protože soud prvního stupně vymezil působnost opatrovníka jako samostatnou (tj. vykonávat veškeré dispozice s obchodním majetkem společnosti s předmětem o hodnotě nad 1 milion Kč) a nikoliv jako působnost, která musí být vykonávána společně s druhým jednatelem, čímž druhého jednatele z této působnosti vyloučil. Důvody, proč tak soud prvního stupně postupovat, však nejsou v odůvodnění předmětného usnesení vysvětleny, ač tak měl soud prvního stupně učinit. Povinnost s odbornou péčí usilovat o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu společnosti dle § 487 odst. 2 o. z. je namístě ve výroku stanovit takto citovaným způsobem, nikoliv tak, aby opatrovník působil ve prospěch obnovení plné činnosti statutárního orgánu společnosti, neboť soudem prvního stupně užitá formulace nevyžaduje stejný standard péče.

16. Odvolací soud proto předmětné usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

17. V dalším řízení soud prvního stupně, pokud nezjistí žádnou konkrétní okolnost případu, která by v souladu s vyloženým principem proporcionality výjimečně opodstatnila jmenování opatrovníka již nyní, bude iniciovat spojení řízení s řízením o jmenování chybějícího člena statutárního orgánu společnosti (což se nabízí především tehdy, pokud bude i toto řízení probíhat před soudem prvního stupně), popř. řízení přeruší do skončení řízení o jmenování jednatele (které v současné době jako řízení odvolací probíhá u zdejšího soudu). Pokud zjistí konkrétní okolnost případu, pro kterou je nutné výjimečně opatrovníka jmenovat a tato okolnost obstojí též z hlediska principu proporcionality, neopomene se v rámci tohoto posouzení zabývat též tím, zda má společnost v současné době platně jmenovaného druhého jednatele. Při rozhodnutí o věci samé pak neopomene rozhodnout ani o nákladech dosavadního řízení, včetně řízení odvolacího (§ 224 odst. 3 o. s. ř.). Tímto právním názorem je soud prvního stupně vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).